Miroslav Bohdálek
Jens-Peter Bonde je dánským poslancem Evropského parlamentu (EP) od
roku 1979 a předsedá frakci EDD (Europe of Democracies and
Diversities Group). Zároveň je jedním z hlavních představitelů
eurorealismu, což potvrzuje jeho předsednictví parlamentní skupině
SOS Democracy Intergroup. Vedle své praktické politické činnosti se
zabývá evropskou integrací i teoreticky. Je autorem asi 40 knih na
toto téma. Poslední z nich je právě Konvent o budoucnostech Evropy
(The Convention – On The Futures of Europe).
čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Miroslav Bohdálek
Rozšíření nemoci AIDS nyní představuje obrovský sociální a
ekonomický problém rozvojového světa a stejně tak veřejný problém
bezprecedentního rozsahu. Subsaharská Afrika je nejvíce zasaženou
oblastí světa s třiadvaceti miliony nemocných či zasažených virem
HIV. V roce 1998 AIDS způsobil smrt 2,2 milionu lidí, což je
desetkrát více obětí než ve válečných konfliktech. Předpokládaná
délka života, která v subsaharské Africe za patnáct let
postkoloniální éry vzrostla na úctyhodných 59 let, poklesla v
devadesátých letech natolik, že na konci dekády se odhadovala její
výše na 45 let.… čtěte více
6. 5. 2002, rubrika Články
Petr Svačina
Druhou cílovou oblastí v americké kampani proti terorismu se staly
Filipíny, kterým Spojené státy poskytují materiální i personální
pomoc v boji proti islámské teroristické skupině Abu Sayyaf. Situaci
na Filipínách však ani v nejmenším nelze srovnávat se situací, která
je a byla v Afghánistánu. Tento článek si klade za cíl stručně
přiblížit pozadí celého filipínského problému, který není v našem
prostředí příliš znám, vzhledem ke značné geografické i kulturní
vzdálenosti této oblasti.
čtěte více
15. 3. 2002, rubrika Články
Michal Nešpor
Bývalý důstojník CIA vysvětluje, proč se terorista Usáma bin Ládin
nemá ze
strany americké tajné služby čeho bát.
čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články
Ľubomír Majerčík
Otrokářství nebylo vymýceno. I když staletí bojů a oběti ze strany
protiotrokářských
aktivistů nakonec vedly k zakázání otroctví na půdě mezinárodního
práva, k úplnému
vítězství ve skutečnosti nedošlo. Konzervativní odhady naznačují, že na
tak rozdílných
místech jako je Nigérie, Indonésie či Brazílie žije minimálně
27 milionů lidí v
podmínkách faktického otroctví.
čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články
Marek Čejka
Postavení Spojených států v dění na Blízkém východě bývá sice
často
považováno za klíčové, avšak i ono prochází postupem času
určitými
proměnami, závisejícími hlavně na zahraničněpolitických
doktrínách
amerických prezidentů.
čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články
David Müller
Generál Parvíz Mušaraf je každým coulem profesionální voják. Když
se
Mušaraf, velitel pákistánského generálního štábu, vracel v říjnu
1999
letadlem ze Srí Lanky, byl během letu odvolán ze své funkce. Naváz
Šaríf,
pákistánský premiér, se domníval, že Mušaraf toho proti svému
odvolání
nemůže ve vzduchu mnoho udělat. To byla mylná domněnka. Po svém
přistání
na letišti v Karáčí zorganizoval Mušaraf převrat, Šarífa postavil
před
soud a následně poslal do exilu do Saudské Arábie. Sebe pak dosadil na
jeho místo. Převrat se opět ukázal jako jeden z hlavních způsobů
výměny
politických… čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články
Miroslav Bohdálek
I když je krizový region většinou dobře identifikovatelný,
konkrétním vyústěním mezinárodní krize jsou politici většinou
zaskočeni. Jiná situace je ohledně sporu mezi Evropskou unií a
Tureckem v otázce Kypru. Přistoupení řecké části Kypru k EU v roce
2004 vyvolá velké spory mezi Západem a Tureckem. Krize však vypukne
už na konci roku 2002, kdy chce EU vyzvat kandidáty k přistoupení.
Zhatilo by se tak úspěšné zmírňování napětí mezi Řeckem a Tureckem
v
posledním období a krize by mohla vyústit v tureckou anexi severní
části Kypru, potažmo v ozbrojený konflikt dvou členů NATO.… čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články
Martina D. Ličková
Mírové uspořádání v Bosně a Kosovu udržuje tyto země již několik
let
v obtížné situaci, vycházející z nesmiřitelných rozporů mezi
zúčastněnými stranami. Intervenující síly zde vytvořily politické
podmínky, jež obcházejí ústavní principy, demokracii a právo na
sebeurčení a ve svém důsledku si tak vynucují další setrvání
„okupačních sil“ v této oblasti.
čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články
Miroslav Bohdálek
Jedním z cílů zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a
15. prosince
2001 bylo přijetí Deklarace o budoucnosti Evropské unie. Na jejím
vytvoření pracovala tzv. Laekenská skupina ve složení Jacques
Delors (bývalý předseda Komise EU), Jean-Luc Dehaene (bývalý
belgický premiér), Giuliano Amato (bývalý italský premiér),
Bronislaw Geremek (bývalý polský ministr zahraničí) a David Miliband
(poslanec britského parlamentu).
čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články