Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

GP Briefing: Jak bude svět reagovat na pokračující protesty v Sýrii?

Protesty proti režimům v arabských zemích, které vypukly na počátku loňského roku, se nevyhnuly ani Sýrii. Na rozdíl od jiných států, kde byli svrženi dosavadní vůdci nebo došlo alespoň k částečnému zlepšení poměrů, situace v Sýrii se neustále zhoršuje. Mezinárodní společenství sice od vypuknutí protestů vyjadřuje značné znepokojení a odsuzuje útoky proti civilistům, zatím však proti režimu prezidenta Bašára al-Asada nijak otevřeně nezasáhlo. Objevuje se množství názorů, jakým způsobem by měla být akce proti Sýrii provedena, případně zda vůbec, neboť například Rusko se soustavně staví proti. Al-Asad tak má moc v zemi stále ve svých v rukou a je otázkou, jak se budou poměry v zemi vyvíjet do budoucna, ať už se ostatní státy rozhodnou reagovat jinak než slovním odsouzením či nikoliv.

10. května varoval generální tajemník OSN Pan Ki-Mun v reakci na výbuchy v Damašku, že situace může brzy přerůst v občanskou válku s katastrofickými následky. V pátek 25. května zaútočily vládní jednotky na protestující ve městě Húlá a zabily přibližně sto civilistů, z nichž třetina byly děti mladší deseti let. Tento masakr otřásl světovou veřejností, Rada OSN pro lidská práva ho o týden později odsoudila vydanou rezolucí, proti které se postavily Čína, Rusko a Kuba. OSN požaduje vyšetření masakru nezávislou komisí.

Jednotlivé státy nevylučují vojenský zásah proti syrskému režimu, ale například americký ministr zahraničí Leon Panetta podmiňuje případnou intervenci souhlasem OSN. Stejně se k situaci staví i Francie. Naproti tomu Vladimir Putin a Angela Merkel po páteční schůzce v Berlíně oznámili, že podporují spíše politické řešení konfliktu, a rovněž je podle nich nutné zabránit vypuknutí občanské války. Ministerstvo zahraničí ČR vydalo prohlášení, ve kterém odsuzuje útok proti civilistům a podporuje šestibodový plán Kofiho Annana (viz Al Džazíra).

Patrick Seale srovnává způsob potlačování demonstrací v Homsu v letošním roce s podobnými událostmi v Hamá před třiceti lety, proti kterým zakročil tehdejší prezident Háfiz al-Asad, otec současného prezidenta. Richard W. Murphy se zase pokouší zdůvodnit, proč Spojené státy nikdy v historii proti syrskému režimu nezasáhly. Steven Strauss zpochybňuje úspěšnost případné vojenské intervence a upozorňuje, že bychom se měli poučit z případu Iráku. Časopis Foreign Policy pak oslovil pět odborníků a zeptal se jich na jejich názor, jak bychom měli se Sýrií naložit.

Svědectví přeživších po masakru v Húlá podává zpravodaj BBC Jim Muir. Bernard Gwertzman vyzpovídal odbornici na syrskou problematiku Monu Yacoubian. Podle ní bude zřejmě nejvýraznějším důsledkem masakru odvrácení Ruska od Sýrie. Sám Asad však odmítá podíl vlády na masakru a svaluje vinu na „zahraniční síly“, které se podle něj snaží o vyvolání války (BBC, Al Džazíra). Ronald S. Lauder se zamýšlí o budoucnosti Sýrie bez Asada a varuje před nestabilitou státu. Na toto nebezpečí upozorňuje i Daniel Byman, podle nějž by se USA měly pokusit kolapsu Sýrie předejít. Robert Haddick otevřeně říká, že vyjednávání už bylo dost a USA by měly razantně zakročit. Jeho názor podporuje i Anne-Marie Slaughter. Základní přehled o tom, jak se k syrské krizi staví jednotlivé země a uskupení (arabské státy, USA, EU, Rusko), případně jaké sankce uvalují a jestli mají nějaký reálný dopad, shrnuje Jonathan Masters. O aktuálním dění v Sýrii informuje i nezávislá česká iniciativa SyrskáRevoluce­.cz

Nová rubrika časopisu Global Politics GP Briefing vám každý týden přináší souhrn nejdůležitějších názorů, které potřebujete vědět, vždy na jedno aktuální téma.

blog comments powered by Disqus
Autor
Markéta Bartoníčková
Rubrika
GP Briefing, Redakce
Témata
, ,
Publikováno
4. 6. 2012