Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Stažení americké účasti v pařížské klimatické dohodě – předzvěst konce celé dohody?

Pařížská klimatická dohoda byla podepsána v prosinci roku 2015 při konání 21. mezinárodní klimatické konferenci, kde se státy OSN dohodly na dodržování závazků na ochranu světového klimatu. Nicméně, minulý týden se americký prezident Donald Trump nechal slyšet, že Spojené státy odstupují od dohody. Bude mít toto rozhodnutí za následek dominový efekt a postupné odmítnutí participace dalších emitentů a tedy reálný konec světové dohody?

Pařížská klimatická dohoda měla být průlomem v boji proti globálnímu oteplování, a to zejména ve snaze udržet tento růst pod hranicí 2 stupňů celsia do konce století. Pokrokem této dohody je její široký záběr, kdy se zejména podařilo zahrnout největší znečišťovatele v současné době, Čínu a USA. Předchozí smlouva, tzv. Kjótský protokol, selhala právě v participaci velkých emitentů, kdy Bushova administrativa nakonec odmítla účast kvůli údajné neférovosti pro Spojené státy. Stejně tak se nedávno zachoval prezident Trump, který už během prezidentské kampaně vyjádřil pochybnosti nad novou klimatickou dohodou a slíbil, že v případě svého zvolení zruší americkou účast a spolu s tím utlumí činnost v environmentálních politikách a upřednostní klasická energetická odvětví. Proto hlavně uhelný a těžařský sektor kvitují prezidentovo rozhodnutí, neboť do této doby byly tyto sektory nejvíce omezovány v důsledku prosazování zelených politik svého předchůdce (např. tzv. válka proti uhlí). Prezident Trump se tak jasně distancoval od bývalého prezidenta Baracka Obamy, který se velmi aktivně účastnil vzniku politik na ochranu životního prostředí v USA, ale i na globální úrovni. V reakci na Trumpovo rozhodnutí světoví političtí lídři vyjádřili velké zklamání a rozčarování nad jeho vůlí. Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že jeho čin je politováníhodný a vyzvala zbývající signatáře, aby obnovily svůj závazek a vyjádřily podporu ochrany klimatu. Rovněž francouzský prezident Emanuel Macron byl zklamán z výsledku a také dal najevo plnou podporu pro pokračování plnění francouzských závazků dohody. Ve svém proslovu apeloval na ostatní, aby usilovali o ochranu planety a v další části projevu pozval nespokojené americké vědce a občany do Francie, kde by mohli spolupracovat při řešení environmentálních otázek. Následně se ve společném prohlášení lídři Německa, Francie a Itálie nechali slyšet, že samotná Pařížská dohoda nemůže být znovu projednávána, a že by všechny země měly urychlit boj proti klimatickým změnám.

I mimoevropští lídři, a mezi nimi velcí emitenti, se zastávají současné dohody a chtějí nadále pokračovat v jejím naplňování, včetně Číny, Ruska, Brazílie či Indie a Kanady. Čínský premiér Li Kche-čchiang ve svém prohlášení upozornil, že Pařížská dohoda je založena na globálním konsensu a jako takovou bude jeho země i v dalších letech podporovat a plnit její cíle. Poté se Čína spolu s Evropskou unií rozhodly posílit stávající smlouvu vznikem společné aliance, která bude mít vedoucí úlohu v boji proti klimatickým změnám. Nicméně, podle The Wall Street Journal mohou být jejich snahy narušeny přetrvávajícími obchodními spory, neboť na summitu nebyla přijata slíbená společná deklarace.

Zajímavým aspektem celé situace jsou rozbroje uvnitř Spojených států, kde dochází ke střetu mezi prezidentem Trumpem a podporovateli klimatické dohody. Mnoho velkých měst, Guvernérů a senátorů odsoudili tento negativní postoj. Mezi ně patří například Pittsburgh, Washington D. C., San Diego, či guvernéři států Massachusetts, Ohia i Washingtonu. Co se týká jejich politické příslušnosti, tak tito představitelé patří jak do skupiny Demokratů, tak do skupiny Republikánské strany. Nakonec bez ohledu na jakékoliv rozhodnutí americké administrativy se tři federální státy Kalifornie, New York a Washington budou řídit smluvními závazky. Kromě toho v rámci USA společně založily tzv. klimatickou alianci, o jejíž členství usiluje prozatím sedm států a zhruba dalších osmdesát velkých měst, aby tak posílily svůj hlas a koordinovaly nebo pomáhaly s novými environmentálními výzvami v budoucnosti.

I přesto, že Pařížská dohoda nebude ratifikována všemi důležitými znečišťovateli, neznamená to, že bude odsouzena k zániku. Jak Euractiv poznamenává, lze očekávat silný tandem evropských lídrů s dalšími světovými proponenty, kteří nebudou chtít klimatickou smlouvu pohřbít.

blog comments powered by Disqus
Autor
Jiří Písecký
Rubrika
GP Briefing
Témata
, , , , , , , , ,
Publikováno
12. 6. 2017