Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

After the Globe, before the World

Rob Walker je jednou z ikonických postav současných mezinárodních vztahů a stalo se již rituálem učebnic tohoto oboru uvádět jeho jméno v kapitolách o postmodernismu. Jeho nejnovější kniha After the Globe, before the World (2010) je odborným esejem, který potvrzuje dosavadní Walkerův status, zaměření i hloubku jeho myšlení. Tento kontemplativní příspěvek je především pokusem o velmi komplexní analýzu podstaty moderní politiky.

 

Recenzovanou knihu je možno nahlížet z několika směrů. Z prvního – tematického – pohledu Walker nepřichází s žádnou zásadní obměnou základních námětů, které je možno pozorovat již v jeho dřívějších dílech. Za druhé, z pohledu autorových ambicí je představovaná kniha společně s připravovanou a navazují monografií Out of Line: Boundaries, Borders, Limits patrně snahou vytvořit osobní magnum opus. Z třetího – „metodologického“ – hlediska je možné vidět sice jen částečnou, ale přesto nejvýraznější změnu oproti předchozí Walkerově práci. Zatímco nejslavnější Inside/Outside (1993) se snaží odhalit základy mezinárodních vztahů jako akademické disciplíny, recenzovaná kniha již přesahuje i do analýzy politické praxe.

Walkerova kniha neklade otázky, které by byly převratné samy o sobě. Rovněž neposouvá výzkum k novým tématům, stále užší analýze partikulárních problémů a nevyužívá ani žádných nových teoretických konceptů. Naopak se vrací k těm nejzákladnějším tématům, jejichž podstata podle knihy (např. s. 102) zůstává v současné vědecké praxi nereflektována. Walker se tedy ptá, co je politickým subjektem, kde je situován, jakou roli hraje státní suverenita a jaký je vztah mezi suverenitou a systémem států. Dílčí otázky, které se v průběhu knihy (mnohdy opakovaně a někdy snad až nahodile) vynořují, se věnují podstatě a roli hranic, povaze politického násilí a autorizaci podstaty politického rozhodování. Walker nepopírá, že současná politika čelí řadě výzev či problémů, které překračují hranice států, ani že existují nestátní a transnacionální aktéři. Podle Walkera je však podstatné, že ani tito transnacionální aktéři, ani transnacionální problémy (související např. s ekologií) nemění podstatu vymezení politiky tak, jak byla definována v době zrodu západní modernity.

Z mnoha výzev současnosti vyplývají podle Walkera dvě základní výzvy. Tou první je snaha překonat stávající politický řád a vytvořit nové politické uspořádání, které bude univerzalističtější a vytvoří novou konfiguraci partikulárních jednotek v rámci univerzálního politického subjektu (např. světový stát). Tuto snahu autor nazývá jako úsilí o dosažení světové politiky. Druhou snahou je upevnit a promyslet akceschopnost partikulárních politických jednotek, tedy v současnosti národních států. Taková snaha upevnit jejich platnost (či vyvrátit možnost přechodu k něčemu univerzálnějšímu) směřuje k potvrzení partikulární jednotky (národního státu) jako jediné entity, která může svým členům nabídnout vizi lineárně-progresivního vývoje. Jde tedy o naplnění univerzálního v rámci partikulárního. Toto je pojmenováno jako mezinárodní politika. Walker argumentuje, že obě tyto snahy jsou obsaženy v samotných zárodcích západní modernity a jsou nerozlučně spjaty.

Walker s tímto hlavním argumentem nepracuje úplně standardním způsobem. Stává se mu spíše hypotézou, výzkumnou otázkou, ale zároveň je hned v počátku deklarováno, že jde i o samotný závěr a shrnutí. Při prozkoumávání argumentu autor postupuje po hermeneutickém kruhu, kdy postupně a obšírně vymezuje předpoklady pro svůj základní argument. Často se ale vrací ve svém výkladu zpět a doplňuje, či dokonce pozměňuje dřívější stanoviska. Takovýto přístup je ovšem jedním ze dvou hlavních důvodů, který činí Walkerův text obtížně čitelným. Tím druhým je vysoký stupeň abstrakce jeho analýzy. Je možno konstatovat, že oproti After the Globe, before the World jsou jeho předchozí díla konkrétní a snadno uchopitelná.

Konkrétní metodou je zde analýza autorů a textů tvořících jádro západní modernity. Ve výběru autorů se Walker nijak výrazně neodlišuje od standardního kurikula, které se zaměřuje na Machiavelliho, Hobbese, Kanta apod. V čem se však Walker již výrazně odlišuje, je interpretace těchto autorů. Především v případě Kanta se snaží poukázat na rozpolcenost německého filosofa mezi realismem a idealismem. Podobně ale problematizuje i ostatní.

Walkerovou výzkumnou linií, hypotézou, argumentem i závěrem tedy je, že snaha představit si a konstruovat novou světovou politiku (v protikladu k partikulární mezinárodní politice) je obtížnější, než se zdá. Každá taková snaha je totiž uchycena v určité rozpolcenosti mezi partikulárním a univerzálním, která je zabudována v samotném jádru západní modernity, i uvnitř myšlení jednotlivých moderních autorů (např. u zmíněného Kanta). Modernita podle Walkera inherentně produkuje potřebu rekonceptualizovat, kde má být politika umístěna (jestli v rámci mezinárodního a partikulárního, nebo v rámci světového a univerzálního), avšak zároveň zabraňuje toto dilema vyřešit. Tato hlavní linie či argument tvoří i jádro všech kapitol.

V první kapitole Walker specifikuje paradoxní a vzájemně konstitutivní vztah mezi potřebou vymyslet (novou) světovou politiku a trváním na (současné) mezinárodní politice. Následující kapitola se zaměřuje na to, jakým způsobem má být případně dosaženo světové politiky, a zároveň ukazuje proč je to v rámci tradice moderního myšlení nemožné. V třetí kapitole Walkerův zájem směřuje ke kořenům západní modernity a k tomu, jak dnešní promýšlení politiky tyto kořeny obnovuje, nikoliv podkopává. Předposlední kapitola spíše doplňuje výklad o dílčí postřehy. Poslední kapitola, která je rozvedena na více než sedmdesáti stranách, je netypickým závěrem, který postrádá jasný ukončující bod, avšak snaží se znovu zformulovat problematiku předchozích kapitol a alespoň částečně ji kategorizovat.

Je jistě možné tvrdit, že kniha je určena všem, kteří studují mezinárodní vztahy z teoretické perspektivy. Kniha však předpokládá, že její čtenář bude již pokročilým studentem schopným filosofického myšlení. Zároveň ovšem tento text i aktivně vstupuje do dialogu s ostatními teoretickými přístupy. Nastavuje kritické zrcadlo nejen realismu a idealismu, ale velmi sofistikovaným způsobem také normativní kritické teorii vycházející z tradice Frankfurtské školy. Možná nejpříhodnějším způsobem, jak knihu popsat, je však označit ji za zhmotnění autorovy meditace sloužící hlavně autorovi samému k urovnání jeho myšlenek. Zároveň se tak zdá, jako by na čtenáře myslela až druhotně.

Z toho vyplývá i hlavní problém celé knihy, kterým je její srozumitelnost, resp. nesrozumitelnost. Ta je dána obtížným jazykem, ale zejména specifickou strukturou, jež nevede od jednoznačně formulovaných problémů k jednoznačně formulovaným závěrům. Jelikož se kniha nezabývá jen podstatou moderní politiky (tedy tím, co je), ale její zájem souvisí i s výzkumným programem v rámci politických věd, zůstává nejasné, jakou roli Walker přisuzuje ostatním teoretickým směrům kromě realismu a liberalismu. Jakou roli zaujímá např. konstruktivismus či přístupy vycházející z marxismu, autor vůbec nekomentuje. Na různých místech knihy se čtenář může ptát, proč Walker volí zrovna onoho myslitele či proč se uchyluje zrovna k danému tématu. Nejde o to, že by Walkerova analýza daného tématu či autora byla tematicky mimo, avšak často se zdá, že se jeho dílčí příklady či otázky vynořují téměř až nahodile.

Walkerovu poslední knihu je nutno považovat za hluboké rozvinutí témat, která již předložil dříve, a za inspirativní kritický esej věnující se nejzákladnějším otázkám o podstatě moderní politiky, jenž umožňuje promýšlet témata jako politický subjekt, suverenita a její vztah k systému států z originálního úhlu pohledu. Přínos Walkerovy knihy spočívá především v tom, že stimuluje přemýšlení a je toto přemýšlení schopna do značné míry vést. Kromě toho nabízí řadu dílčích postřehů, které často nejsou pro výklad knihy příliš zásadní, ale dále čtenáři umožňují otevírat nové dimenze chápání.

Walker, R. B. J. (2010): After the Globe, before the World. London, New York: Routledge.

Další literatura: Walker, R. B. J. (1993): Inside/Outside. International Relations as Political Theory. Cambridge: Cambridge University Press. 

Autor studuje mezinárodní vztahy na Aberystwyth University.

blog comments powered by Disqus
Autor
Aleš Karmazin
Rubrika
Recenze
Témata
, ,
Publikováno
24. 3. 2012