Michael Brtnický
Text se věnuje historii a utváření marockého politického islámu,
příčinám
jeho relativní slabosti a pravděpodobnému dalšímu vývoji
islamistického
hnutí v zemi. Autor vychází z předpokladu, že nelze hovořit
o islamismu,
ale o mnoha islamismech. Práce se tak věnuje specifické pozici a
podobě
politického islámu v Maroku, které je stabilním státem, jehož občané
požívají, vzhledem k situaci v ostatních zemích regionu, poměrně
vysokou
míru politických práv a svobod. Konfrontace mezi islamisty a režimem se
zde
nikdy nevyostřila do té míry, že by ohrozila existenci či fungování
království.… čtěte více
31. 12. 2008, rubrika Články
Pavel Kopecký
Miroslav Mareš na katedře politologie FSS Masarykovy univerzity řídí
obor Bezpečnostní a strategická studia a odborně se věnuje především
extremismu. Jak docent Mareš vnímá samotný pojem extremismus a jak se
dívá na terorismus či na jeho moderní bojové a propagandistické
prostředky? Jakým směrem se orientuje výuka bezpečnostních studií v
Brně? Na tyto a další otázky odpovídal známý domácí odborník v
rozhovoru pro GP.
čtěte více
23. 11. 2008, rubrika Rozhovory
Jiří Baroš
Povaha státní moci a její vztah ke společnosti patřily mezi hlavní
témata klasické sociologie 19. a začátku 20. století. Z představitelů
tzv. „svaté sociologické trojice“ měl na stát nejpříznivější pohled
Émile Durkheim, kdežto radikální kritiku státu předvedl Karel Marx; pohled
Maxe Webera pak byl ambivalentní. Na tyto tři klasiky se nicméně podívám
z jiné perspektivy, a prvotním záměrem tohoto textu tak bude ukázat, do
jaké míry byli tito autoři schopni vzít do úvahy historicitu
státu, a překonat tak tradici evolucionismu, který byl dominantní
v sociálních vědách konce 19. století.… čtěte více
11. 6. 2008, rubrika Články
Adam Hlaváč
Projednávání otázek spadajících do společné zemědělské politiky se
jen
málokdy obejde bez kontroverzí mezi členskými státy EU. Nejinak tomu je
i
v případě vinařského sektoru. Při snahách o jeho reformu narážela
Evropská
komise na často protichůdné zájmy členských států a bylo nutné
nacházet
přijatelné kompromisy. Tento článek shrnuje reformní snahy v oblasti
vinařství od počátku společné zemědělské politiky až po nejnovější
reformní
návrh z roku 2007. Zmiňuje důvody, které vedly k reformním snahám,
kontroverzní body jednotlivých návrhů a rovněž se věnuje nástrojům,
které
reformy… čtěte více
1. 6. 2008, rubrika Články
Vít Šimral
Anglosaský typ jusnaturalistické teorie je v českém prostředí dosud
relativně málo známou oblastí právní filozofie. Jeho aplikací
v otázkách
nadnárodní spravedlnosti se v moderní politické vědě proslavil
především
Ronald Dworkin. Ten svoji „třetí teorii práva“ založil mimo jiné na
myšlenkách svého celosvětově méně známého učitele z Harvardské
právní
školy, profesora Lona L. Fullera. Analýza Fullerovy školy procedurální
etiky odhaluje jeden ze zdrojů, ze kterého čerpají mnohé americké i
evropské proudy transnacionální spravedlnosti ještě dnes.
čtěte více
28. 5. 2008, rubrika Články
Artur Boháč
V dnešní době je značně medializována otázka soužití křesťanů a
o
křesťanské hodnoty se opírajících ateistů s muslimy v zemích
euroatlantické
civilizace. Patřičnou pozornost si zaslouží také nejen v České
republice
opomíjená problematika křesťanských menšin obývajících islámské
státy. Mezi
tyto minority patří i egyptští Koptové, jejichž počet je odhadován na
šest
až osm milionů. Hlavním cílem textu je přinést komplexní náhled na
problematiku koptské minority a upozornit na porušování jejích
základních
práv, které se děje s nepřímým posvěcením egyptského státního
aparátu.
čtěte více
25. 5. 2008, rubrika Články
Štefan Hocko
Ako vyzerá odvrátená strana súčasného Kosova? Je Kosovo skutočne
bránou organizovaného zločinu do Európy? Predkladaný článok sa zaoberá
predovšetkým vzťahom Kosovskej oslobodeneckej armády (UÇK)
a organizovaného zločinu. Prvá časť sa venuje obdobiu pred založením
UÇK, postupuje k popisu významu organizavaného zločinu pri vyzbrojovaní
a končí sa podpísaním Rambouilletskej mierovej dohody. Druhá časť sa
venuje trom odnožiam UÇK, ktoré vznikli po oficiálnom rozpustení UÇK
a rozpútali konflikty v južnom Srbsku a západnom Macedónsku. Článok
ukazuje, že aktivity týchto odnoží boli… čtěte více
2. 5. 2008, rubrika Články
Michael Brtnický
Po rozpadu sovětského bloku a vlně demokratizace jako by se na obzoru
znovu vynořil ideologický protivník, nový nepřítel liberálního řádu a
svobody. Vize střetu islámské a západní civilizace, živená řadou
bolestí multikulturalismu a povrchními stereotypy uvažování, se dokonce
stává mobilizačním apelem některých politiků. Výsledkem je nesprávná
percepce mnohotvárné islámské civilizace jako nepřátelsky naladěného
monolitu utvářeného náboženským fundamentalismem, politickým radikalismem
a ekonomickou a sociální zaostalostí. Tématem této práce jsou některé
důležité aspekty politického… čtěte více
23. 3. 2008, rubrika Články
Tomáš Profant
Svetová politika je založená na dosiaľ nie úplne známych princípoch.
Jedným z nich, ktorý je všeobecne rešpektovaný v rámci neoliberalizmu a
neorealizmu, je existencia anarchie v medzinárodných vzťahoch. Jej dopad na
chovanie štátov je rôzny. Ako neoliberáli (teda neoliberálni
inštitucionalisti), tak aj neorealisti však uznávajú, že sa dotýka
kooperácie medzi hlavnými aktérmi svetovej politiky. Článok sa zaoberá
faktormi, ktoré spoluprácu v MV ovplyvňujú. Zároveň poukazuje na
problémy medzinárodných organizácií pri regulovaní kooperácie.
čtěte více
16. 3. 2008, rubrika Články
Adriana Klímková
Od svého vzniku v roce 1949 prošly strategické koncepce
Severoatlantické
aliance mnohými změnami, které odrážely snahu přizpůsobit se novému
mezinárodněpolitickému prostředí. Hlavní roli při jejich vytváření
měly
Spojené státy americké, které však často narážely na jistý odpor ze
strany
svých evropských partnerů. V jaké podobě tedy byly tyto koncepce přijaty
a
jakou roli v nich hrály evropské státy jako například Velká Británie
a
Francie? Právě tato práce se snaží najít odpověď na tuto otázku.
čtěte více
11. 3. 2008, rubrika Články
