Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Rubrika: Články

Martina D. Ličková

Jak se žije v Bosně a Kosovu

Ráda bych připojila pár svých úvah nad článkem o americkém angažmá v Bosně a Kosovu a srovnala jej se svými poznatky získanými během dvou týdenních pobytů v Sarajevu, v Bosně, v květnu 2001 a lednu 2002. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Bude Giscard d’Estaing druhým Benjaminem Franklinem?

Jedním z cílů zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a 15. prosince 2001 bylo přijetí Deklarace o budoucnosti Evropské unie. Na jejím vytvoření pracovala tzv. Laekenská skupina ve složení Jacques Delors (bývalý předseda Komise EU), Jean-Luc Dehaene (bývalý belgický premiér), Giuliano Amato (bývalý italský premiér), Bronislaw Geremek (bývalý polský ministr zahraničí) a David Miliband (poslanec britského parlamentu). čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Martina D. Ličková

Jak z Balkánu?

Mírové uspořádání v Bosně a Kosovu udržuje tyto země již několik let v obtížné situaci, vycházející z nesmiřitelných rozporů mezi zúčastněnými stranami. Intervenující síly zde vytvořily politické podmínky, jež obcházejí ústavní principy, demokracii a právo na sebeurčení a ve svém důsledku si tak vynucují další setrvání „okupačních sil“ v této oblasti. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Kypr – předpověditelná krize

I když je krizový region většinou dobře identifikovatelný, konkrétním vyústěním mezinárodní krize jsou politici většinou zaskočeni. Jiná situace je ohledně sporu mezi Evropskou unií a Tureckem v otázce Kypru. Přistoupení řecké části Kypru k EU v roce 2004 vyvolá velké spory mezi Západem a Tureckem. Krize však vypukne už na konci roku 2002, kdy chce EU vyzvat kandidáty k přistoupení. Zhatilo by se tak úspěšné zmírňování napětí mezi Řeckem a Tureckem v posledním období a krize by mohla vyústit v tureckou anexi severní části Kypru, potažmo v ozbrojený konflikt dvou členů NATO.… čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

David Müller

Mušaraf – druhý Ataturk?

Generál Parvíz Mušaraf je každým coulem profesionální voják. Když se Mušaraf, velitel pákistánského generálního štábu, vracel v říjnu 1999 letadlem ze Srí Lanky, byl během letu odvolán ze své funkce. Naváz Šaríf, pákistánský premiér, se domníval, že Mušaraf toho proti svému odvolání nemůže ve vzduchu mnoho udělat. To byla mylná domněnka. Po svém přistání na letišti v Karáčí zorganizoval Mušaraf převrat, Šarífa postavil před soud a následně poslal do exilu do Saudské Arábie. Sebe pak dosadil na jeho místo. Převrat se opět ukázal jako jeden z hlavních způsobů výměny politických… čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Marek Čejka

Role Spojených států amerických na Blízkém východě: minulost a současnost

Postavení Spojených států v dění na Blízkém východě bývá sice často považováno za klíčové, avšak i ono prochází postupem času určitými proměnami, závisejícími hlavně na zahraničněpoli­tických doktrínách amerických prezidentů. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Ľubomír Majerčík

Amnesty International kritizuje priority španělského předsednictví EU

Při příležitosti projevu španělského předsedy vlády José Maria Aznara před Evropským parlamentem minulý týden vydala Amnesty International dokument Agenda lidských práv v Evropské unii pro rok 2002: Memorandum španělskému předsednictví. čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem… čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Martin Hrabálek

Irák po Saddámovi

Mnoho západních politiků se od konce války v Perském zálivu domnívá, že „irácký problém“ se ztratí společně s odchodem Saddáma Husajna z politické scény. Někteří komentátoři tento problém označují za biologický. A to ne v souvislosti s biologickými zbraněmi, ale se smrtelností iráckého vůdce. čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Marek Čejka

Izraelský pravicový radikalismus a fenomén osadnictví

Za současného stavu věcí, kdy je Stát Izrael považován za demokratickou samostatnou a plnohodnotnou entitu, zatímco Palestinská národní samospráva ještě zdaleka ne, je srovnání palestinského radikalismu s radikalismem izraelským (či židovským) velmi obtížné. Přesto bych se rád o tomto fenoménu blíže zmínil. čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články