Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Poslední vítězství globalizace?

Na začátku jara 2000 praskla bublina technologických akcií a stáhla se sebou burzy po celém světě. Spojené státy, Japonsko a Evropa čelily souběžným ekonomickým propadům poprvé od ropných šoků 70. let. Spojené státy zažily nejdéle trvající pokles průmyslové výroby od druhé světové války. Koncem devadesátých let postihly krize také asijské trhy, Rusko či Latinskou ameriku. Unilateralistické odmítání smluv o kontrole zbrojení nebo o změně klimatu oživilo napětí s Ruskem a Čínou a zároveň podnítilo spory Spojených států a Evropy.

Propojování světa jde ruku v ruce s nárůstem jeho nestability. Síly, jež v minulých deseti letech poháněly globální integraci – volný pohyb kapitálu, migrace, internet, média – mohou být stejně dobře využity teroristickými sítěmi.

Ve snaze o zpřehlednění „světa bez hranic“ vydal magazín Foreign Policy ve spolupráci s poradenskou společností A.T. Kearney Index globalizace. Cílem autorů je, aby index kvantifikoval to, co se zahrnuje pod nejmódnější a nejvíce zneužívané slovo. Obhájci i kritici si definici globalizace přizpůsobují tak, aby vyhovovala jejich tvrzením. V diskusích o globalizaci se nejvíce opomíjí právě její měření, její rozsah. Které země jsou nejvíce globalizované? A proč?

Loňský Index globalizace přinesl mnoho překvapivých závěrů. Zjistilo se, že nejvíce globalizované země se těší větší vyrovnanosti příjmů než jejich méně úšpěšné protějšky. Nejvíce globalizované země většinou pocházejí z řad malých států, jejichž otevřenost jim umožňuje přístup ke zboží, službám a kapitálu nedostupnému doma. V minulém roce se nejlépe umístil Singapur, za ním následovalo Nizozemí, Švédsko, Švýcarsko. Naproti tomu USA obsadily až 12. místo.

Až na malé výjimky v nejvíce globalizovaných zemích vládne široká politická svoboda (podle měřítek každoročního průzkumu občanských svobod a politických práv prováděného organizací Freedom House). Při srovnání s hodnocením organizace Transparency International docházíme k závěru, že globalizované země jsou méně zkorumpované než země uzavřenější. Kromě toho různé ukazatele využití internetu naznačují, že existuje značná propast mezi státy jako USA, Kanada, Finsko, Švédsko a ostatními v rozšířenosti nových informačních technologií.

Druhé vydání Indexu globalizace zkoumá světovou integraci ke konci roku 2000 a přináší několik důležitých změn, které mají zajistit ještě větší přesnost. Od nynějška zahrnuje index dalších 12 zemí, takže pokrývá téměř 85 % světové populace. Posíleno bylo mimo jiné zastoupení Afriky, střední a východní Evropy a jižní Asie. Přepracovaný index přibral nové proměnné, které lépe postihnou úroveň zapojení země do mezinárodní bezpečnosti a diplomacie (členství v mezinárodních organizacích), zapojení do mezinárodních mírových misí a počet diplomatických zastoupení v zahraničí. Index nově využívá poslední dostupné prognózy, aby mohl naznačit trend vývoje do budoucna.

Nejlepší rok globalizace?

Díky silnému ekonomickému růstu se světová integrace v roce 2000 podstatně prohloubila. Došlo k nárůstu většiny indikátorů mezinárodního obchodu, například vývoz zboží vzrostl o více než 12 % a obchod se službami o 6,1 %, čímž se ztrojnásobil růst z předešlého roku. Podobný nárůst zaznamenaly i přímé zahraniční investice, když vzrostly z 1,08 bilionu dolarů v roce 1997 na 1,27 bilionu dolarů v roce 2000 (oproti 203 miliardám dolarů v roce 1990). Nejvíce z těchto investic jde na vrub fúzujícím nadnárodním společnostem. Například největší francouzské společnosti měly dvakrát větší tržby ze svých zahraničních poboček než z domácích.

Silná světová ekonomika a události spojené s koncem milénia přispěly k nejrychlejšímu nárůstu světového turismu za posledních deset let. Největší rozmach byl zaznamenán v Asii a Pacifiku, ale citelný proud turistů zaznamenal praktický každý region. Rapidně klesající náklady napomáhaly mezistátnímu telefonnímu provozu.

Množství počítačů připojených k internetu vrostlo v roce 2000 o 44 %, nicméně expanze internetových přípojek se oproti předešlým letům zpomaluje. Částečně tento vývoj odráží pád dot-comové ekonomiky, může to být také znamením nasycení některých trhů. Přesto se v roce 2000 poprvé připojilo 80 milionů nových uživatelů. Jako signál budoucích změn může působit údaj, že rok 2000 byl prvním rokem, kdy na internetu nepřevládá angličtina. Odhady ukazuj, že oproti 211 milionům neanglicky mluvících uživatelů mělo pravidelný přístup k internetu 192 milionů anglicky mluvících uživatelů.

Dalším rostoucím ukazatelem světové provázanosti je politické zapojení zemí. Vyspělé ekonomiky a hlavní mladé trhy zaznamenávané v Indexu globalizace založily mezi lety 1995 a 2000 344 nových velvyslanectví. Jenom několik zemí (mj. Bangladéš, Senegal, Turecko a Venezuela) zaznamenalo na svém území pokles počtu diplomatických zastoupení. Ve stejném období přibylo z měřených zemí 342 nových členů mezinárodních organizací. Zatímco počet aktivních mírových misí schválených Radou bezpečnosti mírně poklesl (z 20 v roce 1995 na 18 v roce 2000), počet zúčastněných zemí vzrostl. Téměř 66 zemí přispělo do roku 2000 vojenskými i civilními zaměstnanci, peněžními prostředky, léky a jiným vybavením. Z různorodé skupiny zemí jedenáct států (Rakousko, Bangladéš, Kanada, Dánsko, Finsko, Franice, Irsko, Itálie, Polsko, Rusko a Švédsko) dalo příspěvek na více než polovinu misí ročně.

Stručně řečeno úroveň globální integrace dosáhla v roce 2000 nového vrcholu. Dovršila se tím dekáda dramatické expanze globálních ekonomických toků a politického zapojení, vzrůstu mobility lidí, informací a myšlenek. I když se zdá, že volný pohyb zůstane i nadále charakteristickým rysem našeho zmenšeného světa, jeho přetrvání nelze považovat za samozřejmé.

Vítězové a poražení

Stejně jako vyplynulo z loňského indexu, malé otevřené ekonomiky směřují k vyšší úrovni integrace než jejich větší sousedé. Navzdory tomu zůstává poměr mezi velikostí státu a jeho mírou globalizace složitý. Loňský průzkum odhalil, že nejglobalizovanější zemí byl Singapur. Letos ho na prvním místě vystřídalo ze šestého místa Irsko, procházející od roku 1998 prudkou konjunkturou. Pozornost zahraničních investorů přitáhla obchodně orientovaná politika a anglicky mluvící obyvatelstvo. Ve snaze o přilákání mezinárodního kapitálu a investic do technologií irská vláda snížila právnickým osobám daně na nejnižší úroveň ze zemí EU a přijala Národní rozvojový program orientovaný na zlepšení infrastruktury a efektivity vlády. Privatizace státních podílů v telekomunikačním a bankovním sektoru vyslaly pozitivní signály pro investory. Rozhodnutí připojit se k euru přispělo k výraznému snížení překážek finančních toků mezi zeměmi eurozóny.

Irsko bylo zemí, která vytěžila maximum ze světového boomu informačních a high-tech techologií. Úspěch v přilákání investic dal Irsku výhodu v pozdějších letech, kdy tyto obory zažily celosvětový růst. Technologičtí giganti jako Microsoft, Intel či Gateway nazývaly „Silikonový ostrov“ svým evropským domovem. High-tech investice se postaraly o stálý nárůst přímých zahraničních investic až na 20 miliard dolarů v roce 2000 (z 3 miliard dolarů v polovině 90. let), což činí téměř 5500 dolarů na obyvatele (tři krát více než ve Finsku).

Ještě dramatičtější byl přírůstek portfoliových investic, který proměnil Irsko na významné centrum finančních obchodů. Objem těchto investic se vyšplhal na 1,6 % HDP v roce 1996, podobně jako v Chile, České republice a Izraeli. V roce 2000 se Irsko stalo největším příjemcem portfoliových investic na světě (poměrně k HDP).

Irská repulika je úspěná i v ostatních ukazatelích. Rostoucí cestovní ruch a vyspělá telekomunikační infrastruktura řadí zemi na přední místa v měřítku osobních přeshraničních kontaktů, mezi nejglobalizovanější země řadí Irsko i rapidně přibývající populace připojená k internetu.

Z prvního místa v Indexu globalizace se na třetí posunul Singapur, k čemuž přispěly zejména výsledky některých ekonomických ukazatelů. Zatímco si země uržela přední místo v mezinárodním obchodě, portfoliové investice plně přilákat nedokázala. Reorganizace burzy sice přitáhla další kapitál a upevnila pozici Singapuru finančního centra, stále to ale nestačí na atraktivnější a dynamičtější země převážně z eurozóny. Přísun portfoliových investic vzrostl mezi letey 1998 a 2000 v Irsku o 26 miliard dolarů, Singapur se musel spokojit s 1,3 miliardami dolarů.

Spojené státy a Kanada zůstaly vůdčími státy v připojení k internetu. K lednu 2001 bylo na internet připojeno téměř 35 % obyvatel USA a 41 % obyvatel Kanady, což jim zajistilo přední místa ve světové desítce (společně se Skandinávií). Loňský průzkum ukázal, že co se týče využití internetu, země Skandinávie o mnoho předběhly své kontinentální sousedy. Koncem roku 2000 se novým regionálním centrem stala Oceánie (zahrnující Austrálii a Nový Zéland), když za sebou zanechala s 35 % připojených počítačů i USA. Podobně jako u Skandinávie může mít tento vývoj kořeny v kombinaci ekonomické prosperity a geografické izolace (spolu s pohodlím internetové komunikace mezi vzdálenými oblastmi řídce osídlených zemí).

K nejdiskutova­nějším tématům spojených s globalizací patří otázka, zda konkurence nutí země snižovat daňové zatížení a veřejné výdaje, aby lépe přitáhly zahraniční investory. Někteří komentátoři tvrdí, že globalizace spouští soutěž o nejnižší daně, ve které prohrávají zejména obyvatelé, když přicházejí o podpory v nezaměstnanosti, podpory vzdělání, sociální jistoty atd. Pro ověření této hypotézy můžeme srovnat statistiky Světové banky měřící daňové zatížení a veřejné výdaje a Index globalizace. Závěry ukazují, že úroveň zdanění a vládního utrácení jsou úzce propojené, naproti tomu už tak těsně nekorelují s Indexem globalizace. Ve skutečnosti některé země s vysokou mírou zdanění patří mezi vysoce globalizované. Najdeme zde Izrael nebo Českou republiku, kde výběr daní dosahuje úroveň 40 % HDP. To je mnohem více než dosahují země jako Kolumbie, Indonésie a Pákistán, které se řadí v Indexu globalizace daleko níže. Skandinávie se těší vysokému přírůstku přímých zahraničních investic, což ale nebrání podstatnému přerozdělování a sociálním podporám. Investory v těchto zemích více zajímají ekonomická perspektiva, dostupná infrastruktura, úroveň vzdělanosti a jiné ukazatele.

Počínaje rokem 1995 spolupracuje mezinárodní síť společenských vědců na celosvětovém průzkumu sociokulturních a politických změn v rámci World Values Survey. Výzkum probíhá ve více než 65 zemích, jež reprezentují téměř 80 % světové populace. Každé měření se skládá ze stovek otázek sahajících od hodnocení osobního uspokojení a finančního zajištění po názory, zda jsou vlády schopné se vyrovnat se znečištěním životního prostředí a kriminalitou nelegálních přistěhovalců.

K čemu dospělo srovnání World Values Survey měřícího „osobní blaho“ čili podíl lidí, kteří se popisují jako velmi šťastni a štasti a Indexu globalizace? Výsledek nutně nedokazuje, že globalizace přináší lidem štěstí, přesto jasně ukázal, že lidé ve vysoce globalizovaných zemích (mj. Irsko, Dánsko, Velká Británie) mají tendenci vnímat se štastněji než lidé v zemích nepříliš propojených s okolním světem.

Přestože jsme v roce 2000 zaznamenali nebývalý skok ve světové integraci, bližší pohled na údaje odhaluje daleko komplikovanější obraz zejména pro rozvojové země. Přístup na internet sice na mladých trzích pozoruhodně rostl (průměrně dvojnásobně rychleji oproti vyspělým zemím), internetovou přípojku tam ale stále má zanedbatelný počet lidí. Organizace OECD odhaduje, že 95,6 % uživatelů internetu pochází z členských zemí OECD. Polovinu zbytku tvoří Hong Kong, Singapur a Taiwan, zlomek zbývá na ostatní svět.

Digitální propast zabraňuje mladým trhům pokračovat v integraci s ostatním světem. I když tyto trhy přitáhly 265 miliard dolarů nových zahraničních investic, jejich podíl na celkovém množství poklesl čtvrtý rok po sobě. Africké země přilákaly několik milionů turistů, ale jejich podíl tvoří pouhá 4 % ze světového cestovního ruchu. Průměrná úroveň integrace afrických zemí s okolím chvílemi roste, chvílemi klesá, v závislosti na pohybu cen ropy a jiných komodit, které zabezpečují hlavní napojení na světové ekonomickými trhy.

Nepřímé následky

Často jsme viděli fotky srovnávající newyorské mrakodrapy před teroristickými útoky a po nich. Letošní Index globalizace zachycuje svět před 11. zářím 2001 a doposud si nejsme jisti, do jaké míry měly tyto události na globalizaci dopad. Můžeme ale učinit jisté odhady.

Už před teroristickými útoky vykazovala řada klíčových ukazatelů známky zpomalení. Předpovědi Mezinárodního měnového fondu naznačovaly zpomalení světového ekonomického růstu ze 4,7 % v roce 2000 na 2,4 % v roce 2001. Světový obchod má zůstat na téměř stejné úrovni jako minulý rok, zahraniční investice by se měly propadnout o 40 % oproti roku 2001.

Po teroristických útocích se i tyto předpovědi zdají být optimistické. Vzrůstající obavy veřejnosti a zvýšené bezpečnostní kontroly zřejmě přispějí ke snížení mezistátního cestovního ruchu poprvé za 50 let. Opatrní investoři budou pravděpodobně hledat co nejbezpečnější příležitosti pro svůj kapitál, a proto se vyhnou mladým trhům. Dopady neminou ani nejvíce globalizované státy. Některé odhady naznačují, že irský ekonomický růst klesne z 11 % v roce 2000 na 3 % v roce 2002. Singapurská otevřená ekonomika, příliš závislá na obchodní výměně, už nyní pocítila světové zpomalení, když se její dovozy a vývozy smrskly na nejnižší úroveň od získání nezávislosti v roce 1965. Podobný vývoj pravěpodobně postihne i jiné země, které se opírají o obchod se světovými trhy (např. Malajsie, Slovensko, Panama, Thajsko, Filipíny). Vysokou míru globalizace si budou těžko udržovat i země doposud úspěšné díky přítoku zahraničních investic – mj. Irsko, Nizozemí, Finsko, Španělsko, USA.

Méně postižené by měly být ostatní aspekty globalizace. Telefonní a internetová spojení budou pokračovat ve své expanzi, veliký prostor je pro ně v Číně nebo v Indii. Boj s terorismem na všech frontách určitě prohloubí mezinárodní politické zapojení na dlouho dopředu. I když země bojují s recesí, neustále usilují o další ekonomickou integraci. Dva roky poté, co se Konference ministrů WTO rozpadla uprostřed pouličních bojů a slzného plynu, souhlasili v Kataru delegáti s nastartováním nového kola snižování obchodních bariér. Po 15 letech obtížných jednání byla mezi členy WTO přijata Čína, Rusko aspiruje na členství do konce roku 2002.

V příštím roce bude Index globalizace zkoumat, jestli se tyto předpovědi splnily nebo ne. Ale ani nejpesimističtější scénáře nepředpokládají konec světové integrace. Jenom nás hlasitěji upozorňují na to, do jaké míry se stáváme díky globalizaci bohatější a zranitelnější zároveň. Událostmi 11. září zřejmě nejvíce utrpěla představa, že globalizovanější svět znamená svět bezpečnější.

Vypracováno na základě článku Globalization’s Last Hurrah z časopisu Foreign Policy Jan/Feb 2002.

Poznámky pod čarou

blog comments powered by Disqus
Autor
Ľubomír Majerčík
Rubrika
Články
Témata
,
Publikováno
4. 2. 2002