Téma: Blízký východ
Jiří Šedivý: Stane se NATO pouhým politickým klubem?
Jiří Šedivý, M.A., Ph.D. je nestranický odborník v oblasti bezpečnostní politiky a obranného plánování, od listopadu 2010 je prvním náměstkem ministra obrany České republiky. V letech 2007–2010 zastával pozici náměstka generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování, předtím byl ministrem obrany v první vládě Mirka Topolánka. Mimo to šest let učil v Evropském centru pro bezpečnostní studia George C. Marshalla v Německu a šest let vedl Ústav mezinárodních vztahů. Časopis Global Politics se jej ptal na české zapojení v Alianci, rozevírající se nůžky mezi vojenskými rozpočty USA a zbytku světa a nepřijatelnost Medveděvových podmínek v oblasti protiraketové obrany.
Jakub Janda - 1. Srpen 2011, rubrika Rozhovory
Zaid Eyadat: The major motivation for Arab revolutions was about human dignity
Dr. Zaid Eyadat is a professor of Political Science and International Relations at the University of Jordan and the chairperson of the Human Rights and Human Development department. He graduated from the University of Southern California, where he continues to teach. He has also taught at various universities in the USA and Jordan and has worked as a consultant for diverse international organizations and NGOs. Recently he conducted a course called Islam and Human Rights at Faculty of Social Studies at Masaryk University in Brno. Editors of Global Politics and Bulletin of The Czech Centre for Human Rights and Democratization spoke with Mr. Eyadat about various issues ranging from Arab revolutions to multiculturalism and liberal islam.
Kristina Horňáčková, Jan Daniel - 18. Červenec 2011, rubrika Rozhovory
Democracy in the Middle East?
Following the tradition of past successful Symposiums, editors of Global Politics decided to focus this time on recent popular uprisings in the Arab World. There are not many issues in contemporary international politics that are so dynamically developing and vigorously debated as this one. By addressing various Middle East specialists with diverse backgrounds and institutional affiliations such as London School of Economics and Political Science, John Hopkins University or American University of Beirut, we would like to contribute a little to the debate and hopefully bring attention of our readers to some less known aspects of these dramatic events.
Jan Daniel, František Novotný - 30. Květen 2011, rubrika Symposium
Egyptští Koptové – zapomenutí křesťané v údolí Nilu
V dnešní době je značně medializována otázka soužití křesťanů a
o
křesťanské hodnoty se opírajících ateistů s muslimy v zemích
euroatlantické
civilizace. Patřičnou pozornost si zaslouží také nejen v České
republice
opomíjená problematika křesťanských menšin obývajících islámské
státy. Mezi
tyto minority patří i egyptští Koptové, jejichž počet je odhadován na
šest
až osm milionů. Hlavním cílem textu je přinést komplexní náhled na
problematiku koptské minority a upozornit na porušování jejích
základních
práv, které se děje s nepřímým posvěcením egyptského státního
aparátu.
Artur Boháč - 25. Květen 2008, rubrika Články
Libanonská krize: Dějství 2007
Článek nejdříve stručně představuje zlomové historické okamžiky
moderního
Libanonu a zároveň se snaží nastínit charakter politického a
náboženského
milieu, v němž se odvíjejí současné dramatické události. Hlavní důraz
je
kladen na dramatický rok 2007, kdy kvůli vyhroceným sporům mezi vládou a
opozicí došlo k vraždám politických představitelů a k mohutné
politické
destabilizaci země. Tento rok je klíčový především z hlediska
prezidentských voleb, které otestují vůli znepřátelených táborů
k dohodě,
nebo se naopak stanou rozbuškou s nepředvídatelnými následky.
Oldřich Vondruška - 4. Listopad 2007, rubrika Články
Židovská teroristická skupina Irgun
Text se zabývá genezí židovské teroristické organizace Irgun, jejíž
akce měly
nemalý podíl na odchodu britských vojsk z Palestiny a následném vzniku
státu
Izrael. Článek představuje organizaci Irgun také z pohledu typologie
terorismu,
jako reprezentanta terorismu etno-teritoriálního, a poskytuje tak hlubší
pohled do
historie izraelsko-palestinského konfliktu.
Adam Hlaváč - 21. Květen 2007, rubrika Články
Budoucnost Blízkého východu
Pomocí nového formátu příspěvků – symposia – představuje redakce Global Politics názory českých i zahraničních odborníků na zásadní změny, které právě probíhají na Blízkém východě. Exklusivně pro Global Politics odpovídají J. A. Goldstone, B. Korany, R. N. Lebow, M. Čejka, B. Dančák, Z. Kříž, I. Samson a P. Suchý.
Ondrej Gažovič, Lukáš Hoder - 27. Březen 2006, rubrika Symposium
Kdy vznikl současný židovsko-arabský konflikt?
Jeden z nejvíce rozšířených mýtů o současném Blízkém
východě
říká, že „židovsko-arabský konflikt existuje již od pradávna“. V
době „střetu civilizací“, „osy zla“, „nových křížových
výprav“ a
jiných populárních teorií přinášejí podobná tvrzení velice
uspokojivá vysvětlení soudobých jevů. Nejde však často jen o hrubá
zjednodušení a nepřesnosti, ale dokonce o úmyslné a účelové
zkreslování dějin a faktů. Nejinak je tomu i v případě
židovsko-arabského sporu, dnes přesněji izraelsko-palestinského
konfliktu.
Marek Čejka - 3. Říjen 2004, rubrika Články
Americký příběh 20. století podle Romana Jocha
Je zajímavé, jak jednoduchým a přitom čtivým způsobem lze prezentovat „vlastní komplexní“ pohled na politiku a mezinárodní vztahy. Tedy ne zcela úplný, vyčerpávající a odborně napsaný, ale stručně a systémově pokrývající některá základní témata těchto disciplín, a to s použitím běžného jazyka, poutavého stylu a jasných formulací. Ovšem včetně poměrně přímého normativního názoru.
Lukáš Hoder - 3. Říjen 2004, rubrika Recenze
Krize v Iráku – proč není EU schopna jednotně jednat?
Reakce Unie v průběhu a po válce v Iráku může pro mnohé znamenat
stejný případ neschopnosti, který Evropu trápil již dříve, když se
snažila ukázat sjednocený postoj během zásadnějších světových
krizí.
Jak se dá toto chování vysvětlit?
Alžběta Jařinová - 5. Květen 2004, rubrika Články
Rok 2003 v Izraeli a Palestině – stručný přehled
Uplynulý rok byl již čtvrtý, ve kterém pokračovala druhá intifáda
(zvaná také Intifáda Al-Aksá). Ta vypukla 28. září 2000 v reakci na
návštěvu Chrámové hory tehdy ještě opozičním politikem Arielem
Šaronem. Od začátku druhé intifády do loňského prosince bylo
usmrceno 2464 Palestinců, 830 Izraelců a 48 cizích státních
příslušníků. Na izraelské straně padlo nejvíce lidí za oběť
sebevražedným atentátům. Jejichž nejčastějšími autory byly i v
loňském roce islamistické organizace Hamás a Islámský džihád
(respektive jejich militantní křídla). Na palestinské straně je
nejvíce obětí způsobeno izraelskými trestnými vojenskými akcemi,
které zdaleka nezasahují jen skutečné viníky teroru. Společnost na
obou stranách se v důsledku uvedených událostí radikalizuje,
případně propadá stále větší beznaději.
Marek Čejka - 18. Leden 2004, rubrika Články
Jaký soud pro Saddáma Husajna
„Máme štěstí, že Saddám byl chycen živý, a ne mrtvý, protože se světovému společenství, a Spojeným státům americkým obzvlášť, naskytla příležitost ukázat, že jsme více zásadoví a spravedliví, než jsme kdy byli, a že vláda zákona je silnější než touha po pomstě.“ (Richard Goldstone, bývalý prokurátor u mezinárodních trestních tribunálů pro Jugoslávii a Rwandu)
Ľubomír Majerčík - 18. Leden 2004, rubrika Studie
Vyhlídky mezinárodního práva a řádu po Iráku
Znalci mezinárodního práva by měli pomoci našim politickým vůdcům,
médiím a voličům lépe si uvědomovat dopady irácké invaze a kosovské
intervence na mezinárodní řád a právo.V polovině roku
2003 zůstávají
tyto implikace stále nejasné.
Ľubomír Majerčík - 24. Listopad 2003, rubrika Články
Bude izraelská bezpečnostní zeď bezpečná?
Jedním z nejdiskutovanějších problémů, který bývá po válce
v Iráku v
souvislosti se vztahy mezi Izraelci a Palestinci zmiňován, je
výstavba tzv. „bezpečnostní zdi“, která by od sebe fyzicky oddělila
Izrael a Západní břeh.
Marek Čejka - 27. Říjen 2003, rubrika Články
USA a Saúdská Arábie – stále spojenci?
Spojené státy nedávno oznámily, že stáhnou většinu svých vojenských
jednotek ze
Saúdské Arábie. Konkrétně toto rozhodnutí potvrdil americký ministr
obrany
Rumsfeld během své nedávné cesty po Středním východě.
Marek Čejka - 13. Květen 2003, rubrika Články
Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu
Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu je
regionální organizací založenou v květnu roku 1981 Bahrajnem,
Kuvajtem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty.
GCC byla vytvořena především z iniciativy Saudské Arábie, které se
podařilo přimět ostatní země ke spolupráci. Většina států
v Perském
zálivu velmi dobře vnímala a vnímá svou relativní slabost, neboť i
když disponují obrovskými zásobami ropy, jejich skutečná síla je
sporná vzhledem k malé a roztříštěné populaci (pouhých 28 miliónů)
a
obrovskému území (2,6 milionu km čtverečních).
David Müller - 11. Březen 2003, rubrika Články
Judaismus, politika a stát Izrael
Marek Čejka, absolvent Právnické fakulty a Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a interní doktorand katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, vydal nedávno svou první publikaci.
Vít Dočkal - 9. Leden 2003, rubrika Recenze
Kdo vyhraje volby v Izraeli?
Mírový proces na Blízkém východě je již několik let pohřben a
vzájemné vztahy mezi Izraelem a Palestinskou autonomií se dostaly na
bodu mrazu. Také současná bezpečnostní a vnitropolitická situace v
Izraeli je velmi špatná a země navíc prodělává znatelný
hospodářský
propad. Napětí v oblasti zvyšuje i velmi pravděpodobná vojenská akce
proti Iráku. Za této situace byly v Izraeli vypsány na 28. leden
letošního roku předčasné parlamentní volby.
Marek Čejka - 9. Leden 2003, rubrika Články
Současný izraelsko-palestinský konflikt – pohled zevnitř
Prakticky každý den vytvářejí média obraz Izraele a Palestinské
samosprávy, který v člověku evokuje představy, že nelze vyjít do
ulic zdejších měst, žít relativně běžným životem apod. To je však
pravda jen částečně. Jako obvykle mají média ve zvyku přinášet pouze
ty nejsenzačnější, tj. nejmorbidnější události a v případě
Blízkého
východu to platí několikanásobně. Skutečná realita zdejšího života
tak zůstává nezasvěcenému prakticky skryta a většina lidí na světě
vnímá obraz zdejšího dění jen v nejhrozivějších konturách.
Marek Čejka - 28. Říjen 2002, rubrika Články
NATO do Izraele – ihned!
V předvečer čtyřiapadesátého výročí vyhlášení své nezávislosti
by Izrael
potřeboval mezinárodní ochranu – a to ze dvou hlavních důvodů: Jednak
aby
se byl schopen ubránit sám vůči sobě, a pak také proti těm, kdož
proti
němu bojují. To se na první pohled nemusí jevit jako příliš
příjemná
zpráva, ale na druhou stranu ji lze vnímat i jako pozitivum, neboť by to
mohlo celému světu značně ulehčit. Namísto aby si však Izrael tento
fakt
uvědomil, vydává se raději do boje téměř proti celému světu a odmítá
jeho
pomocnou ruku a tím i myšlenku, že by mu svět mohl pomoci zajistit jeho
ochranu a bezpečnost.
Marek Čejka - 6. Květen 2002, rubrika Články
Kam se Saddámem?
Američani se měli zbavit Saddáma Husajna během války v
Zálivu. Pozdě bycha honiti. Zastánci i odpůrci nové kampaně
proti Iráku se shodnou, že administrativa Bushe st. měla vyřešit
problém s Husajnem, když k tomu měla výjimečnou příležitost.
Vojenští představitelé se však v roce 1991 rozhodli nepokračovat v
tažení na Bagdád. V dané situaci se to zdálo jako nejlepší řešení.
USA nemohly očekávat, že tehdejší koalice, zahrnující i arabské
státy, bude souhlasit se svržením irácké vlády. Chyby byly učiněny
až po válce v Zálivu. Američané souhlasili s použitím iráckých
helikoptér pro účely iráckých politických vůdců. Ve skutečnosti byly
tyto helikoptéry použity při potlačování šíitských a kurdských
povstání. Druhou chybou pak bylo odmítnutí podpory těmto povstáním v
obavách, že by to destabilizovalo celý region.
Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články
Budoucnost politického islámu
Byly teroristické útoky na New York a Washington posledním vzdechem
radikálního islámu, nebo byly naopak předzvěstí dlouhodobě
vyhrocených
vztahů mezi muslimy a západním světem? Postaví se muslimové proti násilí
a
přiblíží se Západu, nebo nechají Usámu bin Ladina a jeho
následovníky
určovat vztahy mezi muslimy a Západem?
Martin Hrabálek - 6. Květen 2002, rubrika Články
Mušaraf – druhý Ataturk?
Generál Parvíz Mušaraf je každým coulem profesionální voják. Když
se
Mušaraf, velitel pákistánského generálního štábu, vracel v říjnu
1999
letadlem ze Srí Lanky, byl během letu odvolán ze své funkce. Naváz
Šaríf,
pákistánský premiér, se domníval, že Mušaraf toho proti svému
odvolání
nemůže ve vzduchu mnoho udělat. To byla mylná domněnka. Po svém
přistání
na letišti v Karáčí zorganizoval Mušaraf převrat, Šarífa postavil
před
soud a následně poslal do exilu do Saudské Arábie. Sebe pak dosadil na
jeho místo. Převrat se opět ukázal jako jeden z hlavních způsobů
výměny
politických postů v muslimském světě. Osobnost politika zde hraje
mnohem
větší roli, než nějaké mlhavé principy.
David Müller - 5. Březen 2002, rubrika Články
Role Spojených států amerických na Blízkém východě: minulost a současnost
Postavení Spojených států v dění na Blízkém východě bývá sice
často
považováno za klíčové, avšak i ono prochází postupem času
určitými
proměnami, závisejícími hlavně na zahraničněpolitických
doktrínách
amerických prezidentů.
Marek Čejka - 5. Březen 2002, rubrika Články
Izraelský pravicový radikalismus a fenomén osadnictví
Za současného stavu věcí, kdy je Stát Izrael považován za
demokratickou
samostatnou a plnohodnotnou entitu, zatímco Palestinská národní
samospráva
ještě zdaleka ne, je srovnání palestinského radikalismu s radikalismem
izraelským (či židovským) velmi obtížné. Přesto bych se rád o tomto
fenoménu blíže zmínil.
Marek Čejka - 4. Únor 2002, rubrika Články
Irák po Saddámovi
Mnoho západních politiků se od konce války v Perském zálivu
domnívá,
že „irácký problém“ se ztratí společně s odchodem Saddáma Husajna
z
politické scény. Někteří komentátoři tento problém označují za
biologický. A to ne v souvislosti s biologickými zbraněmi, ale se
smrtelností iráckého vůdce.
Martin Hrabálek - 4. Únor 2002, rubrika Články
Konflikt mezi sekulárními a religiózními Izraelci v současnosti
Poněkud ve stínu současných napjatých vztahů mezi izraelskými Židy
a
Palestinci zůstává ve světových sdělovacích prostředcích jakékoliv
jiné vnitropolitické dění v Izraeli. Prakticky úplně bývá v
současnosti opomíjen jeden ryze židovský vnitřní problém Izraele –
konflikt mezi sekulárními a religiózními Izraelci, přesněji řečeno
konflikt mezi sekulární většinou izraelského židovského obyvatelstva
na straně jedné a religiózní menšinou (tedy možno říci menšinou
ortodoxní a ultraortodoxní) na straně druhé.
Marek Čejka - 26. Listopad 2001, rubrika Články
Přinese islám demokracii na Střední Východ?
Islám je dnes vnímán především na základě videozáznamu letadla,
narážejícího do Světového obchodního centra. Nejrůznější
„odborníci“ v
mediích ostře odsuzují anti-muslimský fanatismus a spěšně upozorňují
veřejnost, že islám je navzdory činům extrémistů náboženstvím míru
a
tolerance. Mnozí z nich však jedním dechem varují před „střetem
civilizací“, jenž uvrhne moderní, sekularizovaný Západ do války
s částí
světa, topící se ve věčné nenávisti a zuřivém fundamentalismu.
Michal Nešpor - 26. Listopad 2001, rubrika Články
Aktuální situace na palestinských územích – Ramalláh a Gaza
Rád bych napsal několik informací o tom, jak vypadá v současnosti
situace
na Palestinských územích, kam jsem měl možnost se spolu s českými
diplomaty podívat. Konkrétně mám na mysli Ramalláh na Západním břehu
a
pásmo Gazy, kde jsem navštívil její stejnojmenné hlavní město. Naskytla
se
mi navíc možnost určitého srovnání, neboť jsem na stejných místech byl
už
v roce 1998 a 1999.
Marek Čejka - 23. Říjen 2001, rubrika Články
Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy
S podporou International Institute of Political Science v Brně