Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Kam kráčí FTAA?

Dokončení rozhovorů o vytvoření Oblasti volného obchodu Amerik (Free Trade Area of Americas – FTAA) bylo naplánováno na rok 2005. Rok před dokončením však nic nenasvědčuje tomu, že by se vyjednávání posunula do závěrečné fáze.

V Latinské Americe je myšlenka sjednocení poměrně stará, lze ji vystopovat až na samý počátek nezávislosti států latinskoamerického regionu, k tzv. „bolívarskému snu“ o jednotné Jižní Americe. Stejně tak jsou relativně staré i první pokusy o subregionální integraci v regionu, které můžeme datovat do 60. let. Pokud však odhlédneme od existence Organizace amerických států, která funguje jako fórum pro všechny státy amerického regionu, jakákoli forma integrace mezi Spojenými státy a zeměmi Latinské Ameriky doposud chyběla.

Na počátku přelomu 80. a 90. let, kdy došlo k výrazné stabilizaci a demokratizaci v latinskoamerické oblasti, přišly Spojené státy s iniciativou na vytvoření zóny volného obchodu. „Iniciativa pro Ameriky“ George Bushe staršího však selhala, a proto skutečný průlom v integraci sehrálo podepsání Severoamerické dohody o volném obchodu (North American Free Trade Agreement – NAFTA) a následný návrh na vytvoření Oblasti volného obchodu Amerik.

Na Americkém summitu v Miami v roce 1994 byla myšlenka vytvoření FTAA schválena a započalo čtyřleté prenegociační období, ve kterém se vše připravovalo na spuštění rozhovorů. Jednání formálně započala po spuštění procesu na druhém Americkém summitu, konaném v chilském Santiagu. Byla také určeny základní principy, jako je komplementarita s již existujícími regionálními integračními procesy, soulad s pravidly WTO a konsensus jako základ pro veškeré akty.

Právě konsensus se však v poslední době zdá být klíčovým kamenem úrazu jednání o FTAA. S blížícím se termínem dokončení jednání se mezi participujícími státy objevuje stále více sporů. Na jedné straně nyní stojí Venezuela, která otevřeně kritizuje FTAA i Spojené státy, spolu s Brazílie a Argentina, kterým se nelíbí obchodní politika USA, především v oblasti zemědělství a ocelářství.

Na straně druhé stojí pochopitelně Spojené státy, jejichž snahou je jednání dovést do vítězného konce, ovšem rozhodně ne za každou cenu. USA jsou do značné míry limitovány svou domácí politickou scénou, kde má zemědělská i ocelářská lobby silný vliv a nelze proto očekávat ústupky v těchto oblastech. Zvláště poté, co v roce 2002 přijaly nový zemědělský zákon zvyšující dotace farmářům.

Někde mezi pak stojí Mexiko, jehož snaha napomoci úspěšnému dokončení FTAA však není příliš veliká. Je to dáno především tím, že současná situace, kdy je země členem NAFTA, mnohým mexickým politikům vyhovuje, neboť dává Mexiku postavení člena elitního klubu. Mexičané by o toto postavení přišli poměrně neradi, zvláště proto, že by se na americký trh dostala Brazílie, se kterou soupeří o vedoucí postavení v Latinské Americe.

Hloubku rozporů ukázalo poslední ministerské setkání, které se konalo ve floridském Miami v listopadu 2003. Státy se vzhledem k narůstajícím rozporům rozhodly změnit jeden ze základních principů jednání. Původně měla být FTAA přijata všemi zeměmi buď v plné šíři nebo vůbec. Miamské setkání ministrů tento princip pozměnilo a umožnilo existenci tzv. variabilní geometrie, což znamená, že ne všechny státy se musí nutně podílet na všech otázkách. Tento fakt ukazuje hloubku krize a neochotu části států činit kompromisy. Neznamená totiž to, že by jedna skupina států pouze postoupila v liberalizaci obchodu dále než ostatní. „Variabilní geometrii“ bylo nutné zavést, aby bylo možno zabránit ustrnutí celého projektu na mrtvém bodě, kdy není možno dosáhnout dohody.

Venezuelský zástupce v Miami prohlásil, že jeho země nepočítá s dokončením rozhovorů v roce 2005. Hlava státu v Caracasu se ostatně již delší dobu vyjadřuje o FTAA jako o imperiálním nástroji americké politiky a tvrdí, že otevřít svůj trh Spojeným státům by bylo jako „hodit prase aligátorovi.“ Také delegace z Argentiny a Brazílie se vyjadřovaly poněkud zdrženlivě a upozorňovaly na to, že FTAA v současné podobě se nepříliš shoduje s jejich národními zájmy.

Cesta k vytvoření Oblasti volného obchodu Amerik bude ještě dlouhá a složitá. Je otázkou, zda se podaří dodržet termín a ukončit rozhovory včas, nicméně se zdá, že výsledek celého procesu bude o poznání méně ambiciózní, než se zdálo po prvním summitu v Miami v roce 1994.

Poznámky pod čarou

blog comments powered by Disqus
Autor
Martin Hrabálek
Rubrika
Články
Témata
, ,
Publikováno
5. 5. 2004