Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Pokračující nepokoje ve Venezuele

Politické dění ve Venezuele bylo po více než deset let zastřešeno silnou a charismatickou osobností Huga Cháveze. Chávez se pokoušel svou legitimitu a silnou pozici vybudovat nejen na svém charismatu jihoamerického lidového vůdce, ale také na zlepšení a posílení sociálního státu. Avšak již během jeho vlády docházelo k řadě problémů v ekonomickém a sociálním fungování země. Po Chávezově smrti se prezidentem stal Chávezem doporučený Nicolás Maduro, avšak až po velmi těsných a opozicí napadených volbách. Již tyto volby ukázaly, že pozice socialistů držících rudý prapor revoluce není tak silná, jak by si Chávez a Maduro přáli. Další dynamika venezuelské politiky se odvíjí a bude odvíjet od aktuálních protestů.

Nepokoje ve Venezuele vypukly na začátku roku 2014 a, jak už bylo řečeno, odehrávají se v politickém prostředí po smrti Huga Cháveze, jejímiž možnými důsledky se zabývalo sympozium, které bylo v Global Politics publikováno v květnu 2013. Ještě před skutečným vypuknutím nepokojů přinesl Economist předpověď možných konfliktů v roce 2014 a zařadil Venezuelu do kategorie zemí s největším rizikem konfliktu (pro zajímavost a vzhledem k současným světovým událostem lze také uvést, že Ukrajina byla zařazena do kategorie s druhým největším rizikem). Výstižné a ucelené shrnutí nepokojů nabízí BBC a CNN, podrobnější pohled poskytuje např. Council on Foregin Relations.

Předehru k následujícím nepokojům obstaralo lednové zabití venezuelské královny krásy, které přineslo také první omezené protesty. Tyé však poměrně rychle odezněly. Že již tato událost může představovat výzvu pro Madurův režim, si bezprostředně povšiml např. Washington Post. Na začátku února 2014 začalo docházet k prvním vážnějším lokálním střetům a protestům, které se do poloviny února přenesly i do hlavního města. Jak ukazuje např. BBC, šlo převážně o studentské demonstrace s až 10 000 účastníky požadujícími odstoupení prezidenta Madura.

Důležitější než tyto spouštěcí události jsou však strukturální příčiny nepokojů, o kterých média rovněž neopomněla informovat. Obecně lze hovořit o státu, který nedostatečně plní své základní funkce. O ekonomických potížích přehledně informuje BBC a zmiňuje především vysokou inflaci, černý trh, nedostatek zboží a výpadky elektřiny. Reuters pak informuje, že tyto ekonomické potíže přiznala i venezuelská centrální banka. Jedna z debat se však vede o skutečné výši inflace. Řada komentátorů a bloggerů upozorňuje, že skutečná inflace může být asi šestkrát vyšší než oficiálně uváděných 56 %, přičemž se tito autoři většinou odvolávají na studii Cato Institute. Komentátor Guardianu pak zdůrazňuje právě klíčovou roli sociálního a ekonomického prostředí a chápe celý konflikt jako střet o podobu a existenci sociálního státu. National Geographic spojuje celou situaci se závislostí Venezuely na prodeji ropy.

Nicméně nelze podceňovat ani bezpečnostní rozměr celé situaci. Ne náhodou se první protesty objevily v oblastech s nejhorší bezpečnostní situací, vysokou kriminalitou a největšími problémy s obchodem s drogami, jako jsou oblasti Táchira a Merida, kde jsou také nepokoje dosud nejintenzivnější. Toto ukazuje např. Al-Jazeera či LA Times; rozhovor s guvernérem Táchiry, který se vymezuje vůči prezidentu Madurovi, přináší venezuelský El Universal. Při samotných protestech pak bylo podle CNN k 21. 3. 2014 zabito 31 osob a dalších 461 zraněno.

Média se také intenzivně zajímají o roli a stav opozice. Nejčastěji je pozornost věnována Leopoldu Lópezovi, který působí jako jeden z lídrů opozice. López svolával některé z prvních protestů (více informací o jeho osobě nabízí např. CNN) a byl ke konci února uvězněn právě za podněcování nepokojů a nestability, o čemž média, včetně např. Al-Jazeery či New York Times, rozsáhle informovala. Často se pozornost věnuje i dalším osobám v rámci opozice (např. BBC či Reuters), avšak celkově není zevrubně rozebírána její struktura a složení.

Celá situace velmi rychle získala i mezinárodní rozměr. Prezident Maduro několikrát obvinil USA ze snahy svrhnout jeho režim skrze podporu demonstrací, o čemž informují média postupně s tím, jak přichází různá Madurova obviňování USA (např. Telegraph či BBC). V této souvislosti vyhostila Venezuela americké diplomatické představitele (New York Times), na což reagovaly USA stejným odvetným krokem, jak píše např. Telegraph. USA odmítají, že by stály za protesty ve Venezuele (např. Al-Jazeera). Z hlavních západních médií se otázkou podpory venezuelské opozice od USA a jejím dlouhodobějším financováním zabývá nejvíce Guardian.

Celá situace ve Venezuele a spor Venezuely s USA má však ještě širší mezinárodně-politický rozměr, jelikož se odehrává v době turbulentních událostí na Ukrajině a v kontextu souvisejícího střetu USA a EU na jedné straně s Ruskem na druhé straně. Ruský RT neopomněl informovat, že Maduro odsoudil USA v souvislosti s ukrajinskou krizí a postavil se na stranu Ruska. Miami Herald nabízí komentář, který se věnuje spojenectví Ruska a Venezuely. Je však dobré poznamenat, že bychom si měli být vědomi toho, že zatímco vliv Venezuely na situaci na Ukrajině je minimální, vliv situace na Ukrajině a potažmo vliv střetu USA s Ruskem na řešení situace ve Venezuele může být klíčový. Právě v kontextu posíleného spojenectví Putin – Maduro by USA potřebovaly pomoc Ruska, pokud by chtěly smysluplně řešit situaci ve Venezuele (a podobně i v Sýrii).

Reakcí států Jižní Ameriky, které většinou vyzývají k uklidnění situace a odsuzují násilí, na protesty ve Venezuele se věnuje podrobněji New York Times. Reakce dalších států a mezinárodních aktérů jsou podobné a taktéž vyzývají k ukončení násilností, avšak liší se příklonem k jednotlivým stranám konfliktu. Pan Ki-mun vyzval vládu Venezuely, aby naslouchala demonstrantům (informuje BBC), papež František obecněji vyzval k ukončení násilí (BBC). V neutrálním tónu tak učinila i Čína, jak informoval El Universalčínské ministerstvo zahraničních věcí .

blog comments powered by Disqus
Autor
Aleš Karmazin
Rubrika
GP Briefing
Témata
, , ,
Publikováno
24. 3. 2014