Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice

Lukáš Hoder, Petr Ocelík - 19. Červenec 2010, rubrika Redakce

Témata: Arktida, Evropská unie, geopolitika, NATO

Jedním z důvodů stálé aktuálnosti geopolitiky jakožto analytického přístupu je její schopnost přizpůsobovat se nárokům doby a akademických debat. Geopolitika je slučitelná se všemi třemi velkými pozitivistickými paradigmaty mezinárodních vztahů a s jistými výhradami i s postpozitivismem. Geopolitický přístup je možné uplatňovat za účelem vytváření zahraničněpolitických strategií s globálním dosahem (geostrategií) i při studiu vnitrostátních (teritoriálních) konfliktů, migrace, nebo voleb. Stejně tak normativní apely obsažené v geopolitických koncepcích se mohou velmi lišit, počínaje světovou hegemonií a konče emancipací post-koloniálních zemí či sociálních skupin postižených urbánním plánováním.

Z těchto důvodů se časopis Global Politics rozhodl věnovat geopolitice samostatný prostor a publikovat sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Jen málokterý společenskovědní pojem je spojen s tolika kontroverzemi jako geopolitika. Ačkoli geopolitické uvažování bylo a je zpochybňováno, ať už protože dle některých nenaplňuje kritéria definující vědecký přístup jako takový, nebo protože se jedná v současné době již o irelevantní koncept neschopný reflektovat, natož vysvětlovat, fenomény formující mezinárodní systém, geopolitika je i nadále přítomna ve veřejném diskurzu, v decizní i akademické sféře. Jedním z důvodů této “trvanlivosti“ geopolitiky coby analytického přístupu je její schopnost přizpůsobovat se interpretačním rámcům, v nichž je s ní nakládáno; což je ostatně i důvod, proč se její jednotlivé definice významně různí. Geopolitika je slučitelná se všemi třemi velkými pozitivistickými paradigmaty mezinárodních vztahů a s jistými výhradami (často se sama stává předmětem studia) i s postpozitivismem. Geopolitický přístup je možné uplatňovat za účelem vytváření zahraničněpolitických strategií s globálním dosahem (geostrategií) i při studiu vnitrostátních (teritoriálních) konfliktů, migrace, nebo voleb. Stejně tak normativní apely obsažené v geopolitických koncepcích se mohou velmi lišit, počínaje světovou hegemonií a konče emancipací post-koloniálních zemí či sociálních skupin postižených urbánním plánováním.

Existuje tedy pluralita geopolitik; jednotícími pojmy jsou přitom geografický prostor a (politická) moc. Zatímco představitelé neoklasické geopolitiky navazují na “otce zakladatele“, předpokládající, že po vzoru přírodních věd je možno na základě empirických generalizací odvodit zákonitosti platné ve světě sociálním a geopolitiku chápou jako analýzu interakce geografických podmínek a politických procesů. Zastánci kritické geopolitiky naopak poukazují na bytostnou kulturní podmíněnost geopolitického uvažování a geopolitikou rozumí soubor diskursivních praktik, jejichž prostřednictvím je geografickému prostoru přikládán jistý význam. Přestože, jak bylo zmíněno, lze v akademické sféře nalézt i další geopolitické přístupy, debata o legitimitě a užitečnosti (neoklasické) geopolitiky se odvíjí především od tohoto střetu. Nabízí se tedy otázky jako, do jaké míry by geopolitické aspekty měly být součástí zahraniční politiky, přijmeme-li jejich diskursivní povahu? Jakou mají tato zjištění praktickou hodnotu? Či kontrafaktuální, jak by absence geopolitiky změnila mezinárodní politiku? Apod. Tento spor o geopolitiku tak možná nejvýrazněji, nejnápadněji reprezentuje širší diskusi o reflexivní povaze společenských věd.

Dodejme, že v české odborné literatuře je geopolitika opomíjeným tématem. Snad proto, že Česká republika je v neoklasickém pojetí spíše geopolitických objektem, nežli subjektem; rovněž se nezdá, že by česká národní identita byla významněji geopoliticky profilována. Následující série příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS (texty byly psány jako seminární práce do kurzu Geopolitika: teorie a případové studie) má ambici, alespoň v základních rysech, přiblížit práci s oběma zmíněnými pohledy na geopolitiku.

Geopolitika v 21. století

Geopolitika Arktidy (Chřásťanský, Jenne)
Geopolitické diskursy Haushofera a Spykmana (Kalous, Kolmaš)
Geopolitika rozšiřování NATO (Dokulilová, Klimková)
Vzťah medzi rozvojom SZBP EU a geopolitikou (Benčová, Piteľová)

Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice

Geopolitika v 21. století

Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy - nabídka

Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy - nabídka zaměřená na EU