Autor: Miroslav Bohdálek (15)
Celková monitorovací zpráva o přípravách České republiky na členství
Počátkem listopadu 2003 zveřejnila Komise Celkové monitorovací zprávy, ve kterých podrobně posoudila pokrok, který jednotlivé kandidátské země učinily od poslední Podrobné zprávy Komise za rok 2002. Jaké jsou nedostatky, které musí Česká republika před vstupem do EU napravit?
Miroslav Bohdálek - 24. Listopad 2003, rubrika Studie
Madelaine Albright: Role USA a OSN
Po svém odchodu z funkce ministryně zahraničí USA se Madeleine
Albright
poněkud stáhla do ústraní. Věnovala se psaní svých memoárů, které
vyšly v
USA i v Česku v letošním roce. Madame Secretary však není jediným
důvodem,
proč Madeleine Albright poutá pozornost. V zářijových číslech
magazínů
Foreign Policy a Foreign Affairs se objevily její dva články, kterým se
bude následující text blíže věnovat.
Miroslav Bohdálek - 30. Říjen 2003, rubrika Články
Role a význam zbraní hromadného ničení v období po studené válce
Role a význam zbraní hromadného ničení v období po studené válce se
zásadně
změnily. Za moment, kdy došlo k největšímu nebezpečí použití
jaderných zbraní v
období studené války, bývá považována kubánská krize v roce
1962. Sovětský svaz a
Spojené státy americké stály na hraně jaderného konfliktu. Ačkoli USA a
SSSR
nebyly jediné státy vlastnící nukleární zbraně, jejich strategická
dominance a
bipolarita mezinárodního systému z nich dělala jediné státy a obecně
aktéry v
mezinárodním prostředí schopné tyto zbraně použít.
Miroslav Bohdálek - 13. Květen 2003, rubrika Články
Východní Timor: Rok poté
20. května 2002 se Východní Timor zbavil závislosti na Indonésii a
stal se
nezávislým státem pod názvem Timor Leste. Indonésie má zkušenosti se
separatistickým hnutím už od počátku svého vzniku. Postavení Východního
Timoru je
však poněkud odlišné, neboť Timor nikdy nebyl součástí nizozemské
Východní Indie.
Téměř čtyři století byl pod portugalskou vládou. V době dekolonizace
v roce 1960
byl Východní Timor označen Valným shromážděním OSN jako nesamostatné
teritorium
(non-self-governing territory) a byl spravován Portugalskem jako zámořská
provincie. Roku 1974, po pádu autoritativního režimu, dalo Portugalsko
najevo
ochotu uznat Timoru právo na sebeurčení dané Chartou OSN, tedy
i případnou
nezávislost.
Miroslav Bohdálek - 11. Březen 2003, rubrika Články
Pravidelná zpráva Evropské Komise o České republice za rok 2002
Od roku 1997, kdy byla vydána Agenda 2000, zveřejňuje Evropská komise každý rok v říjnu pravidelné zprávy o pokroku, který učinily kandidátské země v přijímání evropské legislativy (tzn. acquis). Evropská komise tím dala najevo, že východní rozšíření EU se zásadně liší od předcházejících rozšíření, neboť při nich vypracovala vždy pouze jednu zprávu (tzv. avis).
Miroslav Bohdálek - 13. Listopad 2002, rubrika Studie
Kam se Saddámem?
Američani se měli zbavit Saddáma Husajna během války v
Zálivu. Pozdě bycha honiti. Zastánci i odpůrci nové kampaně
proti Iráku se shodnou, že administrativa Bushe st. měla vyřešit
problém s Husajnem, když k tomu měla výjimečnou příležitost.
Vojenští představitelé se však v roce 1991 rozhodli nepokračovat v
tažení na Bagdád. V dané situaci se to zdálo jako nejlepší řešení.
USA nemohly očekávat, že tehdejší koalice, zahrnující i arabské
státy, bude souhlasit se svržením irácké vlády. Chyby byly učiněny
až po válce v Zálivu. Američané souhlasili s použitím iráckých
helikoptér pro účely iráckých politických vůdců. Ve skutečnosti byly
tyto helikoptéry použity při potlačování šíitských a kurdských
povstání. Druhou chybou pak bylo odmítnutí podpory těmto povstáním v
obavách, že by to destabilizovalo celý region.
Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články
AIDS jako politický problém současné Afriky
Rozšíření nemoci AIDS nyní představuje obrovský sociální a
ekonomický problém rozvojového světa a stejně tak veřejný problém
bezprecedentního rozsahu. Subsaharská Afrika je nejvíce zasaženou
oblastí světa s třiadvaceti miliony nemocných či zasažených virem
HIV. V roce 1998 AIDS způsobil smrt 2,2 milionu lidí, což je
desetkrát více obětí než ve válečných konfliktech. Předpokládaná
délka života, která v subsaharské Africe za patnáct let
postkoloniální éry vzrostla na úctyhodných 59 let, poklesla v
devadesátých letech natolik, že na konci dekády se odhadovala její
výše na 45 let. V nejpostiženějších státech je nakaženo až 25 %
dospělé populace.
Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články
Demokratická Evropa nebo Evropa demokracií?
Jens-Peter Bonde je dánským poslancem Evropského parlamentu (EP) od
roku 1979 a předsedá frakci EDD (Europe of Democracies and
Diversities Group). Zároveň je jedním z hlavních představitelů
eurorealismu, což potvrzuje jeho předsednictví parlamentní skupině
SOS Democracy Intergroup. Vedle své praktické politické činnosti se
zabývá evropskou integrací i teoreticky. Je autorem asi 40 knih na
toto téma. Poslední z nich je právě Konvent o budoucnostech Evropy
(The Convention – On The Futures of Europe).
Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články
Kypr – předpověditelná krize
I když je krizový region většinou dobře identifikovatelný,
konkrétním vyústěním mezinárodní krize jsou politici většinou
zaskočeni. Jiná situace je ohledně sporu mezi Evropskou unií a
Tureckem v otázce Kypru. Přistoupení řecké části Kypru k EU v roce
2004 vyvolá velké spory mezi Západem a Tureckem. Krize však vypukne
už na konci roku 2002, kdy chce EU vyzvat kandidáty k přistoupení.
Zhatilo by se tak úspěšné zmírňování napětí mezi Řeckem a Tureckem
v
posledním období a krize by mohla vyústit v tureckou anexi severní
části Kypru, potažmo v ozbrojený konflikt dvou členů NATO.
Miroslav Bohdálek - 5. Březen 2002, rubrika Články
Bude Giscard d’Estaing druhým Benjaminem Franklinem?
Jedním z cílů zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a
15. prosince
2001 bylo přijetí Deklarace o budoucnosti Evropské unie. Na jejím
vytvoření pracovala tzv. Laekenská skupina ve složení Jacques
Delors (bývalý předseda Komise EU), Jean-Luc Dehaene (bývalý
belgický premiér), Giuliano Amato (bývalý italský premiér),
Bronislaw Geremek (bývalý polský ministr zahraničí) a David Miliband
(poslanec britského parlamentu).
Miroslav Bohdálek - 5. Březen 2002, rubrika Články
Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?
Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě
změní
vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní
nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko
reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s
jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy,
že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a
politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví
v
tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který
nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem EU je
zajistit stabilitu a ochranu, pak další výzvou je začlenit Rusko do
širší Evropy na základě sdílených hodnot a společných zájmů, ale s
vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně nepravděpodobné.
Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články
Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?
Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní
vztahy těchto
subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii,
ale i
způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup
těchto zemí
do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují
v Rusku
obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a
politické
potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že
vznikne opět
dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z
jednotného trhu. Jestliže cílem EU je zajistit stabilitu a ochranu, pak
další
výzvou je začlenit Rusko do širší Evropy na základě sdílených hodnot a
společných
zájmů, ale s vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně
nepravděpodobné.
Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články
Zpráva o stavu Unie 2002
„Náš stát je ve válce, naše ekonomika je v recesi a civilizovaný
svět čelí
bezprecedentnímu nebezpečí. Přesto naše unie nebyla nikdy
silnější.“
Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články
Kam směřují transatlantické vztahy?
Transatlantická spolupráce mezi USA a Evropou se v první dekádě
tohoto století výrazně změní. Napětí může pramenit z rozdílného
ekonomického vývoje vytvářeného jednotlivými vládami nebo také ze
snahy některých evropských států soutěžit o globální politické
vedení. To se však nemusí stát. Může vzniknout i hlubší atlantická
aliance s lépe definovanými zájmy. Mimo možnost předpověditelnosti
pak existuje tisíc jiných alternativ ležících někde uprostřed.
Miroslav Bohdálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články
Padělaná identita Evropy
V poslední dekádě nabrala evropská integrace závratné tempo – od
Maastrichtu přes Nice až po zavedení eura. Jeden jednotící element se
však
tomuto procesu vyhnul: společná identita, smysl pro sdílenou
sounáležitost
a evropanství. Eurokraté kráčejí dopředu, vytvářejíce
institucionální
architekturu Evropy, ale množství volebních rozhodnutí občanů (irské
odmítnutí rozšíření EU, dánské zamítnutí eura) reflektují potíže
s
rychlostí a rozsahem evropské integrace a rozšíření EU. Jestli chtějí
evropské politické elity překonat tento nesouhlas, musejí se dostat za
hranice obchodní a materiální unie a začít mluvit o společné
kulturní
identitě.
Miroslav Bohdálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články
Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy
S podporou International Institute of Political Science v Brně