Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Téma: ekonomika

David Müller

Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu

Rada pro spolupráci zemí v oblasti Perského zálivu je regionální organizací založenou v květnu roku 1981 Bahrajnem, Kuvajtem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. GCC byla vytvořena především z iniciativy Saudské Arábie, které se podařilo přimět ostatní země ke spolupráci. Většina států v Perském zálivu velmi dobře vnímala a vnímá svou relativní slabost, neboť i když disponují obrovskými zásobami ropy, jejich skutečná síla je sporná vzhledem k malé a roztříštěné populaci (pouhých 28 miliónů) a obrovskému území (2,6 milionu km čtverečních). čtěte více

11. 3. 2003, rubrika Články

Martin Hrabálek

Co znamená Lula pro Brazílii?

27. října zvítězil v brazilských prezidentských volbách Luis Inacio Lula da Silva, kterému Brazilci neřeknou jinak než Lula. Byl zvolen ve spravedlivých, demokratických volbách, což vzhledem k míře demokracie v latinskoamerickém regionu, která je častěji pouze prohlašovaná než reálná, lze považovat za výrazně pozitivní. Co však Lulovo zvolení pro Brazílii znamená? Podnikatelské kruhy se ho vzhledem k jeho levicovým názorům a příslušnosti k Dělnické straně děsily již před volbou. Nyní, kdy je zřejmé, že Lula povede zemi po dalších několik let, je otázkou, zda se jejich panika… čtěte více

11. 3. 2003, rubrika Články

Ľubomír Majerčík

Kapitalismus v čínském stylu

Ačkoli věrní straníci mluví o čínském ekonomickém modelu jako o „sociálně tržní ekonomice s čínskými rysy“, daleko výstižnější popis by byl „kombinace státní a soukromé ekonomiky s evropskými rysy.“ Tento popis znamená intervenující vládu v roli výrobce, regulátora a majitele, vzrůstající soukromý sektor podílející se na více než třetině čínské nezemědělské produkce a plejádu smíšených podniků pohybujících se mezi vládní, domácí soukromou a zahraniční účastí. čtěte více

28. 10. 2002, rubrika Články

Martin Hrabálek

Výzvy pro Americkou zónu volného obchodu

V roce 1989 řekl známý ekonom Lester Thurow, že „GATT je mrtvý“. Komunikace mezi státy nebyla schopna posunout jednání o likvidaci obchodních bariér dál a největší obchodní mocnosti, bránící si své domácí trhy, si to vlastně ani nepřály. Přesto si o čtyři roky později na Thurowovo proroctví nikdo nevzpomněl, když byly uruguayským kolem dohody úspěšně dokončeny. čtěte více

28. 10. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

AIDS jako politický problém současné Afriky

Rozšíření nemoci AIDS nyní představuje obrovský sociální a ekonomický problém rozvojového světa a stejně tak veřejný problém bezprecedentního rozsahu. Subsaharská Afrika je nejvíce zasaženou oblastí světa s třiadvaceti miliony nemocných či zasažených virem HIV. V roce 1998 AIDS způsobil smrt 2,2 milionu lidí, což je desetkrát více obětí než ve válečných konfliktech. Předpokládaná délka života, která v subsaharské Africe za patnáct let postkoloniální éry vzrostla na úctyhodných 59 let, poklesla v devadesátých letech natolik, že na konci dekády se odhadovala její výše na 45 let.… čtěte více

6. 5. 2002, rubrika Články

Ľubomír Majerčík

Otrokářství – světový problém

Otrokářství nebylo vymýceno. I když staletí bojů a oběti ze strany protiotrokářských aktivistů nakonec vedly k zakázání otroctví na půdě mezinárodního práva, k úplnému vítězství ve skutečnosti nedošlo. Konzervativní odhady naznačují, že na tak rozdílných místech jako je Nigérie, Indonésie či Brazílie žije minimálně 27 milionů lidí v podmínkách faktického otroctví. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Martin Hrabálek

Příčiny argentinské krize

Současnou argentinskou krizí nebude trpět pouze 35 milionů obyvatel této jihoamerické země. Hospodářský úpadek bude mít vliv na situaci v latinskoamerickém regionu jako celku. Již nyní je jisté, že Argentina bude muset upustit od reforem, které byly započaty prezidentem Menemem na počátku devadesátých let. Ty sice nejsou důvodem současné krize, ale poslouží jako obětní beránek a odůvodnění pro opětovné znárodnění podniků, vztyčení bariér zahraničním investicím a dovozu a zvýšení vládních výdajů. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Ľubomír Majerčík

Poslední vítězství globalizace?

„Éra globalizace je u konce,“ prohlásil John Gray, profesor Evropského myšlení na London School of Economics and Political Science, dva týdny po teroristických útocích na Spojené státy americké. Gray je známý zarytý kritik globalizace, proto bychom mohli jeho myšlenky snadno odbýt. Avšak událostmi minulého roku byla zasažena víra i dlouholetých zastánců globalizace. Ještě před tím, než terorismus, antrax a válka ovládly novinové titulky, se zdálo, že proces globální integrace promění dezintegraci úplně jiné síly. čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem… čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Martin Hrabálek

Máme odpustit dluhy rozvojovým zemím?

Odpouštění dluhů se stalo oblíbeným tématem jak pro veřejnost, tak pro některé politiky a celebrity. Ale i přes oblíbenost této myšlenky není odpuštění dluhů pro chudé státy východiskem. Tento akt by pouze uvolnil prostředky pro zkorumpované vlády a k naprosté většině obyvatelstva by se žádné peníze nedostaly. Zde předkládáme několik základních omylů, které se často uvádějí v souvislosti s odpuštěním dluhů. čtěte více

26. 11. 2001, rubrika Články