Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Bude izraelská bezpečnostní zeď bezpečná?

Jedním z nejdiskutova­nějších problémů, který bývá po válce v Iráku v souvislosti se vztahy mezi Izraelci a Palestinci zmiňován, je výstavba tzv. „bezpečnostní zdi“, která by od sebe fyzicky oddělila Izrael a Západní břeh.

Na většině úseků by se nejednalo o zeď v pravém slova smyslu. Vysoká betonová zeď s pozorovacími a palebnými věžemi je jen kratší součástí bariéry. Ostatní úseky jsou tvořeny plotem s elektronickými čidly (a na některých místech také hlubokým příkopem). Podobně tomu je např. už v případě pásma Gazy.

Jakkoliv se může z pohledu Středoevropana zdát použití zdi jako prostředku oddělující dvě národnostní komunity problematické, neznamená to, že by se na podobné řešení muselo v případě izraelsko-palestinského konfliktu nahlížet „středoevropskou“ optikou. Zeď, jejímž hlavním účelem by bylo zabránit průniku palestinských teroristů do Izraele, by určitě přivítalo mnoho Izraelců. Nevoli nevyvolal návrh zpočátku ani na palestinské straně, neboť zdejší obyvatelé se domnívali, že by zeď mohla v budoucnu sloužit jako vymezení hranice samostatného Palestinského státu. Projekt bezpečnostní zdi se stal programem i umírněnějších politických uskupení v březnových parlamentních volbách v Izraeli. 1

Paradoxně začali proti zamýšlené zdi protestovat izraelští osadníci, kteří se obávali, že by zůstali na „špatné straně“, odříznuti od Izraele. Šaronova vláda však výstavbu zdi nepojala v duchu „zelené linie“ (tedy hranice Západního břehu po Šestidenní válce v roce 1967). V mnoha místech výrazně přesáhla za tuto linii právě proto, aby k izraelskému území mohly být de facto anektovány některé osady.2 S vůlí Izraele připojit některé osady se dalo realisticky počítat. Zarážející však je, že kromě těchto židovských osad bude k izraelskému území prakticky připojeno i množství palestinských vesnic, přestože by řadu z nich mohla zeď i s ohledem na osady obejít. Konkrétně se jedná o 13 obcí s téměř dvanácti tisíci obyvateli.3 Po­nechání palestinských obcí na izraelském území nemá zjevně bezpečnostní charakter, spíše naopak. Jejich fyzické oddělení od palestinských území, půdy a komunit může v budoucnu vyvolat další kolotoč problémů a násilí.

Proti projektu zdi se v současné podobě se postavili nejen západní spojenci Izraele, ale také některá sdružení v Izraeli samotném. Tam problematiku zdi zkoumá nejpodrobněji organizace B’Tselem.4 Podle jejích průzkumů ovlivní stavba zdi v současné podobě negativně životy 200 tisíc Palestinců. Například velké město Kalkilija s téměř 40 tisíci obyvateli se stane po jejím dokončení jednou velkou ohraničenou enklávou, do níž bude přístup skrze jediný izraelský vojensky střežený přechod (tzv. „check-point“).5

Dobře koncipovaná zeď, plot či jiná fyzická bariéra, respektující hranice z roku 1967 může skutečně zvýšit bezpečí mnoha Izraelců, kteří tak budou lépe chráněni proti průniku teroristů. Do jisté míry může pomoci i Palestincům, kteří získají hranice budoucího státu. Zeď v podobě prosazované Šaronovým kabinetem však může v budoucnu přinést jen další komplikace. Toho si jsou Američané dobře vědomi, a proto vyvíjejí tlak na Šarona, aby změnil plány, dokud je čas. V médiích se dokonce objevily zprávy, že pokud nebude trasa bezpečnostního plotu pozměněna, zvažují USA opatření, která by mohla vést k omezení velmi štědré americké ekonomické pomoci Izraeli.6 Sám prezident Bush na adresu ochranné bariéry řekl, že „(…) bude velmi těžké vytvořit důvěru mezi Palestinci a Izraelci, pokud se skrze Západní břeh bude klikatit zeď.“7

Poznámky pod čarou

  1. O zdi často mluvil tehdejší předseda Strany práce Amram Mitzna a zeď byla také součástí oficiálního programu strany.
  2. Např. osady Alfe Menaše (5000 obyvatel), Oranit (5100), Ša’are Tikva (3500), Elkana (3000), Zufin (900) a některé další. Pramen: Lein, Y.: Behind the Barrier, B’Tselem, Jerusalem 2003
  3. Mezi největší z nich patří městečka Bart’a a-Šarkija (3200 obyvatel), Nazlat ’Issa (2300) a Baka a’Šarkija (3700) Pramen: tamtéž
  4. Izraelské informační centrum zabývající se lidskými právy na okupovaných územích, viz publikace Lein, Y.:Behind the Barrier, B’Tselem, Jerusalem 2003
  5. viz také Šafaříková, K.: Země proťatá zdí, Respekt č. 32, 4. – 10. 8. 2003
  6. BBC News: US „threat“ over Israeli fence, 5. 8. 2003 a Mason, B.: US considers cutting Israel loan, BBC News, 6. 8. 2003
  7. Corera, G.: Sharon and Bush fence over roadmap, BBC News, 29. 7. 2003
blog comments powered by Disqus
Autor
Marek Čejka
Rubrika
Články
Témata
,
Publikováno
27. 10. 2003