Autor: Jiří Baroš (6) , email

Koncept státu: jak jej chápat, jak jej vymezit?

Podle francouzského filosofa Marcela Gaucheta byl vznik státu jasně
nejdůležitější událostí lidských dějin, protože spočíval v dalekosáhlé
přestavbě všech hlavních svorníků lidského zřízení. Koncept státu však bývá
často nepřesně definován a nepříliš konzistentně užíván. Předkládaný článek
proto představuje několik pohledů reprezentativních představitelů
společenských věd na tento koncept, což by mělo přispět k jeho lepšímu
vymezení. Takové vyjasnění se jeví být potřebné zejména v současnosti, kdy
procesy evropeizace a globalizace vedou k hlubšímu tázání se po povaze
státu, protože růst nových aktérů mezinárodní politiky má za důsledek
alespoň podle některých autorů oslabování role státu.

Jiří Baroš - 13. Leden 2009, rubrika Články

K základům společenskovědní reflexe o státu

Povaha státní moci a její vztah ke společnosti patřily mezi hlavní témata klasické sociologie 19. a začátku 20. století. Z představitelů tzv. „svaté sociologické trojice“ měl na stát nejpříznivější pohled Émile Durkheim, kdežto radikální kritiku státu předvedl Karel Marx; pohled Maxe Webera pak byl ambivalentní. Na tyto tři klasiky se nicméně podívám z jiné perspektivy, a prvotním záměrem tohoto textu tak bude ukázat, do jaké míry byli tito autoři schopni vzít do úvahy historicitu státu, a překonat tak tradici evolucionismu, který byl dominantní v sociálních vědách konce 19. století.

Jiří Baroš - 11. Červen 2008, rubrika Články

K příčinám krize sociálního státu podle Pierra Rosanvallona

Článek představuje v Česku dosud nepříliš známé dílo jednoho z nejvýznamnějších francouzských myslitelů dneška, Pierra Rosanvallona. Text se zabývá především jeho úvahami o krizi sociálního státu, které však nejsou pouhou ekonomickou analýzou, ale rozkrývají její hlubší ideologické a filosofické příčiny. Rosanvallon nám umožňuje pochopit velký pohyb, který nastal se zrodem moderního individualismu a který vedl přes transformaci koncepce státu-ochránce až ke vzniku ideje sociálního státu a společnosti pojištění. Jako mimořádně zajímavá se jeví Rosanvallonova diskuse s liberalismem a jeho provokativní tvrzení, že jsme vstoupili již do post-rawlsovského období.

Jiří Baroš - 24. Duben 2007, rubrika Články

Postoj francouzských politických stran k evropské integraci

Další příspěvek věnující se současnému politologickému „hitu“ – fenoménu evropeizace. Francie jako jedno z center Evropské unie, jako jeden z hlavních aktérů evropské politiky podstatným způsobem ovlivňuje její další rozvoj, a tím i nás. Odtud zdůvodnění a výrazná důležitost hlavní otázky předkládané práce: jaká je současná strukturace postojů jednotlivých relevantních francouzských politických stran k evropskému integračnímu procesu?

Jiří Baroš - 5. Říjen 2006, rubrika Studie

Kam zařadit Unii pro lidové hnutí (UMP)?

Úkol, který si klade před sebe tato práce, je snaha o zařazení francouzské Unie pro lidové hnutí (UMP) z hlediska stranicko-politických rodin. To bude provedeno dle konceptu ideologických rodin – nejrespektovanější ideově-programatické typologie, kterou vytvořil německý politolog Klaus von Beyme.

Jiří Baroš - 26. Duben 2006, rubrika Články

Proč je Afrika chudá?

Zdá se, že se tzv. „světový čas“ ukázal zvláště nepříznivým pro současnou subsaharskou Afriku. Po skončení období studené války ztratila Afrika strategický význam, byť jakkoliv omezený, který měla v kontextu soupeření dvou velmocenských bloků o globální hegemonii.

Jiří Baroš - 22. Únor 2006, rubrika Články

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

S podporou International Institute of Political Science v Brně