Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy • Zaměřeno na EU

Interregionalismus: progresivní dimenze vnějších vztahů EU

Přibližně od přelomu 80. a 90. let jsme svědky rychlého nárůstu regionálních integračních aktivit po celém světě, označovaných jako nový regionalismus. Spolu s ním ruku v ruce kráčí i intenzifikace vztahů mezi těmito regionálními uskupeními, v rámci nichž jednoznačně se svou sítí interregionálních partnerství dominuje Evropská unie (EU). Tento přehledový článek má za cíl zařadit interregionalismus do širšího kontextu vnějších vztahů EU a mezinárodních vztahů obecně a pokusit se odpovědět na otázku, jaké nové příležitosti tato dimenze vnějších vztahů Unii přináší a čím pro ni může být zajímavá.

Jitka Benešová - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Ukrajina medzi Európskou úniou a Ruskom, alebo čo môže Brusel a Moskva ponúknuť Kyjevu?

Európsky kontinent prešiel za ostatných 20 rokov významnými politickými zmenami. Medzi najvýznamnejšie prejavy týchto procesov patril rozpad Sovietskeho zväzu, stiahnutie sa Ruska zo strednej Európy a naopak začlenenie bývalých sovietskych satelitov do NATO a Európskej únie. Za hranicami novej EÚ sa ocitol významný štát – Ukrajina so svojou strategickou polohou a početnou populáciou. Ukrajina sa ocitla na okraji, zo západu za hranicou Európskej únie a z východu susedí s Ruskom, s ktorým ho spája dlhá tradícia spoločnej štátnosti, prinajmenšom v 20. storočí. Dá sa povedať, že tento štát potrebuje vymedziť svoju identitu – chce patriť k východu, západu, alebo ísť vlastnou cestou?

Matej Kresač - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

EU a Gruzie – vzájemné vztahy a perspektiva do budoucna

Gruzie bývá často ze západního úhlu pohledu označována jako nejúspěšnější stát jihokavkazského regionu transformující se do (post)moderního státu a společnosti odpovídající globálním trendům 21. století. Následující článek se pokusí přiblížit jakou roli v tom sehrály vazby a spolupráce s EU, jaké byly zásadní body vzájemných vztahů a jaké dopady to může mít na další vztahy EU a Gruzie do budoucna.

Jan Husák - 30. Červen 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Multiúrovňový konštitucionalizmus EÚ

Kontinuálne prehlbovanie integrácie a postupná komunitarizácia Európskej únie od polovice 80-tych rokov viedli k rozprúdeniu snáh o presnejšie vymedzenie a kategorizovanie Únie medzi nám známe politické a právne entity. S nárastom právomocí a oslabením štátnej suverenity vo vybraných oblastiach policy sa objavili aj pokusy legitimizovať postavenie a rastúci počet kompetencií Spoločenstva. Rok 1984 a Spinelliho Návrh Zmluvy zakladajúcej Európsku úniu sa zvyčajne pokladá za symbolický počiatok procesu konštitucionalizácie EÚ, vrcholiaceho zasadaním Európskeho Konventu v rokoch 2002–2003 a formulovaním návrhu Ústavnej zmluvy, resp. dnešnej Lisabonskej revízie.

Katarína Šipulová - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Představuje Evropská unie politický systém?

Současná podoba Evropské unie (EU) je výsledkem více než půl století probíhající integrace mezi státy západní a po pádu Železné opony též střední a východní Evropy. Co však EU představuje? Jde pouze o jednu z mnoha mezinárodních organizací, nebo se jedná o konfederaci, federaci či snad zárodek nějakého nového superstátu? Odpovědí, ať již jde o reflexe reálného stavu nebo o více či méně normativně zabarvená přání a představy, lze najít celou řadu. Pro skeptiky a odpůrce procesu integrace není EU ničím víc než jednou z mnoha mezinárodních organizací, zatímco pro stoupence federalismu a evropského sjednocení představuje EU minimálně zárodek federace evropských států. Z pohledu evropské integrace jde přitom o naprosto klíčovou otázku. Vždyť chceme-li v integraci někam pokročit (či naopak zůstat na místě) musíme nejprve najít odpovědi na otázky typu: Jaký je výsledek současného stavu integrace? Kam integrační proces směřuje, respektive kam by měl/neměl směřovat?

Zbyněk Smetana - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Demokratický deficit, aneb jak to tedy vlastně je

Slavomíra Urbanová ve svém článku poměrně dobře popsala základní charakteristiky dnešní diskuze o demokratickém deficitu a její článek je velmi dobrým výchozím bodem. Dovolím si ho tak použít a poukázat na několik, dle svého mínění, abnormalit ve zkoumání demokratického deficitu EU.

Ondřej Mocek - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Existuje v EÚ demokratický deficit? Prevádza EÚ kríza legitimity?

Európsky integračný projekt je už od konca osemdesiatych rokov minulého storočia, kedy došlo k výraznému kvalitatívnemu posunu jeho podoby, nútený vysporiadať sa s kritikou adresovanou k jeho formám vládnutia, ktoré sú často označované za nedemokratické a nelegitímne. V odbornej literatúre, ale i v rámci verejnej debaty sú otázky „demokratického deficitu“ a krízy legitimity Únie skloňované snáď vo všetkých pádoch. Z akých predpokladov ale dané úvahy vychádzajú? Je možné túto kritiku európskeho vládnutia považovať za oprávnenú? Cieľom tohto príspevku je pokúsiť sa nájsť odpovede na tieto základné otázky.

Slavomíra Urbanová - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Volby do EP: Stále jen druhořadé volby?

Volby do Evropského parlamentu bývají v odborném i laickém prostředí často označovány jako tzv. druhořadé volby. A vskutku, pokud se podíváme na volební účast, kandidující politiky, volební témata a vůbec celkovou pozornost, již volbám do EP věnují jak kandidující politické strany, tak i média a veřejnost, můžeme celkem jednoznačně konstatovat, že pozornost věnovaná volbám do EP je ve srovnání s volbami do národních parlamentů nesrovnatelně menší. Ostatně volby do EP konané v červnu tohoto roku s rekordně nízkou volební účastí – v ČR 28 % – jsou toho jasným důkazem.

Zbyněk Smetana - 24. Leden 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Analýza předvolebních spotů vybraných stran v kampani do voleb do Evropského parlamentu

V této práci se autor pokusí popsat předvolební spoty v kampani do voleb do Evropského parlamentu v České republice. Na těchto volebních spotech se pokusí ukázat, jaká témata dominovala z hlediska jednotlivých stran a jakými způsoby se strany snažily získat voliče.

Ondřej Mocek - 24. Leden 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Co je evropský lid?

V následujícím příspěvku bych se rád zastavil nad fenoménem, který vznikl původně jako nepřímý produkt integračního procesu evropských společenství. Na tzv. evropský lid nahlížím z pohledu počátku 21. století, kdy se idea vyřešení válečných konfliktů na evropském kontinentě zdá již poněkud vyčpělou.

Michal Vít - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Lid Evropské unie

Lze předpokládat, že lid tak, jak jej známe z podoby v rámci národních států, nikdy na evropské úrovni nevznikne. Pocit sounáležitosti s konkrétním národem byl v občanech EU budován příliš dlouho na to, aby byl nahrazen jiným v tak krátkém časovém úseku. Avšak to co mají tito občané společné, je jejich členství v Evropské unii a vytváření prostoru „Jednota v rozmanitosti“. Je to tato možnost rozhodnout o své budoucnosti v rámci EU, která dělá ze všech občanů členských zemí lid Evropské unie.

Lenka Procházková - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Přispívá evropská politika mládeže k tvorbě evropského démosu?

Étos evropského lidu, nebo také démosu, je složitě uchopitelným fenoménem zakládajícím se především na diskuzi kolem identit a společného občanského uvědomění v Evropě. Jedni tvrdí, že existuje, druzí jeho existenci popírají. Cílem tohoto textu je ukázat, že evropská politika mládeže díky realizaci jednotlivými členskými státy přispívá u zasažené skupiny k posilování evropské identity, a tedy i k tvorbě zárodku evropského démosu.

Jan Husák - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Evropský parlament jako zástupce evropského lidu?

Cílem této práce bude zamyslet se nad reprezentací evropského lidu v orgánech EU. Je Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán dostatečným zástupcem lidí žijících na území Evropské unie? Umožňuje vůbec institucionální zakotvení Evropského parlamentu reprezentovat zájmy lidu, který ho volí?

Ondřej Mocek - 25. Květen 2009, rubrika Zaměřeno na EU

Zaměřeno na EU