Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy
Ráda bych připojila pár svých úvah nad článkem o americkém angažmá v Bosně a Kosovu a srovnala jej se svými poznatky získanými během dvou týdenních pobytů v Sarajevu, v Bosně, v květnu 2001 a lednu 2002. čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články
Současnou argentinskou krizí nebude trpět pouze 35 milionů obyvatel této jihoamerické země. Hospodářský úpadek bude mít vliv na situaci v latinskoamerickém regionu jako celku. Již nyní je jisté, že Argentina bude muset upustit od reforem, které byly započaty prezidentem Menemem na počátku devadesátých let. Ty sice nejsou důvodem současné krize, ale poslouží jako obětní beránek a odůvodnění pro opětovné znárodnění podniků, vztyčení bariér zahraničním investicím a dovozu a zvýšení vládních výdajů. čtěte více
5. 3. 2002, rubrika Články
Téma protiraketové obrany je v poslední době opět předmětem mnoha odborných debat. Původní východiska z období studené války je však nyní třeba chápat v odlišném kontextu, protože během posledních deseti let mezinárodněpolitická situace ve světě prošla poměrně podstatným vývojem. Co se však v žádném případě nezměnilo je základní rys této debaty, kterým je extrémně silná polarizace názorů. Tato polarizace se týká široké škály politických i technologických aspektů. čtěte více
5. 2. 2002, rubrika Studie
„Náš stát je ve válce, naše ekonomika je v recesi a civilizovaný svět čelí bezprecedentnímu nebezpečí. Přesto naše unie nebyla nikdy silnější.“ čtěte více
4. 2. 2002, rubrika Články
Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem… čtěte více
4. 2. 2002, rubrika Články
„Éra globalizace je u konce,“ prohlásil John Gray, profesor Evropského myšlení na London School of Economics and Political Science, dva týdny po teroristických útocích na Spojené státy americké. Gray je známý zarytý kritik globalizace, proto bychom mohli jeho myšlenky snadno odbýt. Avšak událostmi minulého roku byla zasažena víra i dlouholetých zastánců globalizace. Ještě před tím, než terorismus, antrax a válka ovládly novinové titulky, se zdálo, že proces globální integrace promění dezintegraci úplně jiné síly. čtěte více
4. 2. 2002, rubrika Články
Západ by neměl být překvapen ruskou spoluprací ve válce proti terorismu, ale neměl by ji považovat za ruskou slabost. Ruská politika po 11. září a navázání přátelských vztahů se Západem nejsou takovou novinkou, jak by se mohlo někomu na první pohled zdát. Upozornila na to Nicole Jacksonová, odbornice na vojenské záležitosti Ruska a Střední Asie, nyní post-doktorátní členka fakulty Normana Patersona pro mezinárodní vztahy na Carletonské univerzitě v Ottawě. čtěte více
4. 2. 2002, rubrika Články
Za současného stavu věcí, kdy je Stát Izrael považován za demokratickou samostatnou a plnohodnotnou entitu, zatímco Palestinská národní samospráva ještě zdaleka ne, je srovnání palestinského radikalismu s radikalismem izraelským (či židovským) velmi obtížné. Přesto bych se rád o tomto fenoménu blíže zmínil. čtěte více
4. 2. 2002, rubrika Články
Mnoho západních politiků se od konce války v Perském zálivu domnívá, že „irácký problém“ se ztratí společně s odchodem Saddáma Husajna z politické scény. Někteří komentátoři tento problém označují za biologický. A to ne v souvislosti s biologickými zbraněmi, ale se smrtelností iráckého vůdce. čtěte více
4. 2. 2002, rubrika Články
Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem… čtěte více
4. 2. 2002, rubrika Články