Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Pravicový extremista Marian Kotleba županem na Slovensku: pokračování evropského trendu?

Poslední volby do vyšších územních celků na Slovensku proběhly 9. listopadu 2013 a staly se v jinak očekávaném vývoji jedním prvkem překvapivými. Ač kromě Bratislavy padlo celé Slovensko do područí Smeru – sociální demokracie, v Banskobystrickém kraji se do druhého kola dostal Marian Kotleba, lídr strany Lidová strana – Naše Slovensko, která je ideologicky označovaná jako neonacistický subjekt odvolávající se k tisovskému Slovenskému štátu a těžící z problematické situace s romskou menšinou na Slovensku. Nejen slovenskými médii procházejí dohady, co skutečně stojí za příčinou úspěchu pravicově extremistického člena a jestli se jedná o jistý druh trendu, který poslední dobou prochází Evropou.

Dle deníku Referendum se po prvním kole přitom většina pozorovatelů shodovala, že Kotleba nemůže za dva týdny vyhrát proti Maňkovi, který získal 49,5 % oproti 21,3 % hlasů. Politický subjekt LSNS v posledních letech postupně roste (parlamentní volby 2010 – 1,33 % a 2012 – 1,58 %, v obci Madonice, kde byl spáchán údajně rasově orientovaný útok, získala 8 %) (Kluknovská 2012: 30 In.: Macháček 2013: 37, 127).

Myšlenkově je strana propojená s hnutím Slovenská Pospolitost, ze které se politicky vyprofilovala. V roce 2005 její členové zaregistrovali politickou stranu Slovenská pospolitost – národní strana (SP-NS), jejímž cílem bylo vybudovat nový stavovský stát na národním, sociálním a křesťanství v duchu myšlenek Ľudovíta Velislava Štúra (Slovenská pospolitost 2004 In.: Kluknavská 2013). Nejvyšším soudem byla strana v roce 2006 rozpuštěna. Současná LSNS se zaregistrovala v roce 2010 a předsedou se stal Marian Kotleba. Vedle již dříve konaných pochodů se její sesterská organizace (Slovenská pospolitost) pojí z poslední doby konaným Pochodem za samostatné Slovensko.

Členové organizace jsou známí nošením uniforem, které jsou přirovnávány k uniformám Hlinkovy gardy. Naše Slovensko to však popírá a odvolává se na dobrovolníky bojující v revoluci z let 1948–1949 a zároveň československé legie, jak zmiňuje Dušan Mikušovič v časopisu Rexter.

Server BBC jej označuje rovněž za neonacistu a připomíná jeho přirovnávání NATO k teroristické organizaci.

Strana je obviňována, že založila svůj krajně pravicový program především na ošemetné romské otázce, přičemž tato menšina žije zejména ve východní části země. Ač Kotleba vyhrál v kraji Banskobystrickém, 60 % z přibližně 400 tisíc slovenských Romů žije v Košickém a Prešovském kraji. Starosta Spišského Hrhova Vladimír Ledecký je přesvědčený, že by v Prešovském kraji neměl šanci. Tam, kde se Romům věnují, nemají prý extremisti šanci. Neúspěšný kandidát Smeru Vladimír Maňka je naproti tomu názoru, že ať by Kotleba kandidoval kdekoliv, dopadlo by to stejně. Jedná se o celospolečenské naladění na Slovensku.

Podle deníku SME je příčin úspěchu pravicově extremistické strany několik. Stojí za tím voličská frustrace, demotivace, zmatenost, hledání alternativy, volba proti Maňkovi, ekonomická situace či šlendriánská kampaň Smeru. Různí se i názory voličů – podle jednoho z nich Kotleba zvítězil, neboť se v něm odráží novodobý Jánošík. Podnikatel Jaroslav Kuracina volil Kotlebu hlavně z trucu, podle něj není na Slovensku mezi „modrými a červenými“ rozdíl. Rektor Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií Samuel Abrahám vidí příčinu v laxním postoji Smeru v řešení romské otázky.

Zajímavě se k příčinám vítězství vyjádřil rektor Akademie médií a politolog Eduard Chmelár. Do kampaně před druhým kolem zasahovala RTRV a umožnila vysílání jenom jí vybraným kandidátům. Chmelár s tímto postupem nesouhlasí, neboť Kotleba se stal demokratickým zvolením legálním kandidátem. Před prvním kolem byl naopak Kotleba v médiích skoro neustále, jakékoliv jeho exhibicionistické výstřelky byly monitorovány, zatímco po demokratickém zvolení je spíše ignorován. Mohlo tohle mobilizovat slovenské voliče?

Předseda Strany romské unie na Slovensku František Tanko by se chtěl s Kotlebou do Vánoc sejít, aby jim byly představeny jeho plány s romskou menšinou. Zároveň označil volby jako nečestné, neboť mnozí Romové byli zastrašováni a pak nevědomky volili právě Kotlebu.

Redaktor SME Peter Schutz v Kotlebově nové pozici však nevidí nijak velký potenciál pro manévrovací prostor. V zastupitelstvu totiž nejen že nebude mít většinu, ale zřejmě ani blízkou duši. Bude tedy jakýmsi županem bez reálných pravomocí a zastupitelem na „ozdobu“. Pro demokracii je ovšem alarmující už jen fakt, že ačkoliv bude jediným hlasem LSNS v zastupitelstvu, jeho zvolení je symbolickým důkazem toho, že extremista dokáže obsadit natolik vysoký post.

K možnému opakování slovenského scénáře v České republice se vyjádřila organizace Romea. Dle ní by díky zhoršující se situaci s Romy mohly extremistické strany zvítězit zejména v komunálních volbách. Tento vývoj údajně naznačuje i úspěch populistické strany Tomia Okamury.

S takovým úspěchem extremistické strany se pojí situace i jinde v Evropě, kde je možné tento trend rovněž zpozorovat. Třetí vlna pravicového extremismu se objevuje s osmdesátými léty a je typická xenofobními až rasistickými názory a populistickými tendencemi. Podle Ignaziho (2006) se jedná o tichou kontrarevoluci, kdy jsou krajně pravicové strany protireakcí na post-industriální společenské změny a postmaterialismus.

Jednou ze známých a poměrně dlouhodobě působících stran je francouzská Národní fronta (FN), dnes vedená zakladatelovou dcerou Marine Le Pen. FN se vymezuje především na poli imigračních politik. V současné době vešla FN do podvědomí vítězstvím svého kandidáta v předčasných regionálních volbách v jihovýchodním départementu Var. O tomto vítězství Marine Le Pen hovoří jako o klíčovém momentu přechodu z marginality k hlavnímu proudu. Značnou kontroverzi vyvolává řecký Zlatý úsvit, ač je v parlamentu teprve první funkční období. V říjnu 2013 řecký parlament jasně odhlasoval pozastavení státních příspěvků, neboť nový zákon umožňuje jejich zmrazení stranám, jejichž vedení je obviněno z účasti ve zločinecké skupině nebo terorismu. Lídr a dva poslanci za Zlatého úsvitu jsou ve vazbě, čekající na soud, jak informuje BBC. Třetím analogickým případem, který zde zmíníme, je Jobbik, v současnosti třetí nejsilnější subjekt v maďarském parlamentu. Tato politická strana se ideologicky vymezuje především proti židovství. Hlavním mementem Jobbiku z poslední doby je bezpochyby masivní protest z května 2013 v Budapešti, kdy jeho stoupenci přišli demonstrovat proti Světovému židovskému kongresu, jenž se měl právě v maďarském hlavním městě sejít. Premiér Viktor Orbán nařídil policii protest rozehnat, nicméně místní soud návrh zamítl pro „nepodložené předpoklady“.

V kontextu těchto evropských případů je možné vypozorovat, že v posledních letech nabývají na síle a významu krajně pravicové strany. Optikou lidských práv a demokracie obecně je potřeba mít na paměti, že se tyto politické strany staly významnými ve zcela demokratických zemích EU. Příčiny jejích úspěchů se názor od názoru liší a ač bývá obecně zmiňována světová hospodářská krize, tento trend se nerozvíjí až výhradně po jejím vypuknutí. Akademicky se můžeme odvolat na výše zmíněnou citaci Ignaziho, který takto popisuje třetí vlnu pravicového extremismu.

Nyní je otázkou, jak Kotleba se svým mandátem naloží a jaký postoj a nebo opatření k tomu zaujmou jiné evropské státy. Jistá je pouze skutečnost, že v extremisty osiřelém zastupitelstvu to nebude mít vůbec snadné.

Seznam literatury:

  • Ignazi, P. 2006. Extreme Right Parties in Western Europe. Oxford: Oxford University Press.
  • Kluknavská, A. 2013. In: Štefančík, R. et.al. 2013. Pravicový extremismus a mládež na Slovensku. Brno: Tribun EU.
  • Kupka, P. a Laryš, M. a Smolík, J. 2009. Krajní pravice ve vybraných zemích střední a východní Evropy: Slovensko, Polsko, Ukrajina, Bělorusko, Rusko. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ús­tav.
  • Macháček, L. 2013. In: Štefančík, R. et.al. 2013. Pravicový extremismus a mládež na Slovensku. Brno: Tribun EU.

Rubrika „GP Briefing“ vám pravidelně přináší souhrn nejdůležitějších názorů, které potřebujete vědět, vždy na jedno aktuální téma.

blog comments powered by Disqus
Autor
Miroslava Pavlikova a Michal Gorgol
Rubrika
GP Briefing
Publikováno
3. 12. 2013