Autor: Martin Hrabálek (18)
Kam kráčí FTAA?
Dokončení rozhovorů o vytvoření Oblasti volného obchodu Amerik
(Free
Trade Area of Americas – FTAA) bylo naplánováno na rok 2005. Rok
před dokončením však nic nenasvědčuje tomu, že by se vyjednávání
posunula do závěrečné fáze.
Martin Hrabálek - 5. Květen 2004, rubrika Články
Haiti – Američané se po deseti letech vracejí
Po desíti letech se americké ozbrojené síly vracejí zpět na Haiti,
kde se v roce 1994 zasloužily o znovunastolení vlády prezidenta
Jeana-Bertranda Aristida. Jejich úloha a postavení, stejně tak jako
úloha výše jmenovaného politika, jsou však značně odlišné.
Martin Hrabálek - 18. Březen 2004, rubrika Články
Kolumbie odmítla změnu
„Referendum není rozmar, ale nezbytnost. Je to rozumná věc. Není to
všelék, ale je užitečné. Jde správným směrem a posune naši zemi
kupředu.“ Takto hovořil o kolumbijském lidovém hlasování prezident
Alvaro Uribe Veléz ještě pár dní před jeho uskutečněním. Nicméně
výsledky referenda konaného 25. října 2003 ukázaly, že převážnou
část Kolumbijců nechává jeho názor na užitečnost změn chladnými. A
to i přesto, že podle průzkumů popularity před lidovým hlasováním je
s prezidentem spokojeno 75 % kolumbijských občanů.
Martin Hrabálek - 24. Listopad 2003, rubrika Články
Komu slouží NAFTA?
„Nechceme větší příval přistěhovalců z Mexika,“ prohlásil před
časem
bývalý prezident Gerald Ford v průběhu jedné z akcí, kde Bill
Clinton hájil Severoamerickou zónu volného obchodu (NAFTA). „Pokud
by NAFTA padla, nesli byste zodpovědnost za zvýšenou imigraci
Mexičanů do Spojených států, kde by se snažili získat pracovní
místa, která doposud zastávají Američané.“
Martin Hrabálek - 27. Říjen 2003, rubrika Články
Čas změn k lepšímu
Konec studené války přinesl Latinské Americe naději na novou dimenzi
vztahů se Spojenými státy. Latinskoamerické státy předpokládaly, že
s koncem konfliktu a tedy i s koncem ideologických a strategických
problémů se dočkají začátku nové éry vztahů na západní
hemisféře.
První Americký summit z roku 1994, který spustil jednání o Americké
zóně volného obchodu (FTAA), znamenal obnovení kooperace v regionu a
tyto předpoklady ještě posílil. Tento summit skutečně odstartoval
sérii dalších podobných setkání v průběhu devadesátých let.
Objevil
se nový prvek, na západní polokouli nezvyklý – všechny státy si
alespoň na formální rovině byly rovny a získaly pocit, že pokrok
může být dosažen společným úsilím všech.
Martin Hrabálek - 13. Květen 2003, rubrika Články
Understanding International Conflict
Profesor Joseph Nye patří mezi přední světové odborníky na mezinárodní vztahy, především v bezpečnostní oblasti. Je autorem mnoha publikací z oboru a zároveň stačil získat mnoho praktických zkušeností z působení v různých amerických administrativách. Působil například jako bezpečnostní poradce na ministerstvu obrany. Své mnohaleté teoretické i praktické zkušenosti s bezpečnostní politikou se Nye pokusil shrnout v knize „Understanding International Conflict: An Introduction to Theory and History“.
Martin Hrabálek - 11. Březen 2003, rubrika Recenze
Co znamená Lula pro Brazílii?
27. října zvítězil v brazilských prezidentských volbách Luis
Inacio
Lula da Silva, kterému Brazilci neřeknou jinak než Lula. Byl zvolen
ve spravedlivých, demokratických volbách, což vzhledem k míře
demokracie v latinskoamerickém regionu, která je častěji pouze
prohlašovaná než reálná, lze považovat za výrazně pozitivní. Co
však
Lulovo zvolení pro Brazílii znamená? Podnikatelské kruhy se ho
vzhledem k jeho levicovým názorům a příslušnosti k Dělnické straně
děsily již před volbou. Nyní, kdy je zřejmé, že Lula povede zemi po
dalších několik let, je otázkou, zda se jejich panika ještě
prohloubí a Lula nastolí tvrdou socialistickou politiku.
Martin Hrabálek - 11. Březen 2003, rubrika Články
Kolumbie – konflikt bez řešení?
Ozbrojené násilí rozhodně není v Kolumbii novým fenoménem. Ve
třicátých a čtyřicátých letech minulého století se země takřka
permanentně zmítala v ekonomických, politických i sociálních
problémech, které nakonec po zavraždění populistického politika
Jorge Eliecera Gaitána v dubnu 1948 vyústily v období, které
Kolumbijci nazývají velmi příznačně „Násilí“ (La Violencia).
Během
následujících osmnácti let držela vláda kontrolu v podstatě pouze
nad hlavním městem Bogotou a na venkově probíhaly rozsáhlé boje.
Počet mrtvých v období La Violencie se odhaduje na 200 tisíc.
Martin Hrabálek - 9. Leden 2003, rubrika Články
Výzvy pro Americkou zónu volného obchodu
V roce 1989 řekl známý ekonom Lester Thurow, že „GATT je
mrtvý“.
Komunikace mezi státy nebyla schopna posunout jednání o likvidaci
obchodních bariér dál a největší obchodní mocnosti, bránící si své
domácí trhy, si to vlastně ani nepřály. Přesto si o čtyři roky
později na Thurowovo proroctví nikdo nevzpomněl, když byly
uruguayským kolem dohody úspěšně dokončeny.
Martin Hrabálek - 28. Říjen 2002, rubrika Články
Budoucnost politického islámu
Byly teroristické útoky na New York a Washington posledním vzdechem
radikálního islámu, nebo byly naopak předzvěstí dlouhodobě
vyhrocených
vztahů mezi muslimy a západním světem? Postaví se muslimové proti násilí
a
přiblíží se Západu, nebo nechají Usámu bin Ladina a jeho
následovníky
určovat vztahy mezi muslimy a Západem?
Martin Hrabálek - 6. Květen 2002, rubrika Články
Příčiny argentinské krize
Současnou argentinskou krizí nebude trpět pouze 35 milionů obyvatel
této jihoamerické země. Hospodářský úpadek bude mít vliv na situaci
v latinskoamerickém regionu jako celku. Již nyní je jisté, že
Argentina bude muset upustit od reforem, které byly započaty
prezidentem Menemem na počátku devadesátých let. Ty sice nejsou
důvodem současné krize, ale poslouží jako obětní beránek a
odůvodnění pro opětovné znárodnění podniků, vztyčení bariér
zahraničním investicím a dovozu a zvýšení vládních výdajů.
Martin Hrabálek - 5. Březen 2002, rubrika Články
Irák po Saddámovi
Mnoho západních politiků se od konce války v Perském zálivu
domnívá,
že „irácký problém“ se ztratí společně s odchodem Saddáma Husajna
z
politické scény. Někteří komentátoři tento problém označují za
biologický. A to ne v souvislosti s biologickými zbraněmi, ale se
smrtelností iráckého vůdce.
Martin Hrabálek - 4. Únor 2002, rubrika Články
Máme odpustit dluhy rozvojovým zemím?
Odpouštění dluhů se stalo oblíbeným tématem jak pro veřejnost, tak
pro
některé politiky a celebrity. Ale i přes oblíbenost této myšlenky
není
odpuštění dluhů pro chudé státy východiskem. Tento akt by pouze
uvolnil
prostředky pro zkorumpované vlády a k naprosté většině obyvatelstva by
se
žádné peníze nedostaly. Zde předkládáme několik základních omylů,
které se
často uvádějí v souvislosti s odpuštěním dluhů.
Martin Hrabálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články
Americká supervelmoc?
Immanuel Wallestein již minimálně od roku 1980 tvrdí, že hegemonie
Spojených států upadá. Toto tvrzení má být analytické, a ne
normativní. Je také velmi kontroverzní a vzbuzuje bouřlivé reakce u
subjektů vyskytujících se na obou pólech politického spektra kdekoli
ve světě. Pravicově orientovaní autoři vyčítají Wallersteinovi, že
jeho tvrzení není pravdivé a prohlašují, že Spojené státy pouze
nedávají navenek znát svoji sílu. Jedním dechem dodávají, že
takovouto analýzou vytváří defétistický přístup, který sám sebe
naplňuje.
Martin Hrabálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články
Čeká nás střet civilizací?
Po pěti letech od vydání anglického originálu vychází konečně i u nás kniha Samuela P. Huntingtona – Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Kniha přímo navazuje na autorův článek z Foreign Affairs (1993), který vyvolal v akademické obci bouřlivou diskusi a svou důležitostí je nyní přirovnáván ke Kennanovu článku „The Sources of Soviet Conduct“ (Foreign Affairs, 1947). Autor je profesorem na univerzitě v Harvardu a o jeho zkušenostech s nejvyšší politikou hovoří působení v Národní radě bezpečnosti Carterovy administrativy.
Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Recenze
Vliv teroristických útoků na americkou zahraniční politiku
Teroristický útok na New York a Washington byl záhy některými
komentátory označen
za „nový Pearl Harbor“. Paralela s touto šedesát let starou událostí
amerických
dějin se objevila především díky překvapivému útoku, při kterém
zahynulo mnoho
Američanů. Mnohem důležitější však je, že s 11. zářím, stejně
jako při japonském
útoku roku 1941 skončilo pro Spojené státy období izolace a prokázalo se,
že
nejmocnější stát planety není nezranitelný. Stejně jako v roce 1941 (a
poté v jiné
souvislosti v roce 1957, kdy Sovětský svaz vypustil Sputnik) byly Spojené
státy
radikálně donuceny zvýšit úroveň svého zájmu o zbytek světa.
Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články
Kaspik – region s velkým potenciálem
Aby se svět vyhnul potenciální ropné krizi podobné té, kterou
zažil v roce 1973 a poté znovu v roce 1979, je třeba se soustředit
na rozvíjení nových nalezišť, díky kterým bude zajištěna diverzita v
dodávkách ropy na světové trhy. Je zřejmé, že Organizace zemích
vyvážejících ropu (OPEC) bude v následujících dekádách trhu stále
dominovat, ale je třeba hledat alternativy, jakými byly například
naleziště v Severním moři, k jejichž využívání došlo po prvním
ropném šoku. V současnosti je nejdůležitějším světovým regionem s
rozsáhlými nalezišti ropy a zemního plynu oblast Kaspiku.
Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články
Slabina supervelmoci
Tak jako první světová válka přinesla nové zbraně a moderní způsob
válčení
pro dvacáté století, informační věk nyní revolučním způsobem mění
válčení
pro století dvacáté první. Informační technologie stále více pronikají
do
zbraňových systémů, obranných struktur i národních ekonomik po celém
světě. Kyberprostor se tak stal novým mezinárodním bojištěm.
Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články
Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy
S podporou International Institute of Political Science v Brně