Alžběta Jařinová
Méně než 24 hodin po teroristickém útoku 11. září na Spojené
státy se američtí
spojenci Severoatlantické aliance sešli a odvolali se na článek 5 Smlouvy
o NATO,
který dává záruku, že útok na jednoho člena je považován za útok na
všechny.
Nicméně, když přišel čas realizovat tuto záruku v podobě vojenské akce
v
Afghánistánu při Operaci Trvalá Svoboda, nebylo NATO využito. Američané
se
rozhodli, že nepožádají NATO o vojenskou podporu, a to z politických a
strategických důvodů: pouze Spojené státy měly ten správný druh
vybavení k
přípravě vojenského zásahu přes půl zeměkoule a… čtěte více
21. 11. 2002, rubrika Články
Miroslav Bohdálek
Od roku 1997, kdy byla vydána Agenda 2000, zveřejňuje Evropská komise
každý rok v říjnu pravidelné zprávy o pokroku, který učinily
kandidátské země v přijímání evropské legislativy (tzn. acquis).
Evropská komise tím dala najevo, že východní rozšíření EU se zásadně
liší od předcházejících rozšíření, neboť při nich vypracovala vždy
pouze jednu zprávu (tzv. avis).
čtěte více
13. 11. 2002, rubrika Studie
Ondřej Rojčík
13. července 2001 zvolil Mezinárodní olympijský výbor v Moskvě na
svém
112. zasedání Peking jakožto pořadatelské město letních Olympijských
her v
roce 2008. Nebylo to rozhodnutí nijak překvapivé, Peking byl již před
samotnou volbou považován za hlavního favorita, což ale nic nevypovídá
o
problematičnosti tohoto výběru.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
Michal Nešpor
Nadcházející XVI. sjezd Komunistické strany Číny (KSČ) je
událostí,
na niž se v očekávání listopadového summitu NATO v Praze nejen v
našich médiích poněkud zapomíná. Ač spojitost mezi těmito dvěma
konferencemi nemusí být na první pohled zřejmá, do velké míry spolu
souvisí. Od obou z nich totiž svět očekává především další posun
od
klimatu studené války k něčemu, co budou pravděpodobně schopni
výstižně pojmenovat až historikové mezinárodních vztahů za několik
desítek let.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
Ľubomír Majerčík
Ačkoli věrní straníci mluví o čínském ekonomickém modelu jako o
„sociálně tržní ekonomice s čínskými rysy“, daleko výstižnější
popis
by byl „kombinace státní a soukromé ekonomiky s evropskými rysy.“
Tento popis znamená intervenující vládu v roli výrobce, regulátora a
majitele, vzrůstající soukromý sektor podílející se na více než
třetině čínské nezemědělské produkce a plejádu smíšených podniků
pohybujících se mezi vládní, domácí soukromou a zahraniční
účastí.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
Marek Čejka
Prakticky každý den vytvářejí média obraz Izraele a Palestinské
samosprávy, který v člověku evokuje představy, že nelze vyjít do
ulic zdejších měst, žít relativně běžným životem apod. To je však
pravda jen částečně. Jako obvykle mají média ve zvyku přinášet pouze
ty nejsenzačnější, tj. nejmorbidnější události a v případě
Blízkého
východu to platí několikanásobně. Skutečná realita zdejšího života
tak zůstává nezasvěcenému prakticky skryta a většina lidí na světě
vnímá obraz zdejšího dění jen v nejhrozivějších konturách.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
David Müller
Na konci října 2002 se Irové v referendu rozhodli přijmout smlouvu z
Nice. Toto rozhodnutí je veskrze pozitivní jak pro Evropskou unii,
tak pro deset kandidátských zemí, jejichž přistoupení k Evropské
unii je do značné míry závislé právě na smlouvě z Nice.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
Ľubomír Majerčík
Na začátku října uplynulo sto dní od 1. července 2002, kdy nabyl
účinnosti Římský statut Mezinárodního trestního tribunálu. Stalo se
tak poté, co jej podepsalo 139 států a potřebných šedesát do dubna
ratifikovalo. Statut byl dojednán na konferenci v Římě v roce 1998,
od té doby proběhlo deset Přípravných komisí, na kterých byly
přijaty další dokumenty nezbytné k fungování soudu.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
Michal Nešpor
Kniha S. Huntingtona Střet civilizací je bezpochyby jedním z
nejvlivnějších děl poslední doby, a to nejen na poli teorie
mezinárodních vztahů. Ze souboru více než deset let starých
přednášek amerického politologa se stal bestseller, citovaný v
médiích a známý široké veřejnosti. 11. září 2001 a události po
něm
následující jako by potvrzovaly prorockou povahu Huntingtonových
tezí o blížícím se konfliktu hlavních kulturně-historických entit.
Islámský svět se krvavě střetl se světem západním – existuje
lepší
důkaz toho, že nás místo Fukuyamova idylického „konce historie“ a
nástupu… čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
Martin Hrabálek
V roce 1989 řekl známý ekonom Lester Thurow, že „GATT je
mrtvý“.
Komunikace mezi státy nebyla schopna posunout jednání o likvidaci
obchodních bariér dál a největší obchodní mocnosti, bránící si své
domácí trhy, si to vlastně ani nepřály. Přesto si o čtyři roky
později na Thurowovo proroctví nikdo nevzpomněl, když byly
uruguayským kolem dohody úspěšně dokončeny.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
