Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Ohlédnutí za ukrajinskými nepokoji: demonstrující „biti jako psi“ a statisícový zpěv hymny

O tom, že pro současné postsovětské republiky není jednoduché vymanit se z ruského vlivu, svědčí jedna z aktuálně nejdiskutovanějších kauz v Evropě, a to případ asociační dohody, jež měla být uzavřena mezi Ukrajinou a Evropskou unií na konci listopadu v litevském Vilniusu. Dohoda, podle níž se především měly zlepšit ekonomické vazby mezi EU a Ukrajinou a zároveň se měl připravit vstup země do EU, však byla kritizována ze strany Ruska. To z pozice významného obchodního partnera Ukrajiny uložilo svému západnímu sousedovi obchodní sankce a navíc pohrozilo, že Ukrajina by mohla i zbankrotovat. Ukrajinští státníci pak asociační dohodu odmítli podepsat. Kromě těchto ruských zásahů hraje v (ne)podepsání dohody roli také negativní postoj vládnoucí garnitury k vydání expremiérky Tymošenkové (t. č. ve vězení) na léčení do Německa, jenž se naplno projevil při neschválení zákona, který měl toto vydání zajistit. Ta zůstává ovšem v druhém největším městě Ukrajiny Charkově, který je díky své poloze silně proruský a proti demonstracím. Dle ruské Pravdy by mohla být Ukrajina i geograficky rozdělena, a to právě na základě geopolitických rozdílů – vzniknout by mohla jakási proruská část, centrální kyjevská Ukrajina a část západní.

Po nepodepsání asociační dohody na sebe reakce ukrajinských občanů nenechaly dlouho čekat, a především v Kyjevě se rozběhly masivní protesty místních občanů. Na kyjevském Náměstí nezávislosti se začaly shromažďovat statisíce nespokojených ukrajinských občanů, požadujících okamžitou rezignaci prezidenta Janukovyče. Ten odstoupení odmítá, proto došlo ze strany parlamentní opozice k vyvolání hlasování o nedůvěře vládě. To ovšem vláda přečkala poměrně bez problémů díky parlamentní většině, kterou drží proruská Strana regionů s podporou komunistů.

Demonstrující používají k dosažení svých cílů různých nástrojů – jednak těch „fyzických“, kdy staví obranné barikády na Náměstí nezávislosti nebo vjíždějí do policejních zátarasů buldozerem, a jednak „myšlenkových“, a to například ve chvíli, kdy po útoku protestujících padla v Kyjevě socha Lenina, jak píše CNN. Konkrétně při tomto aktu se občané dle svých vlastních slov dovolávali „konce sovětské okupace“ a „konce režimu hanby a ponížení“. CNN také uvádí, že komunistická strana tento akt pomluvila, zatímco opoziční lídři jej využili k vyzvání vlády k rezignaci, propuštění zatčených při střetech v Kyjevě a také potrestání těch, kteří jsou zodpovědní za užití násilí vůči demonstrujícím. Bezpečnostní složky ovšem zareagovaly obráceně, když v noci z 10. na 11. prosince násilně vnikly na kyjevské náměstí a začaly zde rozebírat výše zmíněné barikády. Podle listu Telegraph se ale demonstrantům podařilo útok policistů omezit a ubránit jádro „základního tábora“ protestujících, který na náměstí stojí. Po tomto přímém útoku vyzval vůdce opozice Jatsenjuk ukrajinské občany, aby přijeli do Kyjeva a vytvořili zde milionový protest. V reakci na to prezident Janukovyč přislíbil, že obnoví negociaci s EU za předpokladu, že ta nabídne lepší finanční podmínky. Zároveň dodal, že je pro něj sbližování s EU prioritou, jak uvádí Lidovky.cz. Také oznámil, že někteří zadržení budou propuštěni – především pak lidé, kteří nespáchali žádný závažný zločin a mají rodiny s dětmi, informuje též Segodnya: Kiev. Tymošenková z věznice skrze svého právníka vydala zprávu o tom, že dokud prezident nepodepíše asociační dohodu, bude v žaláři držet hladovku jako projev jednoty s ukrajinskými občany. Tu posléze po výzvě demonstrantů po několika dnech ukončila.

Ukrajinské médium Segodnya mj. přineslo také zajímavý průzkum situace, kdy po celých dvacet dní, kdy probíhaly hlavní demonstrace, mapovalo důležité události, pro které užívá pojmu „Euromajdan“ (termínem se rozumí Náměstí nezávislosti, ale také celosvětová vlna protestů proti Janukovyčovým rozhodnutím). Pojem je též velmi oblíbený na Twitteru, kde přináší aktualizace několikrát za hodinu. V tomto průzkumu jsou interpretovány např. vyjádření aktivistů, kdy podle jednoho z nich jsou protestující „biti jako psi“.

Kromě samozřejmých místních protestů je jistě záhodno zmínit také podporu protestujícím na západě. Jako příklad je možné uvést Českou republiku. V Brně se 11. prosince sešlo na Moravském náměstí asi osmdesát lidí, kteří také podpořili ukrajinskou opozici, přečetli požadavky a zazpívali ukrajinskou hymnu. To je zároveň velmi oblíbený akt u ukrajinských demonstrujících, který lze sledovat na Youtube.

Přinejmenším pozoruhodná je také skutečnost, že až po bezmála tři týdny trvajících protestech proti exekutivě se uskutečnila první provládní demonstrace, kterou organizovala vládní Strana regionů. Na ní hovořil premiér Azarov, jenž varoval před požadovaným sdružováním s Evropou, které by podle něj nebylo v současné době pro zemi prospěšné.

blog comments powered by Disqus
Autor
Miroslava Pavlikova a Michal Gorgol
Rubrika
GP Briefing
Publikováno
16. 12. 2013