Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Rubrika: Zaměřeno na EU

Marek Garlicki

The Doctrine of Parliamentary Sovereignty after the Lisbon Treaty

This essay examines the influence of the incorporation of the Lisbon Treaty to the UK law on one of the fundamental principles of the UK constitutional system – the doctrine of parliamentary sovereignty (also called supremacy). The essay is divided in three main sections. The first explores the doctrine of parliamentary sovereignty and defines its meaning. Then it focuses on the accession of the UK to the European Communities in 1973 and its impact on the principle. Finally, the British regulations incorporating the Lisbon Treaty to the UK law are analysed. čtěte více

23. 1. 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Marek Hrdina

Republika Slovinsko a Česká republika v čele EU

Tato esej představuje autorovo zamyšlení nad potenciálem, který mají malé státy v případě, že se dostanou do situace, kdy je po nich vyžadována daleko větší zahraničněpolitická aktivita, než na jakou jsou takovéto státy běžně připravené. Autor vychází z předpokladu, že zahraniční politika malých států je odlišná od zahraniční politiky států větších, a na základě analyzování předsednictví Republiky Slovinsko a České republiky v Radě Evropské unie dochází k závěru, že malé státy mohou i se svým odlišným pojetím zahraniční politiky v této důležité pozici uspět. čtěte více

23. 1. 2011, rubrika Zaměřeno na EU

Jitka Benešová

Interregionalismus: progresivní dimenze vnějších vztahů EU

Přibližně od přelomu 80. a 90. let jsme svědky rychlého nárůstu regionálních integračních aktivit po celém světě, označovaných jako nový regionalismus. Spolu s ním ruku v ruce kráčí i intenzifikace vztahů mezi těmito regionálními uskupeními, v rámci nichž jednoznačně se svou sítí interregionálních partnerství dominuje Evropská unie (EU). Tento přehledový článek má za cíl zařadit interregionalismus do širšího kontextu vnějších vztahů EU a mezinárodních vztahů obecně a pokusit se odpovědět na otázku, jaké nové příležitosti tato dimenze vnějších vztahů Unii přináší a čím pro ni… čtěte více

30. 6. 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Matej Kresač

Ukrajina medzi Európskou úniou a Ruskom, alebo čo môže Brusel a Moskva ponúknuť Kyjevu?

Európsky kontinent prešiel za ostatných 20 rokov významnými politickými zmenami. Medzi najvýznamnejšie prejavy týchto procesov patril rozpad Sovietskeho zväzu, stiahnutie sa Ruska zo strednej Európy a naopak začlenenie bývalých sovietskych satelitov do NATO a Európskej únie. Za hranicami novej EÚ sa ocitol významný štát – Ukrajina so svojou strategickou polohou a početnou populáciou. Ukrajina sa ocitla na okraji, zo západu za hranicou Európskej únie a z východu susedí s Ruskom, s ktorým ho spája dlhá tradícia spoločnej štátnosti, prinajmenšom v 20. storočí. Dá sa povedať, že… čtěte více

30. 6. 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Jan Husák

EU a Gruzie – vzájemné vztahy a perspektiva do budoucna

Gruzie bývá často ze západního úhlu pohledu označována jako nejúspěšnější stát jihokavkazského regionu transformující se do (post)moderního státu a společnosti odpovídající globálním trendům 21. století. Následující článek se pokusí přiblížit jakou roli v tom sehrály vazby a spolupráce s EU, jaké byly zásadní body vzájemných vztahů a jaké dopady to může mít na další vztahy EU a Gruzie do budoucna. čtěte více

30. 6. 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Katarina Sipulova

Multiúrovňový konštitucionalizmus EÚ

Kontinuálne prehlbovanie integrácie a postupná komunitarizácia Európskej únie od polovice 80-tych rokov viedli k rozprúdeniu snáh o presnejšie vymedzenie a kategorizovanie Únie medzi nám známe politické a právne entity. S nárastom právomocí a oslabením štátnej suverenity vo vybraných oblastiach policy sa objavili aj pokusy legitimizovať postavenie a rastúci počet kompetencií Spoločenstva. Rok 1984 a Spinelliho Návrh Zmluvy zakladajúcej Európsku úniu sa zvyčajne pokladá za symbolický počiatok procesu konštituciona­lizácie EÚ, vrcholiaceho zasadaním Európskeho Konventu v rokoch… čtěte více

21. 4. 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Zbyněk Smetana

Představuje Evropská unie politický systém?

Současná podoba Evropské unie (EU) je výsledkem více než půl století probíhající integrace mezi státy západní a po pádu Železné opony též střední a východní Evropy. Co však EU představuje? Jde pouze o jednu z mnoha mezinárodních organizací, nebo se jedná o konfederaci, federaci či snad zárodek nějakého nového superstátu? Odpovědí, ať již jde o reflexe reálného stavu nebo o více či méně normativně zabarvená přání a představy, lze najít celou řadu. Pro skeptiky a odpůrce procesu integrace není EU ničím víc než jednou z mnoha mezinárodních organizací, zatímco pro stoupence federalismu… čtěte více

21. 4. 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Ondřej Mocek

Demokratický deficit, aneb jak to tedy vlastně je

Slavomíra Urbanová ve svém článku poměrně dobře popsala základní charakteristiky dnešní diskuze o demokratickém deficitu a její článek je velmi dobrým výchozím bodem. Dovolím si ho tak použít a poukázat na několik, dle svého mínění, abnormalit ve zkoumání demokratického deficitu EU. čtěte více

21. 4. 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Slavomíra Urbanová

Existuje v EÚ demokratický deficit? Prevádza EÚ kríza legitimity?

Európsky integračný projekt je už od konca osemdesiatych rokov minulého storočia, kedy došlo k výraznému kvalitatívnemu posunu jeho podoby, nútený vysporiadať sa s kritikou adresovanou k jeho formám vládnutia, ktoré sú často označované za nedemokratické a nelegitímne. V odbornej literatúre, ale i v rámci verejnej debaty sú otázky „demokratického deficitu“ a krízy legitimity Únie skloňované snáď vo všetkých pádoch. Z akých predpokladov ale dané úvahy vychádzajú? Je možné túto kritiku európskeho vládnutia považovať za oprávnenú? Cieľom tohto príspevku je pokúsiť sa nájsť odpovede… čtěte více

21. 4. 2010, rubrika Zaměřeno na EU

Zbyněk Smetana

Volby do EP: Stále jen druhořadé volby?

Volby do Evropského parlamentu bývají v odborném i laickém prostředí často označovány jako tzv. druhořadé volby. A vskutku, pokud se podíváme na volební účast, kandidující politiky, volební témata a vůbec celkovou pozornost, již volbám do EP věnují jak kandidující politické strany, tak i média a veřejnost, můžeme celkem jednoznačně konstatovat, že pozornost věnovaná volbám do EP je ve srovnání s volbami do národních parlamentů nesrovnatelně menší. Ostatně volby do EP konané v červnu tohoto roku s rekordně nízkou volební účastí – v ČR 28 % – jsou toho jasným důkazem. čtěte více

24. 1. 2010, rubrika Zaměřeno na EU