Téma: demokracie
Democracy in the Middle East?
Following the tradition of past successful Symposiums, editors of Global Politics decided to focus this time on recent popular uprisings in the Arab World. There are not many issues in contemporary international politics that are so dynamically developing and vigorously debated as this one. By addressing various Middle East specialists with diverse backgrounds and institutional affiliations such as London School of Economics and Political Science, John Hopkins University or American University of Beirut, we would like to contribute a little to the debate and hopefully bring attention of our readers to some less known aspects of these dramatic events.
Jan Daniel, František Novotný - 30. Květen 2011, rubrika Symposium
Vyšla knižní pocta prof. Vladimíru Čermákovi
Student brněnské politologie či práva, ale i filosofie a divadelní vědy, se může jen stěží vyhnout osobnosti Vladimíra Čermáka a přitom o sobě prohlásit, že pečlivě studuje svůj obor. Profesor Čermák (1929–2004) je nepřehlédnutelnou osobností všech těchto disciplín, v jejichž rámci dokázal během svého života nejen excelovat, ale také „nepříjemně“ vyčnívat. Možná právě proto je dosud mnohými považován za přehlíženou a nedoceněnou osobnost, kterou však nelze jednoduše ignorovat a obejít.
Lukáš Hoder - 6. Září 2010, rubrika Recenze
Human rights promotion in the EU foreign policy
After the end of the Cold War, promoting democracy became one of the main features of the foreign policy of the European Union (EU). The Maastricht Treaty of 1992 stated that one of the objectives of the Common Foreign and Security Policy (CFSP) is to promote democracy, the rule of law, and respect for human rights and fundamental freedoms. Furthermore, the Copenhagen criteria, which defines the conditions for EU membership, clearly indicates that one of the main requirements is the existence of institutions that ensure respect for human rights, democracy and the rule of law.
Arif Mammadov - 20. Srpen 2010, rubrika Články
Nové texty v rubrice Zaměřeno na EU
Vyšlo v pořadí již třetí vydání „Zaměřeno na EU“; projektu, který je ve spolupráci s Global Politics realizován studenty Fakulty sociálních studií a Právnické fakulty sdruženými ve Studentské sekci IIPS MU. Tématem současného vydání a pojícím prvkem čtyřech níže uvedený esejí je evropský konstitucionalismus. Jednotliví autoři a autorky se zabývají otázkou existence politického systému na úrovni Evropské unie (Zbyněk Smetana), otázkou existence a podoby evropského „ústavního“ pořádku (Katarína Šipulová) a konečně problematikou tzv. demokratického deficitu, které jsou věnovaný hned dva články.
Zbyněk Smetana - 21. Duben 2010, rubrika Redakce
Multiúrovňový konštitucionalizmus EÚ
Kontinuálne prehlbovanie integrácie a postupná komunitarizácia Európskej únie od polovice 80-tych rokov viedli k rozprúdeniu snáh o presnejšie vymedzenie a kategorizovanie Únie medzi nám známe politické a právne entity. S nárastom právomocí a oslabením štátnej suverenity vo vybraných oblastiach policy sa objavili aj pokusy legitimizovať postavenie a rastúci počet kompetencií Spoločenstva. Rok 1984 a Spinelliho Návrh Zmluvy zakladajúcej Európsku úniu sa zvyčajne pokladá za symbolický počiatok procesu konštitucionalizácie EÚ, vrcholiaceho zasadaním Európskeho Konventu v rokoch 2002–2003 a formulovaním návrhu Ústavnej zmluvy, resp. dnešnej Lisabonskej revízie.
Katarína Šipulová - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU
Představuje Evropská unie politický systém?
Současná podoba Evropské unie (EU) je výsledkem více než půl století probíhající integrace mezi státy západní a po pádu Železné opony též střední a východní Evropy. Co však EU představuje? Jde pouze o jednu z mnoha mezinárodních organizací, nebo se jedná o konfederaci, federaci či snad zárodek nějakého nového superstátu? Odpovědí, ať již jde o reflexe reálného stavu nebo o více či méně normativně zabarvená přání a představy, lze najít celou řadu. Pro skeptiky a odpůrce procesu integrace není EU ničím víc než jednou z mnoha mezinárodních organizací, zatímco pro stoupence federalismu a evropského sjednocení představuje EU minimálně zárodek federace evropských států. Z pohledu evropské integrace jde přitom o naprosto klíčovou otázku. Vždyť chceme-li v integraci někam pokročit (či naopak zůstat na místě) musíme nejprve najít odpovědi na otázky typu: Jaký je výsledek současného stavu integrace? Kam integrační proces směřuje, respektive kam by měl/neměl směřovat?
Zbyněk Smetana - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU
Demokratický deficit, aneb jak to tedy vlastně je
Slavomíra Urbanová ve svém článku poměrně dobře popsala základní charakteristiky dnešní diskuze o demokratickém deficitu a její článek je velmi dobrým výchozím bodem. Dovolím si ho tak použít a poukázat na několik, dle svého mínění, abnormalit ve zkoumání demokratického deficitu EU.
Ondřej Mocek - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU
Existuje v EÚ demokratický deficit? Prevádza EÚ kríza legitimity?
Európsky integračný projekt je už od konca osemdesiatych rokov minulého storočia, kedy došlo k výraznému kvalitatívnemu posunu jeho podoby, nútený vysporiadať sa s kritikou adresovanou k jeho formám vládnutia, ktoré sú často označované za nedemokratické a nelegitímne. V odbornej literatúre, ale i v rámci verejnej debaty sú otázky „demokratického deficitu“ a krízy legitimity Únie skloňované snáď vo všetkých pádoch. Z akých predpokladov ale dané úvahy vychádzajú? Je možné túto kritiku európskeho vládnutia považovať za oprávnenú? Cieľom tohto príspevku je pokúsiť sa nájsť odpovede na tieto základné otázky.
Slavomíra Urbanová - 21. Duben 2010, rubrika Zaměřeno na EU
Završení tranzice v Ghaně
Ghana je v současnosti prezentována jako jeden z mála afrických příkladů úspěšných politických a ekonomických reforem. Ghanský přechod od militaristického personalizovaného režimu k demokracii však není odborníky interpretován jednoznačně. M. Bratton a N. van de Walle tvrdí, že ghanská tranzice vyústila v roce 1992 v hybridní režim, který se s odchodem prezidenta Jerryho Rawlingse v roce 2000 transformoval v demokracii. Oproti tomu S. Lindberg považuje celé období 1992–2000 za tranziční. Tato případová studie se pokusí nastínit průběh demokratizace v Ghaně s ohledem na problém datace tranzice.
Klára Obadalová - 10. Prosinec 2009, rubrika Články
Konsociačná demokracia v Libanone – aplikácia a limity
Text sa zaoberá aplikáciou modelu konsociačnej demokracie Arenda Lijpharta v Libanone v období fungovania prvej republiky až do vypuknutia občianskej vojny. Práca si kladie za cieľ zistiť, ako sa v Libanone konsociačné mechanizmy aplikovali a aký bol vplyv jednotlivých znakov na vypuknutie vojny. Taktiež v práci skúmame prítomnosť podmienok priaznivých pre konsocializmus a ich rolu v rozložení konsociačnej demokracie.
Ondrej Schütz - 26. Říjen 2009, rubrika Články
The Future of the European Union
Encouraged by the apparent success of the Middle East Symposium project, editors of the Global Politics journal have decided to launch a Symposium on the Future of the European Union. By providing our readers with the thoughts of influential scholars from the field, GP aims to stimulate the public debate on the future direction of European integration. It is our great pleasure to publish the answers of J. Bátora, P. Drulák, P. Kratochvíl, K. Hughes, I.B. Neumann, M. Pitrová, and M. Vašečka.
Tomáš Blažek, Ondrej Gažovič, Lukáš Hoder - 27. Listopad 2006, rubrika Symposium
Budoucnost Blízkého východu
Pomocí nového formátu příspěvků – symposia – představuje redakce Global Politics názory českých i zahraničních odborníků na zásadní změny, které právě probíhají na Blízkém východě. Exklusivně pro Global Politics odpovídají J. A. Goldstone, B. Korany, R. N. Lebow, M. Čejka, B. Dančák, Z. Kříž, I. Samson a P. Suchý.
Ondrej Gažovič, Lukáš Hoder - 27. Březen 2006, rubrika Symposium
Alijev & syn, práce všeho druhu
Byl jednou jeden starý prezident. Dříve než byl prezidentem, pracoval jako vysoký funkcionář KGB a místní komunistické strany. Potom velmi dlouho vládl v jedné krásné zakavkazské zemi. Blížily se další prezidentské volby, ale starý prezident byl již velmi nemocný. Měl syna. Tak se rozhodl, že je čas předat mu vládu. Ale blížící se volby by přece měly být svobodné, takže není úplně jisté, že syn volby vyhraje. Nu což, bude potřeba si to trošku ohlídat a pojistit.
Sylvie Hanzlová, Radek Dvořáček, Petr Machálek, Lubor Kysučan - 24. Listopad 2003, rubrika Symposium
Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy
S podporou International Institute of Political Science v Brně