Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy • Zaměřeno na EU

Předsednictví Rady EU: šance pro malé země? Praktický pohled

Esej se zaměřuje na postavení malých zemí při plnění role předsednického státu v Radě EU. Práce vychází z obecného přesvědčení, že malé členské státy EU, musí vynaložit větší úsilí k prosazení svých zájmů na evropské úrovni. Konkrétně jsou šance malých států v agendě předsednictví Rady EU zkoumány skrze dvě funkce předsednictví: vyjednávání a prosazení národních zájmů. Dále je přikládán význam i rotačnímu principu. V neposlední řadě se text pokouší na konkrétních příkladech ukázat specifické problémy předsednictví malého státu.

Johana Galušková - 5. Únor 2012, rubrika Zaměřeno na EU

Predsedníctvo Rady EÚ: šanca pre malé krajiny?

Predkladaná esej sa zaoberá predsedníctvom Rady Európskej únie prizmou problematiky zahraničnej politiky malých štátov. Historické tendencie svetovej politiky neboli existencii malých štátov príliš naklonené, avšak proces zjednocovania Európy viedol k vytvoreniu priateľskejších podmienok, čím dramaticky zmenil predpoklady ich správania, vrátane pôsobenia na európskej politickej scéne, ktorej významným prvkom je predsedníctvo Rady EÚ. Čitateľovi je predsedníctvo Rady EÚ predstavené ako nástroj maximalizácie národných, ale i európskych záujmov. Zároveň však dochádza k akcentovaniu správnej evaluácie funkcie, jej možností a potenciálnych rizík, ale i prípravy inštitucionálneho, technického či politického charakteru, vrátane realokácie ľudských i materiálnych zdrojov.

Lenka Kováčová - 5. Únor 2012, rubrika Zaměřeno na EU

Předsednictví Rady EU: Šance pro malé země?

Tato esej se věnuje institutu předsednictví Rady Evropské unie, konkrétně pak jeho výkonu „malými“ členskými zeměmi po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Hledá odpověď na otázku, zda tyto státy mohou v důsledku výkonu podaného svými reprezentanty v předsednické funkci posílit na evropské úrovni svůj vliv či získat ze strany ostatních členských států na respektu, přičemž dochází k pozitivnímu závěru.

Pavlína Janebová - 5. Únor 2012, rubrika Zaměřeno na EU

Ekonomické vztahy EU a Číny

Tento text představuje deskriptivním způsobem problematiku obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Čínou tak, jak se vyvíjeli ve 20. století a nastiňuje také současný stav. Rovněž se na základě faktického základu snaží dokázat, že současná obchodní bilance mezi EU a Čínou není pro evropské státy příliš výhodná a že pro zachování globální konkurenceschopnosti evropských ekonomik je potřeba tento stav změnit.

Markéta Bartončíková - 17. Červen 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Schengenská dohoda a Schengenská prováděcí úmluva v praxi dnešních dní

Tato esej představuje jednu z nejznámějších integračních politik Evropské unie – vytvoření společného prostoru volného pohybu osob, známějšího pod pojmem Schengenský prostor. Čtenáře seznamuje se vznikem a vývojem Schengenských smluv a představuje situaci dnešních dní, která není kvůli selhávající imigrační politice členských států EU zdaleka pro setrvání Schengenu v současné podobě příznivě nakloněna.

Marek Hrdina - 17. Červen 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Kríza eurozóny – zlyhanie alebo prirodzený vývoj?

Tato esej představuje zamyšlení nad jedním z nejaktuálnějších problému Evropské unie, konkrétně nad hrozbou destabilizace či dokonce rozpadu Eurozóny. Autorka se ve své eseji zamýšlí, zda je tato krize pouhým cyklickým jevem, kterému se nevyhne téměř žádná světová ekonomika, či zda jsou příčiny současných problému strukturálního rázu a bez rázných reforem povedou k zániku Eurozóny v podobě, jak ji známe dnes.

Slavomíra Urbanová - 17. Červen 2011, rubrika Zaměřeno na EU

The Lisbon Treaty, was it worth it?

This article deals with the process of ratification of the Lisbon Treaty and analyses following legal development. Both costs and benefits of the adoption of the new legal infrastructure are outlined. The procedural hurdles in the ratification process have strengthened the notion of a democratic deficit and an unevenness of the states. On the contrary the competences of the EU were better delimitated by the Treaty, increased effectivity of the institutions and efficiency of the decision making process were brought and a standard of human rights protection was raised. On balance the article claims that positives of the Lisbon Treaty outweigh negatives, but the Treaty does not represent epochal change and therefore further development is needed.

Tomáš Búry - 23. Leden 2011, rubrika Zaměřeno na EU

The Doctrine of Parliamentary Sovereignty after the Lisbon Treaty

This essay examines the influence of the incorporation of the Lisbon Treaty to the UK law on one of the fundamental principles of the UK constitutional system – the doctrine of parliamentary sovereignty (also called supremacy). The essay is divided in three main sections. The first explores the doctrine of parliamentary sovereignty and defines its meaning. Then it focuses on the accession of the UK to the European Communities in 1973 and its impact on the principle. Finally, the British regulations incorporating the Lisbon Treaty to the UK law are analysed.

Marek Garlicki - 23. Leden 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Republika Slovinsko a Česká republika v čele EU

Tato esej představuje autorovo zamyšlení nad potenciálem, který mají malé státy v případě, že se dostanou do situace, kdy je po nich vyžadována daleko větší zahraničněpolitická aktivita, než na jakou jsou takovéto státy běžně připravené. Autor vychází z předpokladu, že zahraniční politika malých států je odlišná od zahraniční politiky států větších, a na základě analyzování předsednictví Republiky Slovinsko a České republiky v Radě Evropské unie dochází k závěru, že malé státy mohou i se svým odlišným pojetím zahraniční politiky v této důležité pozici uspět.

Marek Hrdina - 23. Leden 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Interregionalismus: progresivní dimenze vnějších vztahů EU

Přibližně od přelomu 80. a 90. let jsme svědky rychlého nárůstu regionálních integračních aktivit po celém světě, označovaných jako nový regionalismus. Spolu s ním ruku v ruce kráčí i intenzifikace vztahů mezi těmito regionálními uskupeními, v rámci nichž jednoznačně se svou sítí interregionálních partnerství dominuje Evropská unie (EU). Tento přehledový článek má za cíl zařadit interregionalismus do širšího kontextu vnějších vztahů EU a mezinárodních vztahů obecně a pokusit se odpovědět na otázku, jaké nové příležitosti tato dimenze vnějších vztahů Unii přináší a čím pro ni může být zajímavá.

Jitka Benešová - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Ukrajina medzi Európskou úniou a Ruskom, alebo čo môže Brusel a Moskva ponúknuť Kyjevu?

Európsky kontinent prešiel za ostatných 20 rokov významnými politickými zmenami. Medzi najvýznamnejšie prejavy týchto procesov patril rozpad Sovietskeho zväzu, stiahnutie sa Ruska zo strednej Európy a naopak začlenenie bývalých sovietskych satelitov do NATO a Európskej únie. Za hranicami novej EÚ sa ocitol významný štát – Ukrajina so svojou strategickou polohou a početnou populáciou. Ukrajina sa ocitla na okraji, zo západu za hranicou Európskej únie a z východu susedí s Ruskom, s ktorým ho spája dlhá tradícia spoločnej štátnosti, prinajmenšom v 20. storočí. Dá sa povedať, že tento štát potrebuje vymedziť svoju identitu – chce patriť k východu, západu, alebo ísť vlastnou cestou?

Matej Kresač - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

EU a Gruzie – vzájemné vztahy a perspektiva do budoucna

Gruzie bývá často ze západního úhlu pohledu označována jako nejúspěšnější stát jihokavkazského regionu transformující se do (post)moderního státu a společnosti odpovídající globálním trendům 21. století. Následující článek se pokusí přiblížit jakou roli v tom sehrály vazby a spolupráce s EU, jaké byly zásadní body vzájemných vztahů a jaké dopady to může mít na další vztahy EU a Gruzie do budoucna.

Jan Husák - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Multiúrovňový konštitucionalizmus EÚ

Kontinuálne prehlbovanie integrácie a postupná komunitarizácia Európskej únie od polovice 80-tych rokov viedli k rozprúdeniu snáh o presnejšie vymedzenie a kategorizovanie Únie medzi nám známe politické a právne entity. S nárastom právomocí a oslabením štátnej suverenity vo vybraných oblastiach policy sa objavili aj pokusy legitimizovať postavenie a rastúci počet kompetencií Spoločenstva. Rok 1984 a Spinelliho Návrh Zmluvy zakladajúcej Európsku úniu sa zvyčajne pokladá za symbolický počiatok procesu konštitucionalizácie EÚ, vrcholiaceho zasadaním Európskeho Konventu v rokoch 2002–2003 a formulovaním návrhu Ústavnej zmluvy, resp. dnešnej Lisabonskej revízie.

Katarína Šipulová - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Představuje Evropská unie politický systém?

Současná podoba Evropské unie (EU) je výsledkem více než půl století probíhající integrace mezi státy západní a po pádu Železné opony též střední a východní Evropy. Co však EU představuje? Jde pouze o jednu z mnoha mezinárodních organizací, nebo se jedná o konfederaci, federaci či snad zárodek nějakého nového superstátu? Odpovědí, ať již jde o reflexe reálného stavu nebo o více či méně normativně zabarvená přání a představy, lze najít celou řadu. Pro skeptiky a odpůrce procesu integrace není EU ničím víc než jednou z mnoha mezinárodních organizací, zatímco pro stoupence federalismu a evropského sjednocení představuje EU minimálně zárodek federace evropských států. Z pohledu evropské integrace jde přitom o naprosto klíčovou otázku. Vždyť chceme-li v integraci někam pokročit (či naopak zůstat na místě) musíme nejprve najít odpovědi na otázky typu: Jaký je výsledek současného stavu integrace? Kam integrační proces směřuje, respektive kam by měl/neměl směřovat?

Zbyněk Smetana - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Demokratický deficit, aneb jak to tedy vlastně je

Slavomíra Urbanová ve svém článku poměrně dobře popsala základní charakteristiky dnešní diskuze o demokratickém deficitu a její článek je velmi dobrým výchozím bodem. Dovolím si ho tak použít a poukázat na několik, dle svého mínění, abnormalit ve zkoumání demokratického deficitu EU.

Ondřej Mocek - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Existuje v EÚ demokratický deficit? Prevádza EÚ kríza legitimity?

Európsky integračný projekt je už od konca osemdesiatych rokov minulého storočia, kedy došlo k výraznému kvalitatívnemu posunu jeho podoby, nútený vysporiadať sa s kritikou adresovanou k jeho formám vládnutia, ktoré sú často označované za nedemokratické a nelegitímne. V odbornej literatúre, ale i v rámci verejnej debaty sú otázky „demokratického deficitu“ a krízy legitimity Únie skloňované snáď vo všetkých pádoch. Z akých predpokladov ale dané úvahy vychádzajú? Je možné túto kritiku európskeho vládnutia považovať za oprávnenú? Cieľom tohto príspevku je pokúsiť sa nájsť odpovede na tieto základné otázky.

Slavomíra Urbanová - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Volby do EP: Stále jen druhořadé volby?

Volby do Evropského parlamentu bývají v odborném i laickém prostředí často označovány jako tzv. druhořadé volby. A vskutku, pokud se podíváme na volební účast, kandidující politiky, volební témata a vůbec celkovou pozornost, již volbám do EP věnují jak kandidující politické strany, tak i média a veřejnost, můžeme celkem jednoznačně konstatovat, že pozornost věnovaná volbám do EP je ve srovnání s volbami do národních parlamentů nesrovnatelně menší. Ostatně volby do EP konané v červnu tohoto roku s rekordně nízkou volební účastí – v ČR 28 % – jsou toho jasným důkazem.

Zbyněk Smetana - 24. Leden 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Analýza předvolebních spotů vybraných stran v kampani do voleb do Evropského parlamentu

V této práci se autor pokusí popsat předvolební spoty v kampani do voleb do Evropského parlamentu v České republice. Na těchto volebních spotech se pokusí ukázat, jaká témata dominovala z hlediska jednotlivých stran a jakými způsoby se strany snažily získat voliče.

Ondřej Mocek - 24. Leden 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Co je evropský lid?

V následujícím příspěvku bych se rád zastavil nad fenoménem, který vznikl původně jako nepřímý produkt integračního procesu evropských společenství. Na tzv. evropský lid nahlížím z pohledu počátku 21. století, kdy se idea vyřešení válečných konfliktů na evropském kontinentě zdá již poněkud vyčpělou.

Michal Vít - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Lid Evropské unie

Lze předpokládat, že lid tak, jak jej známe z podoby v rámci národních států, nikdy na evropské úrovni nevznikne. Pocit sounáležitosti s konkrétním národem byl v občanech EU budován příliš dlouho na to, aby byl nahrazen jiným v tak krátkém časovém úseku. Avšak to co mají tito občané společné, je jejich členství v Evropské unii a vytváření prostoru „Jednota v rozmanitosti“. Je to tato možnost rozhodnout o své budoucnosti v rámci EU, která dělá ze všech občanů členských zemí lid Evropské unie.

Lenka Procházková - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Přispívá evropská politika mládeže k tvorbě evropského démosu?

Étos evropského lidu, nebo také démosu, je složitě uchopitelným fenoménem zakládajícím se především na diskuzi kolem identit a společného občanského uvědomění v Evropě. Jedni tvrdí, že existuje, druzí jeho existenci popírají. Cílem tohoto textu je ukázat, že evropská politika mládeže díky realizaci jednotlivými členskými státy přispívá u zasažené skupiny k posilování evropské identity, a tedy i k tvorbě zárodku evropského démosu.

Jan Husák - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Evropský parlament jako zástupce evropského lidu?

Cílem této práce bude zamyslet se nad reprezentací evropského lidu v orgánech EU. Je Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán dostatečným zástupcem lidí žijících na území Evropské unie? Umožňuje vůbec institucionální zakotvení Evropského parlamentu reprezentovat zájmy lidu, který ho volí?

Ondřej Mocek - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Zaměřeno na EU