Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Etnický konflikt v Jižním Súdánu stále nedospěl ke svému konci

V polovině prosince vypukly v Jižním Súdánu, nejmladším státu světa, který získal nezávislost v červenci 2011, ozbrojené boje mezi příznivci současného prezidenta Salvy Kiira a bývalého viceprezidenta Rieka Machara, odvolaného Kiirem z funkce v červenci letošního roku. V Jižním Súdánu se od osamostatnění nepodařilo ustanovit stabilní vládu, země je politicky i etnicky rozdělená a i současné boje mají charakter etnického konfliktu mezi příslušníky kmenů Dinka (ze kterého pochází prezident Kiir) a Nuer (jehož příslušníkem je Machar). Povstalci protestují proti Kiirově vládě a žádají ho, aby odstoupil.

Boje začaly v neděli 15. prosince v hlavním městě Džuba a rychle se rozšířily i do dalších provincií. Prezident Kiir již následující den oznámil, že pokus o puč byl potlačen a hlavní město je plně pod kontrolou vlády. Kiir rovněž odsoudil chování útočníků a řekl, že podobné činy nebude tolerovat. Boje však v Džubě vzápětí vypukly znovu, během prvního dne bylo potvrzeno zabití nejméně 26 lidí, v dalších dnech to podle zpráv byly již stovky a zhruba 20 000 uprchlíků se podle mise OSN v Jižním Súdánu ocitlo bez domova. Riek Machar nejprve odmítl nařčení ze strany vlády, že se pokusil o puč, a místo toho obvinil prezidenta Kiira z podněcování kmenového a etnického násilí. Ve čtvrtek 19. prosince však otevřeně vyzval Kiira k odchodu, právě proto, že v zemi rozdmýchává etnický konflikt. „Pokud chce vyjednávat o podmínkách svého předání moci, souhlasíme. Ale musí odejít, protože už nedokáže udržet jednotu lidí," prohlásil Machar ve vysílání rozhlasové stanice RFI.

Experti varovali, že by boje mohly přerůst v občanskou válku. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyslovil obavu, že by se válka mohla rozšířit do okolních států, a rovněž vyjádřil hluboké znepokojení ohledně současné situace a vyzval k politickému řešení krize. O přerodu konfliktu v občanskou válku pak již 18. prosince otevřeně hovořil i prezident Rady bezpečnosti OSN Gerard Araud.

Americký prezident Barack Obama varoval, že pokud dojde k vojenskému převratu, Spojené státy i další země zastaví pomoc směřující do Jižního Súdánu. Obama rovněž vyzval jihosúdánské vůdce k ochraně občanů Spojených států poté, co povstalci zaútočili na americký letoun během mise na evakuaci amerických občanů.

Své občany kromě USA začaly stahovat i další země. Velká Británie vyslala do Jižního Súdánu letadlo k evakuaci svých občanů. Australská vláda vyzvala všechny své občany, aby zemi co nejrychleji opustili, neboť atmosféra v metropoli Džubě je výjimečně těkavá. Podle rozhlasové stanice Deutsche Welle (DW) z Jižního Súdánu odcestovalo také asi 160 Němců, mezi nimi i tři spolupracovníci DW. Před cestami do Jižního Súdánu již varovalo i české ministerstvo zahraničí a všem Čechům, kteří tam již jsou, radí důkladně dodržovat všechna bezpečnostní nařízení.

K okamžitému zastavení bojů v Jižním Súdánu následně vyzvala Africká unie, která zároveň označila jako válečný zločin čtvrteční incident, při kterém mladí příslušníci jednoho z místních etnik zabili tři indické příslušníky mírové mise OSN a nejméně 11 členů znepřáteleného etnika na základně OSN. Ve svém vánočním poselství Urbi et Orbi apeloval na dialog k ukončení bojů i papež František. Volal po „společenské harmonii“ v Jižním Súdánu, kde si současné napětí již vyžádalo nespočet obětí a ohrožuje mírové soužití.

OSN se rozhodla poslat do země další vojáky a zdvojnásobit tak počet jednotek snažících se o udržování míru (celkový počet vojáků by tak měl vzrůst na necelých 14 000), neboť násilné střety si podle ní vyžádaly více než tisíc obětí. Hilde Johnson, vedoucí peacekeepingové mise OSN v Jižním Súdánu, řekla podle televize Al Jazeera, že situace přeroste v humanitární krizi, pokud nebudou boje ukončeny. Zároveň uvedla, že posily vojáků OSN, kteří budou vybaveni dalšími vrtulníky a zbraněmi, do země měly dorazit o víkendu.

Etnicky motivované zabíjení odsoudil 25. prosince i prezident Kiir a přiznal, že letošní Vánoce byly „opravdu temné“, ale zároveň vyzval občany, aby neztráceli naději.

Situace v zemi je nepřehledná a mění se každým dnem. 24. prosince například zástupci OSN oznámili, že našli ve městě Bentiu hromadný hrob s ostatky 75 lidí, zřejmě vojáky jihosúdánské armády patřící k etniku Dinka. „Získali jsme v minulých dnech důkazy o útocích na konkrétní osoby vytipované podle jejich etnické příslušnosti. Našli jsme masový hrob v Bentiu ve státě Jednota, a dva další jsou v Džubě," řekla vysoká komisařka OSN Navi Pillay. Již následující den ale mise OSN zprávu o masovém hrobě vyvrátila s tím, že se ve skutečnosti jednalo o nadsazené informace o obětech „šarvátky“, v níž zahynulo patnáct lidí.

Konflikt se v současné době odehrává na více než polovině území Jižního Súdánu. Vládní jednotky se pokoušejí získat zpět kontrolu na Bentiu, hlavním městě státu Unity loajálním k Macharovi. Unity spolu s Horním Nilem patří ke klíčovým regionům v těžbě ropy, jež je hlavním a životně důležitým zdrojem jihosúdánské ekonomiky (tvoří 99 % příjmové části rozpočtu), a vyvstávají proto obavy, aby pokračující boje hospodářství země neohrozily. Z obav o rozšíření konfliktu do okolních zemí se sešli představitelé východoafrických států, aby se pokusili zprostředkovat dialog mezi Kiirem a Macharem. Keňský prezident Uhuru Kenyatta a etiopský premiér Hailemariam Desalegn v Jižním Súdánu zatím jednali pouze s Kiirem, neboť jihosúdánská vláda dosud nenavázala s Macharem oficiální kontakt. Na ukončení násilí apelují i další světoví vůdci. Spojené státy, Norsko a Etiopie vedou snahy o otevření mírových rozhovorů mezi Kiirem a jeho politickými rivaly.

Jihosúdánská vláda souhlasí s dočasným příměřím a okamžitým ukončením bojů, ale upozornila, že se její síly budou bránit, pokud budou napadeny. Kiirův závazek přivítali vůdci východoafrických států a vyzvali Machara k zastavení útoků. Machar podle BBC ale namítl, že pro dočasné příměří ještě nenastaly vhodné podmínky. Prohlásil, že je připraven jednat s Kiirem, pokud budou jeho stoupenci propuštěni z vězení. Potvrdil, že dva z jeho spojenců již byli propuštěni, ale trval na propuštění i dalších devíti. Propuštění všech jedenáctí politiků obviněných z přípravy puče, je hlavní podmínkou rebelů k zahájení jakýchkoliv rozhovorů. Zároveň Machar trval na tom, že se prezident musí vzdát moci.

V pátek 27. prosince oznámili vůdci východoafrických států, že učinili pokrok v mírových jednáních na pomoc ukončení krize, ale zatím není jisté, že jakákoliv ze stran skutečně zastaví boje, přestože to vláda přislíbila. „Východoafrický mezivládní úřad pro rozvoj (IGAD) vítá závazek Jižního Súdánu zastavit okamžitě boje a vyzývá Rieka Machara a další strany k učinění obdobných slibů,“ citovala agentura Reuters z komuniké IGAD.

Situaci v Jižním Súdánu pro Al Jazeeru analyzoval Musaazi Namiti. Podle něj pokus o puč jen zdůraznil vleklé politické a ekonomické problémy země. Ta se potýká se špatným fungováním ozbrojených sil, slabou občanskou společností a politickou nejednotností. Země je rozdělena i etnicky. Největším a nejsilnějším kmenem jsou Dinkové, do nichž patří i Kiir, a ten byl obviněn Macharovým kmenem Nuerů z monopolizace moci od politické po vojenskou. Jižní Súdán se dále potýká s rozšířenou korupcí a spory o oblast Abyei bohatou na ropu, ležící na hranicích mezi Súdánem a Jižním Súdánem.

Přehled o celé situaci a o vývoji v Jižním Súdánu od získání nezávislosti pak poskytuje článek Simona Johnsona Preventing Civil War in South Sudan na webu The New York Times.

Konflikt stále ještě pokračuje, a přestože se světoví lídři ze všech sil snaží zprostředkovat mírové rozhovory, ozbrojené boje stále nebyly ukončeny a není tedy jasné, jak se situace bude vyvíjet do budoucna. Nezbývá, než si počkat, jaké výsledky přinesou příští dny.

blog comments powered by Disqus
Autor
Markéta Bartoníčková
Rubrika
GP Briefing
Publikováno
29. 12. 2013