Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Deset let Global Politics

Jak se můžete dočíst na našich stránkách, webový časopis Global Politics vznikl v roce 2001 a patří mezi vůbec první česká internetová periodika věnující se mezinárodním vztahům a evropským studiím. Deset let je poměrně dlouhá doba. Vícekrát se změnil web, změnilo se logo, změnila se redakce, změnila se témata, o kterých se v časopisu píše, i jednotlivé rubriky. Co však stále zůstalo stejné je cíl Global Politics. Nabídnout studentům sociálních věd a příbuzných oborů možnost publikovat své texty a připravit je na tvrdé recenzní posudky v profesionálních časopisech a na svět, kde vládne heslo „publish, or perish“. Při příležitosti desátého výročí vzniku časopisu jsme připravili seznam deseti textů, které bychom vám rádi připomněli jako ukázku toho, co vše jste se na webu GP mohli dočíst.

 

Časopis Global Politics byl založen skupinou studentů Fakulty sociálních studií a Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kteří chtěli publikovat, i když možná zpočátku nevěděli jak na to. U úplných počátků časopisu jsem sice nebyl, ale jedním z hlavních motorů původního nadšení zakladatelů časopisu byla jistě správná představa, že úspěšný student nemůže jen chodit na přednášky a na pivo, ale musí zkusit hledat i další cesty, jak se ve svém oboru prosadit. Mládí oborů jako politologie, mezinárodní vztahy a evropská studia na počátku tohoto století nabízela řadu možností a jednou z nich bylo právě i založení studentského časopisu.

Jakožto šéfredaktor jsem se do práce v GP pustil až od roku 2006, kdy první generace „otců zakladatelů“ časopis opouštěla a přenechala jej mladším studentům na FSS MU. S kolegy z obnovené redakce (především Tom Blažek) jsme změnili logo, webové stránky a snažili jsme se být na potenciální autory víc přísní. Zavedli jsme proces anonymního recenzního posuzování článků, začali jsme sledovat návštěvnost webu, zavedli jsme nové rubriky a zkusili jsme hledat další cesty, jak časopis zlepšit. Úspěšnou akcí bylo například pořádání mezinárodní esejistické soutěže Visegrad Essay Competition s podporou Visegradského fondu nebo pravidelná Symposia GP, do kterých své krátké příspěvky napsaly desítky mezinárodně uznávaných odborníků z nejlepších světových univerzit a think-tanků od Harvard University, Heritage Foundation přes School of International Relations of St. Petersburg, až po české a slovenské odborníky.

Tyto projekty však nikdy nebyly to hlavní. Primárním cílem vždy bylo podnítit studenty sociálních věd k publikaci. Nešlo to lehce, ale snad jsme nebyli úplně neúspěšní. Stovky studentů z Česka, Slovenska i zahraničí v GP publikovali, z některých se stali akademičtí odborníci ve svých oborech a někteří se prosadili v řadě dalších oblastí. Snad jim zkušenost s publikací v GP něco přinesla a pomohla jim k jejich úspěchu.

Web Global Politics si našel řadu příznivců, což považuji za jisté zadostiučinění. Za posledních pět let web navštívilo téměř 200 tisíc „absolutně unikátních návštěvníků“, dle žargonu GoogleAnalytics, což je úctyhodné číslo. Řada z nich se jistě na webu objevila nějakou podivnou náhodou, protože návštěvníci webu GP pochází ze všech světových kontinentů (nikdo se bohužel nepřipojil z Grónska a nebo Madagaskaru), ale web získal desetitisíce pravidelných návštěvníků. Mnozí studenti z českých i slovenských vysokých škol na webu hledají informace pro své studium, některé texty si dokonce našly cestu do povinné literatury na vysokých školách nebo byly přetištěny v jiných médiích.

Jaké texty jsme vám tedy připravili k prohlédnutí z bohaté nabídky archivu GP? Jedním z kritérií byla návštěvnost. Nejnavštěvovanějším textem za posledních pět let byl text od (dnes docenta) Libora Žídka Srovnání ekonomické situace v USA a Evropě, který na webu GP vidělo takřka 5 tisíc čtenářů. Podobně úspěšným textem byl například i text od Jiřího Baroše Proč je Afrika chudá? a tisíc a více čtenářů mají další desítky textů v GP. Mezi další kritéria našeho výběru patřilo i téma textů (obecnější úvahy), doba jejich publikace (rádi bychom nabídli starší i novější texty) a tematická pestrost. Snad se na některý z textů rádi podíváte i s tímto odstupem.

S mladšími kolegy v redakci jsme se shodli, že texty publikované v GP za poslední roky mají z hlediska kvality rostoucí úroveň. To není špatné zjištění především pro mě osobně, jelikož předávám časopis mladším studentům na FSS. Snad se Global Politics bude dále zlepšovat a bude i nadále plnit cíl, se kterým byl založen.

Lukáš Hoder, šéfredaktor Global Politics

 

Top 10

Postmodernismus a mezinárodní vztahy (Ondřej Krutílek, 2003)

Cílem této práce je základní vhled do problematiky postmodernismu v mezinárodních vztazích. Tento záměr je sám o sobě dosti ambiciózním úkolem, protože implikuje určitou „elementární jednoznačnost“, jíž však může být v souvislosti s postmodernismem dosaženo jen velmi omezeně. Do značné míry jsou tyto problémy dány samotným charakterem postmodernismu (pokud se vůbec dá o nějaké jeho jednotné povaze hovořit), nicméně toto tvrzení zajisté nemůže být důvodem či argumentem, proč se o zpracování daného tématu nepokoušet.

http://www.globalpolitics.cz/…tmodernismus

Specifika kanadské zahraniční a bezpečnostní politiky (Nikola Hynek, 2004)

Zajímavé téma zaměřené na middle-power, které autor zpracoval s velkou „přidanou hodnotou“. Historická perspektiva článku (determinanty geneze kanadské ZP) přispívá k tomu, že text od svého vydání v roce 2004 nezestárl.

http://www.globalpolitics.cz/…cni-politika

Kdy vznikl současný židovsko-arabský konflikt? (Marek Čejka, 2004)

Jeden z nejvíce rozšířených mýtů o současném Blízkém východě říká, že „židovsko-arabský konflikt existuje již od pradávna“. V době „střetu civilizací“, „osy zla“, „nových křížových výprav“ a jiných populárních teorií přinášejí podobná tvrzení velice uspokojivá vysvětlení soudobých jevů. Nejde však často jen o hrubá zjednodušení a nepřesnosti, ale dokonce o úmyslné a účelové zkreslování dějin a faktů. Nejinak je tomu i v případě židovsko-arabského sporu, dnes přesněji izraelsko-palestinského konfliktu.

http://www.globalpolitics.cz/…sky-konflikt

Proč je Afrika chudá? (Jiří Baroš, 2006)

Zajímavý článek Jiřího Bartoše si klade za cíl nastínit několik důležitých konceptů, které se objevují v rámci veřejných debat o vysvětlení chudoby v Africe.

http://www.globalpolitics.cz/…afrika-chuda

Triumf vůle jako vrchol nacistické propagandistické kinematografie (Martin Vlnas, 2007)

Již od svého založení byla NSDAP (National-sozialistische Deutsche Arbeiter Partei) klasickou antisystémovou radikální stranou, jejímž hlavním cílem bylo nastolení totalitního režimu. Vůdcové strany v čele s Adolfem Hitlerem brzy pochopili, že k rozšíření nacistické doktríny mezi co nejširší publikum není lepšího nástroje, než médií masového charakteru, kterými v té době byly především tisk, rozhlas a kinematograf.

http://www.globalpolitics.cz/…/triumf-vule

Srovnání ekonomické situace v USA a Evropě (Libor Žídek, 2007)

Hospodářská situace v USA a Evropě je podstatně odlišná. Americká ekonomika se po krátké recesi v roce 2001 dostala na růstovou dráhu a stala se opět tahounem světové ekonomiky. Evropská ekonomika naproti tomu stagnuje (významným faktorem je stagnace Německa). Na otázku proč to tak je se v nejčtenějším článku na GP pokusil odpovědět docent Libor Žídek.

http://www.globalpolitics.cz/…i-evropy-usa

Neo-naturalismus Lona Fullera a nadnárodní spravedlnost (Vít Šimral, 2008)

Anglosaský typ jusnaturalistické teorie je v českém prostředí dosud relativně málo známou oblastí právní filozofie. Jeho aplikací v otázkách nadnárodní spravedlnosti se v moderní politické vědě proslavil především Ronald Dworkin. Ten svoji „třetí teorii práva“ založil mimo jiné na myšlenkách svého celosvětově méně známého učitele z Harvardské právní školy, profesora Lona L. Fullera. Analýza Fullerovy školy procedurální etiky odhaluje jeden ze zdrojů, ze kterého čerpají mnohé americké i evropské proudy transnacionální spravedlnosti ještě dnes.

http://www.globalpolitics.cz/…lona-fullera

Společenskovědní reflexe státu (Jiří Baroš, 2008)

Povaha státní moci a její vztah ke společnosti patřily mezi hlavní témata klasické sociologie 19. a začátku 20. století. Zvláště neosobní a veřejný charakter právně regulované státní moci vyvolal diskusi o neutralitě či stranickosti této moci. Chápali klasičtí sociologové moderní stát jako prospěšný pro společnost, či naopak jako parasitickou, odcizující a v konečném důsledku rušivou sílu?

http://www.globalpolitics.cz/…eflexe-statu

Srí Lanka – konflikt idejí a identit (David Minařík, 2009)

Text analyzuje vývoj a průběh konfliktu na Srí Lance. Autor se soustředí na historické zdroje konfliktu, aktivizaci etnických identit a idejí vedoucích ke konfliktu a jejich roli v průběhu mnohaleté občanské války. V závěru je krátce nastíněno možné řešení konfliktu po pravděpodobném úspěšném ukončení frontálních vojenských operací.

http://www.globalpolitics.cz/…ji-a-identit

Geopolitické diskursy Karla Haushofera a Nicholase Spykmana: kdo, co, jak, proč a co z toho? (Miroslav Kalous, Michal Kolmaš, 2010)

Článek se zabývá kritikou geopolitických diskursů dvou nejvýraznějších postav druhé generace zakladatelů geopolitiky: Karla Haushofera a Nicholase Spykmana. Klasické geopolitické koncepty již byly hojně podrobeny kritice, přesto práce nerecykluje myšlenky jiných autorů. Originalita spočívá ve zvoleném přístupu – teoretické zázemí poskytla autorům kritická geopolitika. Práce tedy nesleduje vnitřní logickou koherenci teorií Haushofera a Spykmana, nýbrž především jejich normativní východiska, vztah k moci a politické dopady jejich učení.

http://www.globalpolitics.cz/…-a-co-z-toho

blog comments powered by Disqus
Autor
Petr Ocelík a Lukáš Hoder
Rubrika
Články, Redakce
Publikováno
13. 2. 2012