Ondřej Macháček
Publikace Perryho Linka An Anatomy of Chinese představuje díky svému
multidisciplinárnímu přístupu propojení kognitivní lingvistiky a
politické vědy. Její autor je emeritním profesorem na Princetonské
univerzitě a jeho hlavním předmětem výzkumu je moderní čínská
literatura. Právě to je jedním z důvodů, proč předkládaná kniha má
spíše lingvistický a sinologický charakter, než charakter politologický.
Ačkoliv má Perry […]
čtěte více
27. 2. 2014, rubrika Recenze
David Minařík
V článku autor zkoumá vztahy Indie a USA na pozadí vývoje indického
jaderného programu. Zaměřuje se na to, jakým způsobem se vztahy
nejlidnatější a na druhé straně rozlohou největší demokracie světa
vyvíjejí a jak jsou ovlivněny indickými jadernými schopnostmi a
ambicemi.
čtěte více
7. 10. 2006, rubrika Články
Marian Klimko
Autor vo svojom článku pojednáva o vývoji roly atómových zbraní v
Čínskej Ľudovej Republike a zmene v nedávnej dobe k „limitovanej
forme jadrového odstrašenia. Tá znamená schopnosť zasadiť
protiútok…“
čtěte více
3. 4. 2006, rubrika Články
Michal Nešpor
Čínské střídání stráží je u konce. Proces generační výměny
elit v čele
nejlidnatější země světa, započatý v roce 2002 nástupem Hu Jing Taa do
vedení
Komunistické strany Číny, byl uzavřen, když tento politik, který loni
usedl i do
prezidentského křesla, převzal před necelými dvěma týdny od svého
předchůdce
Tiang-Ce-Mina i poslední z trojice klíčových úřadů, předsednictví
Ústřední
vojenské komise (ÚVK). Spolu s exprezidentem odchází z vedení orgánu,
sloužícího
jako nástroj politické kontroly armády, i velká část generace
sedmdesátníků a
osmdesátníků, kteří dominovali čínské politice… čtěte více
3. 10. 2004, rubrika Články
Michal Nešpor
20. března se má podle plánu presidenta Čena konat na Tchajwanu
referendum, jehož
výstupem bude (ne)odsouzení současného čínského vyzbrojování raketami
nové
generace a odmítnutí Pekingu vzdát se možnosti vojenského řešení
tchajwanského
„problému“. Ačkoliv by na první pohled mohla tato událost vzbuzovat
spíše údiv nad
podivnou formulací otázky referenda než obavy, ve skutečnosti se může
jednat o
zlomový moment v krátké historii čínsko–tchajwanských vztahů.
čtěte více
16. 3. 2004, rubrika Články
Nikola Hynek
Pravděpodobně mezi 17.–18. prosincem 2003 by mělo začít v Pekingu
druhé kolo multilaterálních rozhovorů o budoucnosti severokorejského
jaderného programu za přítomnosti šesti zemí – USA, Ruska, Číny,
Japonska, Jižní Koreje a Severní Koreje. Od počátku jaderné krize,
jež vznikla před rokem, se Severní Korea domáhá podepsání paktu o
vzájemném neútočení s USA. To je taktéž podmínka zastavení
severokorejského programu výroby jaderných zbraní. Srpnové první
kolo šestistranných rozhovorů uvízlo hlavně na faktu, že Severní
Korea v předloženém návrhu hovoří o „principu simultánní akce“,… čtěte více
24. 11. 2003, rubrika Články
Michal Nešpor
Velice brzy po nástupu do čela komunistické Číny jsou její noví
vůdci nuceni podstoupit první zkoušku zahraničněpolitické
obratnosti. Generační výměna, jež byla odstartována na podzim
loňského roku ve vedení Komunistické strany a do velké míry završena
personální rekonstrukcí vlády v březnu a dubnu, již sama o sobě
vyvolala směs nadějí a obav o dopadu těchto změn na další
vystupování Číny na mezinárodním poli. Zatímco na domácí scéně
vrcholí drama, spojené s infekcí SARS, politicky celému regionu
dominuje nukleární krize v hlavní roli se Severní Koreou. Pro nového
prezidenta… čtěte více
13. 5. 2003, rubrika Články
Miroslav Bohdálek
20. května 2002 se Východní Timor zbavil závislosti na Indonésii a
stal se
nezávislým státem pod názvem Timor Leste. Indonésie má zkušenosti se
separatistickým hnutím už od počátku svého vzniku. Postavení Východního
Timoru je
však poněkud odlišné, neboť Timor nikdy nebyl součástí nizozemské
Východní Indie.
Téměř čtyři století byl pod portugalskou vládou. V době dekolonizace
v roce 1960
byl Východní Timor označen Valným shromážděním OSN jako nesamostatné
teritorium
(non-self-governing territory) a byl spravován Portugalskem jako zámořská
provincie. Roku 1974, po pádu autoritativního… čtěte více
11. 3. 2003, rubrika Články
Michal Nešpor
Nadcházející XVI. sjezd Komunistické strany Číny (KSČ) je
událostí,
na niž se v očekávání listopadového summitu NATO v Praze nejen v
našich médiích poněkud zapomíná. Ač spojitost mezi těmito dvěma
konferencemi nemusí být na první pohled zřejmá, do velké míry spolu
souvisí. Od obou z nich totiž svět očekává především další posun
od
klimatu studené války k něčemu, co budou pravděpodobně schopni
výstižně pojmenovat až historikové mezinárodních vztahů za několik
desítek let.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
Ľubomír Majerčík
Ačkoli věrní straníci mluví o čínském ekonomickém modelu jako o
„sociálně tržní ekonomice s čínskými rysy“, daleko výstižnější
popis
by byl „kombinace státní a soukromé ekonomiky s evropskými rysy.“
Tento popis znamená intervenující vládu v roli výrobce, regulátora a
majitele, vzrůstající soukromý sektor podílející se na více než
třetině čínské nezemědělské produkce a plejádu smíšených podniků
pohybujících se mezi vládní, domácí soukromou a zahraniční
účastí.
čtěte více
28. 10. 2002, rubrika Články
