Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Ukrajina ve znamení násilí, rychlého spádu a otázek pro Evropu

Minulý týden byl z dosavadního vývoje událostí na Ukrajině zatím nejvyhrocenější s několika významnými zvraty, ale také tragickými závěry. Po několik dní trvajících a na agresivitě stoupajících incidentech na náměstí Nezávislosti, kdy bylo ztraceno kolem osmdesáti životů, dostaly události rychlý spád. V průběhu zhruba dvou dní se díky internetu o násilí dozvěděl celý svět, zprávy o stoupajícím počtu mrtvých vyvolaly vlnu nevole a v shluku pokračujících násilných reakcí na Majdanu a evropském pobouření došlo k uzavření dohody prezidenta Janukovyče s opozicí.

Následně byly prezidentovy pravomoci okleštěny a byl vyhlášen návrat k ústavě z roku 2004. Parlamentní opozicí však bylo záhy vyvoláno hlasování o impeachmentu Janukovyče, které prošlo i s hlasy prezidentovy strany, jež se od něj začíná distancovat. Samotný Janukovyč ale výsledky hlasování neuznává, neboť to nebylo vyvoláno přímo dle postupu uvedeného v ukrajinské ústavě. Prezident má za sebou již neúspěšný pokus o útěk, zároveň však opět zmizel z dohledu (dle FoxNews byl naposledy spatřen na Krymu). Jeho funkci dočasně převzal A. Tyrčinov), který se staví pozitivně k hlubší evropské integraci.

Další z rychle se vyvíjecících událostí se stalo propuštění věžněné bývalé premiérky Tymošenskové, ke kterému došlo po přijetí nového zákona, o kterém píše např. ukrajinská Segodnya. Když se tak o den později skutečně stalo, zamířila rovnou na Majdan (záznam možno vidět kupř. na stránkách BBC). The Guardian to popsal jako návrat Tymošenkové k hlavní roli v ukrajinské telenovele. „Doufám, že ti, kdo se díky vám dostanou k moci, vás nezradí. Já udělám vše pro to, aby byla každá kapka krve splacena. Ve vězení jsem často myslela na to, jak je skvělé narodit se mezi takovými lidmi, jako jste vy.“

Kolem propuštění a následného jednání Julie Tymošenkové se objevovalo několik nejasných informací. Nyní se spekuluje o jejím dalším angažmá v politice. Reportérka Petra Procházková sledující vývoj přímo z centra Majdanu v neděli odpoledne interpretovala překvapení a následné odmítnutí Tymošenkové nad návrhem stát se předsedkyní vlády. Objevovaly se též zprávy o její možném připuštění kandidatury na prezidentku.

V posledním týdnu před zmiňovanými posuny ve vedení země dostala světová interpretace událostí nejen v Kyjevě charakter virálního sdílení šokujících obrázků, videí či příběhů. Pomocí sociálních sítí se rovněž výrazně projevil novodobý fenomén e-diplomace, který komentuje v souvisloti s Ukrajinou např. Michal Lebduška z AMO. Výrazné pozornosti se dostalo záznamům zobrazujícím silové složky střílející ostrými náboji, střelbě na osoby skryté za dřevěnými štíty a také agresivnímu počínání ze strany protestujících. O pohnutkách a skutečných motivech protestujících se mimo hlavní média vedou dohady, zajímavý pohled na myšlenky o návratu národního socialismu předkládá Tymothy Snyder. Sociální sítě byly rovněž výrazně podmaněny příběhem mladé zdravotnice Olesyy, která byla na protestech střelena do krku a v podle ní posledních chvílích napsala na Twitter „Umírám“. Dlouho se nevědělo, zda-li skutečně zemřela, v součastnosti je však údajně mimo kritický stav. Její jméno a příběh se posléze stalo virálem, jak podrobně popisuje GlobalVoices.

Otázky, jaký vývoj bude následovat (sytematické shrnutí nabízí BBC), či jak by se Ukrajina měla vypořádat s následky protestů, nejsou jen doménou osobností zahraniční politiky. Ukrajinská právnička arménského původu M. Kahramanova je zastánkyní impeachmentu a následného soudního řízení s viníky, zaměstnanec parlamentu A. Drobyshevskiy není jedním z protestujících a odsuzuje agresivní postupy obou stran a chtíč uchvátit moc. Proto si přeje přiznání a trest pro protestující i vykonávající vůli vlády.

Z českých politiků je dle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nutné zachovat jednotnost země a uznávak kroky jediného jasně legitimního tělesa – parlamentu. S územní celistvostí souhlasí i předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Evropský komisař Štefan Füle odpovídal na otázku, zda by měly osoby, co mají na svědomí přes 80 mrtvých, skončit v Haagu. Dle něj je každopádně nutnost se za činy zpovídat, neboť „střílení do lidí jako do zvěře s dvevěnými štíty v centru evropské metropole je něco naprosto šokujícího a musí být odstraněno.“

Rozdělení Ukrajiny je otázka, ke které se většina Evropy staví negativně. Světové politické špičky se shodují, že by územní celistvost měla být rozhodně zachována, což se týká faktického rozdělení země na část ukrajinskou a proruskou. Otázky byly ještě více rozdmýchány vážnými úvahami o krymském separatismu, o kterém informuje např. Rádio Svobodná Evropa nebo zprávami v médiích o vyhlášení nezávoslosti lvovského regionu.

Pozitivní postoj má naopak Evropa k co nejvyšší možné pomoci Ukrajině v nastolení pořádku, včetně potenciální finanční pomoci, přesto byla za své postoje i často kritizována, jak uvádí např. Pravda. Jak popsala včera reportérka Procházková, Ashtonovou dnes čeká vyjednávací cesta na Ukrajinu. Dá se předpokládat, že v situaci dojde ještě k několika zvratovým událostem a znovuzprovoznění metra nemusí znamenat klid na ulicích.

blog comments powered by Disqus
Autor
Miroslava Pavlikova
Rubrika
GP Briefing
Témata
,
Publikováno
24. 2. 2014