Téma: Asie/Tichomoří
Vztahy Indie a USA – vztahy uznaných jaderných mocností?
V článku autor zkoumá vztahy Indie a USA na pozadí vývoje indického
jaderného programu. Zaměřuje se na to, jakým způsobem se vztahy
nejlidnatější a na druhé straně rozlohou největší demokracie světa
vyvíjejí a jak jsou ovlivněny indickými jadernými schopnostmi a
ambicemi.
David Minařík - 7. Říjen 2006, rubrika Články
Čínske jadrové zbrane
Autor vo svojom článku pojednáva o vývoji roly atómových zbraní v
Čínskej Ľudovej Republike a zmene v nedávnej dobe k „limitovanej
forme jadrového odstrašenia. Tá znamená schopnosť zasadiť
protiútok…“
Marian Klimko - 3. Duben 2006, rubrika Články
Střídání stráží aneb čínské předání moci potřetí
Čínské střídání stráží je u konce. Proces generační výměny
elit v čele
nejlidnatější země světa, započatý v roce 2002 nástupem Hu Jing Taa do
vedení
Komunistické strany Číny, byl uzavřen, když tento politik, který loni
usedl i do
prezidentského křesla, převzal před necelými dvěma týdny od svého
předchůdce
Tiang-Ce-Mina i poslední z trojice klíčových úřadů, předsednictví
Ústřední
vojenské komise (ÚVK). Spolu s exprezidentem odchází z vedení orgánu,
sloužícího
jako nástroj politické kontroly armády, i velká část generace
sedmdesátníků a
osmdesátníků, kteří dominovali čínské politice posledních
patnáct let.
Michal Nešpor - 3. Říjen 2004, rubrika Články
Tchajwanské referendum: konec jednoho přátelství
20. března se má podle plánu presidenta Čena konat na Tchajwanu
referendum, jehož
výstupem bude (ne)odsouzení současného čínského vyzbrojování raketami
nové
generace a odmítnutí Pekingu vzdát se možnosti vojenského řešení
tchajwanského
„problému“. Ačkoliv by na první pohled mohla tato událost vzbuzovat
spíše údiv nad
podivnou formulací otázky referenda než obavy, ve skutečnosti se může
jednat o
zlomový moment v krátké historii čínsko–tchajwanských vztahů.
Michal Nešpor - 16. Březen 2004, rubrika Články
Severokorejský program výroby jaderných zbraní
Pravděpodobně mezi 17.–18. prosincem 2003 by mělo začít v Pekingu
druhé kolo multilaterálních rozhovorů o budoucnosti severokorejského
jaderného programu za přítomnosti šesti zemí – USA, Ruska, Číny,
Japonska, Jižní Koreje a Severní Koreje. Od počátku jaderné krize,
jež vznikla před rokem, se Severní Korea domáhá podepsání paktu o
vzájemném neútočení s USA. To je taktéž podmínka zastavení
severokorejského programu výroby jaderných zbraní. Srpnové první
kolo šestistranných rozhovorů uvízlo hlavně na faktu, že Severní
Korea v předloženém návrhu hovoří o „principu simultánní akce“,
což
pro změnu odmítá Washington, který zdůrazňuje nezbytnost prvního
kroku Severní Koreje. Podle jihokorejského národního bezpečnostního
poradce Ra Čong-Yila je nyní Severní Korea připravena zmíněný
princip přeformulovat.
Nikola Hynek - 24. Listopad 2003, rubrika Články
Čínská „Čtvrtá generace“ čelí první výzvě
Velice brzy po nástupu do čela komunistické Číny jsou její noví
vůdci nuceni podstoupit první zkoušku zahraničněpolitické
obratnosti. Generační výměna, jež byla odstartována na podzim
loňského roku ve vedení Komunistické strany a do velké míry završena
personální rekonstrukcí vlády v březnu a dubnu, již sama o sobě
vyvolala směs nadějí a obav o dopadu těchto změn na další
vystupování Číny na mezinárodním poli. Zatímco na domácí scéně
vrcholí drama, spojené s infekcí SARS, politicky celému regionu
dominuje nukleární krize v hlavní roli se Severní Koreou. Pro nového
prezidenta Hu Jing Taa je to krutý zatěžkávací úkol, pro Čínu však
zároveň možná největší příležitost k výraznému posílení své
mezinárodní pozice za poslední čtvrtstoletí.
Michal Nešpor - 13. Květen 2003, rubrika Články
Východní Timor: Rok poté
20. května 2002 se Východní Timor zbavil závislosti na Indonésii a
stal se
nezávislým státem pod názvem Timor Leste. Indonésie má zkušenosti se
separatistickým hnutím už od počátku svého vzniku. Postavení Východního
Timoru je
však poněkud odlišné, neboť Timor nikdy nebyl součástí nizozemské
Východní Indie.
Téměř čtyři století byl pod portugalskou vládou. V době dekolonizace
v roce 1960
byl Východní Timor označen Valným shromážděním OSN jako nesamostatné
teritorium
(non-self-governing territory) a byl spravován Portugalskem jako zámořská
provincie. Roku 1974, po pádu autoritativního režimu, dalo Portugalsko
najevo
ochotu uznat Timoru právo na sebeurčení dané Chartou OSN, tedy
i případnou
nezávislost.
Miroslav Bohdálek - 11. Březen 2003, rubrika Články
Král je mrtev – ať žije král!
Nadcházející XVI. sjezd Komunistické strany Číny (KSČ) je
událostí,
na niž se v očekávání listopadového summitu NATO v Praze nejen v
našich médiích poněkud zapomíná. Ač spojitost mezi těmito dvěma
konferencemi nemusí být na první pohled zřejmá, do velké míry spolu
souvisí. Od obou z nich totiž svět očekává především další posun
od
klimatu studené války k něčemu, co budou pravděpodobně schopni
výstižně pojmenovat až historikové mezinárodních vztahů za několik
desítek let.
Michal Nešpor - 28. Říjen 2002, rubrika Články
Kapitalismus v čínském stylu
Ačkoli věrní straníci mluví o čínském ekonomickém modelu jako o
„sociálně tržní ekonomice s čínskými rysy“, daleko výstižnější
popis
by byl „kombinace státní a soukromé ekonomiky s evropskými rysy.“
Tento popis znamená intervenující vládu v roli výrobce, regulátora a
majitele, vzrůstající soukromý sektor podílející se na více než
třetině čínské nezemědělské produkce a plejádu smíšených podniků
pohybujících se mezi vládní, domácí soukromou a zahraniční
účastí.
Ľubomír Majerčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články
Olympijské hry v Pekingu 2008: lidská práva a mezinárodní vztahy
13. července 2001 zvolil Mezinárodní olympijský výbor v Moskvě na
svém
112. zasedání Peking jakožto pořadatelské město letních Olympijských
her v
roce 2008. Nebylo to rozhodnutí nijak překvapivé, Peking byl již před
samotnou volbou považován za hlavního favorita, což ale nic nevypovídá
o
problematičnosti tohoto výběru.
Ondřej Rojčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články
Filipíny: Druhý cíl americké války proti terorismu
Druhou cílovou oblastí v americké kampani proti terorismu se staly
Filipíny, kterým Spojené státy poskytují materiální i personální
pomoc v boji proti islámské teroristické skupině Abu Sayyaf. Situaci
na Filipínách však ani v nejmenším nelze srovnávat se situací, která
je a byla v Afghánistánu. Tento článek si klade za cíl stručně
přiblížit pozadí celého filipínského problému, který není v našem
prostředí příliš znám, vzhledem ke značné geografické i kulturní
vzdálenosti této oblasti.
Petr Svačina - 15. Březen 2002, rubrika Články
Obchod s Čínou?
25. února byl profesor obchodu Li Shaomin zatčen, uvězněn a obviněn
ze
špionáže pro Taiwan. Nehledě na to, že je americkým občanem, nehledě
na
to, že ve svých článcích pro časopis China Business Review vyjadřuje
optimismus nad čínským investičním ovzduším. Asi byl Li až příliš
optimistický. Věřil, že růst čínské ekonomiky vytvoří, jak píše ve
svém
článku z roku 1999, „systém vlády založený na právu.“ Ale jak se
sám
později přesvědčil, čínští představitelé mají jiné plány.
Ľubomír Majerčík - 26. Listopad 2001, rubrika Články
Čína – hrozba pro Spojené státy?
Budoucí strategické schopnosti Čínské lidové republiky se budou
významně lišit od minulosti – je pravděpodobný jak velký
kvantitativní vzestup, tak výrazný kvalitativní zlepšení.
David Müller - 23. Říjen 2001, rubrika Články
Kaspik – region s velkým potenciálem
Aby se svět vyhnul potenciální ropné krizi podobné té, kterou
zažil v roce 1973 a poté znovu v roce 1979, je třeba se soustředit
na rozvíjení nových nalezišť, díky kterým bude zajištěna diverzita v
dodávkách ropy na světové trhy. Je zřejmé, že Organizace zemích
vyvážejících ropu (OPEC) bude v následujících dekádách trhu stále
dominovat, ale je třeba hledat alternativy, jakými byly například
naleziště v Severním moři, k jejichž využívání došlo po prvním
ropném šoku. V současnosti je nejdůležitějším světovým regionem s
rozsáhlými nalezišti ropy a zemního plynu oblast Kaspiku.
Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články
Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy
S podporou International Institute of Political Science v Brně