Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: USA chystá škrty v armádních rozpočtech: méně vojáků, více techniky

Obamova administrativa předložila minulý týden Kongresu plán redukce vojenských výdajů, které se budou dotýkat zejména personálních škrtů. V tomto ohledu by se mělo jednat o desítky tisíc vojáků. K redukci dojde taktéž v oblasti zbraňových systémů, přičemž se nevyhne jak sil námořních tak leteckých. Změny podporuje okolo 50% Demokratů, zatímco Republikáni je výrazněji odmítají.

26.12. 2013 byl prezidentem Obamou podepsán tzv. National Defense Authorization Act for Fiscal Year 2014. Podpisem je stanoven rozpočet pro armádní výdaje ve výši 552,1 miliard dolarů plus 80,7 miliard vyčleněných na válku v Afganistánu a další zámořské operace.

Americká armáda má v současnoti okolo 520 000 vojáků. Původním plánem bylo snížit jejich počet na 490 000, ovšem v rámci současného rozpočtového plánování se začalo uvažovat o 450 či až 440 000, což je nejméně od doby před druhou světovou válkou.

Demokrati v otázce nového rozpočtu spíše s návrhy letmo souhlasí, popř. vše vidí jako nehotovou věc. Senátor Mark Udall situaci zohledňuje jako otevřenou otázku. „Je běžné, že prezident něco navrhne a kongres vzápětí odmítne.“ .= Dle Fox News je většina voličů proti škrtům a nejvíce se obává snížení bezpečnosti.

Chuck Hegel zastupující Pentagon domněnku ještě více prohlubuje: “Ve výsledku nebude moci armáda plnit cíle zakotvené v národní obranné strategii, což postaví Ameriku do riskantní pozice ohrožující její roli garanta globální bezpečnosti a samozřejmě naši vlastní.“ Pentagon je tak přesvědčen, že škrty neumožní naplnit cíle, které jsou stanoveny ve vojenské strategii a implementace některých nebude možná.

“Svět neustále ohrožují různé katastrofické události a jsou to právě americké lodě, kdo se jako první pouští do jejich řešení či poskytuje kapacity, když jimi ostatní nedisponují. Bez tohoto se bude světem postupně šířit chaos, “ komentuje Conrad Crane z Army Heritage Center v rámci U.S. Army War College v Carlisle.

Dle kongresmana Jima Bridenstina se Obamova admistrativa řítí k alarmujícímu neplnění její základní funkce – obrany národa. Prostřednictvím škrtů se dosáhne nejmenší armády od roku 1940, nejmenšího námořnictva od roku 1917 a nejmenšího letectva vůbec.

Velitel armádního štábu generál Ray Odierno proklamuje, že minimální číslo, na které mohou být aktivní síly zredukovány, aby stále bylo možno následovat cíle vytyčené v národní strategii, je 450 000. Jenom 80 000 je třeba k faktickému institucionálnímu fungování. Pokud by měl počet klesnout pod 450, muselo by dojít k zrušení misí. Dle Hagela se však počty k roku 2019 mohou snížit až na 420, budou tedy celé desetiletí průběžně klesat.

Síť subjektů, kterých se škrty dotknou, je velmi široká. Mohly by je pocítit společnosti dodávající vojenskou techniku jako např. Lockheed Martin, General Dynamics či General Atomics Aeronautical System. “Zatím je to vše ale začátek. Je ještě brzy spekulovat, co by to znamenalo pro nás či naše zaměstnance,” komentuje situaci Meghan McCormick ze společnosti Boeing Co. Firmy však nejsou v tomto ohledu jediné. Kupř. město Marinette by mohlo pocítit problém nezaměstnanosti, neboť je závislé na výrobě válečných lodí.

Loren Thomson z agentury Forbes zase naznačuje, kterých částí armády se škrty nejvíce dotknou. „The Army Reserve a National Guard jsou sice aktivními komponenty vojska, ale ne přímo těmi, kteří se účastní boje hned od prvního dne.”

Dalekosáhlejší konsekvence se pak mohou dotýkat amerických rodin, jak je ilustrováno v reportáži od CBS či The Washington Post. Vše se navíc kriticky zvažuje v souvisloti se zvyšováním ceny potravin, lékařské péče a redukcí důchodů. V USA funguje system tzv. commissaries – specializovaných prodejen potravin pro “vojenské rodiny” za nižší ceny. Ty v rámci škrtů budou moci nabízet jenom omezené slevy, jak informuje CNN Money.

Co jiného vedle ohrožení národní bezpečnosti či snižování standardů vojenských rodin může nový rozpočet reprezentovat? Dle Christophera Prebla z Cato Institutu je zde viditelný posun od systému rozsáhlých armádních sil, které představují éru války v Iráku a Afganistánu k novým menším vysoce profesionálním silám, které budou typické využitím nejmodernějších technologiií. Technologie, které mají tak stát v centru financí, jsou kyberzbraně. V Obamou podepsaném dokumentu se hovoří o “kontrole proliferace kybernetických zbraní” navazující na hrozby jako z poslední doby Stuxnet či vzrůstající počet skupin hackerů. Cílem je nástroje používané na kybernetickém bojišti potlačovat, ale zároveň dovolit vládě, aby je odpovídajícím způsobem používala v rámci sebeobrany.

Další technologie, do které se plánuje investovat, je např. ”exo-atmospheric kill vehicle, který má být účinným štítem proti mezikontinentálním balistickým raketám. 395 milionů dolarů má být zase vyčleněno na tzv. Stryker – ozbrojené bojové vozidlo s osmi koly.

V souvislosti s rozpočtem Pentagon zveřejnil strategický dokument nazvaný the 2014 Quadrennial Defense Review. Jelikož byl představen ještě před krymskou krizí, obsahuje cíle ve smyslu “snahy o dosažení míru a prosperity v Evropě” a stejně tak “zapojení Ruska do konstruktivního řešení této situace.”

Hovoří se též o problematice samotných QDR, kdy představují velmi krátké horizonty k naplnění cílů, jak uvádí Defense News. Cíle těchto dokumentů by měly být orientované na následujících 20 let, fakticky však např. 2010 QDR cílela na pětiletý horizont se zaměřením na tehdejší válečné operace. Horizonty by však měly být mnohem širší – někdy je potřeba i 50 let k implementaci všech cílů v dokumentech.

Škrty v rozpočtech jsou aktuální diskuzní téma a za zajímavé se dá považovat jeho stavění do kontrastu s probíhající krizí na Krymu a Ukrajině. 5. března se v rámci Atlantické rady sešli experti z amerického ministerstva obrany, aby prodiskutovali rozpočtové plány zejména ve světle těchto událostí. Je skutečně velkým otazníkem, co by pro USA takové rozpočty, pokud by došlo k realizaci, znamenaly. Navíc když jsme svědky toho, že Čína a Rusko svoje rozpočty zvyšuje.

blog comments powered by Disqus
Autor
Miroslava Pavlikova
Rubrika
GP Briefing
Témata
, , , , , ,
Publikováno
11. 3. 2014