Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

William Callahan: China Dreams. 20 Visions of the Future

V roce 1941 napsal Aj Čching, jeden z předních čínských básníků, který propagoval komunistickou revoluci na literární frontě, báseň s názvem Mao Ce-tung. Tato báseň končí větou: nový slogan určuje nový směr. Tímto veršem se Aj Čchingovi podařilo vystihnout důležitý rys čínské politiky. Každé nové čínské vedení typicky přichází s novým sloganem, který má vymezit budoucí politické směřování státu, strany a komunistického vedení. Posledním takovým sloganem je výraz „čínský sen“, kterým se také zabývá recenzovaná kniha Williama Callahana China Dreams: 20 Visions of the Future.

William Callahan, v současnosti profesor na London School of Economics, patří mezi velmi zajímavé postavy současného studia mezinárodních vztahů a mezi přední světové odborníky na Čínu. Jeho zasazení do intelektuální mapy oboru se však částečně vzpírá klasickým kategoriím a rozdělením na teoretické školy. Callahanovy práce silně čerpají z postmodernismu, diskurzivní analýzy a kritického přístupu ke kulturním studiím a kulturnímu vládnutí (cultural governance). Jeho patrně největším přínosem je představení kritické a velmi důkladné analýzy tradiční čínské kosmologie, na kterou však nahlíží v interakcích s historickými narativy o čínské identitě a současnou kulturní, zahraniční a bezpečnostní politikou Číny. Zatímco jeho dvě předchozí knihy China: The Pessoptimist Nation (2010) a China Orders the World: Normative Soft Power and Foreign Policy (2011, editováno společně s E. Barabantsevou) lze charakterizovat jako studie věnující se tomu, jak minulost ovlivňuje čínskou přítomnost, nejnovější kniha China Dreams se zabývá tím, jak budoucnost (resp. vize budoucnosti) ovlivňují přítomnost (a formování mapy čínské politické scény).

China Dreams se odvíjí od poměrně krátkého proslovu současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který po svém nástupu do funkce přišel s novým sloganem o čínském snu, který by měl dát širší programový či konceptuální rámec jeho politice. Slogan čínského snu nahradil a zároveň částečně navázal na slogany vědeckého rozvoje a harmonického světa (a společnosti) předchozího prezidenta Chu Ťin-tchaa. Kniha má však širší záběr než jen zaměření na čínského prezidenta. Si Ťin-pchingův výrok totiž stimuloval myšlení o čínské společnosti a zároveň na formulace podobné „čínskému snu“ navázal. Kniha tak analyzuje 20 osobností, resp. vizí budoucího směřování Číny. Tyto vize jsou rozděleny do pěti kapitol věnující se politice, strategii, ekonomice, nacionalismu/kos­mopolitanismu a prostředí Šanghaje jakožto místa se specifickým politickým geniem loci. Šestá kapitola je zaměřena na porovnání čínského a amerického snu, a tvoří tak určité vyústění celé knihy. Poslední kapitolou, resp. určitým doslovem, je načrtnutí scénáře „čínskomerického“ snu – tedy snu, který vzniká splynutím čínského a amerického prvku. Tato poslední kapitola také zosobňuje jedno z hlavních poselství celé knihy. Identity, vize a sny je nutno vnímat jako dynamicky na sebe odpovídající a jako vzájemně provázané. Neexistuje jedna esenciální Čína, která by stála v jednoznačném protikladu k esenci Spojených států (či Západu). Americké (či lépe a obecněji řečeno západní) prvky jsou přítomny uvnitř Číny a jsou využívány k utváření čínských diskuzí a v diskuzích o tom, co má Čína být.

Hlavním rysem a předností Callahanovy práce je to, že mapuje čínské sny vznikající z oficiálního, polo-oficiálního i protirežimního prostředí. Věnuje se hlavním politickým představitelům Číny, zástupcům armády, veřejným intelektuálům i disidentům. Ačkoliv je Čína stále častěji prezentována jako unikátní civilizace s konfuciánským dědictvím, sonda především do domácích diskusí pomáhá Callahanovi a následně i čtenáři pochopit, že těžiště čínských debat se nachází okolo důvěrně známých pojmů jako je kapitalismus, liberalismus a socialismus, nikoliv okolo rozvíjení konfuciánských principů či dalších principů z období čínské impéria. Pokud se již Čína snaží prezentovat jako konfuciánská civilizace, tak je to především navenek, nikoliv ve vnitřních (poměrně bouřlivých) debatách. Kniha rovněž velmi dobře ukazuje, jak relativně vágní výrok „mám sen o znovuobrození Číny“ Si Ťin-pchinga stimuloval debaty v domácím prostředí včetně neoficiálních kruhů. Každý může mít svůj sen o Číně, každý se může pokusit vytvořit náplň tohoto snu. I když se tak Callahan přímo nevyjadřuje, v podstatě se mu daří výborně zachytit situaci, kdy symbolický kapitál oficiálního sloganu je využit k podpoře neoficiálních a alternativních interpretací, které také mluví o čínském snu, avšak v jiných podobách. Tím je oficiální původní oficiální diskurz transformován na rozmanitou sérii kritických diskurzů.

Kniha má jasnou strukturu, jasné vymezení a především je výbornou analýzou diskuzí odehrávajících se v Číně. Využívá čínské i anglické zdroje a na první pohled je z knihy patrná vysoká informovanost autora o současném dění. Kniha také přináší řadu zajímavých argumentů (některé z nich byly nastíněny výše) a velmi dobře funguje v tom rámci, který si vytyčila pro svou analýzu. K této publikaci snad ani nejde mít závažnější kritické připomínky. Přestože předešlé knihy Williama Callahana vycházely z poměrně jasné metodologické základny, mohl u nich čtenář mít pocit, že autor občas snad až trochu přehání (over-interpretation). O knize China Dreams to však rozhodně říci nelze, jelikož ta nabízí zcela přesvědčivou analýzu. Určitým „nedostatkem“ a zároveň i předností je, že se kniha věnuje něčemu, co se nachází ve vývoji. Si Ťin-pching svůj koncept čínského snu postupně upřesňoval, což již kniha zachytit nemohla. Zároveň také není jasné, jestli se čínský sen stane hlavním sloganem současného čínského prezidenta či jestli v horizontu zhruba dvou let nepřijde s novou a propracovanější koncepcí, které přisoudí větší váhu.

Přestože je kniha v podstatě kritickou kulturní analýzou, což by mohlo signalizovat její zaměření na úzkou skupinu čtenářů, lze ji doporučit poměrně širokému publiku. Každý, kdo chce podrobně sledovat utváření čínské politiky (v širším smyslu než jen dění na vrcholu ledovce čínského politického vedení), ji velmi pravděpodobně shledá přínosnou. Půvab této Callahanovy práce spočívá v tom, že ji může využít univerzitní profesor jako cenný zdroj pro další sofistikovanou analýzu, student čínské politiky k prohloubení svých znalostí o čínské současnosti i politický komentátor či pozorovatel, který chce získat přehled o rozložení aktérů a postojů na scéně čínské domácí politiky.

Seznam literatury

  • Callahan, William (2010): China. The Pessoptimist Nation. Oxford: Oxford University Press.
  • Callahan, William – Barabantseva, Elena (eds., 2011): China Orders the World. Normative Soft Power and Foreign Policy. Washington, D.C.: Woodrow Wilson Center Press.
  • Callahan, William (2013): China Dreams. 20 Visions of the Future. Oxford: Oxford University Press.
blog comments powered by Disqus
Autor
Aleš Karmazin
Rubrika
Recenze
Publikováno
19. 11. 2013