Global Politics: časopis pro politiku a mezinárodní vztahy • ekonomika

Bezpečnostní hrozby a rizika tankerové přepravy ropy

V rámci zajišťování energetických dodávek se vždy kalkuluje se vztahem mezi producenty a konzumenty, ale velmi často se zapomíná na mezičlánek, který tyto subjekty spojuje. Tím je transport energetických surovin. Tato studie má za cíl analyzovat bezpečnost nejrozšířenějšího způsobu transportu ropy, a to tankerovou dopravu. Pomocí tří kategorií, ekonomické, technické a mezinárodně-politické bezpečnosti, je celý problém představen komplexně. Výsledkem studie je také zhodnocení celkové míry bezpečnosti tankerové dopravy ropy v dnešním světě.

Tomáš Vlček - 15. Listopad 2010, rubrika Studie

Jihokorejský autoritativní režim v 60. a 70. letech

Cílem této práce je popsat, analyzovat a klasifikovat režim Park Chung-hee
v Jižní Koreji mezi lety 1961–1979 dle typologie klasika teorie
nedemokratických režimů Juana José Linze. Text bude pracovat i s další osou
parteidiktatur–führerdiktatur od Wolfganga Merkela, který dále zpřesňuje
Linzovu klasifikaci.

Martin Vlnas - 20. Září 2007, rubrika Studie

Česko-gruzínské vztahy

Vztahy České republiky a Gruzie nově prochází obdobím výraznějších kontaktů na
politické i obchodní úrovni. Nejčastějším cílem české zahraniční politiky v
porovnání s ostatními státy Zakavkazska je Gruzie, a právě nové intenzitě vztahů
mezi oběma republikami se bude věnovat tento článek. Pro posuzování perspektiv
české zahraniční politiky vůči Gruzii bude použit především vládní dokument
Koncepce zahraniční politiky ČR na léta 2003–2006.

Vakhtang Darchiashvili - 16. Březen 2007, rubrika Články

Srovnání ekonomické situace v USA a Evropě

Hospodářství na obou stranách Atlantického oceánu se vyvíjí v mnoha směrech odlišným způsobem a ukazuje tak na širší rozdíly mezi ekonomickým a sociálním charakterem Spojených států amerických a států Evropské unie. Předkládaný článek se nejdříve zaměří na aktuální konjunkturální situaci, hospodářské zdraví USA a EU a následně na některé dlouhodobé trendy v obou ekonomikách.

Libor Žídek - 12. Únor 2007, rubrika Články

Rozvoj podľa Amartyu Sena a NGOs

Článok si kladie za cieľ oboznámiť čitateľa s rozvojom, tak ako si ho predstavuje držiteľ Nobelovej ceny Amartya Sen a prepojiť ho so suplementárnym modelom fungovania mimovládnych organizácií.

Tomáš Profant - 8. Duben 2006, rubrika Studie

Proč je Afrika chudá?

Zdá se, že se tzv. „světový čas“ ukázal zvláště nepříznivým pro současnou subsaharskou Afriku. Po skončení období studené války ztratila Afrika strategický význam, byť jakkoliv omezený, který měla v kontextu soupeření dvou velmocenských bloků o globální hegemonii.

Jiří Baroš - 22. Únor 2006, rubrika Články

Kam kráčí FTAA?

Dokončení rozhovorů o vytvoření Oblasti volného obchodu Amerik (Free
Trade Area of Americas – FTAA) bylo naplánováno na rok 2005. Rok
před dokončením však nic nenasvědčuje tomu, že by se vyjednávání
posunula do závěrečné fáze.

Martin Hrabálek - 5. Květen 2004, rubrika Články

Africké dilema – kontinent rozdělený otázkou genetických modifikací

V současné době je v Africe bezprostředně ohroženo hladomorem téměř
15 miliónů obyvatel. Vědecké prognózy naznačují, že kritická situace
přetrvá i v roce 2004. V rámci hledání možných řešení problému se do
popředí debaty dostal i potenciál geneticky upravených plodin. Svojí
pozicí v mezinárodní agendě (OSN, WTO, regionální IOs) a schopností
rozdělovat i spojovat vlády, zájmové skupiny a obyvatele téma spadá
do oblasti high politics. Afrika se postupně stala jednou z
předních linií bitvy o geneticky modifikované plodiny.

Nikola Hynek - 18. Leden 2004, rubrika Články

Jak přivést zemi k bankrotu: Mugabeho vláda v Zimbabwe

Téměř před čtyřiceti lety získala jihoafrická kolonie Rhodesie nezávislost. Její
ministerský předseda Ian Smith nehodlal dále snášet podřízenost Britské koruně.
„Odpovědnost pionýrů teď leží na našich bedrech,“ pronesl k bílým farmářům, kteří
vlastnili nejlepší část půdy v zemi. Prohlásil se za apoštola diamantového magnáta
Cecila Rhodese, jenž v 19. století získal území zadarmo od kmenových náčelníků.
Stejně jako on, také Smith byl přesvědčen o tom, že vláda domorodé většiny
„nepřipadá v následujících 1000 letech v úvahu“.

Vladimír Vaďura - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Čas změn k lepšímu

Konec studené války přinesl Latinské Americe naději na novou dimenzi
vztahů se Spojenými státy. Latinskoamerické státy předpokládaly, že
s koncem konfliktu a tedy i s koncem ideologických a strategických
problémů se dočkají začátku nové éry vztahů na západní hemisféře.
První Americký summit z roku 1994, který spustil jednání o Americké
zóně volného obchodu (FTAA), znamenal obnovení kooperace v regionu a
tyto předpoklady ještě posílil. Tento summit skutečně odstartoval
sérii dalších podobných setkání v průběhu devadesátých let. Objevil
se nový prvek, na západní polokouli nezvyklý – všechny státy si
alespoň na formální rovině byly rovny a získaly pocit, že pokrok
může být dosažen společným úsilím všech.

Martin Hrabálek - 13. Květen 2003, rubrika Články

Co znamená Lula pro Brazílii?

27. října zvítězil v brazilských prezidentských volbách Luis Inacio
Lula da Silva, kterému Brazilci neřeknou jinak než Lula. Byl zvolen
ve spravedlivých, demokratických volbách, což vzhledem k míře
demokracie v latinskoamerickém regionu, která je častěji pouze
prohlašovaná než reálná, lze považovat za výrazně pozitivní. Co však
Lulovo zvolení pro Brazílii znamená? Podnikatelské kruhy se ho
vzhledem k jeho levicovým názorům a příslušnosti k Dělnické straně
děsily již před volbou. Nyní, kdy je zřejmé, že Lula povede zemi po
dalších několik let, je otázkou, zda se jejich panika ještě
prohloubí a Lula nastolí tvrdou socialistickou politiku.

Martin Hrabálek - 11. Březen 2003, rubrika Články

Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu

Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu je
regionální organizací založenou v květnu roku 1981 Bahrajnem,
Kuvajtem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty.
GCC byla vytvořena především z iniciativy Saudské Arábie, které se
podařilo přimět ostatní země ke spolupráci. Většina států v Perském
zálivu velmi dobře vnímala a vnímá svou relativní slabost, neboť i
když disponují obrovskými zásobami ropy, jejich skutečná síla je
sporná vzhledem k malé a roztříštěné populaci (pouhých 28 miliónů) a
obrovskému území (2,6 milionu km čtverečních).

David Müller - 11. Březen 2003, rubrika Články

Výzvy pro Americkou zónu volného obchodu

V roce 1989 řekl známý ekonom Lester Thurow, že „GATT je mrtvý“.
Komunikace mezi státy nebyla schopna posunout jednání o likvidaci
obchodních bariér dál a největší obchodní mocnosti, bránící si své
domácí trhy, si to vlastně ani nepřály. Přesto si o čtyři roky
později na Thurowovo proroctví nikdo nevzpomněl, když byly
uruguayským kolem dohody úspěšně dokončeny.

Martin Hrabálek - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Kapitalismus v čínském stylu

Ačkoli věrní straníci mluví o čínském ekonomickém modelu jako o
„sociálně tržní ekonomice s čínskými rysy“, daleko výstižnější popis
by byl „kombinace státní a soukromé ekonomiky s evropskými rysy.“
Tento popis znamená intervenující vládu v roli výrobce, regulátora a
majitele, vzrůstající soukromý sektor podílející se na více než
třetině čínské nezemědělské produkce a plejádu smíšených podniků
pohybujících se mezi vládní, domácí soukromou a zahraniční účastí.

Ľubomír Majerčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články

AIDS jako politický problém současné Afriky

Rozšíření nemoci AIDS nyní představuje obrovský sociální a
ekonomický problém rozvojového světa a stejně tak veřejný problém
bezprecedentního rozsahu. Subsaharská Afrika je nejvíce zasaženou
oblastí světa s třiadvaceti miliony nemocných či zasažených virem
HIV. V roce 1998 AIDS způsobil smrt 2,2 milionu lidí, což je
desetkrát více obětí než ve válečných konfliktech. Předpokládaná
délka života, která v subsaharské Africe za patnáct let
postkoloniální éry vzrostla na úctyhodných 59 let, poklesla v
devadesátých letech natolik, že na konci dekády se odhadovala její
výše na 45 let. V nejpostiženějších státech je nakaženo až 25 %
dospělé populace.

Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Otrokářství – světový problém

Otrokářství nebylo vymýceno. I když staletí bojů a oběti ze strany protiotrokářských
aktivistů nakonec vedly k zakázání otroctví na půdě mezinárodního práva, k úplnému
vítězství ve skutečnosti nedošlo. Konzervativní odhady naznačují, že na tak rozdílných
místech jako je Nigérie, Indonésie či Brazílie žije minimálně 27 milionů lidí v
podmínkách faktického otroctví.

Ľubomír Majerčík - 5. Březen 2002, rubrika Články

Příčiny argentinské krize

Současnou argentinskou krizí nebude trpět pouze 35 milionů obyvatel
této jihoamerické země. Hospodářský úpadek bude mít vliv na situaci
v latinskoamerickém regionu jako celku. Již nyní je jisté, že
Argentina bude muset upustit od reforem, které byly započaty
prezidentem Menemem na počátku devadesátých let. Ty sice nejsou
důvodem současné krize, ale poslouží jako obětní beránek a
odůvodnění pro opětovné znárodnění podniků, vztyčení bariér
zahraničním investicím a dovozu a zvýšení vládních výdajů.

Martin Hrabálek - 5. Březen 2002, rubrika Články

Poslední vítězství globalizace?

„Éra globalizace je u konce,“ prohlásil John Gray, profesor Evropského myšlení na
London School of Economics and Political Science, dva týdny po teroristických
útocích na Spojené státy americké. Gray je známý zarytý kritik globalizace, proto
bychom mohli jeho myšlenky snadno odbýt. Avšak událostmi minulého roku byla
zasažena víra i dlouholetých zastánců globalizace. Ještě před tím, než terorismus,
antrax a válka ovládly novinové titulky, se zdálo, že proces globální integrace
promění dezintegraci úplně jiné síly.

Ľubomír Majerčík - 4. Únor 2002, rubrika Články

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní
vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní
nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko
reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s
jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy,
že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a
politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v
tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který
nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem EU je
zajistit stabilitu a ochranu, pak další výzvou je začlenit Rusko do
širší Evropy na základě sdílených hodnot a společných zájmů, ale s
vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně nepravděpodobné.

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Obchod s Čínou?

25. února byl profesor obchodu Li Shaomin zatčen, uvězněn a obviněn ze
špionáže pro Taiwan. Nehledě na to, že je americkým občanem, nehledě na
to, že ve svých článcích pro časopis China Business Review vyjadřuje
optimismus nad čínským investičním ovzduším. Asi byl Li až příliš
optimistický. Věřil, že růst čínské ekonomiky vytvoří, jak píše ve svém
článku z roku 1999, „systém vlády založený na právu.“ Ale jak se sám
později přesvědčil, čínští představitelé mají jiné plány.

Ľubomír Majerčík - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Máme odpustit dluhy rozvojovým zemím?

Odpouštění dluhů se stalo oblíbeným tématem jak pro veřejnost, tak pro
některé politiky a celebrity. Ale i přes oblíbenost této myšlenky není
odpuštění dluhů pro chudé státy východiskem. Tento akt by pouze uvolnil
prostředky pro zkorumpované vlády a k naprosté většině obyvatelstva by se
žádné peníze nedostaly. Zde předkládáme několik základních omylů, které se
často uvádějí v souvislosti s odpuštěním dluhů.

Martin Hrabálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Strategické dopady teroru v informačním věku

Války a revoluce bývají hybnou silou strategické změny. Zářijové
události nás nutí přehodnotit obranné priority, analyzovat možná
složení aliancí a koalic proti novým ohrožením a revidovat postupy,
jakými se budou vést budoucí války. Musíme při tom brát ohled na to,
že válka v globalizovaném světě má hluboký dopad na politické a
ekonomické vztahy. Životnost „staré“ geopolitiky a dnes již
zastaralé formy mezinárodního násilí ukázaly, že nežijeme jenom v
jednom globalizovaném světě, ale v několika globálních
geopolitických časových zónách. Na politicích a stratézích teď je,
aby rozlišili požadavky na zahraniční politiku vůči těmto různým
okruhům.

Ľubomír Majerčík - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Evropské Rusko?

Ve světle společného summitu Ruska a Evropské unie, konaného na
přelomu září a října v Bruselu, je zřejmě konečně třeba přehodnotit
dojem, který dlouho vzbuzovala ruská zahraniční politika vůči zemím
západní Evropy. Obě strany se shodly, že je nutné otupit některé
ostré hrany ve vzájemných vztazích Ruska a EU. Pod dojmem Putinova
příslibu větší pružnosti ruské zahraniční politiky v citlivých
otázkách rozšiřování EU a NATO souhlasil Vysoký představitel pro
Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana se
zintenzivněním summitů a vytvořením komunikačních kanálů, jež by
umožňovaly hlubší spolupráci obou těchto nejvýznamnějších evropských
politických hráčů. Nakolik však můžeme mluvit o změně tempa a
skutečném přibližování Ruska západním strukturám? A jak dlouho po
pádu ruské Evropy budeme čekat na vznik evropského Ruska?

Michal Nešpor - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Kaspik – region s velkým potenciálem

Aby se svět vyhnul potenciální ropné krizi podobné té, kterou
zažil v roce 1973 a poté znovu v roce 1979, je třeba se soustředit
na rozvíjení nových nalezišť, díky kterým bude zajištěna diverzita v
dodávkách ropy na světové trhy. Je zřejmé, že Organizace zemích
vyvážejících ropu (OPEC) bude v následujících dekádách trhu stále
dominovat, ale je třeba hledat alternativy, jakými byly například
naleziště v Severním moři, k jejichž využívání došlo po prvním
ropném šoku. V současnosti je nejdůležitějším světovým regionem s
rozsáhlými nalezišti ropy a zemního plynu oblast Kaspiku.

Martin Hrabálek - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Téma: ekonomika