Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GB Briefing: Írán pod tlakem mezinárodního společenství

Situace okolo blízkovýchodní země Íránu patřila v posledních týdnech mezi hlavní témata světových médií. Postupná eskalace napětí mezi ním a Spojenými státy s sebou přinesla i některé konkrétní události, ke kterým došlo ať už v Hozmuzském průlivu nacházejícím se v sousedství Íránu nebo za jednacími stoly, kdy o situaci diskutovali zástupci různých zemí včetně členských států EU. Následující text proto přináší shrnutí dosavadního dění, které vychází ze zpráv, které přinesly zahraniční zpravodajské servery.

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem jsou dlouhodobě napjaté, což se promítá i do neexistujících formálních diplomatických vztahů obou zemí. Ty byly přerušeny v důsledku krize okolo amerických rukojmích v Teheránu v roce 1979 a 1980. Silně negativně na americko-íránské vztahy dopadlo sestřelení íránského civilního letadla s 290 pasažéry na palubě Spojenými státy v roce 1988. A to i přesto, že se jednalo o omyl a Spojené státy se za něj omluvily. Mezi hlavní mezníky vztahů obou zemí BBC dále uvádí zařazení Íránu Spojenými státy do osy zla v roce 2002, což způsobilo v této blízkovýchodní zemi pobouření a dále ochladilo vzájemné vztahy.

Sankční politika vůči Íránu

Následovaly diskuze o íránském jaderném programu a Spojené státy Írán obvinily z tajného vývoje jaderné bomby. OSN, Spojené státy, EU a některé další státy na zemi uvalily sankce, které měly a mají negativní vliv na íránskou ekonomiku. Írán se však dlouho odmítal podvolit tlaku mezinárodního společenství a zejména Spojených států, až nakonec v červnu 2015 uzavřel se skupinou zemí označovaných jako P5+1 (Rusko, Čína, Francie, Velká Británie, Spojené státy a Německo) jadernou dohodu, tzv. společný komplexní akční plán. Jeho účelem bylo omezit íránský jaderný program a umožnit Mezinárodní agentuře pro jadernou energii kontrolu dodržování přijatých omezení. Výměnou za to došlo ke zrušení většiny dříve nastolených sankcí ze strany mezinárodního společenství.

To však vydrželo jen do května 2018, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ohlásily odstoupení od jaderné dohody, když Írán obvinily z jejího nedodržování. V praxi tento krok znamenal znovuzavedení části sankcí. Jak uvádí portál Foreign Policy íránská ekonomika díky tomu opět začala krvácet, což potvrzují i čísla Asociace německých bank, která reportovala v prvních měsících po vypovězení dohody pokles íránského exportu o 4 procenta. Německá televizní a rozhlasová stanice Deutsche Welle nabízí shrnutí následků nového kola sankcí: pokles íránské ekonomiky zhruba o 4 procenta, oslabení tamní měny, rialu o 60 procent a inflace v řádu desítek procent.

Není proto divu, že i Írán zareagoval a sám v květnu tohoto roku oznámil odstoupení od jaderné dohody, pokud zbytek jejích signatářů nepřiměje Spojené státy ke změně jejich postoje. Neuplatňování sankcí OSN zůstává v platnosti, ovšem samotný Írán již začal činit kroky k posílení svého jaderného programu, které mohou vyvrcholit i produkcí vlastních nukleárních zbraní.

Drony a tankery v centru pozornosti

Napětí okolo Íránu se přeneslo i na moře, když v květnu Bílý dům oznámil vyslání své letadlové lodě Abraham Lincoln do oblasti Arabského moře a také posílení počtu vojáků na Blízkém východě. V půlce června pak v Ománském zálivu došlo k napadením japonského a norského ropného tankeru, ze kterých Spojené státy společně se Saudskou Arábií a Velkou Británií obvinily Írán. Ten svou vinu na tomto aktu popřel. Spojené státy nicméně i tak oznámily opětovné posílení své vojenské přítomnosti v oblasti.

O pár dní později již sám Írán uvedl, že sestřelil americký dron, který měl narušit íránský vzdušný prostor. Američané sestřelení svého přístroje potvrdili, ale právě místo, kde se tak stalo, bylo dle CNN hlavním bodem sváru. Spojené státy totiž tvrdily, že k němu došlo v mezinárodním vzdušném prostoru nad Hormuzským průlivem a Írán obvinily z porušení mezinárodního práva. Reakcí měl být letecký útok Spojených států provedený 20. června na příkaz prezidenta Trumpa. Jak uvádí agentura Reuters, Trump se rozhodl na poslední chvíli útok odvolat.

Dle portálu Bussines Insider by případný útok mohl vést k válce, která by měla velice negativní geopolitické a ekonomické důsledky. K prvně jmenovanému je třeba dodat, že Írán má spojence v oblasti Blízkého východu včetně Hizballáhu, který Spojené státy i EU považují za teroristickou organizaci. Tito spojenci by se do případného konfliktu mohli zapojit, což by mohlo mimo jiné vést k další destabilizaci zemí v sousedství Íránu, kde mají Spojené státy své silné zájmy, zejména v Iráku a Afganistánu. V případě konfliktu lze také předpokládat omezení nebo kompletní znemožnění plavby přes Hormuzský průliv, který se nachází mezi Íránem a Ománem. Jak uvádí The Washington Post, 30 procent světové lodní přepravy ropy prochází právě přes Hormuzský průliv. Konflikt by tak znamenal silný tlak na cenu ropy a sekundárně i na cenu zboží. Zatím poslední incident s dronem se měl odehrát 18. července, kdy Spojené státy oznámily zničení íránského bezpilotního letounu letícího blízko jejich válečné lodi. Írán nicméně tuto zprávu popřel.

Dalším mezníkem, který měl vliv na eskalaci situace v Horzmuzském průlivu, bylo zadržení íránského tankeru v Gibraltarském průlivu britskými bezpečnostními silami. K tomu došlo 4. června a Velká Británie tento krok zdůvodnila porušením mezinárodního zákazu dovozu ropy do Sýrie, kam měl íránský tanker směřovat. Následně 19. června Írán v Hormuzském průlivu zadržel tanker plující pod britskou vlajkou. Argumentoval přitom narušením svých teritoriálních vod. Velká Británie toto zdůvodnění odmítla a označila krok íránských bezpečnostních složek za akt pirátství. Dle deníku The Washington Post Írán tímto krokem demonstruje svou hrozbu možného uzavření průlivu. Jak dodává Al Jazeera, Írán dává evropským zemím najevo, aby se výrazněji zapojily do jeho sporu se Spojenými státy a uvědomily si své zájmy v oblasti. Podle britského deníku The Telegraph mohlo svou roli sehrát i oslabení Velké Británie v důsledku výměny premiéra a nedořešeného Brexitu.

Snaha USA a Velké Británie aktivizovat spojence

Británie Írán vyzvala k propuštění lodi a její posádky a zároveň dala najevo touho po vytvoření evropské námořní mise, která by zajistila bezpečné proplouvání evropských lodí Hormuzským průlivem. Spojené státy, které mezitím ohlásily podobné úsilí v podobě operace Sentinel, nebyly k této misi přizvány. Evropské země však na obě iniciativy zatím příliš nereagovaly. I proto se Velká Británie 26. července sama rozhodla pro vojenský doprovod svých lodí při plavbě přes průliv.

Všechny tyto kroky nese nelibě Írán a nazval je za provokaci. V souvislosti s ohlášením operace Sentinel ruské ministerstvo zahraničních věcí dle zpravodajského portálu Russia Today označilo úsilí Spojených států o vytvoření mezinárodní koalice namířené proti Íránu za snahu rozpoutat válku v Perském zálivu. Dále uvedlo, že kroky Spojených států mají za cíl získat politické body na domácí scéně před prezidentskými volbami, které by se měly uskutečnit v příštím roce.

Zatím poslední významnější událostí, která se odehrála v Hormuzském průlivu, je zadržení iráckého tankeru íránskými bezpečnostními silami. K tomu mělo dojít 31. července, nicméně informace o zadržení byla zveřejněna až 4. srpna. Dle BBC se sice jedná o loď s malým nákladem a posádkou, nicméně i tak tento krok podle jejího zpravodaje nevyhnutelně povede k dalšímu růstu napětí v regionu.

blog comments powered by Disqus
Autor
redakce
Rubrika
Články, GP Briefing
Témata
, , , , , , ,
Publikováno
4. 8. 2019