Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Komu slouží NAFTA?

„Nechceme větší příval přistěhovalců z Mexika,“ prohlásil před časem bývalý prezident Gerald Ford v průběhu jedné z akcí, kde Bill Clinton hájil Severoamerickou zónu volného obchodu (NAFTA). „Pokud by NAFTA padla, nesli byste zodpovědnost za zvýšenou imigraci Mexičanů do Spojených států, kde by se snažili získat pracovní místa, která doposud zastávají Američané.“1

Svým proslovem uhodil hřebíček na hlavičku. Spojené státy doufaly, že vytvořením NAFTA se jim podaří zvýšit počet pracovních míst přímo v Mexiku a vyhnou se tak neustávajícímu proudu Mexičanů, často nelegálně přecházejících hranice. To se nicméně nepodařilo, stejně tak jako zůstala nesplněna spousta dalších očekávání. Co je tedy NAFTA? Čeho za deset let své existence dosáhla a jak ji máme hodnotit?

Nalézt odpověď na tuto otázku bude velmi nesnadné, neboť se v ní nutně bude prolínat zklamání z „neúspěchu“ spolu s reálnými čísly, které poukazují na to, že přes vlny kritiky organizace značně prospěla především Mexiku.

NAFTA vznikla 1. ledna roku 1994, předpokladem jejího vzniku však byly především rozsáhlé změny, kterými prošla mexická ekonomika v osmdesátých letech. Mexické hospodářství se stalo výrazně otevřenějším než kdy v historii, a tudíž zajímavým lákadlem pro americké investory, kteří za vytvoření zóny volného obchodu vydatně lobbovali. A právě s tím souvisela první vlna kritiky, která poukazovala na to, že z vytvoření NAFTA budou profitovat především investující americké firmy, jejichž investice byly smlouvou chráněny. Ustanovení o ochraně zaměstnanců či životního prostředí naopak chyběla.

Obavy z toho, že mexický trh ovládnou firmy pocházející ze Spojených států, se z velké části splnily. V první desítce největších mexických exportérů tvoří americké firmy většinu. Mexiko pro ně tvoří ideální podnikatelské prostředí, neboť ve známých maquiladoras jsou Mexičané ochotni pracovat zhruba za osminu platu, který by firmy musely vydat ve Spojených státech (přesněji se jedná o zhruba $55 týdně při pětačtyřiceti­hodinové pracovní době.2 Vytvořit nová pracovní místa a zvýšit jejich úroveň byl ostatně nejčastěji hlásaný důvod pro vytvoření NAFTA. A právě v tom je kámen úrazu. Za deset let existence NAFTA došlo k vytvoření zhruba osmi miliónů pracovních míst, toto číslo ovšem pokrývá pouze zhruba polovinu množství populace, která za tu dobu vstoupila do produktivního věku. Navíc lze těžko spojovat vytvoření všech těchto pracovních míst pouze s existencí NAFTA.

Co naopak lze označit jako jeden z důsledků NAFTA (ačkoli je to otázkou, neboť mexická ekonomika se začala otevírat již dříve), to jsou místa v maquiladoras, tedy v továrnách, kde se dochází k montáži součástek přivezených ze Spojených států a následnému exportu takto vytvořeného produktu. Podíl maquiladoras na mexickém vývozu za dobu existence NAFTA prudce narůstal a dnes již tvoří převážnou část exportu průmyslového zboží. Tento fakt vrhá stín na jinak pozitivní obchodní bilanci mezi Mexikem a Spojenými státy. Mexický vývoz se sice za předchozích deset let ztrojnásobil, ale při zvyšování podílu maquiladoras na vývozu se dá s nadsázkou říci, že Mexiko nevyveze prakticky nic, co by předtím do země nedovezlo. Výjimku tvoří petrochemický průmysl, ale jeho podíl na objemu vývozu rapidně poklesl na současných cca 9 %.3

S maquiladoras se pojí také sociální a ekologické problémy. Jejich koncentrace na severu země nijak neřeší problémy mezi relativně bohatým a rozvinutým severem a chudým a zaostalým jihem Mexika. Maquiladoras sice fungují jako regulátor nezaměstnanosti v některých regionech, z národního hlediska však nikoli. Reálné mzdy v mexickém průmyslu poklesly mezi lety 1994 až 2001 o 11 %.4 Stav životního prostředí se pak na severu Mexika výrazně zhoršil a je předmětem protestů řady ekologických organizací.

Co se týče zemědělské sféry, ta se nedokáže bránit levnému dotovanému americkému vývozu. Dovoz kukuřice se mezi lety 1994 až 2000 zvýšil osmnáctkrát 5 a má za následek další zhoršování již tak katastrofické situace mexických zemědělců, kteří se ve valné většině pohybují na či za hranicí chudoby.

Celkově si mexická ekonomika ve srovnání s předchozím obdobím příliš nepolepšila, za což z velké části může právě struktura vývozu, ve kterém tvoří pouze malý díl skutečně mexické výrobky. Funkce zdroje levné pracovní síly nemůže být v dlouhodobé perspektivě motorem mexické ekonomiky, která v roce 2002 nedosáhla ani jednoprocentní­ho růstu.

Výše uvedená čísla jsou důvodem, proč se Spojeným státům nedaří zastavit příval „mokrých zad“ (americký výraz pro nelegální přistěhovatelce z Mexika) z jihu. Jejich situace se totiž spíše zhoršuje než zlepšuje a vede je k zoufalému pokusu o únik z mexické reality. Ze zhruba půl milionu Mexičanů, kteří ročně překročí hranici směrem na sever, tak ilegálně činí přibližně 60 % a počet v Mexiku narozených obyvatel Spojených států stoupl v letech 1990 až 2000 o 80 %.

Bilance prvních deseti let NAFTA tedy vyzní negativně. Nepřinesla hospodářský růst Mexiku ani zlepšení životních podmínek jeho obyvatel. Ve své populistické kampani sliboval v roce 2000 současný prezident Vicente Fox více než sedmiprocentní růst ekonomiky, po dvou a půl letech je rád, že se hospodářství pohybuje v kladných číslech.

Integrace v Severní Americe rozhodně nebyla špatnou volbou, tou byla pouze její forma. Pro Mexičany je model otevřeného trhu v této podobě krajně nevhodný. O soupeření s americkou ekonomikou nemůže být ani řeč a sloužit jako zdroj levné pracovní síly zjevně neprospívá ani mexickému hospodářství, ani samotným Mexičanům. Pokud NAFTA nemá působit jako organizace, kde americký žralok požírá malou mexickou mřenku, bude se muset změnit. Otázkou však zůstává, nakolik je současná americká administrativa ochotna problém řešit.

Literatura

  • Faux, J.: How NAFTA failed Mexico, The American Prospect, Jul/Aug 2003.
  • Picard, A. A.: EL TLCAN en México: Promesas, mitos, y realidade.
  • Cavanagh, J.–Anderson, S.: A Bad Idea that Failed, Foreign Policy, Sep/Oct 2002.

Poznámky pod čarou

  1. Faux, J.: How NAFTA failed Mexico, elektronický text.
  2. Tamtéž.
  3. Picard, A. A.: El TLCAN en México: Promesas, mitos, y realidades, s. 2.
  4. Cavanagh, J.–Anderson, S.: A Bad Idea that Failed, elektronický text.
  5. Tamtéž.
blog comments powered by Disqus
Autor
Martin Hrabálek
Rubrika
Články
Témata
,
Publikováno
27. 10. 2003