Politics & International Affairs magazine

Global Politics

Politics & International Affairs magazine

GP Briefing: Oteplování kubánsko-amerických vztahů

V současné době zažívají kubánsko-americké vztahy historickou proměnu. Od odstoupení Fidela Castra ve prospěch mladšího bratra Raúla Castra dochází ke změnám kubánské politiky. Proměnu politiky lze pozorovat jak na domácí úrovni, kde Raúl Castro zavádí řadu reforem, tak na úrovni mezinárodní. Rovněž postoj USA vůči Kubě se během druhého volebního období prezidenta Baracka Obamy proměnil.

Dne 17. prosince 2014 ohlásil prezident USA Barack Obama zahájení nové kapitoly americko-kubánských vztahů, které byly poznamenány nepřátelstvím od nástupu kubánských komunistů k moci v roce 1959. Jako důvod uvedl, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky. Prezident Obama dle svých slov nechce podporovat neefektivní politiku, která započala, ještě než se narodil. Zlepšení americko-kubánských vztahů dokázal několika vstřícnými kroky. USA zrušily některá omezení v hospodářských vztazích s Kubou. Dále povolily volné cestování, peněžní transfery, dovoz doutníků, zjednodušily cesty pro novináře, oficiální činitele a pracovníky mezinárodních organizací. Klíčové hospodářské embargo však zůstalo v platnosti. Dne 21. ledna pak USA zahájily s Kubou rozhovory o obnově diplomatických vztahů.

Diskuze o možnosti zlepšení vztahů probíhaly od června 2013. Benjamin J. Rhodes and Ricardo Zúñiga se několikrát sešli v Kanadě, aby prodiskutovali zlepšování vztahů. Jejich snahu podpořil i papež František, který v dopise adresovaném oběma hlavám států vyzval k dalším rozhovorů. Vatikán se stal místem závěrečné schůzky před oficiálním oznámením oteplování vztahů.

K historickým jednáním o normalizaci vztahů mezi Kubou a USA přicestovala do Havany poradkyně amerického ministra zahraničí Roberta Jacobsonová. Jednalo se o nejvyššího amerického představitele, který za posledních 35 let Kubu navštívil. Ačkoliv po sérii kubánsko-amerických rozhovorů prohlásila, že si není jistá, zda nový Obamův přístup ke Kubě bude fungovat, samotná návštěva byla obrovským krokem vpřed. Nejdůležitější setkání však proběhlo na Summitu Amerik v Panamě , kde se osobně setkaly obě hlavy států – Raúl Castro a Barack Obama. Jedná se o další ze série jasných kroků, které vedou k oteplování vztahů obou zemí. Setkání na prezidentské úrovni proběhlo naposledy v roce 1956, kdy se setkali Dwight Eisenhower a Fulgencio Batista. Jednání předcházel telefonát obou hlav států a setkání ministrů zahraničí.

Bouřlivé reakce vyvolalo oznámení tiskového mluvčího Bílého domu Josha Earnesta který potvrdil Obamovo rozhodnutí předložit Kongresu návrh k odstranění Kuby ze seznamu států podporujících terorismus. Na tento seznam byla Kuba zařazena v roce 1982 kvůli podpoře teroristických organizací v Sýrii, Súdánu a Iránu. Jak zastánci, tak odpůrci uvádějí pádné argumenty pro či proti zachování embarga. Mezi nejčastější argumenty odpůrců embarga patří následující: embargo neplní svůj účel – je neefektivní, neprospívá ekonomickým vztahů, škodí kubánským občanům nikoliv vládě, je přežitkem studené války, jak mezi občany, tak ve světovém společenství existuje silná podpora odstranění embarga, demokratizaci země lze dosáhnout spíše volným obchodem než embargem. Obhájci zachování embarga argumentují: Kuba nesplnila podmínky pro odstranění embarga, pokud by jej USA odstranily, vypadaly by slabě, díky embargu může USA vyvíjet tlak na Kubu kvůli zlepšení lidských práv v zemi, na Kubě neexistuje soukromý sektor – odstranění embarga by tak pomohlo jen vládě, nikoliv občanům. Dle ministra zahraničí USA Johna Kerryho se přístup Kuby k teroristickým organizacím změnil od dob zařazení na seznam zemí podporujících teroristické organizace. Toto rozhodnutí podpořilo mnoho vysokých představitelů mimo jiné i USA senátor Bernie Sanders. Dle představitelky Democratic House Minority Nancy Pelosi zařazení Kuby na seznam zemí podporujících terorismus již dále není v bezpečnostním zájmu USA ani v zájmu kubánského lidu. Proti vyjmutí Kuby ze seznamu států podporujících terorismus se postavil předseda sněmovny reprezentantů John Boehner.

Oteplování vztahů mezi Kubou a USA je všeobecně vnímáno pozitivně. Oteplování vztahů uvítal mimo jiné tajemník Organizace Amerických států OAS Jose Miguel Insulza . Dle jeho názoru Kuba započala proces ekonomických reforem, které, jak doufá, povedou i k reformám politickým. Mnoho pozorovatelů s napětím očekává, jak rychle a jakým směrem se bude vyvíjet" nová Kubánská politika":http://www.cfr.org/…tions/p11113. Avšak ozývají se i negativní názory nesouhlasící se současnou politikou USA vůči Kubě. Proti zlepšování vztahů se postavil senátor Ted Cruz , který označil zlepšování vztahů za „velmi špatnou dohodu“, zatímco bývalý guvernér za stát Florida Jeb Bush prohlásil, že dochází k podkopávání snahy o demokratizaci Kuby. Dle senátora za New Jersey Roberta Menendeze je hloupé věřit, že když prezident Obama přijde s nataženou rukou, bratři Castrové povolí pěsti.

Dle nejnovějších průzkumů americká veřejnost podporuje obnovení kubánsko-amerických vztahů. 63% Američanů podpořilo nové vztahy a 66% se vyslovilo pro ukončení obchodního embarga. 74% Američanů je pro ukončení zákazu cestování na Kubu. Dle výzkumu Floridské mezinárodní univerzity většina kubánských emigrantů žijících na území USA podporuje normalizaci vztahů a ukončení embarga. Dle výzkumu agentury Bendixen & Amandi International 97% Kubánců podpořilo obnovení vztahů s USA. Normalizaci vztahů uvítaly i země Latinské Ameriky.

blog comments powered by Disqus
Author
Bronislava Vráželová
Section
GP Briefing (EN)
Topics
, , , , , ,
Published
22nd April 2015