Autor: Alžběta Jařinová (6)

Krize v Iráku – proč není EU schopna jednotně jednat?

Reakce Unie v průběhu a po válce v Iráku může pro mnohé znamenat
stejný případ neschopnosti, který Evropu trápil již dříve, když se
snažila ukázat sjednocený postoj během zásadnějších světových krizí.
Jak se dá toto chování vysvětlit?

Alžběta Jařinová - 5. Květen 2004, rubrika Články

Nová Evropská ústava zatím nebude. Co dál?

Summit Evropské unie skončil předčasně. Zástupcům hlav států a
vlád členských a přistupujících zemí Evropské unie se nepodařilo
dotáhnout jednání o Ústavě EU do úspěšného konce. Evropská unie tak
vstoupila do roku 2004 bez ústavy. Kompromis v rámci budoucího 25
členného společenství se nenašel. Návrh ústavy, který by nevyhovoval
všem, nebyl přijat. Bude se rozšířená EU řídit Smlouvou z Nice?

Alžběta Jařinová - 18. Leden 2004, rubrika Články

Mezivládní konference EU – cesta k novým Římským smlouvám?

4. října byla zahájena mezivládní konference, které předcházela jednání v
Konventu. Nyní se projednává Konventem předložený návrh ústavní smlouvy EU
na úrovni hlav států nebo vlád spolu s ministry zahraničních věcí. Jaké
změny čekají Smlouvy o ES/EU?

Alžběta Jařinová - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Iniciativa čtyř – konkurence sil NATO?

Německo, Francie, Belgie a Lucembursko se dohodly na obraně Evropy
nezávislé na NATO. Projekt posílené obranné spolupráce je otevřen i
pro další země Unie, Washington je ale proti a zbytek EU
zaskočen.

Alžběta Jařinová - 13. Květen 2003, rubrika Články

Summit NATO v Praze

Na pražském summitu schválila Severoatlantická aliance své největší rozšíření i
nejhlubší vojenskou reformu. Jediné, na čem se spojenci nedohodli, je společné
tažení proti Iráku.

Alžběta Jařinová - 9. Leden 2003, rubrika Články

Je potřeba transformovat Severoatlantickou alianci?

Méně než 24 hodin po teroristickém útoku 11. září na Spojené státy se američtí
spojenci Severoatlantické aliance sešli a odvolali se na článek 5 Smlouvy o NATO,
který dává záruku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny.
Nicméně, když přišel čas realizovat tuto záruku v podobě vojenské akce v
Afghánistánu při Operaci Trvalá Svoboda, nebylo NATO využito. Američané se
rozhodli, že nepožádají NATO o vojenskou podporu, a to z politických a
strategických důvodů: pouze Spojené státy měly ten správný druh vybavení k
přípravě vojenského zásahu přes půl zeměkoule a Washington neměl zájem o vojenský
zásah dalších 18 spojenců v této kampani.

Alžběta Jařinová - 21. Listopad 2002, rubrika Články

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

S podporou International Institute of Political Science v Brně