Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Padělaná identita Evropy

V poslední dekádě nabrala evropská integrace závratné tempo – od Maastrichtu přes Nice až po zavedení eura. Jeden jednotící element se však tomuto procesu vyhnul: společná identita, smysl pro sdílenou sounáležitost a evropanství. Eurokraté kráčejí dopředu, vytvářejíce institucionální architekturu Evropy, ale množství volebních rozhodnutí občanů (irské odmítnutí rozšíření EU, dánské zamítnutí eura) reflektují potíže s rychlostí a rozsahem evropské integrace a rozšíření EU. Jestli chtějí evropské politické elity překonat tento nesouhlas, musejí se dostat za hranice obchodní a materiální unie a začít mluvit o společné kulturní identitě.

Peter van Ham zakládá své závěry na vyjádření otce evropské integrace Jeana Monneta, který řekl: „kdybychom vytvářeli Evropské společenství znovu, měli bychom začít s kulturou.“ Evropská kulturní identita je podle van Hama nutným předpokladem pro politickou a sociální integraci. Ale kvůli výraznému evropskému kulturnímu pluralismu je nutné stavět tuto identitu na politické a kulturní otevřenosti spíše než na homogenní formě teritoriální identity.

Není nutné, aby evropský projekt odrážel historický vývoj etnického a občanského konceptu identity. Evropa by mohla jít střední cestou, kde by „stát umožnil zachování etnických a kulturních rozdílností“. Tento model „mramorového koláče“, ve kterém jsou lokální a národní kulturní identity harmonicky zapuštěny do širší evropské identity, už funguje v některých evropských státech – ve federálních a regionálně rozčleněných státech jako Belgie, Španělsko a Německo nebo v unitárnějších státech jako Francie, Itálie nebo Spojené království.

Evropská identita musí být nasměrována dopředu, musí používat konkrétní symboly, které zakoření „evropanství“ v jednotlivých lidech. Existence evropské vlajky a hymny, fyzické používání eura, posílení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, to jsou podstatné kroky k uvědomění si evropské identity a k loajalitě k ní.

Nehledáme zázračné formule pro vytvoření evropské identity. Žádné formule možná nejsou třeba. Evropská unie už dnes nabízí konstitucionální aparát, sahající od základních práv a svobod až po specificky evropský model společnosti, který obsahuje velké množství společných norem a hodnot. Za zmínku stojí značně rozšířená oddanost myšlence zákazu trestu smrti nebo snaha o reformu, ne odmítnutí tradičního evropského státu blahobytu.

Spíše než se věnovat etnicky nebo abstraktně vedené debatě o identitě, měla by se Evropská unie stát více viditelná a hmatatelná pro občany, kteří ji tvoří. Na probíhajících integračních snahách se musí podílet evropská občanská společnost, než aby se odehrávaly za zavřenými dveřmi při mezivládních setkáních.

Vypracováno na základě polemiky A. Stutzmanna (Europe’s Fake ID. Foreign Policy, Washington; Sep/Oct 2001) s článkem Petera van Hama (Europe’s Pos­tmodern Identity: A Critical Appraisal. International Politics, Miami, June 2001).

Poznámky pod čarou

blog comments powered by Disqus
Autor
Miroslav Bohdálek
Rubrika
Články
Témata
,
Publikováno
26. 11. 2001