Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Rubrika: Články

Jiří Baroš

Kam zařadit Unii pro lidové hnutí (UMP)?

Úkol, který si klade před sebe tato práce, je snaha o zařazení francouzské Unie pro lidové hnutí (UMP) z hlediska stranicko-politických rodin. To bude provedeno dle konceptu ideologických rodin – nejrespektovanější ideově-programatické typologie, kterou vytvořil německý politolog Klaus von Beyme. čtěte více

26. 4. 2006, rubrika Články

Marian Klimko

Čínske jadrové zbrane

Autor vo svojom článku pojednáva o vývoji roly atómových zbraní v Čínskej Ľudovej Republike a zmene v nedávnej dobe k „limitovanej forme jadrového odstrašenia. Tá znamená schopnosť zasadiť protiútok…“ čtěte více

3. 4. 2006, rubrika Články

Ľuboš Fojtík

Slovenská národná strana: cesta do neznáma

Nikomu nebránim, aby o sebe hovoril, že je Slovák, avšak nepripustím, žeby sa prehlasovalo, že existuje národ slovenský. (Dr. Eduard Beneš) čtěte více

2. 3. 2006, rubrika Články

Jiří Baroš

Proč je Afrika chudá?

Zdá se, že se tzv. „světový čas“ ukázal zvláště nepříznivým pro současnou subsaharskou Afriku. Po skončení období studené války ztratila Afrika strategický význam, byť jakkoliv omezený, který měla v kontextu soupeření dvou velmocenských bloků o globální hegemonii. čtěte více

22. 2. 2006, rubrika Články

Jan Lasák

Norská Fremskrittspartiet: most přes navždy

Norský politický systém je vystavěn na základech homogenní skandinávské společnosti a širokém konsensu relevantních politických sil ohledně základních pravidel mocenské hry a elementárních priorit. čtěte více

1. 2. 2006, rubrika Články

Lukáš Hoder

Benevolentní hegemonie USA

Jakým způsobem vnímáte současnou pozici Spojených států amerických v mezinárodních vztazích? Jako benevolentního hegemona, který primárně zajišťuje bezpečnost sobě a svým spojencům nebo jako světovou imperiální mocnost, která by měla být více omezena dalšími státy? čtěte více

31. 1. 2006, rubrika Články

Marek Čejka

Kdy vznikl současný židovsko-arabský konflikt?

Jeden z nejvíce rozšířených mýtů o současném Blízkém východě říká, že „židovsko-arabský konflikt existuje již od pradávna“. V době „střetu civilizací“, „osy zla“, „nových křížových výprav“ a jiných populárních teorií přinášejí podobná tvrzení velice uspokojivá vysvětlení soudobých jevů. Nejde však často jen o hrubá zjednodušení a nepřesnosti, ale dokonce o úmyslné a účelové zkreslování dějin a faktů. Nejinak je tomu i v případě židovsko-arabského sporu, dnes přesněji izraelsko-palestinského konfliktu. čtěte více

3. 10. 2004, rubrika Články

Michal Nešpor

Střídání stráží aneb čínské předání moci potřetí

Čínské střídání stráží je u konce. Proces generační výměny elit v čele nejlidnatější země světa, započatý v roce 2002 nástupem Hu Jing Taa do vedení Komunistické strany Číny, byl uzavřen, když tento politik, který loni usedl i do prezidentského křesla, převzal před necelými dvěma týdny od svého předchůdce Tiang-Ce-Mina i poslední z trojice klíčových úřadů, předsednictví Ústřední vojenské komise (ÚVK). Spolu s exprezidentem odchází z vedení orgánu, sloužícího jako nástroj politické kontroly armády, i velká část generace sedmdesátníků a osmdesátníků, kteří dominovali čínské politice… čtěte více

3. 10. 2004, rubrika Články

Vít Dočkal

Politologická analýza a teorie evropské integrace II

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále zastiňován četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi, které jsou zaměřeny na vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy). Tato skutečnost je vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské integrace (tedy samotného výzkumného předmětu) a jednak i multiparadig­matickou podobou sociálních věd, resp. evropských studií. Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy navíc konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých paradigmat, resp. metateorií.… čtěte více

3. 10. 2004, rubrika Články

Vlastimil Havlík

Euroskepticismus a volby do Evropského parlamentu 2004

Červnové volby do Evropského parlamentu, kterých se mohlo účastnit 350 milionů voličů, vyvolaly pozornost médií, publicistů i odborné veřejnosti hned v několika ohledech. Poprvé se volby konaly v deseti nových kandidátských zemích, druhým zaznamenáníhodným faktem byla skutečnost, že z upevnění svých pozic v EP se mohly radovat pravicové strany. Téměř šok vyvolala v Bruselu historicky nejnižší volební účast, která nakonec dosáhla 45,5 procenta. Další skutečnost, na niž se zaměřila zejména média, byl relativně velký volební úspěch skupiny politických subjektů, jež bývají řazeny… čtěte více

3. 10. 2004, rubrika Články