Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Human rights promotion in the EU foreign policy

After the end of the Cold War, promoting democracy became one of the main features of the foreign policy of the European Union (EU). The Maastricht Treaty of 1992 stated that one of the objectives of the Common Foreign and Security Policy (CFSP) is to promote democracy, the rule of law, and respect for human rights and fundamental freedoms. Furthermore, the Copenhagen criteria, which defines the conditions for EU membership, clearly indicates that one of the main requirements is the existence of institutions that ensure respect for human rights, democracy and the rule of law.

Arif Mammadov - 20. Srpen 2010, rubrika Články

Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice

Jedním z důvodů stálé aktuálnosti geopolitiky jakožto analytického přístupu je její schopnost přizpůsobovat se nárokům doby a akademických debat. Geopolitika je slučitelná se všemi třemi velkými pozitivistickými paradigmaty mezinárodních vztahů a s jistými výhradami i s postpoziti­vismem. Geopolitický přístup je možné uplatňovat za účelem vytváření zahraničněpoli­tických strategií s globálním dosahem (geostrategií) i při studiu vnitrostátních (teritoriálních) konfliktů, migrace, nebo voleb. Stejně tak normativní apely obsažené v geopolitických koncepcích se mohou velmi lišit, počínaje světovou hegemonií a konče emancipací post-koloniálních zemí či sociálních skupin postižených urbánním plánováním.

Z těchto důvodů se časopis Global Politics rozhodl věnovat geopolitice samostatný prostor a publikovat sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají a které nabízí geopolitické pohledy na otázky spojené například s Evropskou unií nebo s NATO.

Lukáš Hoder, Petr Ocelík - 19. Červenec 2010, rubrika Redakce

Geopolitika Arktidy

Práce se věnuje významu Arktidy ve světle klasických i nových geopolitických konceptů. Cílem textu je nalezení odpovědi na otázku, zda má Arktida potenciál stát se „pivotální oblastí“ nebo „oblastí rozhodnutí“. Tyto koncepty obecně odkazují k významu určité oblasti pro světovou, resp. regionální rovnováhu sil a mocenskou dominanci. Text dochází k závěru, že přestože důležitost daného regionu do budoucna vzroste, nelze předpokládat, že by se Arktida stala místem, kde by se rozhodovalo o světové dominanci. Její důležitost proto bude spíše regionálního významu ve smyslu Cohenových pásem otřesu.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Filip Chřásťanský, Dalibor Jenne - 17. Červenec 2010, rubrika Články

Geopolitické diskursy Karla Haushofera a Nicholase Spykmana: kdo, co, jak, proč a co z toho?

Článek se zabývá kritikou geopolitických diskursů dvou nejvýraznějších postav druhé generace zakladatelů geopolitiky: Karla Haushofera a Nicholase Spykmana. Klasické geopolitické koncepty již byly hojně podrobeny kritice, přesto práce nerecykluje myšlenky jiných autorů. Originalita spočívá ve zvoleném přístupu – teoretické zázemí poskytla autorům kritická geopolitika. Práce tedy nesleduje vnitřní logickou koherenci teorií Haushofera a Spykmana, nýbrž především jejich normativní východiska, vztah k moci a politické dopady jejich učení. Konkrétně studie hledá v teoriích obou geopolitiků odpovědi na otázky kdo, co, jak, proč a co z toho. Výsledkem práce je zjištění, že oba autoři byli pevně ukotveni v mocenském rámci svých států a jejich potřebám podrobili své úsilí na poli geopolitické analýzy. Přes totožná východiska se však diskursy obou autorů liší v tom, jakou politiku jsou schopny obhájit v morální rovině.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Miroslav Kalous, Michal Kolmaš - 16. Červenec 2010, rubrika Články

Geopolitika rozšiřování NATO

Cílem této práce je představit geopolitické implikace a následky postupného rozšiřování NATO v období studené války i v období po pádu železné opony. Při posuzování geopolitiky rozšiřování NATO bude využita především deskriptivní analýza přistupujících států, jejich významné vnitřní geografické charakteristiky a bude použita interpretace vztahů mezi státy/bloky. V rámci této práce bude posuzován geopolitický přínos jednotlivých přístupových kol NATO, přičemž v závěru bude zjištěno, nakolik je geopolitika výchozím bodem pro rozšiřování Aliance v minulosti i budoucnosti.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Veronika Dokulilová, Adriana Klímková - 15. Červenec 2010, rubrika Články

Spoločná zahraničná a bezpečnostná politika EÚ a geopolitika

Príspevok sa zaoberá geopolitickou podmienenosťou vzniku a rozvoja SZBP a jej súčasného fungovania, v ktorom je možné sledovať geopolitické princípy (energetika, rozširovanie EU, susedská politika). Aj keď sa EU výslovne ku geopolitickej stratégii nehlási, jej SZBP je motivovaná okrem iného aj geopoliticky. V prvej časti poukazujeme na to, že SZBP vznikla ako reakcia na zásadné geopolitické zmeny, ktoré prebehli v Európe a ďalej sa rozvíjala na základe podnetov, ktorými boli významné konflikty v regiónoch v blízkosti európskych hraníc. V ďalších častiach sú predstavené základné princípy geopolitického správania a geopolitické smerovanie EU v praxi. Bližšie tieto princípy skúmame na energetickej politike a rozširovaní EU.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Lucia Piteľová, Jana Benčová - 14. Červenec 2010, rubrika Články

Epistemické komunity a Európska bezpečnostná a obranná politika

Príspevok má za cieľ ukázať, nakoľko je EBOP výsledkom pôsobenia epistemických komunít. Epistemické komunity ponúkli inovatívne myšlienky v oblasti bezpečnosti a obrany, ktoré ďalej šírili a pomohli tak prispieť k spoločne zdieľanej interpretácii problému, čo sa napokon odrazilo v správaní jednotlivých aktérov a ich ochote spolupracovať. V texte sú predstavené epistemické komunity na národnej a európskej úrovni a popísané predovšetkým prvé tri kroky v ich politickom pôsobení – inovácia, difúzia, selekcia. Je možné tvrdiť, že pokiaľ epistemické komunity majú skutočný vplyv na výsledné politické jednanie aj v takej citlivej oblasti akou je bezpečnosť a obrana, nestačí študovať EU len z pohľadu národných záujmov jej jednotlivých členov.

Jana Benčová - 2. Červenec 2010, rubrika Články

Zaměřeno na EU: Vnější vztahy Evropské unie

V rámci studentského projektu Zaměřeno na EU Vám přinášíme novou sérii článků, jejichž společným tématem jsou tentokrát vnější vztahy Evropské unie. Jednotliví autoři přistoupili k dané problematice z různých uhlů pohledu a zaměřili se na různé aspekty vnější politiky EU. Výsledkem jejich úsilí jsou celkem tři nové texty.

Zbyněk Smetana - 1. Červenec 2010, rubrika Redakce