Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy • bezpečnostní politika

Jiří Šedivý: Stane se NATO pouhým politickým klubem?

Jiří Šedivý, M.A., Ph.D. je nestranický odborník v oblasti bezpečnostní politiky a obranného plánování, od listopadu 2010 je prvním náměstkem ministra obrany České republiky. V letech 2007–2010 zastával pozici náměstka generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování, předtím byl ministrem obrany v první vládě Mirka Topolánka. Mimo to šest let učil v Evropském centru pro bezpečnostní studia George C. Marshalla v Německu a šest let vedl Ústav mezinárodních vztahů. Časopis Global Politics se jej ptal na české zapojení v Alianci, rozevírající se nůžky mezi vojenskými rozpočty USA a zbytku světa a nepřijatelnost Medveděvových podmínek v oblasti protiraketové obrany.

Jakub Janda - 1. Srpen 2011, rubrika Rozhovory

Vztahy Indie a USA – vztahy uznaných jaderných mocností?

V článku autor zkoumá vztahy Indie a USA na pozadí vývoje indického
jaderného programu. Zaměřuje se na to, jakým způsobem se vztahy
nejlidnatější a na druhé straně rozlohou největší demokracie světa
vyvíjejí a jak jsou ovlivněny indickými jadernými schopnostmi a
ambicemi.

David Minařík - 7. Říjen 2006, rubrika Články

Tlumočnice

Dnešní Hollywood pronikne všude. Nic mu není svaté a krom Oblasti 51 se natáčelo snad už na všech místech světa, ve všech lokalitách a na všech kontinentech. Jedno atraktivní místo však doposud odolávalo.

Ondřej Ručka - 3. Červen 2006, rubrika Recenze

Čínske jadrové zbrane

Autor vo svojom článku pojednáva o vývoji roly atómových zbraní v
Čínskej Ľudovej Republike a zmene v nedávnej dobe k „limitovanej
forme jadrového odstrašenia. Tá znamená schopnosť zasadiť
protiútok…“

Marian Klimko - 3. Duben 2006, rubrika Články

Benevolentní hegemonie USA

Jakým způsobem vnímáte současnou pozici Spojených států amerických v mezinárodních vztazích? Jako benevolentního hegemona, který primárně zajišťuje bezpečnost sobě a svým spojencům nebo jako světovou imperiální mocnost, která by měla být více omezena dalšími státy?

Lukáš Hoder - 31. Leden 2006, rubrika Články

Americký příběh 20. století podle Romana Jocha

Je zajímavé, jak jednoduchým a přitom čtivým způsobem lze prezentovat „vlastní komplexní“ pohled na politiku a mezinárodní vztahy. Tedy ne zcela úplný, vyčerpávající a odborně napsaný, ale stručně a systémově pokrývající některá základní témata těchto disciplín, a to s použitím běžného jazyka, poutavého stylu a jasných formulací. Ovšem včetně poměrně přímého normativního názoru.

Lukáš Hoder - 3. Říjen 2004, rubrika Recenze

Kdy vznikl současný židovsko-arabský konflikt?

Jeden z nejvíce rozšířených mýtů o současném Blízkém východě
říká, že „židovsko-arabský konflikt existuje již od pradávna“. V
době „střetu civilizací“, „osy zla“, „nových křížových výprav“ a
jiných populárních teorií přinášejí podobná tvrzení velice
uspokojivá vysvětlení soudobých jevů. Nejde však často jen o hrubá
zjednodušení a nepřesnosti, ale dokonce o úmyslné a účelové
zkreslování dějin a faktů. Nejinak je tomu i v případě
židovsko-arabského sporu, dnes přesněji izraelsko-palestinského
konfliktu.

Marek Čejka - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Krize v Iráku – proč není EU schopna jednotně jednat?

Reakce Unie v průběhu a po válce v Iráku může pro mnohé znamenat
stejný případ neschopnosti, který Evropu trápil již dříve, když se
snažila ukázat sjednocený postoj během zásadnějších světových krizí.
Jak se dá toto chování vysvětlit?

Alžběta Jařinová - 5. Květen 2004, rubrika Články

Pohled USA na evropskou obranu a návrh Ústavy EU

Proces tvorby evropské ústavy v sobě skrývá nebezpečí pro transatlantické vztahy a
americké zájmy především v bezpečnostní oblasti. Ustanovení ústavy přímo ovlivní
například Severoatlantickou alianci, obranné vztahy mezi jednotlivými členskými
státy EU a díky tomu také tvorbu všech nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti
transatlantické zahraniční politiky a bezpečnosti. Bushova administrativa by proto
měla jasně vyjádřit svůj postoj k otázkám, které se týkají primárních zájmů
americké bezpečnosti. Hlavním problém pro Spojené státy představuje oblast
bezpečnosti, kterou na evropské straně pokrývá Evropská bezpečnostní a obranná
politika (EBOP).

David Müller - 5. Květen 2004, rubrika Články

Velká hra o stíhačky

Už před vstupem České republiky do NATO bylo zřejmé, že obranu
vzdušného prostoru země bude nutné zajistit efektivněji než starými
ruskými stroji. Vstup do NATO v roce 1999 byl dalším impulsem k
tomu, aby se začal hledat způsob nahrazení letky zastaralých
stíhaček Mig-21.

David Müller - 18. Březen 2004, rubrika Články

Postoj americkej administratívy k projektu spoločnej európskej obrany

Bezpečnosť bola a je základ transatlantických vzťahov už viac ako pol storočia.
Dlhotrvajúci americký postoj v NATO je a stále ostáva najsilnejším prvkom
amerických záväzkov voči Európe. Transatlantické vzťahy sa však dostali do
zvláštnej polohy. Krajiny, ktoré akceptovali hegemóniu USA z pragmatických
dôvodov, dostali možnosť prehodnotiť svoj vzťah voči USA. Súčasne je však v hre
nový prvok – bývalé postkomunistické a transformujúce sa krajiny, ktorých cieľom
vstup do výberovej transatlantickej ako aj európskej štruktúry a ich vplyvu či
vzťahu k obom štruktúram.

Andrea Figulová - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vzostupy a pády rusko-atlantického partnerstva

Rusko je fascinujúca krajina. V priebehu dejín sa vždy odlišovala od
ostatných krajín sveta. Na nej stroskotali veľké plány Napoleona i
Hitlera. Kontroverzia Ruska však spočíva v tom, že je ťažké byť mu vďačný,
pretože po víťazstve neprišla pre tých, ktorých oslobodilo, sloboda, ale
nový druh poddanstva.

Lucia Klapáčová - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy členských států NATO k přistupujícím zemím

Současné rozšiřování Severoatlantické aliance je v pořadí již druhým kolem
rozšiřování odehrávajícím se po skončení studené války, celkově pak pátým
rozšířením v dějinách Aliance. Rozšiřování v prostředí studené války byla
podmíněna výhradně vojenskými aspekty s cílem posílit schopnost kolektivní
obrany Aliance vůči jasně definovatelnému nepříteli – sovětskému bloku.
Rozšiřování Aliance po konci studené války má zcela jiné podněty.

David Minařík - 17. Březen 2004, rubrika Články

Je svět bez jaderných zbraní uskutečnitelná představa?

Debata o světě bez jaderných zbraní na pozadí aktuálních událostí v dané oblasti.

Ondřej Rojčík - 17. Březen 2004, rubrika Články

Specifika kanadské zahraniční a bezpečnostní politiky

Následující text se zabývá rolí Kanady v Organizaci severoatlantické
smlouvy (dále NATO). Problematika je zasazena do kontextu specifické
zahraniční politiky Kanady, stejné charakteristiky vykazuje i
zkoumaná oblast bezpečnosti a obrany. Téma je pro zvýšení
přehlednosti rozděleno do tří částí. Nejdříve je nastíněn historický
vývoj role Kanady v NATO, reflektující události důležité pro
zaměření práce. Další dvě oblasti byly vybrány pro demonstraci
hlavního přínosu Kanady v NATO – první jsou operace prosazování míru
pod vedením NATO, druhou pak problematika jaderných zbraní. Práce si
nenárokuje být vyčerpávající studií, jedná se spíše o úvod do
problematiky, poznámku s komentářem objasňujícím politickou roli
Kanady v rámci NATO.

Nikola Hynek - 17. Březen 2004, rubrika Články

Tchajwanské referendum: konec jednoho přátelství

20. března se má podle plánu presidenta Čena konat na Tchajwanu referendum, jehož
výstupem bude (ne)odsouzení současného čínského vyzbrojování raketami nové
generace a odmítnutí Pekingu vzdát se možnosti vojenského řešení tchajwanského
„problému“. Ačkoliv by na první pohled mohla tato událost vzbuzovat spíše údiv nad
podivnou formulací otázky referenda než obavy, ve skutečnosti se může jednat o
zlomový moment v krátké historii čínsko–tchajwanských vztahů.

Michal Nešpor - 16. Březen 2004, rubrika Články

Průběh transformace NATO od Pražského summitu dosud a její perspektivy

Transformace Severoatlantické aliance je dlouhodobý, dosud neukončený proces,
kterým se NATO snaží vyrovnat se změněnou geopolitickou a bezpečnostní situací
světa a který probíhá již od počátku devadesátých let minulého století. Je reakcí
na dva důležité mezníky v novodobé historii: (1) pád železné opony v roce 1989,
zánik SSSR a konec bipolárního rozdělení světa za „studené války“ a (2)
teroristický útok provedený 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku,
chápaný nejen jako útok na Spojené státy americké, ale na celou západní
civilizaci.

Jaroslav Petřík - 16. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy Arménie a NATO v kontextu rozšíření aliance

Problém rozšíření NATO je svým způsobem nový problém. Je to důsledek
změn ve světové politice po rozpadu bipolárního modelu mezinárodně
politického uspořádání a z něho vyvěrajícího geopolitického
uspořádání.

Tomáš Šmíd - 16. Březen 2004, rubrika Články

ESDP a deficit vojenských kapacit evropských spojenců

Ze sjednocující se Evropy se postupně stává politický aktér
mezinárodních vztahů. V kontextu prohlubujícího se integračního
procesu v Evropské unii pak dochází k postupnému, ačkoliv místy
nesystematickému, posilování jejího druhého pilíře a logicky i k
vytváření odpovídajících nástrojů a struktur Společné zahraniční a
bezpečnostní politiky (Common Foreign and Security Policy, CFSP),
Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (European Security and
Defence Policy, ESDP) nevyjímaje.

Jan Závěšický - 16. Březen 2004, rubrika Články

Rok 2003 v Izraeli a Palestině – stručný přehled

Uplynulý rok byl již čtvrtý, ve kterém pokračovala druhá intifáda
(zvaná také Intifáda Al-Aksá). Ta vypukla 28. září 2000 v reakci na
návštěvu Chrámové hory tehdy ještě opozičním politikem Arielem
Šaronem. Od začátku druhé intifády do loňského prosince bylo
usmrceno 2464 Palestinců, 830 Izraelců a 48 cizích státních
příslušníků. Na izraelské straně padlo nejvíce lidí za oběť
sebevražedným atentátům. Jejichž nejčastějšími autory byly i v
loňském roce islamistické organizace Hamás a Islámský džihád
(respektive jejich militantní křídla). Na palestinské straně je
nejvíce obětí způsobeno izraelskými trestnými vojenskými akcemi,
které zdaleka nezasahují jen skutečné viníky teroru. Společnost na
obou stranách se v důsledku uvedených událostí radikalizuje,
případně propadá stále větší beznaději.

Marek Čejka - 18. Leden 2004, rubrika Články

Krize legitimity – začátek konce hegemona?

Formálně od konce studené války, de facto již od poloviny
osmdesátých let, jsou Spojené státy americké vnímány jako jediná
světová supervelmoc. Jejich nezpochybnitelný ekonomický a vojenský
potenciál, ale především schopnost projekce moci kdekoliv ve světě
jim v devadesátých letech zajistila pozici, v níž mohly ovlivňovat
dění takřka kdekoliv ve světě v prakticky bezkonkurenčním prostředí.
Poprvé v historické řadě nastupujících a hroutících se říší tak
vystoupil do popředí státní celek, jehož moc se nezdá být omezena
konkrétním územím či kontinentem a který je tak možné označit za
globálního hegemona i podle přísných měřítek teorie mezinárodních
vztahů.

Michal Nešpor - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Vyhlídky mezinárodního práva a řádu po Iráku

Znalci mezinárodního práva by měli pomoci našim politickým vůdcům,
médiím a voličům lépe si uvědomovat dopady irácké invaze a kosovské
intervence na mezinárodní řád a právo.V polovině roku 2003 zůstávají
tyto implikace stále nejasné.

Ľubomír Majerčík - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Severokorejský program výroby jaderných zbraní

Pravděpodobně mezi 17.–18. prosincem 2003 by mělo začít v Pekingu
druhé kolo multilaterálních rozhovorů o budoucnosti severokorejského
jaderného programu za přítomnosti šesti zemí – USA, Ruska, Číny,
Japonska, Jižní Koreje a Severní Koreje. Od počátku jaderné krize,
jež vznikla před rokem, se Severní Korea domáhá podepsání paktu o
vzájemném neútočení s USA. To je taktéž podmínka zastavení
severokorejského programu výroby jaderných zbraní. Srpnové první
kolo šestistranných rozhovorů uvízlo hlavně na faktu, že Severní
Korea v předloženém návrhu hovoří o „principu simultánní akce“, což
pro změnu odmítá Washington, který zdůrazňuje nezbytnost prvního
kroku Severní Koreje. Podle jihokorejského národního bezpečnostního
poradce Ra Čong-Yila je nyní Severní Korea připravena zmíněný
princip přeformulovat.

Nikola Hynek - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Madelaine Albright: Role USA a OSN

Po svém odchodu z funkce ministryně zahraničí USA se Madeleine Albright
poněkud stáhla do ústraní. Věnovala se psaní svých memoárů, které vyšly v
USA i v Česku v letošním roce. Madame Secretary však není jediným důvodem,
proč Madeleine Albright poutá pozornost. V zářijových číslech magazínů
Foreign Policy a Foreign Affairs se objevily její dva články, kterým se
bude následující text blíže věnovat.

Miroslav Bohdálek - 30. Říjen 2003, rubrika Články

Občanská válka v Libérii: Světlo na konci tunelu?

Občanská válka v Libérii se zvolna chýlí ke konci. Přes 3500 vojáků západoafrického vojenského uskupení ECOMIL zahájilo v této zemi ve středu 10. října 2003 mírovou misi OSN. O jejím vyslání rozhodla Rada bezpečnosti OSN krátce po rezignaci prezidenta Charlese Taylora. Relativně malému počtu vojáků západoafrických jednotek se podařilo nastolit klid v hlavním městě Monrovii a umožnit nástup přechodné vlády Mosese Blaha a poté ustavení nového, 76-členného Národního shromáždění v čele s Gyude Bryantem. V nejbližších dnech by mělo dojít k rozmístění dalších dvanácti tisíc vojáků po celém území Libérie s úmyslem získat pod kontrolu území ovládaná povstaleckými skupinami.

Vladimír Vaďura - 27. Říjen 2003, rubrika Studie

Bude izraelská bezpečnostní zeď bezpečná?

Jedním z nejdiskutovanějších problémů, který bývá po válce v Iráku v
souvislosti se vztahy mezi Izraelci a Palestinci zmiňován, je
výstavba tzv. „bezpečnostní zdi“, která by od sebe fyzicky oddělila
Izrael a Západní břeh.

Marek Čejka - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Role a význam zbraní hromadného ničení v období po studené válce

Role a význam zbraní hromadného ničení v období po studené válce se zásadně
změnily. Za moment, kdy došlo k největšímu nebezpečí použití jaderných zbraní v
období studené války, bývá považována kubánská krize v roce 1962. Sovětský svaz a
Spojené státy americké stály na hraně jaderného konfliktu. Ačkoli USA a SSSR
nebyly jediné státy vlastnící nukleární zbraně, jejich strategická dominance a
bipolarita mezinárodního systému z nich dělala jediné státy a obecně aktéry v
mezinárodním prostředí schopné tyto zbraně použít.

Miroslav Bohdálek - 13. Květen 2003, rubrika Články

Iniciativa čtyř – konkurence sil NATO?

Německo, Francie, Belgie a Lucembursko se dohodly na obraně Evropy
nezávislé na NATO. Projekt posílené obranné spolupráce je otevřen i
pro další země Unie, Washington je ale proti a zbytek EU
zaskočen.

Alžběta Jařinová - 13. Květen 2003, rubrika Články

Americké základny v Evropě

V poslední době se opět objevily úvahy o možnosti přesunutí (či
redukci) amerických vojenských základen ze západní Evropy, především
z Německa, ve prospěch nových amerických spojenců v NATO, zemí
střední a východní Evropy. Americké plány je třeba chápat především
jako odraz nové politické reality a měnících se amerických zájmů.
Druhou stránkou věci je pravděpodobný dopad přesunu základen na
německou ekonomiku v době, kdy prochází stagnací. Spojené státy zde
mohou základny poměrně efektivně využít k „potrestání“ Německa za
jeho protiamerický postoj při válce v Iráku.

David Müller - 13. Květen 2003, rubrika Články

Čínská „Čtvrtá generace“ čelí první výzvě

Velice brzy po nástupu do čela komunistické Číny jsou její noví
vůdci nuceni podstoupit první zkoušku zahraničněpolitické
obratnosti. Generační výměna, jež byla odstartována na podzim
loňského roku ve vedení Komunistické strany a do velké míry završena
personální rekonstrukcí vlády v březnu a dubnu, již sama o sobě
vyvolala směs nadějí a obav o dopadu těchto změn na další
vystupování Číny na mezinárodním poli. Zatímco na domácí scéně
vrcholí drama, spojené s infekcí SARS, politicky celému regionu
dominuje nukleární krize v hlavní roli se Severní Koreou. Pro nového
prezidenta Hu Jing Taa je to krutý zatěžkávací úkol, pro Čínu však
zároveň možná největší příležitost k výraznému posílení své
mezinárodní pozice za poslední čtvrtstoletí.

Michal Nešpor - 13. Květen 2003, rubrika Články

USA a Saúdská Arábie – stále spojenci?

Spojené státy nedávno oznámily, že stáhnou většinu svých vojenských jednotek ze
Saúdské Arábie. Konkrétně toto rozhodnutí potvrdil americký ministr obrany
Rumsfeld během své nedávné cesty po Středním východě.

Marek Čejka - 13. Květen 2003, rubrika Články

Understanding International Conflict

Profesor Joseph Nye patří mezi přední světové odborníky na mezinárodní vztahy, především v bezpečnostní oblasti. Je autorem mnoha publikací z oboru a zároveň stačil získat mnoho praktických zkušeností z působení v různých amerických administrativách. Působil například jako bezpečnostní poradce na ministerstvu obrany. Své mnohaleté teoretické i praktické zkušenosti s bezpečnostní politikou se Nye pokusil shrnout v knize „Understanding International Conflict: An Introduction to Theory and History“.

Martin Hrabálek - 11. Březen 2003, rubrika Recenze

Velká strategie

Národní bezpečnostní strategie George W. Bushe by mohla představovat nejrozsáhlejší posun v americké strategii od počátku studené války. Její úspěch nicméně záleží na ochotě zbytku světa přijmout americkou moc s otevřenou náručí.

Ľubomír Majerčík - 9. Leden 2003, rubrika Články

Kolumbie – konflikt bez řešení?

Ozbrojené násilí rozhodně není v Kolumbii novým fenoménem. Ve
třicátých a čtyřicátých letech minulého století se země takřka
permanentně zmítala v ekonomických, politických i sociálních
problémech, které nakonec po zavraždění populistického politika
Jorge Eliecera Gaitána v dubnu 1948 vyústily v období, které
Kolumbijci nazývají velmi příznačně „Násilí“ (La Violencia). Během
následujících osmnácti let držela vláda kontrolu v podstatě pouze
nad hlavním městem Bogotou a na venkově probíhaly rozsáhlé boje.
Počet mrtvých v období La Violencie se odhaduje na 200 tisíc.

Martin Hrabálek - 9. Leden 2003, rubrika Články

Je potřeba transformovat Severoatlantickou alianci?

Méně než 24 hodin po teroristickém útoku 11. září na Spojené státy se američtí
spojenci Severoatlantické aliance sešli a odvolali se na článek 5 Smlouvy o NATO,
který dává záruku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny.
Nicméně, když přišel čas realizovat tuto záruku v podobě vojenské akce v
Afghánistánu při Operaci Trvalá Svoboda, nebylo NATO využito. Američané se
rozhodli, že nepožádají NATO o vojenskou podporu, a to z politických a
strategických důvodů: pouze Spojené státy měly ten správný druh vybavení k
přípravě vojenského zásahu přes půl zeměkoule a Washington neměl zájem o vojenský
zásah dalších 18 spojenců v této kampani.

Alžběta Jařinová - 21. Listopad 2002, rubrika Články

Evropa v dnešním světě

Přestože myšlenky na integraci evropských států se objevují již
několik století, první smlouva, která se týkala uhlí a oceli, byla
podepsána teprve před 51 lety. Za tu dobu vzrostl počet členských
států, ze sektorově zaměřené integrace byl vytvořen široký otevřený
prostor zahrnující aktivity ekonomické, obchodní, finanční a
sociální. Z formování vnitřního trhu se integrační úsilí poté
přesunulo k vytvoření společné zahraniční a bezpečností politiky a
ke spolupráci v oblasti justice a vnitra.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

NATO do Izraele – ihned!

V předvečer čtyřiapadesátého výročí vyhlášení své nezávislosti by Izrael
potřeboval mezinárodní ochranu – a to ze dvou hlavních důvodů: Jednak aby
se byl schopen ubránit sám vůči sobě, a pak také proti těm, kdož proti
němu bojují. To se na první pohled nemusí jevit jako příliš příjemná
zpráva, ale na druhou stranu ji lze vnímat i jako pozitivum, neboť by to
mohlo celému světu značně ulehčit. Namísto aby si však Izrael tento fakt
uvědomil, vydává se raději do boje téměř proti celému světu a odmítá jeho
pomocnou ruku a tím i myšlenku, že by mu svět mohl pomoci zajistit jeho
ochranu a bezpečnost.

Marek Čejka - 6. Květen 2002, rubrika Články

Břemeno globální dominance: potřeba nové strategie?

Po více než padesát let se americká zahraniční politika snažila
zabránit vzniku nových velmocí. Tato strategie se ukázala jako
obtížná, zbytečná a stále riskantnější. Spojené státy budou
bezpečnější a svět stabilnější, pokud se nyní Amerika rozhodne
zbavit se tohoto břemene a dovolí ostatním zemím pečovat samy o
sebe.

Michal Nešpor - 6. Květen 2002, rubrika Články

Francie: Příprava na ozbrojené konflikty 21. století

Není pochyb o tom, že 11. září významně ovlivnilo vnímání
bezpečnostního prostředí ve světě. Bezpečnostní rizika, která se
před tímto datem nezdála být příliš pravděpodobná, se najednou
dostala do centra pozornosti. Otázkou je, nakolik jsou státy a
jejich ozbrojené síly schopny efektivně čelit této výzvě.
Probíhající americká kampaň proti terorismu nám na tuto otázku může
poskytnout odpověď. Klíčovou roli v tomto novém typu konfliktu mají,
vedle technologicky nejvyspělejší armády na světě, i američtí
spojenci, jejichž kapacita vyrovnat se novým trendům je omezenější.
Součástí válečné koalice je i Francie, jejíž ozbrojené síly prošly
od roku 1996 zásadní reformou. Nyní se poprvé prakticky ukazuje,
nakolik byla tato reforma relevantní pro schopnost vést válku v 21.
století.

Petr Svačina - 6. Květen 2002, rubrika Články

Filipíny: Druhý cíl americké války proti terorismu

Druhou cílovou oblastí v americké kampani proti terorismu se staly
Filipíny, kterým Spojené státy poskytují materiální i personální
pomoc v boji proti islámské teroristické skupině Abu Sayyaf. Situaci
na Filipínách však ani v nejmenším nelze srovnávat se situací, která
je a byla v Afghánistánu. Tento článek si klade za cíl stručně
přiblížit pozadí celého filipínského problému, který není v našem
prostředí příliš znám, vzhledem ke značné geografické i kulturní
vzdálenosti této oblasti.

Petr Svačina - 15. Březen 2002, rubrika Články

Jak se žije v Bosně a Kosovu

Ráda bych připojila pár svých úvah nad článkem o americkém angažmá v
Bosně a Kosovu a srovnala jej se svými poznatky získanými během dvou
týdenních pobytů v Sarajevu, v Bosně, v květnu 2001 a lednu
2002.

Martina D. - 5. Březen 2002, rubrika Články

Jak z Balkánu?

Mírové uspořádání v Bosně a Kosovu udržuje tyto země již několik let
v obtížné situaci, vycházející z nesmiřitelných rozporů mezi
zúčastněnými stranami. Intervenující síly zde vytvořily politické
podmínky, jež obcházejí ústavní principy, demokracii a právo na
sebeurčení a ve svém důsledku si tak vynucují další setrvání
„okupačních sil“ v této oblasti.

Martina D. - 5. Březen 2002, rubrika Články

Projekt národní raketové obrany

Téma protiraketové obrany je v poslední době opět předmětem mnoha odborných debat. Původní východiska z období studené války je však nyní třeba chápat v odlišném kontextu, protože během posledních deseti let mezinárodněpolitická situace ve světě prošla poměrně podstatným vývojem. Co se však v žádném případě nezměnilo je základní rys této debaty, kterým je extrémně silná polarizace názorů. Tato polarizace se týká široké škály politických i technologických aspektů.

Petr Svačina - 5. Únor 2002, rubrika Studie

Zpráva o stavu Unie 2002

„Náš stát je ve válce, naše ekonomika je v recesi a civilizovaný svět čelí
bezprecedentnímu nebezpečí. Přesto naše unie nebyla nikdy silnější.“

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Rusko-americký vztah vznikl náhodou, ale může dále sílit

Západ by neměl být překvapen ruskou spoluprací ve válce proti terorismu,
ale neměl by ji považovat za ruskou slabost. Ruská politika po 11. září a
navázání přátelských vztahů se Západem nejsou takovou novinkou, jak by se
mohlo někomu na první pohled zdát. Upozornila na to Nicole Jacksonová,
odbornice na vojenské záležitosti Ruska a Střední Asie, nyní
post-doktorátní členka fakulty Normana Patersona pro mezinárodní vztahy na
Carletonské univerzitě v Ottawě.

Miloš Kaláb - 4. Únor 2002, rubrika Články

Izraelský pravicový radikalismus a fenomén osadnictví

Za současného stavu věcí, kdy je Stát Izrael považován za demokratickou
samostatnou a plnohodnotnou entitu, zatímco Palestinská národní samospráva
ještě zdaleka ne, je srovnání palestinského radikalismu s radikalismem
izraelským (či židovským) velmi obtížné. Přesto bych se rád o tomto
fenoménu blíže zmínil.

Marek Čejka - 4. Únor 2002, rubrika Články

Irák po Saddámovi

Mnoho západních politiků se od konce války v Perském zálivu domnívá,
že „irácký problém“ se ztratí společně s odchodem Saddáma Husajna z
politické scény. Někteří komentátoři tento problém označují za
biologický. A to ne v souvislosti s biologickými zbraněmi, ale se
smrtelností iráckého vůdce.

Martin Hrabálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Americká supervelmoc?

Immanuel Wallestein již minimálně od roku 1980 tvrdí, že hegemonie
Spojených států upadá. Toto tvrzení má být analytické, a ne
normativní. Je také velmi kontroverzní a vzbuzuje bouřlivé reakce u
subjektů vyskytujících se na obou pólech politického spektra kdekoli
ve světě. Pravicově orientovaní autoři vyčítají Wallersteinovi, že
jeho tvrzení není pravdivé a prohlašují, že Spojené státy pouze
nedávají navenek znát svoji sílu. Jedním dechem dodávají, že
takovouto analýzou vytváří defétistický přístup, který sám sebe
naplňuje.

Martin Hrabálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Terorismus a biologické zbraně

V souvislosti s nedávnými případy antraxu v poštovních zásilkách se obnovil zájem médií, odborníků, politiků i veřejnosti o hrozbu bioterorismu a možnost zneužití zbraní hromadného ničení. Mnoho příslušných vládních nebo mezinárodních agentur proto na svých internetových stránkách dalo odborníkům možnost se k této problematice vyjádřit. Tento článek je výběrem z těchto analýz, který stručně shrnuje hlavní aspekty tohoto problému. Východiskem je charakterová i organizační proměna terorismu, která je příčinou potenciálního ohrožení. Záměrem článku je stručně popsat některé základní aspekty biologických zbraní, jejich technologii, výhody i omezení a jejich možné využití teroristickými organizacemi.

Petr Svačina - 26. Listopad 2001, rubrika Studie

Vliv teroristických útoků na americkou zahraniční politiku

Teroristický útok na New York a Washington byl záhy některými komentátory označen
za „nový Pearl Harbor“. Paralela s touto šedesát let starou událostí amerických
dějin se objevila především díky překvapivému útoku, při kterém zahynulo mnoho
Američanů. Mnohem důležitější však je, že s 11. zářím, stejně jako při japonském
útoku roku 1941 skončilo pro Spojené státy období izolace a prokázalo se, že
nejmocnější stát planety není nezranitelný. Stejně jako v roce 1941 (a poté v jiné
souvislosti v roce 1957, kdy Sovětský svaz vypustil Sputnik) byly Spojené státy
radikálně donuceny zvýšit úroveň svého zájmu o zbytek světa.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Čína – hrozba pro Spojené státy?

Budoucí strategické schopnosti Čínské lidové republiky se budou
významně lišit od minulosti – je pravděpodobný jak velký
kvantitativní vzestup, tak výrazný kvalitativní zlepšení.

David Müller - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Strategické dopady teroru v informačním věku

Války a revoluce bývají hybnou silou strategické změny. Zářijové
události nás nutí přehodnotit obranné priority, analyzovat možná
složení aliancí a koalic proti novým ohrožením a revidovat postupy,
jakými se budou vést budoucí války. Musíme při tom brát ohled na to,
že válka v globalizovaném světě má hluboký dopad na politické a
ekonomické vztahy. Životnost „staré“ geopolitiky a dnes již
zastaralé formy mezinárodního násilí ukázaly, že nežijeme jenom v
jednom globalizovaném světě, ale v několika globálních
geopolitických časových zónách. Na politicích a stratézích teď je,
aby rozlišili požadavky na zahraniční politiku vůči těmto různým
okruhům.

Ľubomír Majerčík - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Slabina supervelmoci

Tak jako první světová válka přinesla nové zbraně a moderní způsob válčení
pro dvacáté století, informační věk nyní revolučním způsobem mění válčení
pro století dvacáté první. Informační technologie stále více pronikají do
zbraňových systémů, obranných struktur i národních ekonomik po celém
světě. Kyberprostor se tak stal novým mezinárodním bojištěm.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Téma: bezpečnostní politika

Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy - nabídka

Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy - nabídka zaměřená na EU