Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Turecké volby – jeden vítěz a mnoho otazníků

V Neděli 1. listopadu se v Turecku konaly mimořádné parlamentní volby, které vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan jako důsledek selhání koaličních vyjednávání po řádných parlamentních volbách konaných v červnu. V červnovém hlasování zaznamenala vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) výrazné snížení preferencí a ztrátu majority v parlamentu i díky bezprecedentnímu úspěchu prokurdské Lidově demokratické strany HDP. Neúspěšné koaliční jednání, zhoršení bezpečnostní situace v zemi a tvrdý zásah proti médiím ze strany vládnoucí AKP vydláždily cestu k volebním urnám. V listopadových volbách se jasným vítězem stala AKP, jež získala téměř 50% hlasů.

Podle posledních předčasných výsledků se voleb zúčastnilo na 85% registrovaných voličů. Téměř 50% z nich pak hlasovalo pro Stranu spravedlnosti a rozvoje. Na druhém místě se dle počtu získaných hlasů umístila pravicová nacionalistická Strana národního ruchu (MHP) se ziskem téměř 12% hlasů. Do parlamentu se poprvé dostala i prokurdská HDP se ziskem zhruba 10,5%. Konečné výsledky, jak reportovala Reuters, budou k dispozici nejdříve 11 až 12 dní od konání voleb. Průběh vlastního hlasování monitorovala mise OBSE. Podle pozorovatelů bylo hlasování zastíněno strachem. Ačkoliv mise kvůli složité bezpečnostní situaci nemohla provádět svoji práci na jihovýchodě země, závěrečné hodnocení voleb ze strany organizace zní z větší části jako svobodné a spravedlivé.

Tématem voleb číslo jedna bylo jednoznačně násilí a apel na bezpečnost. Od červnových parlamentních voleb se Turecko propadlo do spirály zastrašování a násilí, jež zahrnuje jak turecký stát, tak Kurdskou stranu pracujících a organizaci Islámský stát. AKP svoji volební kampaň postavila na příslibu stability pro Turecko. Strana se prezentovala jako silný lídr, který jako jediný dokáže zastavit násilí a krveprolití minulých měsíců. Tento apel pak zapůsobil i na voliče MHP a HDP. Výsledkem je zajištění minimálně 316ti z 350ti křesel parlamentu pro Stranu spravedlnosti a rozvoje, což jí dává možnost zformovat jednobarevnou vládu. Z voleb vychází posílená nejen AKP ale i prezident Recep Tayyip Erdogan. Ačkoliv strana nedosáhla kýženého zisku 330ti křesel, který zaručuje možnost vypsání referenda a změnu ústavy, Erdoganovova pozice jako nejvlivnějšího lídra byla dále utužena, jelikož bude schopen uplatňovat vliv na exekutivu státu prostřednictvím strany AKP a zasahovat tak do klíčových oblastí politiky včetně zahraniční politiky a ekonomiky. Podle CNBC se vlivem výsledků voleb snižuje krátkodobá politická nestabilita v zemi, avšak vláda se bude muset vypořádat s nízkým tempem růstu ekonomiky a vysokou inflací. Bezprostředně po hlasování zaznamenala Turecká lira a Istanbulská burza prudký nárůst. Měna vzrostla o 4% proti americkému dolaru po té, co během roku vlivem vnitřní nestability země klesla o 25%. 

Změní suverénní vítězství AKP chování Turecka ve vnitropolitických a zahraničněpoli­tických otázkách? Mezi analytiky se v zásadě objevují dva protichůdné názory. Jedním z nich je tvrzení, že ukončení mírového procesu s Kurdskou stranou pracujících a polarizace turecké společnosti byl nástroj k získání politické moci. Jelikož byla pozice AKP utužena, nemá zájem dále pokračovat v konfrontačním chování a uchýlí se znovu k mírovým rozhovorům a strukturálním reformám, jež turecká ekonomika tak nutně potřebuje. Sinan Ülgen pro Vox World vyjádřil očekávání revitalizace mírového procesu v blízké budoucnosti, jelikož vláda nyní získala velký prostor pro manévrování. 

Na druhou stranu si AKP může vyložit svůj přesvědčivý mandát jako „zelenou“ pro již nastavený politický kurs. Mnozí tak očekávají další snahy o revizi ústavy země, omezování svobody tisku a polarizaci společnosti. Vlivem výsledků voleb se Turecko může ocitnout na cestě k více autoritářskému režimu a dále se vzdálit jak Evropské unii, tak NATO. Schanzer se domnívá, že změnu nezaznamená Erdoganova podpora jihadistických skupin v Sýrii ani palestinského hnutí Hamas. 

A co turecké volby znamenají pro EU? Dle deníku Guardian nyní může prezident Erdogan diktovat Evropské unii podmínky co se týče řešení migrační krize, která momentálně sužuje Evropu. Letošní hodnocení Turecka vypracované Evropskou komisí, u nějž se očekává velice kritický tón, co se týká nedemokratických praktik vlády, bylo mlčky odloženo.

blog comments powered by Disqus
Autor
Kateřina Valíčková
Rubrika
GP Briefing
Témata
, , , , ,
Publikováno
9. 11. 2015