Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Napětí mezi Čínou a Vietnamem

Politické vztahy mezi Čínou a Vietnamem jsou historicky propojené a také konfliktní. Zájmy obou – formálně komunistických – států se střetávají zejm. v oblasti Jihočínského moře, kde si nejen tito dva aktéři několika způsoby nárokují různá území, což je i hlavním jádrem aktuálních neshod. Současné územní spory mezi oběma státy se odvíjí od války mezi Jižním Vietnamem a Čínou v roce 1974, kdy Čína získala kontrolu nad celými Paracelskými ostrovy, což trvá dodnes. Potyčky nepřestaly v průběhu 90. let a ani v 21. století. Zvýšení napětí od letošního května, které následovalo poté, co Čína přemístila svoji ropnou plošinu do vod, které Vietnam považuje za svou exkluzivní ekonomickou zónu, je tak pokračováním starých problémů.

Za jeden z důležitých momentů, který určuje současné pozadí konfliktu a vzájemných vztahů, bývá považován nárůst čínské asertivity po roce 2008, který se projevuje především v oblasti Jihočínského a Východočínského moře. Tato „nová asertivita“ Číny je často diskutována a časopis Global Politics na toto téma uveřejnil článek na podzim 2013. Jak bylo uvedeno, spory mezi oběma zeměmi se odvíjejí od války mezi Čínou a Jižním Vietnamem v roce 1974. Již několik měsíců před vypuknutím aktuální vlny napětí, ke které došlo během května 2014, BBC upozornila, že vietnamská státní média poprvé v historii výrazně připomínají konflikt z roku 1974, a to u příležitosti jeho čtyřicetiletého výročí. Je téměř jisté, že i tento krok byl jedním ze střípků, který posiluje vzájemně antagonistické nacionalistické tendence v obou zemích. Economist mj. připomíná, že událostem předcházela návštěva amerického prezidenta Obamy ve východní a jihovýchodní Asii, která měla upevnit spojenecké svazky a přítomnost USA v regionu.

O úvodní fázi současného napětí informuje např. BBC. Nynější události se odvíjí od čínského kroku z 1. května 2014, kdy čínská státní společnost Chinese National Offshore Oil Corporation (CNOOC) přemístila ropnou plošinu do vod ve vzdálenosti asi 120 námořních mil od vietnamské pevniny (poblíž ostrova Triton). Celá situace je teritoriálně problematická ze dvou důvodů. 1) Oba státy si dlouhodobě nárokují suverenitu nad Paracelskými ostrovy, jejichž vlastnictví je důležité pro faktickou i mezinárodně-právní kontrolu oblasti. 2) I bez ohledu na otázku Paracelských ostrovů se Čína dostává do vod ve vzdálenosti do 200 námořních mil od vietnamského pobřeží, což je základní vymezení vod, které spadají do ekonomické exkluzivní zóny daného státu (tedy v tomto případě Vietnamu). Úvodní reakci Vietnamu, která zohledňuje právě tyto argumenty a odsuzuje čínskou akci jako nepřijatelnou a nelegální, přináší např. Reuters a podrobněji se vietnamskému pohledu věnuje Vietnam Plus. Oficiální čínskou pozici shrnuje čínská státní agentura Xinhua. Čína zastává názor, že oblast patří do její ekonomické exkluzivní zóny, právě kvůli tomu, že drží kontrolu nad Paracelskými ostrovy. Kromě tohoto teritoriálně-právního vymezení je otázkou, zda jsou čínské důvody pro přesunutí ropné plošiny primárně ekonomické a energetické, nebo politické. Jak ukazuje EIA (US Energy Information Administration), oblast, kam byla plošina přesunuta, nemá příliš velké potvrzené ani předpokládané zásoby ropy a zemního plynu, což by nasvědčovalo politickým a strategickým důvodům.

Přesunutí čínské ropné plošiny, jejíž cena je odhadována na 1 miliardu amerických dolarů, do sporných vod bylo doprovázeno i přesunutím čínských námořních jednotek k ochraně této plošiny (Washington Post). Sám tento krok naznačuje, že Čína očekávala budoucí problémy, ke kterým skutečně došlo. K potyčkám došlo nejprve na moři, což komentuje např. New York Times. Přestože námořní potyčky pokračovaly i nadále (BBC), těžiště napětí se přeneslo velmi rychle i na pevninu, což vybočuje z obvyklého průběhu (různě závažných) střetů v oblasti Jihočínského moře. Ve Vietnamu došlo k sérii anti-čínských protestů, které se setkaly s pochopením a tolerancí ze strany vietnamské vlády a které zahrnovaly i ničení čínských továren a majetku (CNN). Jak však média velmi rychle informovala (např. Global Post), jeden z hlavních útoků byl směřován vůči továrně, která byla ve skutečnosti financována Tchaj-wanem. Mylně byly také napadány i jiné podniky či lidé z jiných států (např. Jižní Korea), což komentuje např. i Forbes. Na tyto protesty reagovala čínská vláda evakuací asi 3 000 čínských občanů z Vietnamu (Guardian).

Konflikt samozřejmě vyvolal diplomatické napětí, které lze pozorovat na různých úrovních. Vietnam čínské akce pochopitelně odsoudil (a vice versa), avšak mj. se obrátil i na OSN s žádostí o řešení (Vietnam News, BBC). Jak informuje Radio Free Asia, na světové úrovni se (mj. i tato) krize promítla do naléhání Stálého rozhodčího soudu v Haagu, aby Čína předložila důkazy ke svým krokům a zastávaným pozicím v souvislosti s teritoriálními otázkami v Jihočínském moři. Není bez zajímavosti uvést, že v polovině tohoto června Čína oznámila, že chce na sporných Paracelských ostrovech postavit školu, což by de facto vedlo k posílení její pozice na těchto ostrovech. USA kroky Číny velmi rychle odsoudily a nedlouho po přemístění ropné plošiny došlo i k pravidelnému americko-filipínskému vojenskému cvičení.

Celá situace se dostala i na jednání ASEAN Summit. Ačkoliv podobné situace představují pro ASEAN nebezpečí v tom smyslu, že můžou prohloubit dělící linie mezi jednotlivými státy ASEANu a jejich pozicemi vůči Číně (v tomto duchu celou situaci také nahlíží Reuters), všech deset členských států této regionální organizace se nakonec shodlo na jasném odsouzení akcí Číny, o čemž informují Vietnam News. Na regionální úrovni se toto téma řešilo i v rámci bezpečnostního fóra Shangri-La, kde čínské kroky mj. odsoudil japonský premiér. K diplomatickému jednání se v průběhu června sešly i oba státy, když do Vietnamu odcestoval jeden z nejvyšších čínských představitelů pro zahraniční politiku Yang Jiechi. Avšak při samotných jednáních oba státy v podstatě pouze zopakovaly svá již dříve zastávaná stanoviska, a tak nedošlo k žádnému významnému průlomu (BBC, Radio Free Asia).

blog comments powered by Disqus
Autor
Aleš Karmazin
Rubrika
GP Briefing
Publikováno
30. 6. 2014