Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Autor: Martin Hrabálek

Martin Hrabálek

Příčiny argentinské krize

Současnou argentinskou krizí nebude trpět pouze 35 milionů obyvatel této jihoamerické země. Hospodářský úpadek bude mít vliv na situaci v latinskoamerickém regionu jako celku. Již nyní je jisté, že Argentina bude muset upustit od reforem, které byly započaty prezidentem Menemem na počátku devadesátých let. Ty sice nejsou důvodem současné krize, ale poslouží jako obětní beránek a odůvodnění pro opětovné znárodnění podniků, vztyčení bariér zahraničním investicím a dovozu a zvýšení vládních výdajů. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Martin Hrabálek

Irák po Saddámovi

Mnoho západních politiků se od konce války v Perském zálivu domnívá, že „irácký problém“ se ztratí společně s odchodem Saddáma Husajna z politické scény. Někteří komentátoři tento problém označují za biologický. A to ne v souvislosti s biologickými zbraněmi, ale se smrtelností iráckého vůdce. čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Martin Hrabálek

Americká supervelmoc?

Immanuel Wallestein již minimálně od roku 1980 tvrdí, že hegemonie Spojených států upadá. Toto tvrzení má být analytické, a ne normativní. Je také velmi kontroverzní a vzbuzuje bouřlivé reakce u subjektů vyskytujících se na obou pólech politického spektra kdekoli ve světě. Pravicově orientovaní autoři vyčítají Wallersteinovi, že jeho tvrzení není pravdivé a prohlašují, že Spojené státy pouze nedávají navenek znát svoji sílu. Jedním dechem dodávají, že takovouto analýzou vytváří defétistický přístup, který sám sebe naplňuje. čtěte více

26. 11. 2001, rubrika Články

Martin Hrabálek

Máme odpustit dluhy rozvojovým zemím?

Odpouštění dluhů se stalo oblíbeným tématem jak pro veřejnost, tak pro některé politiky a celebrity. Ale i přes oblíbenost této myšlenky není odpuštění dluhů pro chudé státy východiskem. Tento akt by pouze uvolnil prostředky pro zkorumpované vlády a k naprosté většině obyvatelstva by se žádné peníze nedostaly. Zde předkládáme několik základních omylů, které se často uvádějí v souvislosti s odpuštěním dluhů. čtěte více

26. 11. 2001, rubrika Články

Martin Hrabálek

Kaspik – region s velkým potenciálem

Aby se svět vyhnul potenciální ropné krizi podobné té, kterou zažil v roce 1973 a poté znovu v roce 1979, je třeba se soustředit na rozvíjení nových nalezišť, díky kterým bude zajištěna diverzita v dodávkách ropy na světové trhy. Je zřejmé, že Organizace zemích vyvážejících ropu (OPEC) bude v následujících dekádách trhu stále dominovat, ale je třeba hledat alternativy, jakými byly například naleziště v Severním moři, k jejichž využívání došlo po prvním ropném šoku. V současnosti je nejdůležitějším světovým regionem s rozsáhlými nalezišti ropy a zemního plynu oblast Kaspiku.… čtěte více

23. 10. 2001, rubrika Články

Martin Hrabálek

Slabina supervelmoci

Tak jako první světová válka přinesla nové zbraně a moderní způsob válčení pro dvacáté století, informační věk nyní revolučním způsobem mění válčení pro století dvacáté první. Informační technologie stále více pronikají do zbraňových systémů, obranných struktur i národních ekonomik po celém světě. Kyberprostor se tak stal novým mezinárodním bojištěm. čtěte více

23. 10. 2001, rubrika Články

Martin Hrabálek

Čeká nás střet civilizací?

Po pěti letech od vydání anglického originálu vychází konečně i u nás kniha Samuela P. Huntingtona – Střet civilizací: Boj kultur a proměna světového řádu. Kniha přímo navazuje na autorův článek z Foreign Affairs (1993), který vyvolal v akademické obci bouřlivou diskusi a svou důležitostí je nyní přirovnáván ke Kennanovu článku „The Sources of Soviet Conduct“ (Foreign Affairs, 1947). Autor je profesorem na univerzitě v Harvardu a o jeho zkušenostech s nejvyšší politikou hovoří působení v Národní radě bezpečnosti Carterovy administrativy. čtěte více

23. 10. 2001, rubrika Recenze

Martin Hrabálek

Vliv teroristických útoků na americkou zahraniční politiku

Teroristický útok na New York a Washington byl záhy některými komentátory označen za „nový Pearl Harbor“. Paralela s touto šedesát let starou událostí amerických dějin se objevila především díky překvapivému útoku, při kterém zahynulo mnoho Američanů. Mnohem důležitější však je, že s 11. zářím, stejně jako při japonském útoku roku 1941 skončilo pro Spojené státy období izolace a prokázalo se, že nejmocnější stát planety není nezranitelný. Stejně jako v roce 1941 (a poté v jiné souvislosti v roce 1957, kdy Sovětský svaz vypustil Sputnik) byly Spojené státy radikálně donuceny… čtěte více

23. 10. 2001, rubrika Články