Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Kapitalismus v čínském stylu

Ačkoli věrní straníci mluví o čínském ekonomickém modelu jako o „sociálně tržní ekonomice s čínskými rysy“, daleko výstižnější popis by byl „kombinace státní a soukromé ekonomiky s evropskými rysy.“ Tento popis znamená intervenující vládu v roli výrobce, regulátora a majitele, vzrůstající soukromý sektor podílející se na více než třetině čínské nezemědělské produkce a plejádu smíšených podniků pohybujících se mezi vládní, domácí soukromou a zahraniční účastí.

Co vyzvedával Tony Blair jako Třetí cestu mezi centrálním plánováním a americkým kapitalismem, Gerhard Schröder popsal jako Nový střed, vykazuje atributy stejně dobře aplikovatelné na dnešní čínské hospodářství.

Vedle přijetí do Světové obchodní organizace potvrzuje smeř čínské ekonomiky i domácí vývoj. Jedná se o snahu Čínské komise pro cenné papíry (China Securities Regulatory Commission, CSRC) o reformu nefunkční burzy. K tomu přispívá také fakt, že nedávno bylo i soukromým podnikatelům umožněno stát se členy vládnoucí komunistické strany.

Oživení šanghajské a šenzenské burzy je nezbytným předpokladem pro udržení stávajícího hospodářského růstu. Čína má světově nejvyšší míru úspor – více než 35 % HDP ve srovnání s méně než 20 % v jiných důležitých ekonomikách. Fungující burza přeměňuje úspory ve výnosné investice, což se ale doposud v Číně nedělo. Státní banky místo toho půjčovaly státním podnikům kapitál, který by jinak byl díky trhům s cennými papíry dostupný soukromým společnostem. Na čínské burze se zatím obchoduje v nízkých objemech, s cennými papíry s minimální tržní kapitalizací.

Rozvoji burzy brání dvě překážky: stát vlastní dvě třetiny hlasovacích práv „privatizovaných“ státních podniků a neschopnost corporate governance (správa a řízení obchodních společností směřující směrem k finančním trhům) přispět ke zlepšení fungování burzy. Ve snaze o nápravu těchto nedostatků uvedla CSRC v život několik tržně orientovaných reforem. Za prvé dochází k opatrné redukci státních holdingů. Proces je ale velmi pozvolný z obav před destabilizací trhu. Za druhé podporuje CSRC upisování nových nestátních společností na burzu. Ročně tak přibývá 100 nových cenných papírů a rychlost upisování se nadále zvyšuje. Za třetí se CSRC snaží vzdělávacími programy zlepšit přístup vlády, obchodních společností i drobných akcionářů k burze. Pokud se zlepší corporate governance a management si zvykne zodpovídat se akcionářům, přitáhne to a motivuje investory. K tomu je zapotřebí zvýšit transparentnost řízení, podávat pravidelné zprávy podle uznávaných účetních standardů a zvolit nezávislých členů do důležitých orgánů společností (revizních výborů, jmenovacích výborů aj.). Tyto postupy jsou praxi čínských obchodních společností často velmi vzdálené. V situaci, kdy je vlastnictví převážně v rukou ministra financí a tomu je podřízený veškerý management, jsou zájmy drobných akcionářů přehlíženy.

Dalším indikátorem čínské klikaté cesty k více tržnímu systému je rozhodnutí Tiang Ce-mina z 1. července 2001 o otevření dveří komunistické strany soukromým podnikatelům. Už před tímto rozhodnutím bylo několik tisíc podnikatelů členy 65milionové strany, ale většina z nich nejdříve pracovala pro státní podnik nebo armádu. Rozhodnutí z 1. července dává posvěcení kapitalistům jako přijatelným členům strany, čímž je překonán hluboce zakořeněný ideologický postoj proti doposud odmítané „třídě orientované na zisk“.

Tiang Ce-minovo rozhodnutí má krátkodobě spíše symbolický význam, než by odráželo zrychlování reforem. V nejbližších letech bude zřejmě počet přijatých podnikatelů relativně omezený, aby se proti změně nepostavila levicovější část strany. Později ovšem můžeme očekávat nárůst podnikatelských kruhů ve straně, jež půjde ruku v ruce s rozvojem soukromého podnikání v celém hospodářství. Politický vliv obchodního sektoru bude stoupat. V důsledku toho se zvýší tlak na fungování právního státu jako předpokladu rozvoje podnikání. Dalším dopadem by měla být větší pluralita názorů ve straně.

Čínské hospodářství nastupuje cestu směrem ke smíšenému modelu evropských zemí „nového středu“ spíše než k typickému americkému modelu. Ovšem výsledky evropských ekonomik byly méně než přesvědčivé a je diskutabilní, zda rostoucí dosah unijní byrokracie na tomto poli prospívá nebo škodí. V Číně je však očekávání, že smíšený systém zahrnující vládní intervenci a soukromý kapitalismus posílí ekonomický růst, o něco optimističtější. Na rozdíl od Evropy se čínské hospodářství transformuje z centrálně plánovaného na systém charakteristický svou otevřeností, konkurencí a flexibilitou.

Zpracováno na základě Wolf, Ch.: Capitalism, Chinese style, The International Economy, Winter 2002, Washington

Poznámky pod čarou

blog comments powered by Disqus
Autor
Ľubomír Majerčík
Rubrika
Články
Témata
,
Publikováno
28. 10. 2002