Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Jak se dělá geopolitika? Soubor textů o geopolitice

Geopolitika stále zůstává, ať již v souvislosti se zahraniční politikou Spojených států, krizí v Hormuzském průlivu, pipeline policy na evropském kontinentu nebo situací Řecka v eurozóně, zhusta užívaným termínem. Jednotliví aktéři jsou zde ke svému jednání motivováni „geopolitickými zájmy“, vypořádávají se s „darebáckými státy“, soupeří o „sféry vlivu“, kontrolu „dopravních tepen“ nebo „přístup na trhy“, o směřování EU se rozhoduje v „Paříži“ a „Berlíně“, po pádu „železné opony“ významně zesílila pozice „velkých nastupujících trhů“ a podobně.

S těmito označeními, metaforami a obraty se můžeme setkat nejen ve veřejných sdělovacích prostředcích, ale také v oficiálních vládních dokumentech, populární kultuře a akademickém světě. Přestože tyto nálepky a jejich slepence, koneckonců stejně jako jejich sofistikovanější akademické obdoby (sociálněvědní/ge­opolitické koncepty a teorie), mají, jak upozorňuje Klaus Dodds, svoji heuristickou hodnotu a usnadňují nám orientaci ve spletitém mezinárodním prostředí, neznamená to, že by měly být přijímány nekriticky. Kritická geopolitika tak usiluje o odhalení zdrojů geopolitických tematizací světa a snaží se porozumět rovněž tomu, jakým způsobem tento proces ovlivňuje naše chápání jednotlivých regionů, aktérů ale i celého mezinárodního systému, a jak se tato přesvědčení promítají do samotného „výkonu geopolitiky“ (zpravidla zahraničněpolitické aktivity národních států). Jinými slovy, ukazuje, jak se dělá geopolitika.

 

V předchozím souboru článků byl tento kritický pohled na geopolitiku zastoupen pouze jedním textem srovnávajícím geopolitický diskurs v dílech Nicholase J. Spykmana a Karla Haushofera. Zbývající texty lze považovat za „klasickou“ geopolitickou analýzou, kde jsou politicko-geograficky definované problémy jako např. rozšiřování NATO nebo status Arktidy vysvětlovány prostřednictvím aplikace geopolitických konceptů a teorií. Naproti tomu pojítkem této série textů je reflexe geopolitických konceptů, vizí a diskursů. Geopolitika je tak zasazována zpět do svého kulturně-historického kontextu a slovy Gearóida Ó Tuathaila, nejvýraznějšího představitele tohoto přístupu, zbavována statusu „pohledu odnikud“.

První článek, hodnotící vliv díla Alfreda T. Mahana na formulaci a prosazování zahraniční politiky USA, se věnuje tématu propojení formální a praktické geopolitiky. Ukazuje tedy, na rozdíl od ostatních textů prostřednictvím historiografické, nikoli diskursivní, analýzy, do jaké míry se teoretické předpoklady, podmíněné sociálním kontextem, hodnotovými preferencemi a idiosynkraziemi autora, mohou stát vodítkem pro zahraničněpolitické chování státu. Nalezneme zde také srovnání geopolitického myšlení dvou výrazných představitelů studenoválečné reálpolitiky – Henryho Kissingera a Zbigniewa Brzezinského – čerpajících z tradic doby „velkých mírumilovných státníků“ knížete Metternicha či kancléře Bismarcka. Třetí text se poté zabývá z pohledu České republiky stále aktuální debatou o vymezení prostoru a definici charakteru „střední Evropy“. Změny chápání tohoto pojmu jsou dokumentovány na pozadí přeměn a střídání geopolitických vizí odrážejících historické rozložení sil mezi Západem a Východem. Poslední příspěvek se věnuje významu populární kultury coby specifického zdroje utváření geopolitického smýšlení. Jedním z cílů populární geopolitiky je hledání reprezentací dominantních norem, idejí a identit charakterizujících mezinárodněpo­litické aktéry či určitý geografický prostor. Datovou bází, na jejímž základě je definován obraz mezinárodního systému a pozice Spojených států, jsou zde knihy (resp. jejich filmové zpracování) Toma Clancyho, který pracuje s geopolitickými vizemi velmi blízkými neokonzervativnímu proudu americké zahraniční politiky.

Dodejme, že autory všech následujících příspěvků jsou studenti Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS (texty byly psány jako seminární práce do kurzu Geopolitika: teorie a případové studie).

Jak se dělá geopolitika?

blog comments powered by Disqus
Autor
Petr Ocelík
Rubrika
Redakce
Témata
, , ,
Publikováno
4. 3. 2012