Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy
Byly teroristické útoky na New York a Washington posledním vzdechem radikálního islámu, nebo byly naopak předzvěstí dlouhodobě vyhrocených vztahů mezi muslimy a západním světem? Postaví se muslimové proti násilí a přiblíží se Západu, nebo nechají Usámu bin Ladina a jeho následovníky určovat vztahy mezi muslimy a Západem? čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
George Bush při svém loňském projevu ve Varšavě, kde slíbil vymazat „umělé hranice dělící Evropu již příliš dlouho“, pobízel NATO k rozšíření nabídky členství pro nové kolo rozšiřování, které má proběhnout po summitu v Praze v listopadu 2002. Pokud NATO nabídne dalším zemím, aby se připojili, je pravděpodobné, že Estonsko, Litva a Lotyšsko budou mezi dalšími pozvanými nebo budou dokonce jedinými. Myšlenka jednotné Evropy má své základy již na počátku studené války, ale v případě, že by se členy NATO staly státy, které byly dříve sovětskými republikami, překročila by Severoatlantická… čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
V předvečer čtyřiapadesátého výročí vyhlášení své nezávislosti by Izrael potřeboval mezinárodní ochranu – a to ze dvou hlavních důvodů: Jednak aby se byl schopen ubránit sám vůči sobě, a pak také proti těm, kdož proti němu bojují. To se na první pohled nemusí jevit jako příliš příjemná zpráva, ale na druhou stranu ji lze vnímat i jako pozitivum, neboť by to mohlo celému světu značně ulehčit. Namísto aby si však Izrael tento fakt uvědomil, vydává se raději do boje téměř proti celému světu a odmítá jeho pomocnou ruku a tím i myšlenku, že by mu svět mohl pomoci zajistit jeho ochranu… čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Padesát let staré – a podle některých právních názorů již vyhaslé – Benešovy dekrety se staly ústředním mottem letošního předvolebního klání. Dokonce o nich jedná i Evropský parlament. Do debaty na domácí politické scéně naposledy přispěli poslanci Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a Jan Zahradil (ODS) v Nedělní partii na TV Prima. čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Američani se měli zbavit Saddáma Husajna během války v Zálivu. Pozdě bycha honiti. Zastánci i odpůrci nové kampaně proti Iráku se shodnou, že administrativa Bushe st. měla vyřešit problém s Husajnem, když k tomu měla výjimečnou příležitost. Vojenští představitelé se však v roce 1991 rozhodli nepokračovat v tažení na Bagdád. V dané situaci se to zdálo jako nejlepší řešení. USA nemohly očekávat, že tehdejší koalice, zahrnující i arabské státy, bude souhlasit se svržením irácké vlády. Chyby byly učiněny až po válce v Zálivu. Američané souhlasili s použitím iráckých helikoptér… čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Po více než padesát let se americká zahraniční politika snažila zabránit vzniku nových velmocí. Tato strategie se ukázala jako obtížná, zbytečná a stále riskantnější. Spojené státy budou bezpečnější a svět stabilnější, pokud se nyní Amerika rozhodne zbavit se tohoto břemene a dovolí ostatním zemím pečovat samy o sebe. čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Dokážete si představit Světovou obchodní organizaci (WTO), kterak ruší národní zákaz dovozu klonovaných embryí, protože je to překážka svobodnému obchodu? Asi ne. WTO, ani jednotlivé vlády, vědci či etikové nedokáží efektivně regulovat biotechnologii člověka v globálním měřítku. Tu technologii, ve které se skrývají pozitivní, ale i velmi nebezpečné aspekty. Biotechnologie znamená jednak naději vyléčení takových nemocí jako je cystická fibróza nebo Alzheimerova choroba, na druhou stranu před nás staví takové fenomény jako klonování lidí, geneticky upravené děti podle přání (biologických?)… čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Není pochyb o tom, že 11. září významně ovlivnilo vnímání bezpečnostního prostředí ve světě. Bezpečnostní rizika, která se před tímto datem nezdála být příliš pravděpodobná, se najednou dostala do centra pozornosti. Otázkou je, nakolik jsou státy a jejich ozbrojené síly schopny efektivně čelit této výzvě. Probíhající americká kampaň proti terorismu nám na tuto otázku může poskytnout odpověď. Klíčovou roli v tomto novém typu konfliktu mají, vedle technologicky nejvyspělejší armády na světě, i američtí spojenci, jejichž kapacita vyrovnat se novým trendům je omezenější. Součástí… čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Evropská unie stojí na prahu 3. tisíciletí a musí čelit několika výzvám: rozšíření o země střední a východní Evropy, reforma vlastních institucí, zjednodušení rozhodovacího procesu, který je pro většinu Evropanů naprosto nepřehledný a zmatečný, a konečně formulace nových politik a cílů ve světle dalšího posunu integrace. Je třeba si uvědomit, že veškeré výše zmíněné problémy jsou velmi úzce propojeny, a proto je nelze řešit odděleně. čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Přestože myšlenky na integraci evropských států se objevují již několik století, první smlouva, která se týkala uhlí a oceli, byla podepsána teprve před 51 lety. Za tu dobu vzrostl počet členských států, ze sektorově zaměřené integrace byl vytvořen široký otevřený prostor zahrnující aktivity ekonomické, obchodní, finanční a sociální. Z formování vnitřního trhu se integrační úsilí poté přesunulo k vytvoření společné zahraniční a bezpečností politiky a ke spolupráci v oblasti justice a vnitra. čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články