Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Rok: 2008

Michael Brtnický

Maroko: všichni královi islamisté

Text se věnuje historii a utváření marockého politického islámu, příčinám jeho relativní slabosti a pravděpodobnému dalšímu vývoji islamistického hnutí v zemi. Autor vychází z předpokladu, že nelze hovořit o islamismu, ale o mnoha islamismech. Práce se tak věnuje specifické pozici a podobě politického islámu v Maroku, které je stabilním státem, jehož občané požívají, vzhledem k situaci v ostatních zemích regionu, poměrně vysokou míru politických práv a svobod. Konfrontace mezi islamisty a režimem se zde nikdy nevyostřila do té míry, že by ohrozila existenci či fungování království.… čtěte více

31. 12. 2008, rubrika Články

Pavel Kopecký

O extremismu, terorismu a bezpečnostních studiích

Miroslav Mareš na katedře politologie FSS Masarykovy univerzity řídí obor Bezpečnostní a strategická studia a odborně se věnuje především extremismu. Jak docent Mareš vnímá samotný pojem extremismus a jak se dívá na terorismus či na jeho moderní bojové a propagandistické prostředky? Jakým směrem se orientuje výuka bezpečnostních studií v Brně? Na tyto a další otázky odpovídal známý domácí odborník v rozhovoru pro GP. čtěte více

23. 11. 2008, rubrika Rozhovory

Jiří Baroš

K základům společenskovědní reflexe o státu

Povaha státní moci a její vztah ke společnosti patřily mezi hlavní témata klasické sociologie 19. a začátku 20. století. Z představitelů tzv. „svaté sociologické trojice“ měl na stát nejpříznivější pohled Émile Durkheim, kdežto radikální kritiku státu předvedl Karel Marx; pohled Maxe Webera pak byl ambivalentní. Na tyto tři klasiky se nicméně podívám z jiné perspektivy, a prvotním záměrem tohoto textu tak bude ukázat, do jaké míry byli tito autoři schopni vzít do úvahy historicitu státu, a překonat tak tradici evolucionismu, který byl dominantní v sociálních vědách konce 19. století.… čtěte více

11. 6. 2008, rubrika Články

Adam Hlaváč

Pohnutý život nápoje bohů, aneb reformy vinařského sektoru společné zemědělské politiky

Projednávání otázek spadajících do společné zemědělské politiky se jen málokdy obejde bez kontroverzí mezi členskými státy EU. Nejinak tomu je i v případě vinařského sektoru. Při snahách o jeho reformu narážela Evropská komise na často protichůdné zájmy členských států a bylo nutné nacházet přijatelné kompromisy. Tento článek shrnuje reformní snahy v oblasti vinařství od počátku společné zemědělské politiky až po nejnovější reformní návrh z roku 2007. Zmiňuje důvody, které vedly k reformním snahám, kontroverzní body jednotlivých návrhů a rovněž se věnuje nástrojům, které reformy… čtěte více

1. 6. 2008, rubrika Články

Vít Šimral

Neo-naturalismus Lona Fullera a nadnárodní spravedlnost

Anglosaský typ jusnaturalistické teorie je v českém prostředí dosud relativně málo známou oblastí právní filozofie. Jeho aplikací v otázkách nadnárodní spravedlnosti se v moderní politické vědě proslavil především Ronald Dworkin. Ten svoji „třetí teorii práva“ založil mimo jiné na myšlenkách svého celosvětově méně známého učitele z Harvardské právní školy, profesora Lona L. Fullera. Analýza Fullerovy školy procedurální etiky odhaluje jeden ze zdrojů, ze kterého čerpají mnohé americké i evropské proudy transnacionální spravedlnosti ještě dnes. čtěte více

28. 5. 2008, rubrika Články

Artur Boháč

Egyptští Koptové – zapomenutí křesťané v údolí Nilu

V dnešní době je značně medializována otázka soužití křesťanů a o křesťanské hodnoty se opírajících ateistů s muslimy v zemích euroatlantické civilizace. Patřičnou pozornost si zaslouží také nejen v České republice opomíjená problematika křesťanských menšin obývajících islámské státy. Mezi tyto minority patří i egyptští Koptové, jejichž počet je odhadován na šest až osm milionů. Hlavním cílem textu je přinést komplexní náhled na problematiku koptské minority a upozornit na porušování jejích základních práv, které se děje s nepřímým pos­věcením egyptského státního aparátu. čtěte více

25. 5. 2008, rubrika Články

Štefan Hocko

Kosovská oslobodenecká armáda, jej nástupníci a organizovaný zločin

Ako vyzerá odvrátená strana súčasného Kosova? Je Kosovo skutočne bránou organizovaného zločinu do Európy? Predkladaný článok sa zaoberá predovšetkým vzťahom Kosovskej oslobodeneckej armády (UÇK) a organizovaného zločinu. Prvá časť sa venuje obdobiu pred založením UÇK, postupuje k popisu významu organizavaného zločinu pri vyzbrojovaní a končí sa podpísaním Rambouilletskej mierovej dohody. Druhá časť sa venuje trom odnožiam UÇK, ktoré vznikli po oficiálnom rozpustení UÇK a rozpútali konflikty v južnom Srbsku a západnom Macedónsku. Článok ukazuje, že aktivity týchto odnoží boli… čtěte více

2. 5. 2008, rubrika Články

Michael Brtnický

Politický islám, islamismus a teoretická východiska jeho sunnitské větve

Po rozpadu sovětského bloku a vlně demokratizace jako by se na obzoru znovu vynořil ideologický protivník, nový nepřítel liberálního řádu a svobody. Vize střetu islámské a západní civilizace, živená řadou bolestí multikulturalismu a povrchními stereotypy uvažování, se dokonce stává mobilizačním apelem některých politiků. Výsledkem je nesprávná percepce mnohotvárné islámské civilizace jako nepřátelsky naladěného monolitu utvářeného náboženským fundamentalismem, politickým radikalismem a ekonomickou a sociální zaostalostí. Tématem této práce jsou některé důležité aspekty politického… čtěte více

23. 3. 2008, rubrika Články

Tomáš Profant

Faktory kooperácie v medzinárodných vzťahoch a problémy medzinárodných organizácií

Svetová politika je založená na dosiaľ nie úplne známych princípoch. Jedným z nich, ktorý je všeobecne rešpektovaný v rámci neoliberalizmu a neorealizmu, je existencia anarchie v medzinárodných vzťahoch. Jej dopad na chovanie štátov je rôzny. Ako neoliberáli (teda neoliberálni inštitucionalisti), tak aj neorealisti však uznávajú, že sa dotýka kooperácie medzi hlavnými aktérmi svetovej politiky. Článok sa zaoberá faktormi, ktoré spoluprácu v MV ovplyvňujú. Zároveň poukazuje na problémy medzinárodných organizácií pri regulovaní kooperácie. čtěte více

16. 3. 2008, rubrika Články

Adriana Klímková

Postavení evropských zemí v strategických koncepcích NATO

Od svého vzniku v roce 1949 prošly strategické koncepce Severoatlantické aliance mnohými změnami, které odrážely snahu přizpůsobit se novému mezinárodněpo­litickému prostředí. Hlavní roli při jejich vytváření měly Spojené státy americké, které však často narážely na jistý odpor ze strany svých evropských partnerů. V jaké podobě tedy byly tyto koncepce přijaty a jakou roli v nich hrály evropské státy jako například Velká Británie a Francie? Právě tato práce se snaží najít odpověď na tuto otázku. čtěte více

11. 3. 2008, rubrika Články