Rubrika: Články

Human rights promotion in the EU foreign policy

After the end of the Cold War, promoting democracy became one of the main features of the foreign policy of the European Union (EU). The Maastricht Treaty of 1992 stated that one of the objectives of the Common Foreign and Security Policy (CFSP) is to promote democracy, the rule of law, and respect for human rights and fundamental freedoms. Furthermore, the Copenhagen criteria, which defines the conditions for EU membership, clearly indicates that one of the main requirements is the existence of institutions that ensure respect for human rights, democracy and the rule of law.

Arif Mammadov - 20. Srpen 2010, rubrika Články

Geopolitika Arktidy

Práce se věnuje významu Arktidy ve světle klasických i nových geopolitických konceptů. Cílem textu je nalezení odpovědi na otázku, zda má Arktida potenciál stát se „pivotální oblastí“ nebo „oblastí rozhodnutí“. Tyto koncepty obecně odkazují k významu určité oblasti pro světovou, resp. regionální rovnováhu sil a mocenskou dominanci. Text dochází k závěru, že přestože důležitost daného regionu do budoucna vzroste, nelze předpokládat, že by se Arktida stala místem, kde by se rozhodovalo o světové dominanci. Její důležitost proto bude spíše regionálního významu ve smyslu Cohenových pásem otřesu.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Filip Chřásťanský, Dalibor Jenne - 17. Červenec 2010, rubrika Články

Geopolitické diskursy Karla Haushofera a Nicholase Spykmana: kdo, co, jak, proč a co z toho?

Článek se zabývá kritikou geopolitických diskursů dvou nejvýraznějších postav druhé generace zakladatelů geopolitiky: Karla Haushofera a Nicholase Spykmana. Klasické geopolitické koncepty již byly hojně podrobeny kritice, přesto práce nerecykluje myšlenky jiných autorů. Originalita spočívá ve zvoleném přístupu – teoretické zázemí poskytla autorům kritická geopolitika. Práce tedy nesleduje vnitřní logickou koherenci teorií Haushofera a Spykmana, nýbrž především jejich normativní východiska, vztah k moci a politické dopady jejich učení. Konkrétně studie hledá v teoriích obou geopolitiků odpovědi na otázky kdo, co, jak, proč a co z toho. Výsledkem práce je zjištění, že oba autoři byli pevně ukotveni v mocenském rámci svých států a jejich potřebám podrobili své úsilí na poli geopolitické analýzy. Přes totožná východiska se však diskursy obou autorů liší v tom, jakou politiku jsou schopny obhájit v morální rovině.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Miroslav Kalous, Michal Kolmaš - 16. Červenec 2010, rubrika Články

Geopolitika rozšiřování NATO

Cílem této práce je představit geopolitické implikace a následky postupného rozšiřování NATO v období studené války i v období po pádu železné opony. Při posuzování geopolitiky rozšiřování NATO bude využita především deskriptivní analýza přistupujících států, jejich významné vnitřní geografické charakteristiky a bude použita interpretace vztahů mezi státy/bloky. V rámci této práce bude posuzován geopolitický přínos jednotlivých přístupových kol NATO, přičemž v závěru bude zjištěno, nakolik je geopolitika výchozím bodem pro rozšiřování Aliance v minulosti i budoucnosti.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Veronika Dokulilová, Adriana Klímková - 15. Červenec 2010, rubrika Články

Spoločná zahraničná a bezpečnostná politika EÚ a geopolitika

Príspevok sa zaoberá geopolitickou podmienenosťou vzniku a rozvoja SZBP a jej súčasného fungovania, v ktorom je možné sledovať geopolitické princípy (energetika, rozširovanie EU, susedská politika). Aj keď sa EU výslovne ku geopolitickej stratégii nehlási, jej SZBP je motivovaná okrem iného aj geopoliticky. V prvej časti poukazujeme na to, že SZBP vznikla ako reakcia na zásadné geopolitické zmeny, ktoré prebehli v Európe a ďalej sa rozvíjala na základe podnetov, ktorými boli významné konflikty v regiónoch v blízkosti európskych hraníc. V ďalších častiach sú predstavené základné princípy geopolitického správania a geopolitické smerovanie EU v praxi. Bližšie tieto princípy skúmame na energetickej politike a rozširovaní EU.

Tento text je součástí projektu Geopolitika v 21. století: soubor textů o geopolitice, v jehož rámci časopis Global Politics publikuje sérii příspěvků studentů Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, které se geopolitikou zabývají.

Lucia Piteľová, Jana Benčová - 14. Červenec 2010, rubrika Články

Epistemické komunity a Európska bezpečnostná a obranná politika

Príspevok má za cieľ ukázať, nakoľko je EBOP výsledkom pôsobenia epistemických komunít. Epistemické komunity ponúkli inovatívne myšlienky v oblasti bezpečnosti a obrany, ktoré ďalej šírili a pomohli tak prispieť k spoločne zdieľanej interpretácii problému, čo sa napokon odrazilo v správaní jednotlivých aktérov a ich ochote spolupracovať. V texte sú predstavené epistemické komunity na národnej a európskej úrovni a popísané predovšetkým prvé tri kroky v ich politickom pôsobení – inovácia, difúzia, selekcia. Je možné tvrdiť, že pokiaľ epistemické komunity majú skutočný vplyv na výsledné politické jednanie aj v takej citlivej oblasti akou je bezpečnosť a obrana, nestačí študovať EU len z pohľadu národných záujmov jej jednotlivých členov.

Jana Benčová - 2. Červenec 2010, rubrika Články

Kandidatura České republiky do Rady bezpečnosti OSN v roce 2007 – východiska a příčiny nečekaného neúspěchu

Tato analytická stať se zabývá kandidaturou České republiky (ČR) do Rady bezpečnosti OSN (RB) v roce 2007, která skončila neúspěchem a zvolením protikandidáta (Chorvatska). V první části jsou čtenáři představeny okolnosti a průběh kandidatury České republiky do Rady bezpečnosti, přičemž je kladen důraz na obsah a formu české kampaně. Druhá část práce se zabývá výchozími pozicemi obou kandidátů a faktory, jež mohly přispět k nezvolení ČR do Rady bezpečnosti. Metodologicky se text skládá z analytických a deskriptivních čás­tí.

Veronika Dokulilová - 23. Červen 2010, rubrika Články

Human Development Index: How to cope with its limitations?

The Human Development Index (HDI) is used to measure quality of life in countries across the world. This index has been published – on regular basis – since 1990, however its contribution and ability of covering up as sliding concept as human development in its own scope has been still highly discussed. Main aim of this paper is to focus at limitations of Human Development Index and try to answer questions, concerning how deeply this measurement is able to reflect the reality in particular countries. I will discuss the usefulness of the conceptual framework of “human development” and illustrate the significant sensitivity of this measurement and argue its limited insights.

Petr Přibyla - 1. Duben 2010, rubrika Články

Čína a Tchaj-wan: Změna v rovnováze sil?

Po více než půl století čínsko-tchajwanských vztahů se současná situace jeví jako pravděpodobně nejklidnější za celou dobu existence nepřátelství mezi oběma stranami. Po letech poměrně vyhrocených vztahů se přibližuje možnost mírového urovnání více než šedesát let trvajícího nepřátelství. Článek se věnuje proměnám tchajwansko-čínského sporu po konci Studené války. Osvětluje čínský a tchajwanský politický kontext a jeho dopady na vojenské modernizace obou stran. Zvláštní pozornost je věnována měnící se rovnováze sil na obou stranách úžiny, která se začíná převažovat na stranu pevninské Číny.

Michal Mádl - 23. Březen 2010, rubrika Články

Izrael a íránský jaderný program

Vztahy Izraele a Íránu se od Íránské islámské revoluce velmi změnily. Od vcelku úzkých vazeb, které mezi sebou obě země během Pahlavího éry udržovaly, se posunuly až k dnešnímu nepřátelství. Po revoluci Írán zpřetrhal diplomatické i obchodní vztahy s Izraelem, jeho vláda odmítla uznat existenci Státu Izrael jakožto samostatného státu a místo toho o něm hovoří jako o režimu nenasytných sionistů, kteří okupují půdu jejich arabských bratrů v Palestině. Díky rozvoji íránské jaderné technologie se propast mezi oběma zeměmi nadále prohlubuje a nabírá podoby téměř existenční nenávisti. O íránském jaderném programu můžete diskutovat na blogu Politica Mundi.

Tomáš Černohous - 10. Únor 2010, rubrika Články

Završení tranzice v Ghaně

Ghana je v současnosti prezentována jako jeden z mála afrických příkladů úspěšných politických a ekonomických reforem. Ghanský přechod od militaristického personalizovaného režimu k demokracii však není odborníky interpretován jednoznačně. M. Bratton a N. van de Walle tvrdí, že ghanská tranzice vyústila v roce 1992 v hybridní režim, který se s odchodem prezidenta Jerryho Rawlingse v roce 2000 transformoval v demokracii. Oproti tomu S. Lindberg považuje celé období 1992–2000 za tranziční. Tato případová studie se pokusí nastínit průběh demokratizace v Ghaně s ohledem na problém datace tranzice.

Klára Obadalová - 10. Prosinec 2009, rubrika Články

America’s New Partnership with Central Europe

In his remarks in Bucharest, the US Vice President Biden celebrated the democratic and economic development of Central and Eastern Europe since the fall of Communism twenty years ago. The Vice President stressed that the United States now looks for what it can do with Central and Eastern Europe, rather than what it can do for the countries of the region. This important distinction by the Vice President demonstrates the growing normalization of U.S. relationship with Central Europe and further blurs the once profound divisions of the Continent.

Jeff Lightfoot - 3. Listopad 2009, rubrika Články

Konsociačná demokracia v Libanone – aplikácia a limity

Text sa zaoberá aplikáciou modelu konsociačnej demokracie Arenda Lijpharta v Libanone v období fungovania prvej republiky až do vypuknutia občianskej vojny. Práca si kladie za cieľ zistiť, ako sa v Libanone konsociačné mechanizmy aplikovali a aký bol vplyv jednotlivých znakov na vypuknutie vojny. Taktiež v práci skúmame prítomnosť podmienok priaznivých pre konsocializmus a ich rolu v rozložení konsociačnej demokracie.

Ondrej Schütz - 26. Říjen 2009, rubrika Články

Sýrie za vlády Baššára al-Assada

Text se věnuje klasifikaci syrského režimu po úmrtí Hafíze al-Assada, dlouholetého vůdce a představitele země, v roce 2000. Primární důraz je kladen na období let 2001 až 2008, které bylo svědkem ustálení režimu po krátké periodě výrazné počáteční dynamiky v letech 2000 až 2001. Následné vítězství mocenské kliky kolem Baššára al-Assada ukončilo tuto přechodnou etapu a režim se opět stabilizoval, což umožnilo jeho následné zkoumání v limitech kategorizace autoritativních režimů podle J. J. Linze.

Petr Maliňák - 21. Říjen 2009, rubrika Články

The South China Sea and The Threat of Piracy

This article deals with some aspects of one of serious problems in present international relations, which is the regional problem of piracy. This analysis shows the reader key phenomena why is the piracy in the Southeast Asia such a problem for international relations. The targets of this thesis are first to define the position of the threat of piracy among other threats to this region, second to inform the reader about the situation of piracy in the South East Asian region and its connotation for international relations and third to give some review and also proposals of the present anti-piracy combat efforts.

Tomáš Vlček - 18. Červen 2009, rubrika Články

Russian Television under Putin

Since the Vladimir Putin’s accession to the presidency of the Russian Federation in 2000 the state has gone through significant changes and reforms introduced by the new president. The country under Putin’s rule managed the financial crisis of 1998, experienced rapid economic growth and faced power centralization. Particularly, the power rearrangements called for international doubts regarding state of democracy in the federation. One of the democracy threats is Putin’s inter­ference in the realm of free media. Ultimately, the most severe measures realized by Kremlin were undertaken towards television, particularly, TV6, ORT and NTV. This paper seeks for explanation of what made the television to fall into disgrace by analysing the particular role of this medium in Russian society, in Putin’s reforms and in Russian domestic politics. The author also looks at the way, how two media tycoons Gusinsky and Berezovsky were expelled from the media business in Russia, thus turning the Russian television form watchdog to lapdog.

Laura Supjeva - 5. Červen 2009, rubrika Články

USA a humanitárna intervencia

Autorka sa v texte zaoberá otázkou, ako vojna s terorizmom a zmenené medzinárodné prostredie v období po roku 2001 ovplyvnili postoj Spojených štátov amerických k humanitárnej intervencii. Vychádza pritom zo štyroch téz, ktoré vznikli z názorov rozličných autorov na to, ako sa bude koncept humanitárnej intervencie vyvíjať v ďalšom období a tieto tézy aplikuje na USA. Časovo táto analýza spadá do obdobia počas administratívy Georga W. Busha.

Lenka Lakotová - 25. Květen 2009, rubrika Články

Německá sociální demokracie na rozcestí

Článek ukazuje současnou vnitřní debatu v německé SPD (Sociálnědemo­kratická strana Německa), zda opustit prostor levého středu, jehož obsazení zajistil Gerhard Schröder, nebo zda se opět stát čistě levicovou stranou. V této souvislosti článek představuje jednotlivé možnosti vývoje a snaží se je zhodnotit, a to z hlediska koaličního potenciálu vůči CDU/CSU (Křesťansko-demokratická unie / Křesťansko-sociální unie) nebo silně levicové straně Die Linke. Celou vnitřní diskuzi v SPD text ilustruje na „hesenském problému“, tedy na otázce spolupráce SPD s Die Linke v západních částech Německa.

Michal Vít - 22. Květen 2009, rubrika Články

Parti Socialiste – skutečně sociálně-demokratická strana?

Do jaké míry lze považovat francouzskou Parti socialiste za sociálně-demokratickou stranu? Nakolik se odlišuje či naopak shoduje s ostatními členy uvedené stranické rodiny? Dokázala se již odpoutat od rétorického radikalismu, který jí byl vlastní přinejmenším ještě v 80. letech minulého století? Vedle ideověprogramatické analýzy PS obsahuje článek rovněž obecnější úvahy týkající se klasifikace politických stran a otázky, jakou váhu by měl analytik přiznat kritériím ideologie a politiky (policy) strany.

Tomáš Profant, Tomáš Blažek - 12. Březen 2009, rubrika Články

Vzniknou během tří let na mapě světa dva nové státy?

Během krátkého trvání 21. století nevzniklo mnoho nových nezávislých států.
V roce 2002 se takovým novým státem na mapě světa stal Východní Timor a v
roce 2006 Černá Hora. V obou případech lze hovořit o jakési opožděné
nezávislosti, přičemž se jednalo o procesy očekávané. Podobných území,
které by mohly rozšířit současný počet států světa ve smyslu členských
států OSN, je více. Jedná se o velice různorodou skupinu, kterou se tento
text pokusí představit.

Martin Kovář - 18. Únor 2009, rubrika Články

Koncept státu: jak jej chápat, jak jej vymezit?

Podle francouzského filosofa Marcela Gaucheta byl vznik státu jasně
nejdůležitější událostí lidských dějin, protože spočíval v dalekosáhlé
přestavbě všech hlavních svorníků lidského zřízení. Koncept státu však bývá
často nepřesně definován a nepříliš konzistentně užíván. Předkládaný článek
proto představuje několik pohledů reprezentativních představitelů
společenských věd na tento koncept, což by mělo přispět k jeho lepšímu
vymezení. Takové vyjasnění se jeví být potřebné zejména v současnosti, kdy
procesy evropeizace a globalizace vedou k hlubšímu tázání se po povaze
státu, protože růst nových aktérů mezinárodní politiky má za důsledek
alespoň podle některých autorů oslabování role státu.

Jiří Baroš - 13. Leden 2009, rubrika Články

Maroko: všichni královi islamisté

Text se věnuje historii a utváření marockého politického islámu, příčinám
jeho relativní slabosti a pravděpodobnému dalšímu vývoji islamistického
hnutí v zemi. Autor vychází z předpokladu, že nelze hovořit o islamismu,
ale o mnoha islamismech. Práce se tak věnuje specifické pozici a podobě
politického islámu v Maroku, které je stabilním státem, jehož občané
požívají, vzhledem k situaci v ostatních zemích regionu, poměrně vysokou
míru politických práv a svobod. Konfrontace mezi islamisty a režimem se zde
nikdy nevyostřila do té míry, že by ohrozila existenci či fungování
království. Text nabízí pohled na důvody této poměrně specifické situace.

Michael Brtnický - 31. Prosinec 2008, rubrika Články

K základům společenskovědní reflexe o státu

Povaha státní moci a její vztah ke společnosti patřily mezi hlavní témata klasické sociologie 19. a začátku 20. století. Z představitelů tzv. „svaté sociologické trojice“ měl na stát nejpříznivější pohled Émile Durkheim, kdežto radikální kritiku státu předvedl Karel Marx; pohled Maxe Webera pak byl ambivalentní. Na tyto tři klasiky se nicméně podívám z jiné perspektivy, a prvotním záměrem tohoto textu tak bude ukázat, do jaké míry byli tito autoři schopni vzít do úvahy historicitu státu, a překonat tak tradici evolucionismu, který byl dominantní v sociálních vědách konce 19. století.

Jiří Baroš - 11. Červen 2008, rubrika Články

Pohnutý život nápoje bohů, aneb reformy vinařského sektoru společné zemědělské politiky

Projednávání otázek spadajících do společné zemědělské politiky se jen
málokdy obejde bez kontroverzí mezi členskými státy EU. Nejinak tomu je i
v případě vinařského sektoru. Při snahách o jeho reformu narážela Evropská
komise na často protichůdné zájmy členských států a bylo nutné nacházet
přijatelné kompromisy. Tento článek shrnuje reformní snahy v oblasti
vinařství od počátku společné zemědělské politiky až po nejnovější reformní
návrh z roku 2007. Zmiňuje důvody, které vedly k reformním snahám,
kontroverzní body jednotlivých návrhů a rovněž se věnuje nástrojům, které
reformy zaváděly nebo měnily.

Adam Hlaváč - 1. Červen 2008, rubrika Články

Neo-naturalismus Lona Fullera a nadnárodní spravedlnost

Anglosaský typ jusnaturalistické teorie je v českém prostředí dosud
relativně málo známou oblastí právní filozofie. Jeho aplikací v otázkách
nadnárodní spravedlnosti se v moderní politické vědě proslavil především
Ronald Dworkin. Ten svoji „třetí teorii práva“ založil mimo jiné na
myšlenkách svého celosvětově méně známého učitele z Harvardské právní
školy, profesora Lona L. Fullera. Analýza Fullerovy školy procedurální
etiky odhaluje jeden ze zdrojů, ze kterého čerpají mnohé americké i
evropské proudy transnacionální spravedlnosti ještě dnes.

Vít Šimral - 28. Květen 2008, rubrika Články

Egyptští Koptové – zapomenutí křesťané v údolí Nilu

V dnešní době je značně medializována otázka soužití křesťanů a o
křesťanské hodnoty se opírajících ateistů s muslimy v zemích euroatlantické
civilizace. Patřičnou pozornost si zaslouží také nejen v České republice
opomíjená problematika křesťanských menšin obývajících islámské státy. Mezi
tyto minority patří i egyptští Koptové, jejichž počet je odhadován na šest
až osm milionů. Hlavním cílem textu je přinést komplexní náhled na
problematiku koptské minority a upozornit na porušování jejích základních
práv, které se děje s nepřímým pos­věcením egyptského státního aparátu.

Artur Boháč - 25. Květen 2008, rubrika Články

Kosovská oslobodenecká armáda, jej nástupníci a organizovaný zločin

Ako vyzerá odvrátená strana súčasného Kosova? Je Kosovo skutočne bránou organizovaného zločinu do Európy? Predkladaný článok sa zaoberá predovšetkým vzťahom Kosovskej oslobodeneckej armády (UÇK) a organizovaného zločinu. Prvá časť sa venuje obdobiu pred založením UÇK, postupuje k popisu významu organizavaného zločinu pri vyzbrojovaní a končí sa podpísaním Rambouilletskej mierovej dohody. Druhá časť sa venuje trom odnožiam UÇK, ktoré vznikli po oficiálnom rozpustení UÇK a rozpútali konflikty v južnom Srbsku a západnom Macedónsku. Článok ukazuje, že aktivity týchto odnoží boli vo veľkej miere motivované kriminálnymi úmyslami, ktoré predstavujú významné riziko pre bezpečnosť v celej juhovýchodnej Európe.

Štefan Hocko - 2. Květen 2008, rubrika Články

Politický islám, islamismus a teoretická východiska jeho sunnitské větve

Po rozpadu sovětského bloku a vlně demokratizace jako by se na obzoru znovu vynořil ideologický protivník, nový nepřítel liberálního řádu a svobody. Vize střetu islámské a západní civilizace, živená řadou bolestí multikulturalismu a povrchními stereotypy uvažování, se dokonce stává mobilizačním apelem některých politiků. Výsledkem je nesprávná percepce mnohotvárné islámské civilizace jako nepřátelsky naladěného monolitu utvářeného náboženským fundamentalismem, politickým radikalismem a ekonomickou a sociální zaostalostí. Tématem této práce jsou některé důležité aspekty politického islámu, především pak sunnitské verze islamismu, jeho vymezení oproti jiným typům politického islámu a vztah k moderním západním politickým ideologiím, nacionalismu a komunismu. Poslední část je věnována teoretické koncepci sunnitského islamismu, tak jak ji rozvinul Pákistánec Mawdúdí a především egyptský myslitel Sajjid Qutb.

Michael Brtnický - 23. Březen 2008, rubrika Články

Faktory kooperácie v medzinárodných vzťahoch a problémy medzinárodných organizácií

Svetová politika je založená na dosiaľ nie úplne známych princípoch. Jedným z nich, ktorý je všeobecne rešpektovaný v rámci neoliberalizmu a neorealizmu, je existencia anarchie v medzinárodných vzťahoch. Jej dopad na chovanie štátov je rôzny. Ako neoliberáli (teda neoliberálni inštitucionalisti), tak aj neorealisti však uznávajú, že sa dotýka kooperácie medzi hlavnými aktérmi svetovej politiky. Článok sa zaoberá faktormi, ktoré spoluprácu v MV ovplyvňujú. Zároveň poukazuje na problémy medzinárodných organizácií pri regulovaní kooperácie.

Tomáš Profant - 16. Březen 2008, rubrika Články

Postavení evropských zemí v strategických koncepcích NATO

Od svého vzniku v roce 1949 prošly strategické koncepce Severoatlantické
aliance mnohými změnami, které odrážely snahu přizpůsobit se novému
mezinárodněpo­litickému prostředí. Hlavní roli při jejich vytváření měly
Spojené státy americké, které však často narážely na jistý odpor ze strany
svých evropských partnerů. V jaké podobě tedy byly tyto koncepce přijaty a
jakou roli v nich hrály evropské státy jako například Velká Británie a
Francie? Právě tato práce se snaží najít odpověď na tuto otázku.

Adriana Klímková - 11. Březen 2008, rubrika Články

Analýza „vojny proti terorizmu“ ako politického diskurzu

„Vojna proti terorizmu“ sa stala kľúčovým pilierom americkej zahraničnej
politiky začiatku 21. storočia a zároveň aj stratégiou, ktorej uplatnenie
zásadným spôsobom ovplyvnilo podobu medzinárodnej arény a vzťahov, ktoré
v nej vládnu. Tento článok sa pokúša zamerať na samotný zrod tejto
politiky, a odhaliť následnosť jednotlivých krokov, ktoré viedli
k vytvoreniu a následnému presadeniu celej koncepcie. Text ponúka prehľad
zvolených metodologických postupov analýzy diskurzu a ich uplatnenie pri
rozbore vybraných prejavov amerického prezidenta Georgea W. Busha z obdobia
bezprostredne po 11. septembri 2001.

Ivan Mistrík - 26. Únor 2008, rubrika Články

Terorizmus, diskurz a ich vzájomné prepojenie

Terorizmus je pojem, ktorého existencia sa datuje už do staroveku,
a s ktorým sa bežne narába v odborných diskusiách, médiách, politických
rečiach, ale aj v populárnej kultúre a každodennom živote. Po udalostiach z
11. septembra 2001 sa dokonca na určitý čas stal jedným z dominantných
pojmov verejného aj politického diskurzu. Obsah tohto pojmu sa však v
závislosti na mnohých faktoroch mení. Svoj konrétny význam a zmysel
nadobúda až po zasadení do konkrétneho diskurzu, za ktorým stoja konkrétne
politické, kultúrne, spoločenské a mnohé iné špecifiká jeho autorov. Čo si
pod pojmom terorizmus predstavíte vy? A viete prečo?

Ivan Mistrík - 25. Únor 2008, rubrika Články

Barcelona Process: Political Background and Goals

Why is the EU interested in the export of norms to the Mediterranean? The
answer to this question is quite simple and is being repeated in most of the
literature on the Barcelona Process. It seems to be the migration. But is it
so?

Tomáš Profant - 24. Únor 2008, rubrika Články

Prezidentské volby v Mongolsku 2005

Dne 22. května 2005 se v Mongolsku uskutečnily prezidentské volby, čtvrté
od pádu mongolského komunistického režimu. Vzhledem k omezení
prezidentského mandátu na nejvýše dvě funkční období se dosavadní prezident
Nacagín Bagabandi nemohl voleb zúčastnit a rozhodující volební střet
proběhl mezi kandidáty dvou nejsilnějších politických stran: Nambarynem
Enchbajarem z Mongolské lidové revoluční strany (Mongol Ardyn Chuv’sgalt
Nam, MAChN) a Mendsajchany Enchsajchanem z Demokratické strany (Ardčilsan
Nam, AN).

Pavel Maškarinec - 2. Prosinec 2007, rubrika Články

Libanonská krize: Dějství 2007

Článek nejdříve stručně představuje zlomové historické okamžiky moderního
Libanonu a zároveň se snaží nastínit charakter politického a náboženského
milieu, v němž se odvíjejí současné dramatické události. Hlavní důraz je
kladen na dramatický rok 2007, kdy kvůli vyhroceným sporům mezi vládou a
opozicí došlo k vraždám politických představitelů a k mohutné politické
destabilizaci země. Tento rok je klíčový především z hlediska
prezidentských voleb, které otestují vůli znepřátelených táborů k dohodě,
nebo se naopak stanou rozbuškou s nepředvídatelnými následky.

Oldřich Vondruška - 4. Listopad 2007, rubrika Články

Zajišťování energetických dodávek do EU: Stále na rozcestí?

Zabezpečení dostatečného množství energií je základním stavebním kamenem
každého státu nebo regionu, který chce hrát významnou roli v mezinárodních
vztazích a hospodářsky se rozvíjet. Státy Evropské unie se v posledních
letech ocitly tváří v tvář několika hrozbám energetických krizí, jež
provokovaly k intenzivnější spolupráci a hledání nových společných cest.

Vít Dostál - 28. Září 2007, rubrika Články

Konflikt v Ituri (Demokratická republika Kongo)

Táto prípadová štúdia je pokusom analyzovať korene konfliktu v Ituri, jeho
priebeh a aktérov. Pozornosť bude venovaná aj porušeniam ľudských práv
a aktuálnemu dianiu, ktoré nově prebúdza určitú mieru optimizmu. Tento
optimizmus je však nutné vnímať prizmou 55 až 60 tisíc odhadovaných obetí
konfliktu v Ituri a s prihliadnutím na to, že štrukturálne príčiny konfliktu sa
odstraňujú iba veľmi pozvoľna.

Anna Cisariková - 2. Září 2007, rubrika Články

The Visegrad Four: Further Room for Cooperation

The following essay won the Visegrad Essay Competition 2007. The author has chosen the topic “Hitherto V4 cooperation and its perspectives after EU entry” and devotes to the development of Visegrad cooperation during the past fifteen years.

Zuzana Svetlošáková - 14. Červen 2007, rubrika Články

Populism and Nationalism in the V4: Temporary Setback

This essay ended second in the Visegrad Essay Competition 2007. The author has chosen the topic “Populism and nationalism in V4 countries” and addresses the difficulties of democratic transition in the region, offering case studies of the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia.

Petr Sprinz - 13. Červen 2007, rubrika Články

Whither V4? EU Entry as a Turning Point in Visegrad Cooperation

This essay ended third in the Visegrad Essay Competition 2007. The author has chosen the topic “Hitherto V4 cooperation and its perspectives after EU entry” and covers the changes Visegrad cooperation has undergone after EU entry as well as its perspectives.

Lyubov Mykulanynets - 13. Červen 2007, rubrika Články

Židovská teroristická skupina Irgun

Text se zabývá genezí židovské teroristické organizace Irgun, jejíž akce měly
nemalý podíl na odchodu britských vojsk z Palestiny a následném vzniku státu
Izrael. Článek představuje organizaci Irgun také z pohledu typologie terorismu,
jako reprezentanta terorismu etno-teritoriálního, a poskytuje tak hlubší pohled do
historie izraelsko-palestinského konfliktu.

Adam Hlaváč - 21. Květen 2007, rubrika Články

K příčinám krize sociálního státu podle Pierra Rosanvallona

Článek představuje v Česku dosud nepříliš známé dílo jednoho z nejvýznamnějších francouzských myslitelů dneška, Pierra Rosanvallona. Text se zabývá především jeho úvahami o krizi sociálního státu, které však nejsou pouhou ekonomickou analýzou, ale rozkrývají její hlubší ideologické a filosofické příčiny. Rosanvallon nám umožňuje pochopit velký pohyb, který nastal se zrodem moderního individualismu a který vedl přes transformaci koncepce státu-ochránce až ke vzniku ideje sociálního státu a společnosti pojištění. Jako mimořádně zajímavá se jeví Rosanvallonova diskuse s liberalismem a jeho provokativní tvrzení, že jsme vstoupili již do post-rawlsovského období.

Jiří Baroš - 24. Duben 2007, rubrika Články

Triumf vůle jako vrchol nacistické propagandistické kinematografie

V každém skutečně velikém hnutí, které chce převálcovat svět, musí nejprve
propaganda rozšířit myšlenku tohoto hnutí. Musí se neúnavně snažit objasnit
ostatním tyto nové myšlenkové pochody a přetáhnout je na svou půdu, anebo je
alespoň zviklat v jejich dosavadním přesvědčení. (A. Hitler, Mein Kampf)

Martin Vlnas - 17. Březen 2007, rubrika Články

Česko-gruzínské vztahy

Vztahy České republiky a Gruzie nově prochází obdobím výraznějších kontaktů na
politické i obchodní úrovni. Nejčastějším cílem české zahraniční politiky v
porovnání s ostatními státy Zakavkazska je Gruzie, a právě nové intenzitě vztahů
mezi oběma republikami se bude věnovat tento článek. Pro posuzování perspektiv
české zahraniční politiky vůči Gruzii bude použit především vládní dokument
Koncepce zahraniční politiky ČR na léta 2003–2006.

Vakhtang Darchiashvili - 16. Březen 2007, rubrika Články

Islámský radikalismus v Bosně a Hercegovině

Střetávání radikální a umírněné formy islámu je dnes již globálním fenoménem. Následující článek se zabývá působením islámských radikálů a extremistů na území Bosny a Hercegoviny od občanské války v letech 1992–95 do současnosti. Je zaměřen převážně na možné působení vahabistů v BiH, jejich vlivu na alternaci tamního umírněného proudu islámu a na možné napojení těchto extremistů na teroristickou síť al-Kajda. Na základě konkrétních případů činnosti islámských radikálů se článek snaží představit religiózní, socioekonomické nebo i politické okolnosti rozšiřování vahabistů v BiH.

Michal Vačkář - 1. Březen 2007, rubrika Články

Srovnání ekonomické situace v USA a Evropě

Hospodářství na obou stranách Atlantického oceánu se vyvíjí v mnoha směrech odlišným způsobem a ukazuje tak na širší rozdíly mezi ekonomickým a sociálním charakterem Spojených států amerických a států Evropské unie. Předkládaný článek se nejdříve zaměří na aktuální konjunkturální situaci, hospodářské zdraví USA a EU a následně na některé dlouhodobé trendy v obou ekonomikách.

Libor Žídek - 12. Únor 2007, rubrika Články

Současný konflikt v deltě Nigeru

Nigérie bývá označována za nejsilnější subsaharský stát s výrazným vlivem
na stabilitu celého regionu. Aktivně se podílí na mírových i vojenských
misích v Sierra Leone a v Darfúru a její mocenský potenciál potvrzuje i
pozice vlastníka desátého největšího naleziště ropy na světě. A právě ropné
bohatství má přímou souvislost s konfliktem v deltě Nigeru, který je
tématem této studie.

Petr Zelinka - 11. Únor 2007, rubrika Články

Bosna a Hercegovina: etnonáboženská situace a fungování konsociačního modelu

Předkládaný text se bude věnovat především situaci po rozpadu
Jugoslávie, během války a v době poválečné. Kdybychom však chtěli
plně pochopit rozdíly, které panují mezi jednotlivými etniky, a
jejich vzájemnou nedůvěru, museli bychom zajít hluboko do minulosti,
kde jsou kořeny vzájemných vztahů a intolerance. Tato práce bude mít
tedy skromnější charakter a problematiku etnonáboženského soužití
pojme z časové perspektivy 90. let dvacátého století a dodá rozbor
konsociačního modelu uspořádání BaH.

Markéta Smrčková - 17. Listopad 2006, rubrika Články

Albánský organizovaný zločin jako hrozba pro stabilitu Balkánu

Cílem článku je blížeji nastínit problematiku albánského
organizovaného zločinu. Spíše než rozbor jeho známek, příčin či
struktury si klade za cíl objasnit tento fenomén v rovině významu
pro bezpečnostní situaci s ohledem na konfliktní potenciál
radikálních skupin, propojených s organizovaným zločinem. Hlavní
část článku je věnována jednotlivým zemím a jejich specifickým
atributům spojeným s organizovaným zločinem a konkrétním
bezpečnostním problematikám, vztahujícím se k danému regionu.

Martin Laryš - 4. Listopad 2006, rubrika Články

Vztahy Indie a USA – vztahy uznaných jaderných mocností?

V článku autor zkoumá vztahy Indie a USA na pozadí vývoje indického
jaderného programu. Zaměřuje se na to, jakým způsobem se vztahy
nejlidnatější a na druhé straně rozlohou největší demokracie světa
vyvíjejí a jak jsou ovlivněny indickými jadernými schopnostmi a
ambicemi.

David Minařík - 7. Říjen 2006, rubrika Články

Vývoj rakouského sociálního státu jako segmentu politiky

Rakousko představuje z politologického hlediska velmi zajímavou zemi na
pomezí několika klasifikací. Z hlediska typologie politických systémů bývá
řazeno mezi modelové konsociační demokracie a neo-korporativní státy.
Zároveň, z hlediska sociálního systému, bývá řazeno mezi konzervativní,
katolické státy. Jak se Rakousko dokázalo zařadit do několika různých
klasifikací? Jaké vlivy se v něm nejvíce prosazují?

David Minařík - 22. Červen 2006, rubrika Články

Kam zařadit Unii pro lidové hnutí (UMP)?

Úkol, který si klade před sebe tato práce, je snaha o zařazení francouzské Unie pro lidové hnutí (UMP) z hlediska stranicko-politických rodin. To bude provedeno dle konceptu ideologických rodin – nejrespektovanější ideově-programatické typologie, kterou vytvořil německý politolog Klaus von Beyme.

Jiří Baroš - 26. Duben 2006, rubrika Články

Čínske jadrové zbrane

Autor vo svojom článku pojednáva o vývoji roly atómových zbraní v
Čínskej Ľudovej Republike a zmene v nedávnej dobe k „limitovanej
forme jadrového odstrašenia. Tá znamená schopnosť zasadiť
protiútok…“

Marian Klimko - 3. Duben 2006, rubrika Články

Slovenská národná strana: cesta do neznáma

Nikomu nebránim, aby o sebe hovoril, že je Slovák, avšak
nepripustím, žeby sa prehlasovalo, že existuje národ
slovenský. (Dr. Eduard Beneš)

Ľuboš Fojtík - 2. Březen 2006, rubrika Články

Proč je Afrika chudá?

Zdá se, že se tzv. „světový čas“ ukázal zvláště nepříznivým pro současnou subsaharskou Afriku. Po skončení období studené války ztratila Afrika strategický význam, byť jakkoliv omezený, který měla v kontextu soupeření dvou velmocenských bloků o globální hegemonii.

Jiří Baroš - 22. Únor 2006, rubrika Články

Norská Fremskrittspartiet: most přes navždy

Norský politický systém je vystavěn na základech homogenní skandinávské
společnosti a širokém konsensu relevantních politických sil ohledně
základních pravidel mocenské hry a elementárních priorit.

Jan Lasák - 1. Únor 2006, rubrika Články

Benevolentní hegemonie USA

Jakým způsobem vnímáte současnou pozici Spojených států amerických v mezinárodních vztazích? Jako benevolentního hegemona, který primárně zajišťuje bezpečnost sobě a svým spojencům nebo jako světovou imperiální mocnost, která by měla být více omezena dalšími státy?

Lukáš Hoder - 31. Leden 2006, rubrika Články

Euroskepticismus a volby do Evropského parlamentu 2004

Červnové volby do Evropského parlamentu, kterých se mohlo účastnit
350 milionů voličů, vyvolaly pozornost médií, publicistů i odborné
veřejnosti hned v několika ohledech. Poprvé se volby konaly v deseti
nových kandidátských zemích, druhým zaznamenáníhodným faktem byla
skutečnost, že z upevnění svých pozic v EP se mohly radovat
pravicové strany. Téměř šok vyvolala v Bruselu historicky nejnižší
volební účast, která nakonec dosáhla 45,5 procenta. Další
skutečnost, na niž se zaměřila zejména média, byl relativně velký
volební úspěch skupiny politických subjektů, jež bývají řazeny díky
svému postoji k evropské integraci mezi euroskeptické. A právě
zejména poslednímu řečenému se bude věnovat následující text.

Vlastimil Havlík - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Kdy vznikl současný židovsko-arabský konflikt?

Jeden z nejvíce rozšířených mýtů o současném Blízkém východě
říká, že „židovsko-arabský konflikt existuje již od pradávna“. V
době „střetu civilizací“, „osy zla“, „nových křížových výprav“ a
jiných populárních teorií přinášejí podobná tvrzení velice
uspokojivá vysvětlení soudobých jevů. Nejde však často jen o hrubá
zjednodušení a nepřesnosti, ale dokonce o úmyslné a účelové
zkreslování dějin a faktů. Nejinak je tomu i v případě
židovsko-arabského sporu, dnes přesněji izraelsko-palestinského
konfliktu.

Marek Čejka - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Střídání stráží aneb čínské předání moci potřetí

Čínské střídání stráží je u konce. Proces generační výměny elit v čele
nejlidnatější země světa, započatý v roce 2002 nástupem Hu Jing Taa do vedení
Komunistické strany Číny, byl uzavřen, když tento politik, který loni usedl i do
prezidentského křesla, převzal před necelými dvěma týdny od svého předchůdce
Tiang-Ce-Mina i poslední z trojice klíčových úřadů, předsednictví Ústřední
vojenské komise (ÚVK). Spolu s exprezidentem odchází z vedení orgánu, sloužícího
jako nástroj politické kontroly armády, i velká část generace sedmdesátníků a
osmdesátníků, kteří dominovali čínské politice posledních patnáct let.

Michal Nešpor - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Politologická analýza a teorie evropské integrace II

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále zastiňován
četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi, které jsou zaměřeny na
vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy). Tato skutečnost je
vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské integrace (tedy samotného
výzkumného předmětu) a jednak i multiparadig­matickou podobou sociálních věd, resp.
evropských studií. Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy
navíc konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých
paradigmat, resp. metateorií. Cíl tohoto příspěvku vyplývá z nastíněného
metodologického dilematu – jeho první část bude věnována analýze pojmu evropská
integrace, v druhé části budou stručně nastíněna východiska jednotlivých teorií
evropské integrace.

Vít Dočkal - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Vybrané problémy ze studia přeshraničních struktur v EU

Příhraniční regiony a přeshraniční spolupráce jsou fenomény, které nabízí
řešení v otázce spojení dvou zásadních východisek současné Evropské unie.
Jedná se o „axiomy“ nadnárodní Evropská unie a tzv. Evropa regionů.

Vít Dočkal - 6. Květen 2004, rubrika Články

Kam kráčí FTAA?

Dokončení rozhovorů o vytvoření Oblasti volného obchodu Amerik (Free
Trade Area of Americas – FTAA) bylo naplánováno na rok 2005. Rok
před dokončením však nic nenasvědčuje tomu, že by se vyjednávání
posunula do závěrečné fáze.

Martin Hrabálek - 5. Květen 2004, rubrika Články

Krize v Iráku – proč není EU schopna jednotně jednat?

Reakce Unie v průběhu a po válce v Iráku může pro mnohé znamenat
stejný případ neschopnosti, který Evropu trápil již dříve, když se
snažila ukázat sjednocený postoj během zásadnějších světových krizí.
Jak se dá toto chování vysvětlit?

Alžběta Jařinová - 5. Květen 2004, rubrika Články

Slovenské prezidentské volby 2004

Ve dnech 3. a 17. dubna se uskutečnily na Slovensku historicky druhé přímé
volby prezidenta republiky. A skončily nemalým překvapením. V červnu se
prezidentského úřadu ujme po Rudolfu Schusterovi opoziční kandidát Ivan
Gašparovič, který ve druhém kole porazil bývalého premiéra Vladimíra
Mečiara. Neúspěchem naopak skončily volby pro strany vládní koalice,
jejichž hlavní kandidát Eduard Kukan nepostoupil do druhého kola. Zároveň
s prvním kolem voleb se uskutečnilo referendum o konání předčasných
parlamentních voleb, které bylo nakonec kvůli nízké účasti voličů
neplatné.

Vlastimil Havlík - 5. Květen 2004, rubrika Články

Pohled USA na evropskou obranu a návrh Ústavy EU

Proces tvorby evropské ústavy v sobě skrývá nebezpečí pro transatlantické vztahy a
americké zájmy především v bezpečnostní oblasti. Ustanovení ústavy přímo ovlivní
například Severoatlantickou alianci, obranné vztahy mezi jednotlivými členskými
státy EU a díky tomu také tvorbu všech nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti
transatlantické zahraniční politiky a bezpečnosti. Bushova administrativa by proto
měla jasně vyjádřit svůj postoj k otázkám, které se týkají primárních zájmů
americké bezpečnosti. Hlavním problém pro Spojené státy představuje oblast
bezpečnosti, kterou na evropské straně pokrývá Evropská bezpečnostní a obranná
politika (EBOP).

David Müller - 5. Květen 2004, rubrika Články

Haiti – Američané se po deseti letech vracejí

Po desíti letech se americké ozbrojené síly vracejí zpět na Haiti,
kde se v roce 1994 zasloužily o znovunastolení vlády prezidenta
Jeana-Bertranda Aristida. Jejich úloha a postavení, stejně tak jako
úloha výše jmenovaného politika, jsou však značně odlišné.

Martin Hrabálek - 18. Březen 2004, rubrika Články

Velká hra o stíhačky

Už před vstupem České republiky do NATO bylo zřejmé, že obranu
vzdušného prostoru země bude nutné zajistit efektivněji než starými
ruskými stroji. Vstup do NATO v roce 1999 byl dalším impulsem k
tomu, aby se začal hledat způsob nahrazení letky zastaralých
stíhaček Mig-21.

David Müller - 18. Březen 2004, rubrika Články

Specifika kanadské zahraniční a bezpečnostní politiky

Následující text se zabývá rolí Kanady v Organizaci severoatlantické
smlouvy (dále NATO). Problematika je zasazena do kontextu specifické
zahraniční politiky Kanady, stejné charakteristiky vykazuje i
zkoumaná oblast bezpečnosti a obrany. Téma je pro zvýšení
přehlednosti rozděleno do tří částí. Nejdříve je nastíněn historický
vývoj role Kanady v NATO, reflektující události důležité pro
zaměření práce. Další dvě oblasti byly vybrány pro demonstraci
hlavního přínosu Kanady v NATO – první jsou operace prosazování míru
pod vedením NATO, druhou pak problematika jaderných zbraní. Práce si
nenárokuje být vyčerpávající studií, jedná se spíše o úvod do
problematiky, poznámku s komentářem objasňujícím politickou roli
Kanady v rámci NATO.

Nikola Hynek - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy členských států NATO k přistupujícím zemím

Současné rozšiřování Severoatlantické aliance je v pořadí již druhým kolem
rozšiřování odehrávajícím se po skončení studené války, celkově pak pátým
rozšířením v dějinách Aliance. Rozšiřování v prostředí studené války byla
podmíněna výhradně vojenskými aspekty s cílem posílit schopnost kolektivní
obrany Aliance vůči jasně definovatelnému nepříteli – sovětskému bloku.
Rozšiřování Aliance po konci studené války má zcela jiné podněty.

David Minařík - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vzostupy a pády rusko-atlantického partnerstva

Rusko je fascinujúca krajina. V priebehu dejín sa vždy odlišovala od
ostatných krajín sveta. Na nej stroskotali veľké plány Napoleona i
Hitlera. Kontroverzia Ruska však spočíva v tom, že je ťažké byť mu vďačný,
pretože po víťazstve neprišla pre tých, ktorých oslobodilo, sloboda, ale
nový druh poddanstva.

Lucia Klapáčová - 17. Březen 2004, rubrika Články

Je svět bez jaderných zbraní uskutečnitelná představa?

Debata o světě bez jaderných zbraní na pozadí aktuálních událostí v dané oblasti.

Ondřej Rojčík - 17. Březen 2004, rubrika Články

Postoj americkej administratívy k projektu spoločnej európskej obrany

Bezpečnosť bola a je základ transatlantických vzťahov už viac ako pol storočia.
Dlhotrvajúci americký postoj v NATO je a stále ostáva najsilnejším prvkom
amerických záväzkov voči Európe. Transatlantické vzťahy sa však dostali do
zvláštnej polohy. Krajiny, ktoré akceptovali hegemóniu USA z pragmatických
dôvodov, dostali možnosť prehodnotiť svoj vzťah voči USA. Súčasne je však v hre
nový prvok – bývalé postkomunistické a transformujúce sa krajiny, ktorých cieľom
vstup do výberovej transatlantickej ako aj európskej štruktúry a ich vplyvu či
vzťahu k obom štruktúram.

Andrea Figulová - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy Arménie a NATO v kontextu rozšíření aliance

Problém rozšíření NATO je svým způsobem nový problém. Je to důsledek
změn ve světové politice po rozpadu bipolárního modelu mezinárodně
politického uspořádání a z něho vyvěrajícího geopolitického
uspořádání.

Tomáš Šmíd - 16. Březen 2004, rubrika Články

ESDP a deficit vojenských kapacit evropských spojenců

Ze sjednocující se Evropy se postupně stává politický aktér
mezinárodních vztahů. V kontextu prohlubujícího se integračního
procesu v Evropské unii pak dochází k postupnému, ačkoliv místy
nesystematickému, posilování jejího druhého pilíře a logicky i k
vytváření odpovídajících nástrojů a struktur Společné zahraniční a
bezpečnostní politiky (Common Foreign and Security Policy, CFSP),
Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (European Security and
Defence Policy, ESDP) nevyjímaje.

Jan Závěšický - 16. Březen 2004, rubrika Články

Tchajwanské referendum: konec jednoho přátelství

20. března se má podle plánu presidenta Čena konat na Tchajwanu referendum, jehož
výstupem bude (ne)odsouzení současného čínského vyzbrojování raketami nové
generace a odmítnutí Pekingu vzdát se možnosti vojenského řešení tchajwanského
„problému“. Ačkoliv by na první pohled mohla tato událost vzbuzovat spíše údiv nad
podivnou formulací otázky referenda než obavy, ve skutečnosti se může jednat o
zlomový moment v krátké historii čínsko–tchajwanských vztahů.

Michal Nešpor - 16. Březen 2004, rubrika Články

Průběh transformace NATO od Pražského summitu dosud a její perspektivy

Transformace Severoatlantické aliance je dlouhodobý, dosud neukončený proces,
kterým se NATO snaží vyrovnat se změněnou geopolitickou a bezpečnostní situací
světa a který probíhá již od počátku devadesátých let minulého století. Je reakcí
na dva důležité mezníky v novodobé historii: (1) pád železné opony v roce 1989,
zánik SSSR a konec bipolárního rozdělení světa za „studené války“ a (2)
teroristický útok provedený 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku,
chápaný nejen jako útok na Spojené státy americké, ale na celou západní
civilizaci.

Jaroslav Petřík - 16. Březen 2004, rubrika Články

Volební zákon pro volby do Evropského parlamentu

Ve dnech 11. a 12. června 2004 se uskuteční poprvé v historii v České republice
volby do Evropského parlamentu (dále jen EP). Cílem tohoto textu je stručná
analýza volebního systému, jenž upravuje zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do
Evropského parlamentu. Text se skládá ze dvou částí, z nichž první představuje
stručný pohled na některé aspekty přímých voleb do EP. V druhé části budou popsány
hlavní rysy českého volební systém do EP při jeho současném srovnání se současným
volebním systém do Poslanecké sněmovny.

Vlastimil Havlík - 16. Březen 2004, rubrika Články

Světová permanentní revoluce a Záviš Kalandra

Po Miladě Horákové je pojmenovaná kdejaká ulice, ale na Záviše Kalandru si
nikdo nevzpomene. Právě tímto způsobem se v minulosti rozčiloval dřívější
trockista Petr Uhl nad opomínáním českého radikálně levicového intelektuála a
prvorepublikového marxistického historika. Naši pozornost si jistě zaslouží, ovšem jako připomínku zhoubnosti komunistické ideologie.

Lukáš Hoder - 16. Březen 2004, rubrika Články

Africké dilema – kontinent rozdělený otázkou genetických modifikací

V současné době je v Africe bezprostředně ohroženo hladomorem téměř
15 miliónů obyvatel. Vědecké prognózy naznačují, že kritická situace
přetrvá i v roce 2004. V rámci hledání možných řešení problému se do
popředí debaty dostal i potenciál geneticky upravených plodin. Svojí
pozicí v mezinárodní agendě (OSN, WTO, regionální IOs) a schopností
rozdělovat i spojovat vlády, zájmové skupiny a obyvatele téma spadá
do oblasti high politics. Afrika se postupně stala jednou z
předních linií bitvy o geneticky modifikované plodiny.

Nikola Hynek - 18. Leden 2004, rubrika Články

Nová Evropská ústava zatím nebude. Co dál?

Summit Evropské unie skončil předčasně. Zástupcům hlav států a
vlád členských a přistupujících zemí Evropské unie se nepodařilo
dotáhnout jednání o Ústavě EU do úspěšného konce. Evropská unie tak
vstoupila do roku 2004 bez ústavy. Kompromis v rámci budoucího 25
členného společenství se nenašel. Návrh ústavy, který by nevyhovoval
všem, nebyl přijat. Bude se rozšířená EU řídit Smlouvou z Nice?

Alžběta Jařinová - 18. Leden 2004, rubrika Články

Integrace vs. národní stát: cleavage 21. století?

Vědecké práce Steina Rokkana, které byly koncipovány pro dobu do
poloviny 20. století, sice představovaly jedinečnou komplexní a
systémovou teoretickou bázi vysvětlující proces formování států a
jejich stranických systémů, nicméně přesto (možná právě proto) jsou
v dnešní době politickými vědci přehodnocovány.

Vít Dočkal - 18. Leden 2004, rubrika Články

Rok 2003 v Izraeli a Palestině – stručný přehled

Uplynulý rok byl již čtvrtý, ve kterém pokračovala druhá intifáda
(zvaná také Intifáda Al-Aksá). Ta vypukla 28. září 2000 v reakci na
návštěvu Chrámové hory tehdy ještě opozičním politikem Arielem
Šaronem. Od začátku druhé intifády do loňského prosince bylo
usmrceno 2464 Palestinců, 830 Izraelců a 48 cizích státních
příslušníků. Na izraelské straně padlo nejvíce lidí za oběť
sebevražedným atentátům. Jejichž nejčastějšími autory byly i v
loňském roce islamistické organizace Hamás a Islámský džihád
(respektive jejich militantní křídla). Na palestinské straně je
nejvíce obětí způsobeno izraelskými trestnými vojenskými akcemi,
které zdaleka nezasahují jen skutečné viníky teroru. Společnost na
obou stranách se v důsledku uvedených událostí radikalizuje,
případně propadá stále větší beznaději.

Marek Čejka - 18. Leden 2004, rubrika Články

Schmittův koncept politična a jeho aplikace na mezinárodní vztahy

Zabývání se (v souvislosti s teoriemi mezinárodních vztahů) konceptem
vyvinutým v první polovině 20. století právním teoretikem a politickým
filosofem Carlem Schmittem, který se navíc ve třicátých letech
zdiskreditoval svou kolaborací s nacistickým režimem v Německu, se může
zdát na první pohled naprosto zbytečné. Cílem tohoto článku je ukázat
pravý opak.

Tomáš Blažek - 18. Leden 2004, rubrika Články

Kolumbie odmítla změnu

„Referendum není rozmar, ale nezbytnost. Je to rozumná věc. Není to
všelék, ale je užitečné. Jde správným směrem a posune naši zemi
kupředu.“ Takto hovořil o kolumbijském lidovém hlasování prezident
Alvaro Uribe Veléz ještě pár dní před jeho uskutečněním. Nicméně
výsledky referenda konaného 25. října 2003 ukázaly, že převážnou
část Kolumbijců nechává jeho názor na užitečnost změn chladnými. A
to i přesto, že podle průzkumů popularity před lidovým hlasováním je
s prezidentem spokojeno 75 % kolumbijských občanů.

Martin Hrabálek - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Severokorejský program výroby jaderných zbraní

Pravděpodobně mezi 17.–18. prosincem 2003 by mělo začít v Pekingu
druhé kolo multilaterálních rozhovorů o budoucnosti severokorejského
jaderného programu za přítomnosti šesti zemí – USA, Ruska, Číny,
Japonska, Jižní Koreje a Severní Koreje. Od počátku jaderné krize,
jež vznikla před rokem, se Severní Korea domáhá podepsání paktu o
vzájemném neútočení s USA. To je taktéž podmínka zastavení
severokorejského programu výroby jaderných zbraní. Srpnové první
kolo šestistranných rozhovorů uvízlo hlavně na faktu, že Severní
Korea v předloženém návrhu hovoří o „principu simultánní akce“, což
pro změnu odmítá Washington, který zdůrazňuje nezbytnost prvního
kroku Severní Koreje. Podle jihokorejského národního bezpečnostního
poradce Ra Čong-Yila je nyní Severní Korea připravena zmíněný
princip přeformulovat.

Nikola Hynek - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Krajanský zákon – korálek na šňůrce slovensko-maďarských vztahů

Specifičnost a problémovost vztahů Slovenska a Maďarska vychází z
historické zkušenosti. Slovensko bylo dlouhou dobou součástí
uherského státu, popřípadě uherské části habsburské monarchie,
přičemž je nutno připomenout uherské snahy o maďarizaci slovenského
obyvatelstva před rokem 1918 (tyto získaly na intenzitě zejména po
rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867).

Vlastimil Havlík - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Krize legitimity – začátek konce hegemona?

Formálně od konce studené války, de facto již od poloviny
osmdesátých let, jsou Spojené státy americké vnímány jako jediná
světová supervelmoc. Jejich nezpochybnitelný ekonomický a vojenský
potenciál, ale především schopnost projekce moci kdekoliv ve světě
jim v devadesátých letech zajistila pozici, v níž mohly ovlivňovat
dění takřka kdekoliv ve světě v prakticky bezkonkurenčním prostředí.
Poprvé v historické řadě nastupujících a hroutících se říší tak
vystoupil do popředí státní celek, jehož moc se nezdá být omezena
konkrétním územím či kontinentem a který je tak možné označit za
globálního hegemona i podle přísných měřítek teorie mezinárodních
vztahů.

Michal Nešpor - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Vyhlídky mezinárodního práva a řádu po Iráku

Znalci mezinárodního práva by měli pomoci našim politickým vůdcům,
médiím a voličům lépe si uvědomovat dopady irácké invaze a kosovské
intervence na mezinárodní řád a právo.V polovině roku 2003 zůstávají
tyto implikace stále nejasné.

Ľubomír Majerčík - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Mezivládní konference EU – cesta k novým Římským smlouvám?

4. října byla zahájena mezivládní konference, které předcházela jednání v
Konventu. Nyní se projednává Konventem předložený návrh ústavní smlouvy EU
na úrovni hlav států nebo vlád spolu s ministry zahraničních věcí. Jaké
změny čekají Smlouvy o ES/EU?

Alžběta Jařinová - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Jak přivést zemi k bankrotu: Mugabeho vláda v Zimbabwe

Téměř před čtyřiceti lety získala jihoafrická kolonie Rhodesie nezávislost. Její
ministerský předseda Ian Smith nehodlal dále snášet podřízenost Britské koruně.
„Odpovědnost pionýrů teď leží na našich bedrech,“ pronesl k bílým farmářům, kteří
vlastnili nejlepší část půdy v zemi. Prohlásil se za apoštola diamantového magnáta
Cecila Rhodese, jenž v 19. století získal území zadarmo od kmenových náčelníků.
Stejně jako on, také Smith byl přesvědčen o tom, že vláda domorodé většiny
„nepřipadá v následujících 1000 letech v úvahu“.

Vladimír Vaďura - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Madelaine Albright: Role USA a OSN

Po svém odchodu z funkce ministryně zahraničí USA se Madeleine Albright
poněkud stáhla do ústraní. Věnovala se psaní svých memoárů, které vyšly v
USA i v Česku v letošním roce. Madame Secretary však není jediným důvodem,
proč Madeleine Albright poutá pozornost. V zářijových číslech magazínů
Foreign Policy a Foreign Affairs se objevily její dva články, kterým se
bude následující text blíže věnovat.

Miroslav Bohdálek - 30. Říjen 2003, rubrika Články

Brazilská odpověď na katastrofické scénáře

Poprvé v historii země se s příchodem roku 2003 ujal prezidentského
úřadu levicový kandidát – Luiz Inacio Lula da Silva, známý jednoduše
jako Lula. Zatím nic nenasvědčuje proroctvím o finančním zhroucení
země. Přitom během tří měsíců před volbami země zaznamenala slovy
prezidentova poradce Luize Dulciho „akt finančního terorismu“ v
podobě odlivu finančního kapitálu ve výši 6 miliard dolarů, což opět
dokumentovalo vysokou finanční citlivost latinskoamerických zemí na
fázi politického cyklu.

Nikola Hynek - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Bude izraelská bezpečnostní zeď bezpečná?

Jedním z nejdiskutova­nějších problémů, který bývá po válce v Iráku v
souvislosti se vztahy mezi Izraelci a Palestinci zmiňován, je
výstavba tzv. „bezpečnostní zdi“, která by od sebe fyzicky oddělila
Izrael a Západní břeh.

Marek Čejka - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Komu slouží NAFTA?

„Nechceme větší příval přistěhovalců z Mexika,“ prohlásil před časem
bývalý prezident Gerald Ford v průběhu jedné z akcí, kde Bill
Clinton hájil Severoamerickou zónu volného obchodu (NAFTA). „Pokud
by NAFTA padla, nesli byste zodpovědnost za zvýšenou imigraci
Mexičanů do Spojených států, kde by se snažili získat pracovní
místa, která doposud zastávají Američané.“

Martin Hrabálek - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Integrační paradigma – Multi-Level Governance

Druhá polovina 20. století byla na evropském kontinentu provázena dvěma
protichůdnými procesy. Na jedné straně dochází k decentralizaci a
regionalizaci, kdy vlády čím dál tím více přenášejí pravomoci na nižší
územně-správní úroveň. K tomuto procesu dochází nezávisle na evropské
integraci, s nástupem Maastrichtské smlouvy získávají regiony možnost
rozhodování o evropských záležitostech, jejich podíl na rozhodovacím
procesu v EU se institucionalizuje prostřednictvím Výboru regionů. Na
druhé straně dochází postupně k přenášení rozhodování z úrovně národních
vlád na nadnárodní orgány Evropských společenství. Rozsah přenesených
pravomocí se postupně od Římské smlouvy rozšiřuje z výhradně ekonomické
oblasti do celé škály aktivit tradičně náležejících státu.

Ľubomír Majerčík, Vlastimil Havlík - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Reforma strukturálních fondů ve světle nového rozšíření EU

Strukturální politika patří mezi nejožehavější otázky týkajících se EU.
Nové rozšíření EU tuto problematiku ještě více dramatizuje. Z logiky
současné praxe využívání strukturálních fondů je patrné, že po rozšíření
EU plánovaném na rok 2004 by se celá regionální politika EU musela
zhroutit. Obrovská škála oblastí, které pokrývají současné cíle Komise v
kombinaci s velkým zvětšením rozlohy EU (a to takřka výhradně o regiony,
jejichž HDP na obyvatele je nejen pod úrovní EU, ale i pod úrovní, pro
kterou jsou země oprávněny čerpat ze strukturálních fondů) by znamenalo
vážné ohrožení celé politiky soudržnosti EU.

Vít Dočkal - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Je Tony Blair válečný zločinec?

V červenci 2003, téměř přesně v den pětiletého výročí podepsání Římského statutu
zřizujícího Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court, ICC) oznámil
prokurátor tohoto soudu Luis Moreno-Ocampo, že obdržel návrh na přezkoumání účasti
britských jednotek na válce v Iráku.

Ľubomír Majerčík - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Mediální kampaň vlády před referendem o vstupu do EU

Ve chvíli vzniku tohoto textu vládní mediální kampaň ke vstupu do
Evropské unie vrcholí. Nejedná se tedy o komplexní hodnocení, ale
jen několik poznámek k jejímu dosavadnímu průběhu.

Jaroslav Petřík - 8. Červen 2003, rubrika Články

Vysoká účast ve volbách – vítězství euroskeptiků?

Poslední fází vládní europropagandy bude uzel na evropské vlajce, heslo
„nezapomeňte“ a jejím cílem bude přilákat voliče k volebním urnám. Přitom
kritérium vysoké účasti v referendu je do značné míry problematické.

Jaroslav Petřík - 8. Červen 2003, rubrika Články

Americké základny v Evropě

V poslední době se opět objevily úvahy o možnosti přesunutí (či
redukci) amerických vojenských základen ze západní Evropy, především
z Německa, ve prospěch nových amerických spojenců v NATO, zemí
střední a východní Evropy. Americké plány je třeba chápat především
jako odraz nové politické reality a měnících se amerických zájmů.
Druhou stránkou věci je pravděpodobný dopad přesunu základen na
německou ekonomiku v době, kdy prochází stagnací. Spojené státy zde
mohou základny poměrně efektivně využít k „potrestání“ Německa za
jeho protiamerický postoj při válce v Iráku.

David Müller - 13. Květen 2003, rubrika Články

Čas změn k lepšímu

Konec studené války přinesl Latinské Americe naději na novou dimenzi
vztahů se Spojenými státy. Latinskoamerické státy předpokládaly, že
s koncem konfliktu a tedy i s koncem ideologických a strategických
problémů se dočkají začátku nové éry vztahů na západní hemisféře.
První Americký summit z roku 1994, který spustil jednání o Americké
zóně volného obchodu (FTAA), znamenal obnovení kooperace v regionu a
tyto předpoklady ještě posílil. Tento summit skutečně odstartoval
sérii dalších podobných setkání v průběhu devadesátých let. Objevil
se nový prvek, na západní polokouli nezvyklý – všechny státy si
alespoň na formální rovině byly rovny a získaly pocit, že pokrok
může být dosažen společným úsilím všech.

Martin Hrabálek - 13. Květen 2003, rubrika Články

Čínská „Čtvrtá generace“ čelí první výzvě

Velice brzy po nástupu do čela komunistické Číny jsou její noví
vůdci nuceni podstoupit první zkoušku zahraničněpolitické
obratnosti. Generační výměna, jež byla odstartována na podzim
loňského roku ve vedení Komunistické strany a do velké míry završena
personální rekonstrukcí vlády v březnu a dubnu, již sama o sobě
vyvolala směs nadějí a obav o dopadu těchto změn na další
vystupování Číny na mezinárodním poli. Zatímco na domácí scéně
vrcholí drama, spojené s infekcí SARS, politicky celému regionu
dominuje nukleární krize v hlavní roli se Severní Koreou. Pro nového
prezidenta Hu Jing Taa je to krutý zatěžkávací úkol, pro Čínu však
zároveň možná největší příležitost k výraznému posílení své
mezinárodní pozice za poslední čtvrtstoletí.

Michal Nešpor - 13. Květen 2003, rubrika Články

Iniciativa čtyř – konkurence sil NATO?

Německo, Francie, Belgie a Lucembursko se dohodly na obraně Evropy
nezávislé na NATO. Projekt posílené obranné spolupráce je otevřen i
pro další země Unie, Washington je ale proti a zbytek EU
zaskočen.

Alžběta Jařinová - 13. Květen 2003, rubrika Články

USA a Saúdská Arábie – stále spojenci?

Spojené státy nedávno oznámily, že stáhnou většinu svých vojenských jednotek ze
Saúdské Arábie. Konkrétně toto rozhodnutí potvrdil americký ministr obrany
Rumsfeld během své nedávné cesty po Středním východě.

Marek Čejka - 13. Květen 2003, rubrika Články

Role a význam zbraní hromadného ničení v období po studené válce

Role a význam zbraní hromadného ničení v období po studené válce se zásadně
změnily. Za moment, kdy došlo k největšímu nebezpečí použití jaderných zbraní v
období studené války, bývá považována kubánská krize v roce 1962. Sovětský svaz a
Spojené státy americké stály na hraně jaderného konfliktu. Ačkoli USA a SSSR
nebyly jediné státy vlastnící nukleární zbraně, jejich strategická dominance a
bipolarita mezinárodního systému z nich dělala jediné státy a obecně aktéry v
mezinárodním prostředí schopné tyto zbraně použít.

Miroslav Bohdálek - 13. Květen 2003, rubrika Články

Hrozí zánik OSN?

„My, lid spojených národů, jsouce odhodláni uchránit budoucí pokolení metly války,
která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti, odhodláni
prohlásit znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské
osobnosti, v rovná práva mužů i žen a národů velkých a malých, odhodláni vytvořit
poměry, za nichž mohou být zachovány spravedlnost a úcta k závazkům plynoucím ze
smluv a jiných pramenů mezinárodního práva, a odhodláni podporovat sociální pokrok
a zlepšovat životní úroveň ve vetší svobodě.“ (předmluva Charty OSN)

Tereza Tomášová - 29. Březen 2003, rubrika Články

Co znamená Lula pro Brazílii?

27. října zvítězil v brazilských prezidentských volbách Luis Inacio
Lula da Silva, kterému Brazilci neřeknou jinak než Lula. Byl zvolen
ve spravedlivých, demokratických volbách, což vzhledem k míře
demokracie v latinskoamerickém regionu, která je častěji pouze
prohlašovaná než reálná, lze považovat za výrazně pozitivní. Co však
Lulovo zvolení pro Brazílii znamená? Podnikatelské kruhy se ho
vzhledem k jeho levicovým názorům a příslušnosti k Dělnické straně
děsily již před volbou. Nyní, kdy je zřejmé, že Lula povede zemi po
dalších několik let, je otázkou, zda se jejich panika ještě
prohloubí a Lula nastolí tvrdou socialistickou politiku.

Martin Hrabálek - 11. Březen 2003, rubrika Články

Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu

Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu je
regionální organizací založenou v květnu roku 1981 Bahrajnem,
Kuvajtem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty.
GCC byla vytvořena především z iniciativy Saudské Arábie, které se
podařilo přimět ostatní země ke spolupráci. Většina států v Perském
zálivu velmi dobře vnímala a vnímá svou relativní slabost, neboť i
když disponují obrovskými zásobami ropy, jejich skutečná síla je
sporná vzhledem k malé a roztříštěné populaci (pouhých 28 miliónů) a
obrovskému území (2,6 milionu km čtverečních).

David Müller - 11. Březen 2003, rubrika Články

Vyhodnocení efektivity trestních tribunálů pro Rwandu a bývalou Jugoslávii

Arménské masakry v roce 1915 jsou považovány za první genocidu dvacátého
století. Muži a ženy byli odvedeni na opuštěná místa a tam vzápětí
zavražděni. Ti, kteří nebyli zabiti ihned, zemřeli při deportacích.
„Otomanská vláda nařídila (…) hromadnou deportaci arménského obyvatelstva
z východních a jihovýchodních provincií říše.“ Více než 1,5 milionu
Arménců bylo vyvražděno, arménská otázka ve východní Anatolii byla
vyřešena.

Ľubomír Majerčík - 11. Březen 2003, rubrika Články

Východní Timor: Rok poté

20. května 2002 se Východní Timor zbavil závislosti na Indonésii a stal se
nezávislým státem pod názvem Timor Leste. Indonésie má zkušenosti se
separatistickým hnutím už od počátku svého vzniku. Postavení Východního Timoru je
však poněkud odlišné, neboť Timor nikdy nebyl součástí nizozemské Východní Indie.
Téměř čtyři století byl pod portugalskou vládou. V době dekolonizace v roce 1960
byl Východní Timor označen Valným shromážděním OSN jako nesamostatné teritorium
(non-self-governing territory) a byl spravován Portugalskem jako zámořská
provincie. Roku 1974, po pádu autoritativního režimu, dalo Portugalsko najevo
ochotu uznat Timoru právo na sebeurčení dané Chartou OSN, tedy i případnou
nezávislost.

Miroslav Bohdálek - 11. Březen 2003, rubrika Články

Kdo vyhraje volby v Izraeli?

Mírový proces na Blízkém východě je již několik let pohřben a
vzájemné vztahy mezi Izraelem a Palestinskou autonomií se dostaly na
bodu mrazu. Také současná bezpečnostní a vnitropolitická situace v
Izraeli je velmi špatná a země navíc prodělává znatelný hospodářský
propad. Napětí v oblasti zvyšuje i velmi pravděpodobná vojenská akce
proti Iráku. Za této situace byly v Izraeli vypsány na 28. leden
letošního roku předčasné parlamentní volby.

Marek Čejka - 9. Leden 2003, rubrika Články

Východní rozšíření Evropské unie a otázka Kaliningradu

David Müller - 9. Leden 2003, rubrika Články

Kolumbie – konflikt bez řešení?

Ozbrojené násilí rozhodně není v Kolumbii novým fenoménem. Ve
třicátých a čtyřicátých letech minulého století se země takřka
permanentně zmítala v ekonomických, politických i sociálních
problémech, které nakonec po zavraždění populistického politika
Jorge Eliecera Gaitána v dubnu 1948 vyústily v období, které
Kolumbijci nazývají velmi příznačně „Násilí“ (La Violencia). Během
následujících osmnácti let držela vláda kontrolu v podstatě pouze
nad hlavním městem Bogotou a na venkově probíhaly rozsáhlé boje.
Počet mrtvých v období La Violencie se odhaduje na 200 tisíc.

Martin Hrabálek - 9. Leden 2003, rubrika Články

Summit NATO v Praze

Na pražském summitu schválila Severoatlantická aliance své největší rozšíření i
nejhlubší vojenskou reformu. Jediné, na čem se spojenci nedohodli, je společné
tažení proti Iráku.

Alžběta Jařinová - 9. Leden 2003, rubrika Články

Velká strategie

Národní bezpečnostní strategie George W. Bushe by mohla představovat nejrozsáhlejší posun v americké strategii od počátku studené války. Její úspěch nicméně záleží na ochotě zbytku světa přijmout americkou moc s otevřenou náručí.

Ľubomír Majerčík - 9. Leden 2003, rubrika Články

Je potřeba transformovat Severoatlantickou alianci?

Méně než 24 hodin po teroristickém útoku 11. září na Spojené státy se američtí
spojenci Severoatlantické aliance sešli a odvolali se na článek 5 Smlouvy o NATO,
který dává záruku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny.
Nicméně, když přišel čas realizovat tuto záruku v podobě vojenské akce v
Afghánistánu při Operaci Trvalá Svoboda, nebylo NATO využito. Američané se
rozhodli, že nepožádají NATO o vojenskou podporu, a to z politických a
strategických důvodů: pouze Spojené státy měly ten správný druh vybavení k
přípravě vojenského zásahu přes půl zeměkoule a Washington neměl zájem o vojenský
zásah dalších 18 spojenců v této kampani.

Alžběta Jařinová - 21. Listopad 2002, rubrika Články

Výzvy pro Americkou zónu volného obchodu

V roce 1989 řekl známý ekonom Lester Thurow, že „GATT je mrtvý“.
Komunikace mezi státy nebyla schopna posunout jednání o likvidaci
obchodních bariér dál a největší obchodní mocnosti, bránící si své
domácí trhy, si to vlastně ani nepřály. Přesto si o čtyři roky
později na Thurowovo proroctví nikdo nevzpomněl, když byly
uruguayským kolem dohody úspěšně dokončeny.

Martin Hrabálek - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Globalistická výzva paradigmatu „střetu civilizací“

Kniha S. Huntingtona Střet civilizací je bezpochyby jedním z
nejvlivnějších děl poslední doby, a to nejen na poli teorie
mezinárodních vztahů. Ze souboru více než deset let starých
přednášek amerického politologa se stal bestseller, citovaný v
médiích a známý široké veřejnosti. 11. září 2001 a události po něm
následující jako by potvrzovaly prorockou povahu Huntingtonových
tezí o blížícím se konfliktu hlavních kulturně-historických entit.
Islámský svět se krvavě střetl se světem západním – existuje lepší
důkaz toho, že nás místo Fukuyamova idylického „konce historie“ a
nástupu globální nadvlády principů liberální demokracie čeká
Huntingtonovo „nebezpečné století“? Významný americký politolog
P.Sederberg se ve svém článku „Hledání 21.století“ pokusil o
polemiku s hlavními myšlenkami Huntingtonova díla z pozice
globalistického paradigmatu a došel k podivuhodným závěrům.

Michal Nešpor - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Prvních sto dní Mezinárodního trestního tribunálu

Na začátku října uplynulo sto dní od 1. července 2002, kdy nabyl
účinnosti Římský statut Mezinárodního trestního tribunálu. Stalo se
tak poté, co jej podepsalo 139 států a potřebných šedesát do dubna
ratifikovalo. Statut byl dojednán na konferenci v Římě v roce 1998,
od té doby proběhlo deset Přípravných komisí, na kterých byly
přijaty další dokumenty nezbytné k fungování soudu.

Ľubomír Majerčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Irsko a smlouva z Nice

Na konci října 2002 se Irové v referendu rozhodli přijmout smlouvu z
Nice. Toto rozhodnutí je veskrze pozitivní jak pro Evropskou unii,
tak pro deset kandidátských zemí, jejichž přistoupení k Evropské
unii je do značné míry závislé právě na smlouvě z Nice.

David Müller - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Současný izraelsko-palestinský konflikt – pohled zevnitř

Prakticky každý den vytvářejí média obraz Izraele a Palestinské
samosprávy, který v člověku evokuje představy, že nelze vyjít do
ulic zdejších měst, žít relativně běžným životem apod. To je však
pravda jen částečně. Jako obvykle mají média ve zvyku přinášet pouze
ty nejsenzačnější, tj. nejmorbidnější události a v případě Blízkého
východu to platí několikanásobně. Skutečná realita zdejšího života
tak zůstává nezasvěcenému prakticky skryta a většina lidí na světě
vnímá obraz zdejšího dění jen v nejhrozivějších konturách.

Marek Čejka - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Kapitalismus v čínském stylu

Ačkoli věrní straníci mluví o čínském ekonomickém modelu jako o
„sociálně tržní ekonomice s čínskými rysy“, daleko výstižnější popis
by byl „kombinace státní a soukromé ekonomiky s evropskými rysy.“
Tento popis znamená intervenující vládu v roli výrobce, regulátora a
majitele, vzrůstající soukromý sektor podílející se na více než
třetině čínské nezemědělské produkce a plejádu smíšených podniků
pohybujících se mezi vládní, domácí soukromou a zahraniční účastí.

Ľubomír Majerčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Král je mrtev – ať žije král!

Nadcházející XVI. sjezd Komunistické strany Číny (KSČ) je událostí,
na niž se v očekávání listopadového summitu NATO v Praze nejen v
našich médiích poněkud zapomíná. Ač spojitost mezi těmito dvěma
konferencemi nemusí být na první pohled zřejmá, do velké míry spolu
souvisí. Od obou z nich totiž svět očekává především další posun od
klimatu studené války k něčemu, co budou pravděpodobně schopni
výstižně pojmenovat až historikové mezinárodních vztahů za několik
desítek let.

Michal Nešpor - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Olympijské hry v Pekingu 2008: lidská práva a mezinárodní vztahy

13. července 2001 zvolil Mezinárodní olympijský výbor v Moskvě na svém
112. zasedání Peking jakožto pořadatelské město letních Olympijských her v
roce 2008. Nebylo to rozhodnutí nijak překvapivé, Peking byl již před
samotnou volbou považován za hlavního favorita, což ale nic nevypovídá o
problematičnosti tohoto výběru.

Ondřej Rojčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články

AIDS jako politický problém současné Afriky

Rozšíření nemoci AIDS nyní představuje obrovský sociální a
ekonomický problém rozvojového světa a stejně tak veřejný problém
bezprecedentního rozsahu. Subsaharská Afrika je nejvíce zasaženou
oblastí světa s třiadvaceti miliony nemocných či zasažených virem
HIV. V roce 1998 AIDS způsobil smrt 2,2 milionu lidí, což je
desetkrát více obětí než ve válečných konfliktech. Předpokládaná
délka života, která v subsaharské Africe za patnáct let
postkoloniální éry vzrostla na úctyhodných 59 let, poklesla v
devadesátých letech natolik, že na konci dekády se odhadovala její
výše na 45 let. V nejpostiženějších státech je nakaženo až 25 %
dospělé populace.

Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Demokratická Evropa nebo Evropa demokracií?

Jens-Peter Bonde je dánským poslancem Evropského parlamentu (EP) od
roku 1979 a předsedá frakci EDD (Europe of Democracies and
Diversities Group). Zároveň je jedním z hlavních představitelů
eurorealismu, což potvrzuje jeho předsednictví parlamentní skupině
SOS Democracy Intergroup. Vedle své praktické politické činnosti se
zabývá evropskou integrací i teoreticky. Je autorem asi 40 knih na
toto téma. Poslední z nich je právě Konvent o budoucnostech Evropy
(The Convention – On The Futures of Europe).

Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Evropa v dnešním světě

Přestože myšlenky na integraci evropských států se objevují již
několik století, první smlouva, která se týkala uhlí a oceli, byla
podepsána teprve před 51 lety. Za tu dobu vzrostl počet členských
států, ze sektorově zaměřené integrace byl vytvořen široký otevřený
prostor zahrnující aktivity ekonomické, obchodní, finanční a
sociální. Z formování vnitřního trhu se integrační úsilí poté
přesunulo k vytvoření společné zahraniční a bezpečností politiky a
ke spolupráci v oblasti justice a vnitra.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Evropa Evropanům v Evropském konventu?

Evropská unie stojí na prahu 3. tisíciletí a musí čelit několika
výzvám: rozšíření o země střední a východní Evropy, reforma
vlastních institucí, zjednodušení rozhodovacího procesu, který je
pro většinu Evropanů naprosto nepřehledný a zmatečný, a konečně
formulace nových politik a cílů ve světle dalšího posunu integrace.
Je třeba si uvědomit, že veškeré výše zmíněné problémy jsou velmi
úzce propojeny, a proto je nelze řešit odděleně.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Francie: Příprava na ozbrojené konflikty 21. století

Není pochyb o tom, že 11. září významně ovlivnilo vnímání
bezpečnostního prostředí ve světě. Bezpečnostní rizika, která se
před tímto datem nezdála být příliš pravděpodobná, se najednou
dostala do centra pozornosti. Otázkou je, nakolik jsou státy a
jejich ozbrojené síly schopny efektivně čelit této výzvě.
Probíhající americká kampaň proti terorismu nám na tuto otázku může
poskytnout odpověď. Klíčovou roli v tomto novém typu konfliktu mají,
vedle technologicky nejvyspělejší armády na světě, i američtí
spojenci, jejichž kapacita vyrovnat se novým trendům je omezenější.
Součástí válečné koalice je i Francie, jejíž ozbrojené síly prošly
od roku 1996 zásadní reformou. Nyní se poprvé prakticky ukazuje,
nakolik byla tato reforma relevantní pro schopnost vést válku v 21.
století.

Petr Svačina - 6. Květen 2002, rubrika Články

Geny v mezinárodních vztazích

Dokážete si představit Světovou obchodní organizaci (WTO), kterak
ruší národní zákaz dovozu klonovaných embryí, protože je to překážka
svobodnému obchodu? Asi ne. WTO, ani jednotlivé vlády, vědci či
etikové nedokáží efektivně regulovat biotechnologii člověka v
globálním měřítku. Tu technologii, ve které se skrývají pozitivní,
ale i velmi nebezpečné aspekty. Biotechnologie znamená jednak naději
vyléčení takových nemocí jako je cystická fibróza nebo Alzheimerova
choroba, na druhou stranu před nás staví takové fenomény jako
klonování lidí, geneticky upravené děti podle přání (biologických?)
rodičů či „výroba“ hybridních lidsko-zvířecích tvorů.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Břemeno globální dominance: potřeba nové strategie?

Po více než padesát let se americká zahraniční politika snažila
zabránit vzniku nových velmocí. Tato strategie se ukázala jako
obtížná, zbytečná a stále riskantnější. Spojené státy budou
bezpečnější a svět stabilnější, pokud se nyní Amerika rozhodne
zbavit se tohoto břemene a dovolí ostatním zemím pečovat samy o
sebe.

Michal Nešpor - 6. Květen 2002, rubrika Články

Kam se Saddámem?

Američani se měli zbavit Saddáma Husajna během války v
Zálivu. Pozdě bycha honiti. Zastánci i odpůrci nové kampaně
proti Iráku se shodnou, že administrativa Bushe st. měla vyřešit
problém s Husajnem, když k tomu měla výjimečnou příležitost.
Vojenští představitelé se však v roce 1991 rozhodli nepokračovat v
tažení na Bagdád. V dané situaci se to zdálo jako nejlepší řešení.
USA nemohly očekávat, že tehdejší koalice, zahrnující i arabské
státy, bude souhlasit se svržením irácké vlády. Chyby byly učiněny
až po válce v Zálivu. Američané souhlasili s použitím iráckých
helikoptér pro účely iráckých politických vůdců. Ve skutečnosti byly
tyto helikoptéry použity při potlačování šíitských a kurdských
povstání. Druhou chybou pak bylo odmítnutí podpory těmto povstáním v
obavách, že by to destabilizovalo celý region.

Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Klaus, Zeman a Beneš na cestě z Evropy

Padesát let staré – a podle některých právních názorů již vyhaslé
– Benešovy dekrety se staly ústředním mottem letošního předvolebního
klání. Dokonce o nich jedná i Evropský parlament. Do debaty na
domácí politické scéně naposledy přispěli poslanci Cyril Svoboda
(KDU-ČSL) a Jan Zahradil (ODS) v Nedělní partii na TV Prima.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

NATO do Izraele – ihned!

V předvečer čtyřiapadesátého výročí vyhlášení své nezávislosti by Izrael
potřeboval mezinárodní ochranu – a to ze dvou hlavních důvodů: Jednak aby
se byl schopen ubránit sám vůči sobě, a pak také proti těm, kdož proti
němu bojují. To se na první pohled nemusí jevit jako příliš příjemná
zpráva, ale na druhou stranu ji lze vnímat i jako pozitivum, neboť by to
mohlo celému světu značně ulehčit. Namísto aby si však Izrael tento fakt
uvědomil, vydává se raději do boje téměř proti celému světu a odmítá jeho
pomocnou ruku a tím i myšlenku, že by mu svět mohl pomoci zajistit jeho
ochranu a bezpečnost.

Marek Čejka - 6. Květen 2002, rubrika Články

Pobaltí – hrozba pro NATO?

George Bush při svém loňském projevu ve Varšavě, kde slíbil vymazat
„umělé hranice dělící Evropu již příliš dlouho“, pobízel NATO
k rozšíření nabídky členství pro nové kolo rozšiřování, které má
proběhnout po summitu v Praze v listopadu 2002. Pokud NATO nabídne dalším
zemím, aby se připojili, je pravděpodobné, že Estonsko, Litva a Lotyšsko
budou mezi dalšími pozvanými nebo budou dokonce jedinými. Myšlenka
jednotné Evropy má své základy již na počátku studené války, ale v
případě, že by se členy NATO staly státy, které byly dříve sovětskými
republikami, překročila by Severoatlantická aliance novou hranici a mohla
by tak vytvořit hrozbu své vlastní bezpečnosti.

David Müller - 6. Květen 2002, rubrika Články

Budoucnost politického islámu

Byly teroristické útoky na New York a Washington posledním vzdechem
radikálního islámu, nebo byly naopak předzvěstí dlouhodobě vyhrocených
vztahů mezi muslimy a západním světem? Postaví se muslimové proti násilí a
přiblíží se Západu, nebo nechají Usámu bin Ladina a jeho následovníky
určovat vztahy mezi muslimy a Západem?

Martin Hrabálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Filipíny: Druhý cíl americké války proti terorismu

Druhou cílovou oblastí v americké kampani proti terorismu se staly
Filipíny, kterým Spojené státy poskytují materiální i personální
pomoc v boji proti islámské teroristické skupině Abu Sayyaf. Situaci
na Filipínách však ani v nejmenším nelze srovnávat se situací, která
je a byla v Afghánistánu. Tento článek si klade za cíl stručně
přiblížit pozadí celého filipínského problému, který není v našem
prostředí příliš znám, vzhledem ke značné geografické i kulturní
vzdálenosti této oblasti.

Petr Svačina - 15. Březen 2002, rubrika Články

Příčiny argentinské krize

Současnou argentinskou krizí nebude trpět pouze 35 milionů obyvatel
této jihoamerické země. Hospodářský úpadek bude mít vliv na situaci
v latinskoamerickém regionu jako celku. Již nyní je jisté, že
Argentina bude muset upustit od reforem, které byly započaty
prezidentem Menemem na počátku devadesátých let. Ty sice nejsou
důvodem současné krize, ale poslouží jako obětní beránek a
odůvodnění pro opětovné znárodnění podniků, vztyčení bariér
zahraničním investicím a dovozu a zvýšení vládních výdajů.

Martin Hrabálek - 5. Březen 2002, rubrika Články

Jak se žije v Bosně a Kosovu

Ráda bych připojila pár svých úvah nad článkem o americkém angažmá v
Bosně a Kosovu a srovnala jej se svými poznatky získanými během dvou
týdenních pobytů v Sarajevu, v Bosně, v květnu 2001 a lednu
2002.

Martina D. - 5. Březen 2002, rubrika Články

Bude Giscard d’Estaing druhým Benjaminem Franklinem?

Jedním z cílů zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a 15. prosince
2001 bylo přijetí Deklarace o budoucnosti Evropské unie. Na jejím
vytvoření pracovala tzv. Laekenská skupina ve složení Jacques
Delors (bývalý předseda Komise EU), Jean-Luc Dehaene (bývalý
belgický premiér), Giuliano Amato (bývalý italský premiér),
Bronislaw Geremek (bývalý polský ministr zahraničí) a David Miliband
(poslanec britského parlamentu).

Miroslav Bohdálek - 5. Březen 2002, rubrika Články

Jak z Balkánu?

Mírové uspořádání v Bosně a Kosovu udržuje tyto země již několik let
v obtížné situaci, vycházející z nesmiřitelných rozporů mezi
zúčastněnými stranami. Intervenující síly zde vytvořily politické
podmínky, jež obcházejí ústavní principy, demokracii a právo na
sebeurčení a ve svém důsledku si tak vynucují další setrvání
„okupačních sil“ v této oblasti.

Martina D. - 5. Březen 2002, rubrika Články

Kypr – předpověditelná krize

I když je krizový region většinou dobře identifikovatelný,
konkrétním vyústěním mezinárodní krize jsou politici většinou
zaskočeni. Jiná situace je ohledně sporu mezi Evropskou unií a
Tureckem v otázce Kypru. Přistoupení řecké části Kypru k EU v roce
2004 vyvolá velké spory mezi Západem a Tureckem. Krize však vypukne
už na konci roku 2002, kdy chce EU vyzvat kandidáty k přistoupení.
Zhatilo by se tak úspěšné zmírňování napětí mezi Řeckem a Tureckem v
posledním období a krize by mohla vyústit v tureckou anexi severní
části Kypru, potažmo v ozbrojený konflikt dvou členů NATO.

Miroslav Bohdálek - 5. Březen 2002, rubrika Články

Mušaraf – druhý Ataturk?

Generál Parvíz Mušaraf je každým coulem profesionální voják. Když se
Mušaraf, velitel pákistánského generálního štábu, vracel v říjnu 1999
letadlem ze Srí Lanky, byl během letu odvolán ze své funkce. Naváz Šaríf,
pákistánský premiér, se domníval, že Mušaraf toho proti svému odvolání
nemůže ve vzduchu mnoho udělat. To byla mylná domněnka. Po svém přistání
na letišti v Karáčí zorganizoval Mušaraf převrat, Šarífa postavil před
soud a následně poslal do exilu do Saudské Arábie. Sebe pak dosadil na
jeho místo. Převrat se opět ukázal jako jeden z hlavních způsobů výměny
politických postů v muslimském světě. Osobnost politika zde hraje mnohem
větší roli, než nějaké mlhavé principy.

David Müller - 5. Březen 2002, rubrika Články

Role Spojených států amerických na Blízkém východě: minulost a současnost

Postavení Spojených států v dění na Blízkém východě bývá sice často
považováno za klíčové, avšak i ono prochází postupem času určitými
proměnami, závisejícími hlavně na zahraničněpoli­tických doktrínách
amerických prezidentů.

Marek Čejka - 5. Březen 2002, rubrika Články

Otrokářství – světový problém

Otrokářství nebylo vymýceno. I když staletí bojů a oběti ze strany protiotrokářských
aktivistů nakonec vedly k zakázání otroctví na půdě mezinárodního práva, k úplnému
vítězství ve skutečnosti nedošlo. Konzervativní odhady naznačují, že na tak rozdílných
místech jako je Nigérie, Indonésie či Brazílie žije minimálně 27 milionů lidí v
podmínkách faktického otroctví.

Ľubomír Majerčík - 5. Březen 2002, rubrika Články

Americký mýtus o boji proti terorismu

Bývalý důstojník CIA vysvětluje, proč se terorista Usáma bin Ládin nemá ze
strany americké tajné služby čeho bát.

Michal Nešpor - 5. Březen 2002, rubrika Články

Amnesty International kritizuje priority španělského předsednictví EU

Při příležitosti projevu španělského předsedy vlády José Maria
Aznara před Evropským parlamentem minulý týden vydala Amnesty
International dokument Agenda lidských práv v Evropské unii pro rok
2002: Memorandum španělskému předsednictví.

Ľubomír Majerčík - 4. Únor 2002, rubrika Články

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní
vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní
nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko
reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s
jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy,
že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a
politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v
tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který
nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem EU je
zajistit stabilitu a ochranu, pak další výzvou je začlenit Rusko do
širší Evropy na základě sdílených hodnot a společných zájmů, ale s
vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně nepravděpodobné.

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Irák po Saddámovi

Mnoho západních politiků se od konce války v Perském zálivu domnívá,
že „irácký problém“ se ztratí společně s odchodem Saddáma Husajna z
politické scény. Někteří komentátoři tento problém označují za
biologický. A to ne v souvislosti s biologickými zbraněmi, ale se
smrtelností iráckého vůdce.

Martin Hrabálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Izraelský pravicový radikalismus a fenomén osadnictví

Za současného stavu věcí, kdy je Stát Izrael považován za demokratickou
samostatnou a plnohodnotnou entitu, zatímco Palestinská národní samospráva
ještě zdaleka ne, je srovnání palestinského radikalismu s radikalismem
izraelským (či židovským) velmi obtížné. Přesto bych se rád o tomto
fenoménu blíže zmínil.

Marek Čejka - 4. Únor 2002, rubrika Články

Rusko-americký vztah vznikl náhodou, ale může dále sílit

Západ by neměl být překvapen ruskou spoluprací ve válce proti terorismu,
ale neměl by ji považovat za ruskou slabost. Ruská politika po 11. září a
navázání přátelských vztahů se Západem nejsou takovou novinkou, jak by se
mohlo někomu na první pohled zdát. Upozornila na to Nicole Jacksonová,
odbornice na vojenské záležitosti Ruska a Střední Asie, nyní
post-doktorátní členka fakulty Normana Patersona pro mezinárodní vztahy na
Carletonské univerzitě v Ottawě.

Miloš Kaláb - 4. Únor 2002, rubrika Články

Poslední vítězství globalizace?

„Éra globalizace je u konce,“ prohlásil John Gray, profesor Evropského myšlení na
London School of Economics and Political Science, dva týdny po teroristických
útocích na Spojené státy americké. Gray je známý zarytý kritik globalizace, proto
bychom mohli jeho myšlenky snadno odbýt. Avšak událostmi minulého roku byla
zasažena víra i dlouholetých zastánců globalizace. Ještě před tím, než terorismus,
antrax a válka ovládly novinové titulky, se zdálo, že proces globální integrace
promění dezintegraci úplně jiné síly.

Ľubomír Majerčík - 4. Únor 2002, rubrika Články

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto
subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i
způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí
do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku
obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické
potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět
dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z
jednotného trhu. Jestliže cílem EU je zajistit stabilitu a ochranu, pak další
výzvou je začlenit Rusko do širší Evropy na základě sdílených hodnot a společných
zájmů, ale s vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně nepravděpodobné.

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Zpráva o stavu Unie 2002

„Náš stát je ve válce, naše ekonomika je v recesi a civilizovaný svět čelí
bezprecedentnímu nebezpečí. Přesto naše unie nebyla nikdy silnější.“

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Americká supervelmoc?

Immanuel Wallestein již minimálně od roku 1980 tvrdí, že hegemonie
Spojených států upadá. Toto tvrzení má být analytické, a ne
normativní. Je také velmi kontroverzní a vzbuzuje bouřlivé reakce u
subjektů vyskytujících se na obou pólech politického spektra kdekoli
ve světě. Pravicově orientovaní autoři vyčítají Wallersteinovi, že
jeho tvrzení není pravdivé a prohlašují, že Spojené státy pouze
nedávají navenek znát svoji sílu. Jedním dechem dodávají, že
takovouto analýzou vytváří defétistický přístup, který sám sebe
naplňuje.

Martin Hrabálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Kam směřují transatlantické vztahy?

Transatlantická spolupráce mezi USA a Evropou se v první dekádě
tohoto století výrazně změní. Napětí může pramenit z rozdílného
ekonomického vývoje vytvářeného jednotlivými vládami nebo také ze
snahy některých evropských států soutěžit o globální politické
vedení. To se však nemusí stát. Může vzniknout i hlubší atlantická
aliance s lépe definovanými zájmy. Mimo možnost předpověditelnosti
pak existuje tisíc jiných alternativ ležících někde uprostřed.

Miroslav Bohdálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Konflikt mezi sekulárními a religiózními Izraelci v současnosti

Poněkud ve stínu současných napjatých vztahů mezi izraelskými Židy a
Palestinci zůstává ve světových sdělovacích prostředcích jakékoliv
jiné vnitropolitické dění v Izraeli. Prakticky úplně bývá v
současnosti opomíjen jeden ryze židovský vnitřní problém Izraele –
konflikt mezi sekulárními a religiózními Izraelci, přesněji řečeno
konflikt mezi sekulární většinou izraelského židovského obyvatelstva
na straně jedné a religiózní menšinou (tedy možno říci menšinou
ortodoxní a ultraortodoxní) na straně druhé.

Marek Čejka - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Obchod s Čínou?

25. února byl profesor obchodu Li Shaomin zatčen, uvězněn a obviněn ze
špionáže pro Taiwan. Nehledě na to, že je americkým občanem, nehledě na
to, že ve svých článcích pro časopis China Business Review vyjadřuje
optimismus nad čínským investičním ovzduším. Asi byl Li až příliš
optimistický. Věřil, že růst čínské ekonomiky vytvoří, jak píše ve svém
článku z roku 1999, „systém vlády založený na právu.“ Ale jak se sám
později přesvědčil, čínští představitelé mají jiné plány.

Ľubomír Majerčík - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Máme odpustit dluhy rozvojovým zemím?

Odpouštění dluhů se stalo oblíbeným tématem jak pro veřejnost, tak pro
některé politiky a celebrity. Ale i přes oblíbenost této myšlenky není
odpuštění dluhů pro chudé státy východiskem. Tento akt by pouze uvolnil
prostředky pro zkorumpované vlády a k naprosté většině obyvatelstva by se
žádné peníze nedostaly. Zde předkládáme několik základních omylů, které se
často uvádějí v souvislosti s odpuštěním dluhů.

Martin Hrabálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Padělaná identita Evropy

V poslední dekádě nabrala evropská integrace závratné tempo – od
Maastrichtu přes Nice až po zavedení eura. Jeden jednotící element se však
tomuto procesu vyhnul: společná identita, smysl pro sdílenou sounáležitost
a evropanství. Eurokraté kráčejí dopředu, vytvářejíce institucionální
architekturu Evropy, ale množství volebních rozhodnutí občanů (irské
odmítnutí rozšíření EU, dánské zamítnutí eura) reflektují potíže s
rychlostí a rozsahem evropské integrace a rozšíření EU. Jestli chtějí
evropské politické elity překonat tento nesouhlas, musejí se dostat za
hranice obchodní a materiální unie a začít mluvit o společné kulturní
identitě.

Miroslav Bohdálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Přinese islám demokracii na Střední Východ?

Islám je dnes vnímán především na základě videozáznamu letadla,
narážejícího do Světového obchodního centra. Nejrůznější „odborníci“ v
mediích ostře odsuzují anti-muslimský fanatismus a spěšně upozorňují
veřejnost, že islám je navzdory činům extrémistů náboženstvím míru a
tolerance. Mnozí z nich však jedním dechem varují před „střetem
civilizací“, jenž uvrhne moderní, sekularizovaný Západ do války s částí
světa, topící se ve věčné nenávisti a zuřivém fundamentalismu.

Michal Nešpor - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Africká jednota – budoucnost nebo utopie?

Kwame Nkrumah je mrtev, ale jeho představy o Africe jsou stále živé.
Nkrumah, ghanský prezident z přelomu 50. a 60. let, africký
socialista, ale především duchovní otec idejí panafrikanismu, byl
tím, na jehož myšlenkách stála a stále částečně stojí idea
sjednocení Afriky. Jeho heslo pro Afriku znělo: „vždy vpřed,
nikdy zpět“.

David Müller - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Čína – hrozba pro Spojené státy?

Budoucí strategické schopnosti Čínské lidové republiky se budou
významně lišit od minulosti – je pravděpodobný jak velký
kvantitativní vzestup, tak výrazný kvalitativní zlepšení.

David Müller - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Strategické dopady teroru v informačním věku

Války a revoluce bývají hybnou silou strategické změny. Zářijové
události nás nutí přehodnotit obranné priority, analyzovat možná
složení aliancí a koalic proti novým ohrožením a revidovat postupy,
jakými se budou vést budoucí války. Musíme při tom brát ohled na to,
že válka v globalizovaném světě má hluboký dopad na politické a
ekonomické vztahy. Životnost „staré“ geopolitiky a dnes již
zastaralé formy mezinárodního násilí ukázaly, že nežijeme jenom v
jednom globalizovaném světě, ale v několika globálních
geopolitických časových zónách. Na politicích a stratézích teď je,
aby rozlišili požadavky na zahraniční politiku vůči těmto různým
okruhům.

Ľubomír Majerčík - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Evropské Rusko?

Ve světle společného summitu Ruska a Evropské unie, konaného na
přelomu září a října v Bruselu, je zřejmě konečně třeba přehodnotit
dojem, který dlouho vzbuzovala ruská zahraniční politika vůči zemím
západní Evropy. Obě strany se shodly, že je nutné otupit některé
ostré hrany ve vzájemných vztazích Ruska a EU. Pod dojmem Putinova
příslibu větší pružnosti ruské zahraniční politiky v citlivých
otázkách rozšiřování EU a NATO souhlasil Vysoký představitel pro
Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana se
zintenzivněním summitů a vytvořením komunikačních kanálů, jež by
umožňovaly hlubší spolupráci obou těchto nejvýznamnějších evropských
politických hráčů. Nakolik však můžeme mluvit o změně tempa a
skutečném přibližování Ruska západním strukturám? A jak dlouho po
pádu ruské Evropy budeme čekat na vznik evropského Ruska?

Michal Nešpor - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Kaspik – region s velkým potenciálem

Aby se svět vyhnul potenciální ropné krizi podobné té, kterou
zažil v roce 1973 a poté znovu v roce 1979, je třeba se soustředit
na rozvíjení nových nalezišť, díky kterým bude zajištěna diverzita v
dodávkách ropy na světové trhy. Je zřejmé, že Organizace zemích
vyvážejících ropu (OPEC) bude v následujících dekádách trhu stále
dominovat, ale je třeba hledat alternativy, jakými byly například
naleziště v Severním moři, k jejichž využívání došlo po prvním
ropném šoku. V současnosti je nejdůležitějším světovým regionem s
rozsáhlými nalezišti ropy a zemního plynu oblast Kaspiku.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Aktuální situace na palestinských územích – Ramalláh a Gaza

Rád bych napsal několik informací o tom, jak vypadá v současnosti situace
na Palestinských územích, kam jsem měl možnost se spolu s českými
diplomaty podívat. Konkrétně mám na mysli Ramalláh na Západním břehu a
pásmo Gazy, kde jsem navštívil její stejnojmenné hlavní město. Naskytla se
mi navíc možnost určitého srovnání, neboť jsem na stejných místech byl už
v roce 1998 a 1999.

Marek Čejka - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Politologická analýza a teorie evropské integrace

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále
zastiňován četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi,
které jsou zaměřeny na vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy).
Tato skutečnost je vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské
integrace (tedy samotného výzkumného předmětu) a jednak i
multiparadigma­tickou podobou sociálních věd, resp. evropských studií.
Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy navíc
konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých
paradigmat, resp. metateorií. Cíl tohoto příspěvku vyplývá z nastíněného
metodologického dilematu – jeho první část bude věnována analýze pojmu
evropská integrace, v druhé části budou stručně nastíněna východiska
jednotlivých teorií evropské integrace.

Vít Dočkal - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Přežije evropská demokracie globalizaci?

Demokracie je dnes pod vážným tlakem, a to nejen v Evropě. Tlak soustředěný
na zastupitelskou demokracii nabývá takového rozsahu, že nás nutí zamyslet
se nad samotným pojetím svobody. Navíc přichází ze dvou stran současně, do
pohybu se nenápadně dává plíživé autoritarizovaní společnosti. Tento
vnitřní vývoj je posilován tím, čemu se říká globalizace čili činění
rozhodnutí na místech, kde neplatí demokratické postupy a instituce.

Ľubomír Majerčík - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Slabina supervelmoci

Tak jako první světová válka přinesla nové zbraně a moderní způsob válčení
pro dvacáté století, informační věk nyní revolučním způsobem mění válčení
pro století dvacáté první. Informační technologie stále více pronikají do
zbraňových systémů, obranných struktur i národních ekonomik po celém
světě. Kyberprostor se tak stal novým mezinárodním bojištěm.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Vliv teroristických útoků na americkou zahraniční politiku

Teroristický útok na New York a Washington byl záhy některými komentátory označen
za „nový Pearl Harbor“. Paralela s touto šedesát let starou událostí amerických
dějin se objevila především díky překvapivému útoku, při kterém zahynulo mnoho
Američanů. Mnohem důležitější však je, že s 11. zářím, stejně jako při japonském
útoku roku 1941 skončilo pro Spojené státy období izolace a prokázalo se, že
nejmocnější stát planety není nezranitelný. Stejně jako v roce 1941 (a poté v jiné
souvislosti v roce 1957, kdy Sovětský svaz vypustil Sputnik) byly Spojené státy
radikálně donuceny zvýšit úroveň svého zájmu o zbytek světa.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články