Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy • Asie/Tichomoří

Vztahy Indie a USA – vztahy uznaných jaderných mocností?

V článku autor zkoumá vztahy Indie a USA na pozadí vývoje indického
jaderného programu. Zaměřuje se na to, jakým způsobem se vztahy
nejlidnatější a na druhé straně rozlohou největší demokracie světa
vyvíjejí a jak jsou ovlivněny indickými jadernými schopnostmi a
ambicemi.

David Minařík - 7. Říjen 2006, rubrika Články

Čínske jadrové zbrane

Autor vo svojom článku pojednáva o vývoji roly atómových zbraní v
Čínskej Ľudovej Republike a zmene v nedávnej dobe k „limitovanej
forme jadrového odstrašenia. Tá znamená schopnosť zasadiť
protiútok…“

Marian Klimko - 3. Duben 2006, rubrika Články

Střídání stráží aneb čínské předání moci potřetí

Čínské střídání stráží je u konce. Proces generační výměny elit v čele
nejlidnatější země světa, započatý v roce 2002 nástupem Hu Jing Taa do vedení
Komunistické strany Číny, byl uzavřen, když tento politik, který loni usedl i do
prezidentského křesla, převzal před necelými dvěma týdny od svého předchůdce
Tiang-Ce-Mina i poslední z trojice klíčových úřadů, předsednictví Ústřední
vojenské komise (ÚVK). Spolu s exprezidentem odchází z vedení orgánu, sloužícího
jako nástroj politické kontroly armády, i velká část generace sedmdesátníků a
osmdesátníků, kteří dominovali čínské politice posledních patnáct let.

Michal Nešpor - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Tchajwanské referendum: konec jednoho přátelství

20. března se má podle plánu presidenta Čena konat na Tchajwanu referendum, jehož
výstupem bude (ne)odsouzení současného čínského vyzbrojování raketami nové
generace a odmítnutí Pekingu vzdát se možnosti vojenského řešení tchajwanského
„problému“. Ačkoliv by na první pohled mohla tato událost vzbuzovat spíše údiv nad
podivnou formulací otázky referenda než obavy, ve skutečnosti se může jednat o
zlomový moment v krátké historii čínsko–tchajwanských vztahů.

Michal Nešpor - 16. Březen 2004, rubrika Články

Severokorejský program výroby jaderných zbraní

Pravděpodobně mezi 17.–18. prosincem 2003 by mělo začít v Pekingu
druhé kolo multilaterálních rozhovorů o budoucnosti severokorejského
jaderného programu za přítomnosti šesti zemí – USA, Ruska, Číny,
Japonska, Jižní Koreje a Severní Koreje. Od počátku jaderné krize,
jež vznikla před rokem, se Severní Korea domáhá podepsání paktu o
vzájemném neútočení s USA. To je taktéž podmínka zastavení
severokorejského programu výroby jaderných zbraní. Srpnové první
kolo šestistranných rozhovorů uvízlo hlavně na faktu, že Severní
Korea v předloženém návrhu hovoří o „principu simultánní akce“, což
pro změnu odmítá Washington, který zdůrazňuje nezbytnost prvního
kroku Severní Koreje. Podle jihokorejského národního bezpečnostního
poradce Ra Čong-Yila je nyní Severní Korea připravena zmíněný
princip přeformulovat.

Nikola Hynek - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Čínská „Čtvrtá generace“ čelí první výzvě

Velice brzy po nástupu do čela komunistické Číny jsou její noví
vůdci nuceni podstoupit první zkoušku zahraničněpolitické
obratnosti. Generační výměna, jež byla odstartována na podzim
loňského roku ve vedení Komunistické strany a do velké míry završena
personální rekonstrukcí vlády v březnu a dubnu, již sama o sobě
vyvolala směs nadějí a obav o dopadu těchto změn na další
vystupování Číny na mezinárodním poli. Zatímco na domácí scéně
vrcholí drama, spojené s infekcí SARS, politicky celému regionu
dominuje nukleární krize v hlavní roli se Severní Koreou. Pro nového
prezidenta Hu Jing Taa je to krutý zatěžkávací úkol, pro Čínu však
zároveň možná největší příležitost k výraznému posílení své
mezinárodní pozice za poslední čtvrtstoletí.

Michal Nešpor - 13. Květen 2003, rubrika Články

Východní Timor: Rok poté

20. května 2002 se Východní Timor zbavil závislosti na Indonésii a stal se
nezávislým státem pod názvem Timor Leste. Indonésie má zkušenosti se
separatistickým hnutím už od počátku svého vzniku. Postavení Východního Timoru je
však poněkud odlišné, neboť Timor nikdy nebyl součástí nizozemské Východní Indie.
Téměř čtyři století byl pod portugalskou vládou. V době dekolonizace v roce 1960
byl Východní Timor označen Valným shromážděním OSN jako nesamostatné teritorium
(non-self-governing territory) a byl spravován Portugalskem jako zámořská
provincie. Roku 1974, po pádu autoritativního režimu, dalo Portugalsko najevo
ochotu uznat Timoru právo na sebeurčení dané Chartou OSN, tedy i případnou
nezávislost.

Miroslav Bohdálek - 11. Březen 2003, rubrika Články

Král je mrtev – ať žije král!

Nadcházející XVI. sjezd Komunistické strany Číny (KSČ) je událostí,
na niž se v očekávání listopadového summitu NATO v Praze nejen v
našich médiích poněkud zapomíná. Ač spojitost mezi těmito dvěma
konferencemi nemusí být na první pohled zřejmá, do velké míry spolu
souvisí. Od obou z nich totiž svět očekává především další posun od
klimatu studené války k něčemu, co budou pravděpodobně schopni
výstižně pojmenovat až historikové mezinárodních vztahů za několik
desítek let.

Michal Nešpor - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Kapitalismus v čínském stylu

Ačkoli věrní straníci mluví o čínském ekonomickém modelu jako o
„sociálně tržní ekonomice s čínskými rysy“, daleko výstižnější popis
by byl „kombinace státní a soukromé ekonomiky s evropskými rysy.“
Tento popis znamená intervenující vládu v roli výrobce, regulátora a
majitele, vzrůstající soukromý sektor podílející se na více než
třetině čínské nezemědělské produkce a plejádu smíšených podniků
pohybujících se mezi vládní, domácí soukromou a zahraniční účastí.

Ľubomír Majerčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Olympijské hry v Pekingu 2008: lidská práva a mezinárodní vztahy

13. července 2001 zvolil Mezinárodní olympijský výbor v Moskvě na svém
112. zasedání Peking jakožto pořadatelské město letních Olympijských her v
roce 2008. Nebylo to rozhodnutí nijak překvapivé, Peking byl již před
samotnou volbou považován za hlavního favorita, což ale nic nevypovídá o
problematičnosti tohoto výběru.

Ondřej Rojčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Filipíny: Druhý cíl americké války proti terorismu

Druhou cílovou oblastí v americké kampani proti terorismu se staly
Filipíny, kterým Spojené státy poskytují materiální i personální
pomoc v boji proti islámské teroristické skupině Abu Sayyaf. Situaci
na Filipínách však ani v nejmenším nelze srovnávat se situací, která
je a byla v Afghánistánu. Tento článek si klade za cíl stručně
přiblížit pozadí celého filipínského problému, který není v našem
prostředí příliš znám, vzhledem ke značné geografické i kulturní
vzdálenosti této oblasti.

Petr Svačina - 15. Březen 2002, rubrika Články

Obchod s Čínou?

25. února byl profesor obchodu Li Shaomin zatčen, uvězněn a obviněn ze
špionáže pro Taiwan. Nehledě na to, že je americkým občanem, nehledě na
to, že ve svých článcích pro časopis China Business Review vyjadřuje
optimismus nad čínským investičním ovzduším. Asi byl Li až příliš
optimistický. Věřil, že růst čínské ekonomiky vytvoří, jak píše ve svém
článku z roku 1999, „systém vlády založený na právu.“ Ale jak se sám
později přesvědčil, čínští představitelé mají jiné plány.

Ľubomír Majerčík - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Čína – hrozba pro Spojené státy?

Budoucí strategické schopnosti Čínské lidové republiky se budou
významně lišit od minulosti – je pravděpodobný jak velký
kvantitativní vzestup, tak výrazný kvalitativní zlepšení.

David Müller - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Kaspik – region s velkým potenciálem

Aby se svět vyhnul potenciální ropné krizi podobné té, kterou
zažil v roce 1973 a poté znovu v roce 1979, je třeba se soustředit
na rozvíjení nových nalezišť, díky kterým bude zajištěna diverzita v
dodávkách ropy na světové trhy. Je zřejmé, že Organizace zemích
vyvážejících ropu (OPEC) bude v následujících dekádách trhu stále
dominovat, ale je třeba hledat alternativy, jakými byly například
naleziště v Severním moři, k jejichž využívání došlo po prvním
ropném šoku. V současnosti je nejdůležitějším světovým regionem s
rozsáhlými nalezišti ropy a zemního plynu oblast Kaspiku.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Téma: Asie/Tichomoří