Politics & International Affairs magazine

Global Politics

Politics & International Affairs magazine

Oldřich Krpec a Vladan Hodulák: Evropa ve světové ekonomice – historická perspektiva

Druhá kniha dvojice autorů Oldřich Krpec a Vladan Hodulák Evropa ve světové ekonomice s podtitulem Historická perspektiva se, jak již z názvu vyplývá, věnuje historickému vývoji světové ekonomiky od raného středověku až po současnost. Autoři se zaměřují převážně na samotnou Evropu, ale pro pochopení jednotlivých událostí a proměn je zasazují do širokého kontextu vývoje nejprve islámského světa, Indie, dálného východu (Čína a Japonsko) s později i jižní a severní Ameriky, tedy především Spojených států.

Autoři vycházejí z děl renomovaných zahraničních vědců jako David Landes, Angus Maddison, Ronald Findlay a Kevin O’Rourke, Douglas Irwin, David Acemoglu a James Robinson, Barry Eichengreen, Thomas Oatley nebo Robert Gilpin; a inspirace právě těmito odborníky je na charakteru knihy znát. Vývoj světové ekonomiky je popisován chronologicky v širších souvislostech a s přehledným vysvětlováním příčin a následků, není tedy na rozdíl od podobně tematicky zaměřené knihy Dějiny světového hospodářství od Libora Žídka členěna podle jednotlivých oblastí nebo států.

Kniha je rozdělena celkem na šest kapitol: Evropský region ve světové ekonomice: Od dezintegrace Římské říše do počátku jeho expanze; Evropská ekonomika v éře merkantilismu; Evropská ekonomika v období průmyslové revoluce; Eroze pozice evropské ekonomiky a dezintegrace světové ekonomiky mezi válkami; Evropská ekonomika ve druhé polovině 20. století; Evropská ekonomika v současné světové ekonomice.

První kapitola začíná rozpadem Římské říše, popisuje situaci v západní a východní Evropě, budování jednotlivých států a zakládání měst, stejně jako sociální proměny s tímto vývojem spojené. Druhá kapitola je pak zaměřena na evropskou expanzi, kdy se Evropa z nevýznamného lesnatého kontinentu na periferii světového dění jako zázrakem stala centrem světové ekonomiky. Pozornost je věnována zámořským objevům zejména Portugalců a Španělů, ale i transatlantickému obchodu. Postupně jsou rozebírány obchodní mocnosti své doby: nejprve italské městské státy obchodující s Byzancí (do jejího pádu) i s muslimským světem, poté úspěšná obchodní politika Nizozemí a nakonec nástup Velké Británie, která si udržela svou hegemonii a nadvládu na moři až do konce 19. století. Vynechány nejsou ani válečné konflikty mezi jednotlivými státy.

Třetí kapitola začíná průmyslovou revolucí, pokračuje technologickým pokrokem v nejrůznějších oblastech, industrializací Spojených států a imperialismem. Pozornost je věnována historickému vývoji evropského kontinentu během celého 19. století, stejně jako dekolonizaci severní a jižní Ameriky, nástupu Ruska a USA a otevření Japonska světovému obchodu. Čtvrtá kapitola se věnuje dvěma světovým válkám a období mezi nimi se zaměřením na proměnu světového hospodářství a mezinárodního obchodu. V páté kapitole autoři popisují poválečnou rekonstrukci, evropský hospodářský zázrak, evropskou integraci, centrálně plánované ekonomiky ve východní Evropě i naprostou světovou hegemonii USA. Šestá kapitola je pak zaměřena na nejnovější vývoj od rozpadu socialistického bloku, nástup Asie a zejména na rozšiřování a změny Evropské unie a její zahraniční obchod.

Co se týče ekonomického vývoje a proměn, autoři popisují nástup merkantilismu v 17. století, později prosazení volného obchodu, vznik mezinárodního měnového a finančního systému v 19. století a rozvoj liberálních obchodních režimů. Po první světové válce se věnují charakteristice zlatého standardu, vzniku, průběhu a důsledkům velké hospodářské krize. Po druhé světové válce je pozornost zaměřena především na evropskou integraci a pokusy o zavedení společné měny a jednotného trhu; poté pak na jejich úspěšnou implementaci a prohlubování integrace, obchod a přímé zahraniční investice Evropské unie.

Autoři se zvoleného tématu chopili dobře, pochvalu kniha zaslouží především za čtivost a logickou návaznost. Na rozdíl od předchozí Krpcovy a Hodulákovy knihy Politická ekonomie mezinárodních vztahů, která se snažila uchopit velké množství témat, a působí tak trochu roztříštěně, jako by autoři sami nevěděli, na co mají zaměřit pozornost, kniha Evropa ve světové ekonomice je uceleným přehledným dílem. Autoři srozumitelně rozebírají příčiny i důsledky popisovaných jevů a nazírají na ně v širších souvislostech. Prvních pět kapitol je skutečně psáno jako příběh, bez zbytečného množství „tvrdých dat“, která jsou naopak vhodně uspořádána v přehledných tabulkách, jež text hojně doplňují.

Šestá kapitola se tomuto poněkud vymyká, neboť kromě tabulek autoři většinu dat ještě znovu zopakují přímo v textu, který se tak stává hůře čitelným a zbytečně komplikovaným. Příkladem je strana 352 a následující odstavec popisující strukturu exportu EU podle technologické úrovně v roce 2005 a její změnu v letech 1995–2005: „V rámci evropské ekonomiky převažují exporty MT produktů, které tvoří 42,3 % všech exportů. Následuje HT zboží s 23,7 % a LT zboží s 13,8 %. Nejmenší část vývozů tvoří primární produkty – 2,6 %. Pokud jde o změnu v námi sledované dekádě, nejvíce v rámci exportů posílilo HT zboží – o 3,4 %. Zboží střední technologické náročnosti (MT) posílilo v exportech rovněž – o 1,5 %, naopak LT produkty oslabily o 2,1 % a primární produkty o 1 %.“

Zkratky jsou vysvětleny na přechozích stranách, HT je vysoce technologicky náročné zboží, MT středně technologicky náročné a LT technologicky nenáročné. Přesto mi připadá zbytečné takto jednotlivé údaje vypisovat, když hned na protější straně je tabulka, kde jsou všechny přehledně seřazeny.

Obtížně čitelné některé pasáže šesté kapitoly jsou ale jediným vážnějším nedostatkem, který kniha Evropa ve světové ekonomice má. Kromě výše hodnocených kladů bych ještě vyzdvihla dobrou redakční práci, v knize se téměř nevyskytují žádné chyby ani překlepy, což je i u odborných děl čím dál větší vzácnost. Kdyby podobným atraktivním „vyprávěcím“ stylem, ale přesto s vysokou odbornou hodnotou, byly psány učebnice dějepisu pro střední školy, měla by historie mnohem více příznivců.

Knihu bych doporučila zájemcům o dějiny světové ekonomiky jako první dílo, které by si měli přečíst, než se dostanou ke komplikovanějším zahraničním pracím, dále těm, kteří chtějí získat jednoduchý ucelený přehled, případně studentům mezinárodních vztahů, aby si rozšířili souvislosti dějin mezinárodních vztahů se zaměřením na ekonomické příčiny.

KRPEC, Oldřich a Vladan HODULÁK. Evropa ve světové ekonomice – historická perspektiva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012. 414 s. Monografie, svazek č. 48. ISBN 978–80–210–6146–0.

blog comments powered by Disqus
Author
Markéta Bartoníčková
Section
Reviews
Published
9th October 2013