Téma: Evropa/Rusko

Vývoj rakouského sociálního státu jako segmentu politiky

Rakousko představuje z politologického hlediska velmi zajímavou zemi na
pomezí několika klasifikací. Z hlediska typologie politických systémů bývá
řazeno mezi modelové konsociační demokracie a neo-korporativní státy.
Zároveň, z hlediska sociálního systému, bývá řazeno mezi konzervativní,
katolické státy. Jak se Rakousko dokázalo zařadit do několika různých
klasifikací? Jaké vlivy se v něm nejvíce prosazují?

David Minařík - 22. Červen 2006, rubrika Články

Slovenská národná strana: cesta do neznáma

Nikomu nebránim, aby o sebe hovoril, že je Slovák, avšak
nepripustím, žeby sa prehlasovalo, že existuje národ
slovenský. (Dr. Eduard Beneš)

Ľuboš Fojtík - 2. Březen 2006, rubrika Články

Norská Fremskrittspartiet: most přes navždy

Norský politický systém je vystavěn na základech homogenní skandinávské
společnosti a širokém konsensu relevantních politických sil ohledně
základních pravidel mocenské hry a elementárních priorit.

Jan Lasák - 1. Únor 2006, rubrika Články

Politologická analýza a teorie evropské integrace II

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále zastiňován
četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi, které jsou zaměřeny na
vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy). Tato skutečnost je
vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské integrace (tedy samotného
výzkumného předmětu) a jednak i multiparadig­matickou podobou sociálních věd, resp.
evropských studií. Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy
navíc konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých
paradigmat, resp. metateorií. Cíl tohoto příspěvku vyplývá z nastíněného
metodologického dilematu – jeho první část bude věnována analýze pojmu evropská
integrace, v druhé části budou stručně nastíněna východiska jednotlivých teorií
evropské integrace.

Vít Dočkal - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Euroskepticismus a volby do Evropského parlamentu 2004

Červnové volby do Evropského parlamentu, kterých se mohlo účastnit
350 milionů voličů, vyvolaly pozornost médií, publicistů i odborné
veřejnosti hned v několika ohledech. Poprvé se volby konaly v deseti
nových kandidátských zemích, druhým zaznamenáníhodným faktem byla
skutečnost, že z upevnění svých pozic v EP se mohly radovat
pravicové strany. Téměř šok vyvolala v Bruselu historicky nejnižší
volební účast, která nakonec dosáhla 45,5 procenta. Další
skutečnost, na niž se zaměřila zejména média, byl relativně velký
volební úspěch skupiny politických subjektů, jež bývají řazeny díky
svému postoji k evropské integraci mezi euroskeptické. A právě
zejména poslednímu řečenému se bude věnovat následující text.

Vlastimil Havlík - 3. Říjen 2004, rubrika Články

Vybrané problémy ze studia přeshraničních struktur v EU

Příhraniční regiony a přeshraniční spolupráce jsou fenomény, které nabízí
řešení v otázce spojení dvou zásadních východisek současné Evropské unie.
Jedná se o „axiomy“ nadnárodní Evropská unie a tzv. Evropa regionů.

Vít Dočkal - 6. Květen 2004, rubrika Články

Pohled USA na evropskou obranu a návrh Ústavy EU

Proces tvorby evropské ústavy v sobě skrývá nebezpečí pro transatlantické vztahy a
americké zájmy především v bezpečnostní oblasti. Ustanovení ústavy přímo ovlivní
například Severoatlantickou alianci, obranné vztahy mezi jednotlivými členskými
státy EU a díky tomu také tvorbu všech nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti
transatlantické zahraniční politiky a bezpečnosti. Bushova administrativa by proto
měla jasně vyjádřit svůj postoj k otázkám, které se týkají primárních zájmů
americké bezpečnosti. Hlavním problém pro Spojené státy představuje oblast
bezpečnosti, kterou na evropské straně pokrývá Evropská bezpečnostní a obranná
politika (EBOP).

David Müller - 5. Květen 2004, rubrika Články

Slovenské prezidentské volby 2004

Ve dnech 3. a 17. dubna se uskutečnily na Slovensku historicky druhé přímé
volby prezidenta republiky. A skončily nemalým překvapením. V červnu se
prezidentského úřadu ujme po Rudolfu Schusterovi opoziční kandidát Ivan
Gašparovič, který ve druhém kole porazil bývalého premiéra Vladimíra
Mečiara. Neúspěchem naopak skončily volby pro strany vládní koalice,
jejichž hlavní kandidát Eduard Kukan nepostoupil do druhého kola. Zároveň
s prvním kolem voleb se uskutečnilo referendum o konání předčasných
parlamentních voleb, které bylo nakonec kvůli nízké účasti voličů
neplatné.

Vlastimil Havlík - 5. Květen 2004, rubrika Články

Krize v Iráku – proč není EU schopna jednotně jednat?

Reakce Unie v průběhu a po válce v Iráku může pro mnohé znamenat
stejný případ neschopnosti, který Evropu trápil již dříve, když se
snažila ukázat sjednocený postoj během zásadnějších světových krizí.
Jak se dá toto chování vysvětlit?

Alžběta Jařinová - 5. Květen 2004, rubrika Články

Velká hra o stíhačky

Už před vstupem České republiky do NATO bylo zřejmé, že obranu
vzdušného prostoru země bude nutné zajistit efektivněji než starými
ruskými stroji. Vstup do NATO v roce 1999 byl dalším impulsem k
tomu, aby se začal hledat způsob nahrazení letky zastaralých
stíhaček Mig-21.

David Müller - 18. Březen 2004, rubrika Články

Postoj americkej administratívy k projektu spoločnej európskej obrany

Bezpečnosť bola a je základ transatlantických vzťahov už viac ako pol storočia.
Dlhotrvajúci americký postoj v NATO je a stále ostáva najsilnejším prvkom
amerických záväzkov voči Európe. Transatlantické vzťahy sa však dostali do
zvláštnej polohy. Krajiny, ktoré akceptovali hegemóniu USA z pragmatických
dôvodov, dostali možnosť prehodnotiť svoj vzťah voči USA. Súčasne je však v hre
nový prvok – bývalé postkomunistické a transformujúce sa krajiny, ktorých cieľom
vstup do výberovej transatlantickej ako aj európskej štruktúry a ich vplyvu či
vzťahu k obom štruktúram.

Andrea Figulová - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy členských států NATO k přistupujícím zemím

Současné rozšiřování Severoatlantické aliance je v pořadí již druhým kolem
rozšiřování odehrávajícím se po skončení studené války, celkově pak pátým
rozšířením v dějinách Aliance. Rozšiřování v prostředí studené války byla
podmíněna výhradně vojenskými aspekty s cílem posílit schopnost kolektivní
obrany Aliance vůči jasně definovatelnému nepříteli – sovětskému bloku.
Rozšiřování Aliance po konci studené války má zcela jiné podněty.

David Minařík - 17. Březen 2004, rubrika Články

Vzostupy a pády rusko-atlantického partnerstva

Rusko je fascinujúca krajina. V priebehu dejín sa vždy odlišovala od
ostatných krajín sveta. Na nej stroskotali veľké plány Napoleona i
Hitlera. Kontroverzia Ruska však spočíva v tom, že je ťažké byť mu vďačný,
pretože po víťazstve neprišla pre tých, ktorých oslobodilo, sloboda, ale
nový druh poddanstva.

Lucia Klapáčová - 17. Březen 2004, rubrika Články

ESDP a deficit vojenských kapacit evropských spojenců

Ze sjednocující se Evropy se postupně stává politický aktér
mezinárodních vztahů. V kontextu prohlubujícího se integračního
procesu v Evropské unii pak dochází k postupnému, ačkoliv místy
nesystematickému, posilování jejího druhého pilíře a logicky i k
vytváření odpovídajících nástrojů a struktur Společné zahraniční a
bezpečnostní politiky (Common Foreign and Security Policy, CFSP),
Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (European Security and
Defence Policy, ESDP) nevyjímaje.

Jan Závěšický - 16. Březen 2004, rubrika Články

Průběh transformace NATO od Pražského summitu dosud a její perspektivy

Transformace Severoatlantické aliance je dlouhodobý, dosud neukončený proces,
kterým se NATO snaží vyrovnat se změněnou geopolitickou a bezpečnostní situací
světa a který probíhá již od počátku devadesátých let minulého století. Je reakcí
na dva důležité mezníky v novodobé historii: (1) pád železné opony v roce 1989,
zánik SSSR a konec bipolárního rozdělení světa za „studené války“ a (2)
teroristický útok provedený 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku,
chápaný nejen jako útok na Spojené státy americké, ale na celou západní
civilizaci.

Jaroslav Petřík - 16. Březen 2004, rubrika Články

Volební zákon pro volby do Evropského parlamentu

Ve dnech 11. a 12. června 2004 se uskuteční poprvé v historii v České republice
volby do Evropského parlamentu (dále jen EP). Cílem tohoto textu je stručná
analýza volebního systému, jenž upravuje zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do
Evropského parlamentu. Text se skládá ze dvou částí, z nichž první představuje
stručný pohled na některé aspekty přímých voleb do EP. V druhé části budou popsány
hlavní rysy českého volební systém do EP při jeho současném srovnání se současným
volebním systém do Poslanecké sněmovny.

Vlastimil Havlík - 16. Březen 2004, rubrika Články

Vztahy Arménie a NATO v kontextu rozšíření aliance

Problém rozšíření NATO je svým způsobem nový problém. Je to důsledek
změn ve světové politice po rozpadu bipolárního modelu mezinárodně
politického uspořádání a z něho vyvěrajícího geopolitického
uspořádání.

Tomáš Šmíd - 16. Březen 2004, rubrika Články

Integrace vs. národní stát: cleavage 21. století?

Vědecké práce Steina Rokkana, které byly koncipovány pro dobu do
poloviny 20. století, sice představovaly jedinečnou komplexní a
systémovou teoretickou bázi vysvětlující proces formování států a
jejich stranických systémů, nicméně přesto (možná právě proto) jsou
v dnešní době politickými vědci přehodnocovány.

Vít Dočkal - 18. Leden 2004, rubrika Články

Nová Evropská ústava zatím nebude. Co dál?

Summit Evropské unie skončil předčasně. Zástupcům hlav států a
vlád členských a přistupujících zemí Evropské unie se nepodařilo
dotáhnout jednání o Ústavě EU do úspěšného konce. Evropská unie tak
vstoupila do roku 2004 bez ústavy. Kompromis v rámci budoucího 25
členného společenství se nenašel. Návrh ústavy, který by nevyhovoval
všem, nebyl přijat. Bude se rozšířená EU řídit Smlouvou z Nice?

Alžběta Jařinová - 18. Leden 2004, rubrika Články

Mezivládní konference EU – cesta k novým Římským smlouvám?

4. října byla zahájena mezivládní konference, které předcházela jednání v
Konventu. Nyní se projednává Konventem předložený návrh ústavní smlouvy EU
na úrovni hlav států nebo vlád spolu s ministry zahraničních věcí. Jaké
změny čekají Smlouvy o ES/EU?

Alžběta Jařinová - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Krajanský zákon – korálek na šňůrce slovensko-maďarských vztahů

Specifičnost a problémovost vztahů Slovenska a Maďarska vychází z
historické zkušenosti. Slovensko bylo dlouhou dobou součástí
uherského státu, popřípadě uherské části habsburské monarchie,
přičemž je nutno připomenout uherské snahy o maďarizaci slovenského
obyvatelstva před rokem 1918 (tyto získaly na intenzitě zejména po
rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867).

Vlastimil Havlík - 24. Listopad 2003, rubrika Články

Integrační paradigma – Multi-Level Governance

Druhá polovina 20. století byla na evropském kontinentu provázena dvěma
protichůdnými procesy. Na jedné straně dochází k decentralizaci a
regionalizaci, kdy vlády čím dál tím více přenášejí pravomoci na nižší
územně-správní úroveň. K tomuto procesu dochází nezávisle na evropské
integraci, s nástupem Maastrichtské smlouvy získávají regiony možnost
rozhodování o evropských záležitostech, jejich podíl na rozhodovacím
procesu v EU se institucionalizuje prostřednictvím Výboru regionů. Na
druhé straně dochází postupně k přenášení rozhodování z úrovně národních
vlád na nadnárodní orgány Evropských společenství. Rozsah přenesených
pravomocí se postupně od Římské smlouvy rozšiřuje z výhradně ekonomické
oblasti do celé škály aktivit tradičně náležejících státu.

Ľubomír Majerčík, Vlastimil Havlík - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Je Tony Blair válečný zločinec?

V červenci 2003, téměř přesně v den pětiletého výročí podepsání Římského statutu
zřizujícího Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court, ICC) oznámil
prokurátor tohoto soudu Luis Moreno-Ocampo, že obdržel návrh na přezkoumání účasti
britských jednotek na válce v Iráku.

Ľubomír Majerčík - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Reforma strukturálních fondů ve světle nového rozšíření EU

Strukturální politika patří mezi nejožehavější otázky týkajících se EU.
Nové rozšíření EU tuto problematiku ještě více dramatizuje. Z logiky
současné praxe využívání strukturálních fondů je patrné, že po rozšíření
EU plánovaném na rok 2004 by se celá regionální politika EU musela
zhroutit. Obrovská škála oblastí, které pokrývají současné cíle Komise v
kombinaci s velkým zvětšením rozlohy EU (a to takřka výhradně o regiony,
jejichž HDP na obyvatele je nejen pod úrovní EU, ale i pod úrovní, pro
kterou jsou země oprávněny čerpat ze strukturálních fondů) by znamenalo
vážné ohrožení celé politiky soudržnosti EU.

Vít Dočkal - 27. Říjen 2003, rubrika Články

Vysoká účast ve volbách – vítězství euroskeptiků?

Poslední fází vládní europropagandy bude uzel na evropské vlajce, heslo
„nezapomeňte“ a jejím cílem bude přilákat voliče k volebním urnám. Přitom
kritérium vysoké účasti v referendu je do značné míry problematické.

Jaroslav Petřík - 8. Červen 2003, rubrika Články

Mediální kampaň vlády před referendem o vstupu do EU

Ve chvíli vzniku tohoto textu vládní mediální kampaň ke vstupu do
Evropské unie vrcholí. Nejedná se tedy o komplexní hodnocení, ale
jen několik poznámek k jejímu dosavadnímu průběhu.

Jaroslav Petřík - 8. Červen 2003, rubrika Články

Iniciativa čtyř – konkurence sil NATO?

Německo, Francie, Belgie a Lucembursko se dohodly na obraně Evropy
nezávislé na NATO. Projekt posílené obranné spolupráce je otevřen i
pro další země Unie, Washington je ale proti a zbytek EU
zaskočen.

Alžběta Jařinová - 13. Květen 2003, rubrika Články

Americké základny v Evropě

V poslední době se opět objevily úvahy o možnosti přesunutí (či
redukci) amerických vojenských základen ze západní Evropy, především
z Německa, ve prospěch nových amerických spojenců v NATO, zemí
střední a východní Evropy. Americké plány je třeba chápat především
jako odraz nové politické reality a měnících se amerických zájmů.
Druhou stránkou věci je pravděpodobný dopad přesunu základen na
německou ekonomiku v době, kdy prochází stagnací. Spojené státy zde
mohou základny poměrně efektivně využít k „potrestání“ Německa za
jeho protiamerický postoj při válce v Iráku.

David Müller - 13. Květen 2003, rubrika Články

Vyhodnocení efektivity trestních tribunálů pro Rwandu a bývalou Jugoslávii

Arménské masakry v roce 1915 jsou považovány za první genocidu dvacátého
století. Muži a ženy byli odvedeni na opuštěná místa a tam vzápětí
zavražděni. Ti, kteří nebyli zabiti ihned, zemřeli při deportacích.
„Otomanská vláda nařídila (…) hromadnou deportaci arménského obyvatelstva
z východních a jihovýchodních provincií říše.“ Více než 1,5 milionu
Arménců bylo vyvražděno, arménská otázka ve východní Anatolii byla
vyřešena.

Ľubomír Majerčík - 11. Březen 2003, rubrika Články

Východní rozšíření Evropské unie a otázka Kaliningradu

David Müller - 9. Leden 2003, rubrika Články

Summit NATO v Praze

Na pražském summitu schválila Severoatlantická aliance své největší rozšíření i
nejhlubší vojenskou reformu. Jediné, na čem se spojenci nedohodli, je společné
tažení proti Iráku.

Alžběta Jařinová - 9. Leden 2003, rubrika Články

Je potřeba transformovat Severoatlantickou alianci?

Méně než 24 hodin po teroristickém útoku 11. září na Spojené státy se američtí
spojenci Severoatlantické aliance sešli a odvolali se na článek 5 Smlouvy o NATO,
který dává záruku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny.
Nicméně, když přišel čas realizovat tuto záruku v podobě vojenské akce v
Afghánistánu při Operaci Trvalá Svoboda, nebylo NATO využito. Američané se
rozhodli, že nepožádají NATO o vojenskou podporu, a to z politických a
strategických důvodů: pouze Spojené státy měly ten správný druh vybavení k
přípravě vojenského zásahu přes půl zeměkoule a Washington neměl zájem o vojenský
zásah dalších 18 spojenců v této kampani.

Alžběta Jařinová - 21. Listopad 2002, rubrika Články

Irsko a smlouva z Nice

Na konci října 2002 se Irové v referendu rozhodli přijmout smlouvu z
Nice. Toto rozhodnutí je veskrze pozitivní jak pro Evropskou unii,
tak pro deset kandidátských zemí, jejichž přistoupení k Evropské
unii je do značné míry závislé právě na smlouvě z Nice.

David Müller - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Prvních sto dní Mezinárodního trestního tribunálu

Na začátku října uplynulo sto dní od 1. července 2002, kdy nabyl
účinnosti Římský statut Mezinárodního trestního tribunálu. Stalo se
tak poté, co jej podepsalo 139 států a potřebných šedesát do dubna
ratifikovalo. Statut byl dojednán na konferenci v Římě v roce 1998,
od té doby proběhlo deset Přípravných komisí, na kterých byly
přijaty další dokumenty nezbytné k fungování soudu.

Ľubomír Majerčík - 28. Říjen 2002, rubrika Články

Pobaltí – hrozba pro NATO?

George Bush při svém loňském projevu ve Varšavě, kde slíbil vymazat
„umělé hranice dělící Evropu již příliš dlouho“, pobízel NATO
k rozšíření nabídky členství pro nové kolo rozšiřování, které má
proběhnout po summitu v Praze v listopadu 2002. Pokud NATO nabídne dalším
zemím, aby se připojili, je pravděpodobné, že Estonsko, Litva a Lotyšsko
budou mezi dalšími pozvanými nebo budou dokonce jedinými. Myšlenka
jednotné Evropy má své základy již na počátku studené války, ale v
případě, že by se členy NATO staly státy, které byly dříve sovětskými
republikami, překročila by Severoatlantická aliance novou hranici a mohla
by tak vytvořit hrozbu své vlastní bezpečnosti.

David Müller - 6. Květen 2002, rubrika Články

Demokratická Evropa nebo Evropa demokracií?

Jens-Peter Bonde je dánským poslancem Evropského parlamentu (EP) od
roku 1979 a předsedá frakci EDD (Europe of Democracies and
Diversities Group). Zároveň je jedním z hlavních představitelů
eurorealismu, což potvrzuje jeho předsednictví parlamentní skupině
SOS Democracy Intergroup. Vedle své praktické politické činnosti se
zabývá evropskou integrací i teoreticky. Je autorem asi 40 knih na
toto téma. Poslední z nich je právě Konvent o budoucnostech Evropy
(The Convention – On The Futures of Europe).

Miroslav Bohdálek - 6. Květen 2002, rubrika Články

Klaus, Zeman a Beneš na cestě z Evropy

Padesát let staré – a podle některých právních názorů již vyhaslé
– Benešovy dekrety se staly ústředním mottem letošního předvolebního
klání. Dokonce o nich jedná i Evropský parlament. Do debaty na
domácí politické scéně naposledy přispěli poslanci Cyril Svoboda
(KDU-ČSL) a Jan Zahradil (ODS) v Nedělní partii na TV Prima.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Evropa v dnešním světě

Přestože myšlenky na integraci evropských států se objevují již
několik století, první smlouva, která se týkala uhlí a oceli, byla
podepsána teprve před 51 lety. Za tu dobu vzrostl počet členských
států, ze sektorově zaměřené integrace byl vytvořen široký otevřený
prostor zahrnující aktivity ekonomické, obchodní, finanční a
sociální. Z formování vnitřního trhu se integrační úsilí poté
přesunulo k vytvoření společné zahraniční a bezpečností politiky a
ke spolupráci v oblasti justice a vnitra.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Evropa Evropanům v Evropském konventu?

Evropská unie stojí na prahu 3. tisíciletí a musí čelit několika
výzvám: rozšíření o země střední a východní Evropy, reforma
vlastních institucí, zjednodušení rozhodovacího procesu, který je
pro většinu Evropanů naprosto nepřehledný a zmatečný, a konečně
formulace nových politik a cílů ve světle dalšího posunu integrace.
Je třeba si uvědomit, že veškeré výše zmíněné problémy jsou velmi
úzce propojeny, a proto je nelze řešit odděleně.

Zdeněk Havlíček - 6. Květen 2002, rubrika Články

Francie: Příprava na ozbrojené konflikty 21. století

Není pochyb o tom, že 11. září významně ovlivnilo vnímání
bezpečnostního prostředí ve světě. Bezpečnostní rizika, která se
před tímto datem nezdála být příliš pravděpodobná, se najednou
dostala do centra pozornosti. Otázkou je, nakolik jsou státy a
jejich ozbrojené síly schopny efektivně čelit této výzvě.
Probíhající americká kampaň proti terorismu nám na tuto otázku může
poskytnout odpověď. Klíčovou roli v tomto novém typu konfliktu mají,
vedle technologicky nejvyspělejší armády na světě, i američtí
spojenci, jejichž kapacita vyrovnat se novým trendům je omezenější.
Součástí válečné koalice je i Francie, jejíž ozbrojené síly prošly
od roku 1996 zásadní reformou. Nyní se poprvé prakticky ukazuje,
nakolik byla tato reforma relevantní pro schopnost vést válku v 21.
století.

Petr Svačina - 6. Květen 2002, rubrika Články

Kypr – předpověditelná krize

I když je krizový region většinou dobře identifikovatelný,
konkrétním vyústěním mezinárodní krize jsou politici většinou
zaskočeni. Jiná situace je ohledně sporu mezi Evropskou unií a
Tureckem v otázce Kypru. Přistoupení řecké části Kypru k EU v roce
2004 vyvolá velké spory mezi Západem a Tureckem. Krize však vypukne
už na konci roku 2002, kdy chce EU vyzvat kandidáty k přistoupení.
Zhatilo by se tak úspěšné zmírňování napětí mezi Řeckem a Tureckem v
posledním období a krize by mohla vyústit v tureckou anexi severní
části Kypru, potažmo v ozbrojený konflikt dvou členů NATO.

Miroslav Bohdálek - 5. Březen 2002, rubrika Články

Jak se žije v Bosně a Kosovu

Ráda bych připojila pár svých úvah nad článkem o americkém angažmá v
Bosně a Kosovu a srovnala jej se svými poznatky získanými během dvou
týdenních pobytů v Sarajevu, v Bosně, v květnu 2001 a lednu
2002.

Martina D. - 5. Březen 2002, rubrika Články

Americký mýtus o boji proti terorismu

Bývalý důstojník CIA vysvětluje, proč se terorista Usáma bin Ládin nemá ze
strany americké tajné služby čeho bát.

Michal Nešpor - 5. Březen 2002, rubrika Články

Jak z Balkánu?

Mírové uspořádání v Bosně a Kosovu udržuje tyto země již několik let
v obtížné situaci, vycházející z nesmiřitelných rozporů mezi
zúčastněnými stranami. Intervenující síly zde vytvořily politické
podmínky, jež obcházejí ústavní principy, demokracii a právo na
sebeurčení a ve svém důsledku si tak vynucují další setrvání
„okupačních sil“ v této oblasti.

Martina D. - 5. Březen 2002, rubrika Články

Bude Giscard d’Estaing druhým Benjaminem Franklinem?

Jedním z cílů zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a 15. prosince
2001 bylo přijetí Deklarace o budoucnosti Evropské unie. Na jejím
vytvoření pracovala tzv. Laekenská skupina ve složení Jacques
Delors (bývalý předseda Komise EU), Jean-Luc Dehaene (bývalý
belgický premiér), Giuliano Amato (bývalý italský premiér),
Bronislaw Geremek (bývalý polský ministr zahraničí) a David Miliband
(poslanec britského parlamentu).

Miroslav Bohdálek - 5. Březen 2002, rubrika Články

Amnesty International kritizuje priority španělského předsednictví EU

Při příležitosti projevu španělského předsedy vlády José Maria
Aznara před Evropským parlamentem minulý týden vydala Amnesty
International dokument Agenda lidských práv v Evropské unii pro rok
2002: Memorandum španělskému předsednictví.

Ľubomír Majerčík - 4. Únor 2002, rubrika Články

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto
subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i
způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí
do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku
obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické
potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět
dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z
jednotného trhu. Jestliže cílem EU je zajistit stabilitu a ochranu, pak další
výzvou je začlenit Rusko do širší Evropy na základě sdílených hodnot a společných
zájmů, ale s vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně nepravděpodobné.

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Rusko-americký vztah vznikl náhodou, ale může dále sílit

Západ by neměl být překvapen ruskou spoluprací ve válce proti terorismu,
ale neměl by ji považovat za ruskou slabost. Ruská politika po 11. září a
navázání přátelských vztahů se Západem nejsou takovou novinkou, jak by se
mohlo někomu na první pohled zdát. Upozornila na to Nicole Jacksonová,
odbornice na vojenské záležitosti Ruska a Střední Asie, nyní
post-doktorátní členka fakulty Normana Patersona pro mezinárodní vztahy na
Carletonské univerzitě v Ottawě.

Miloš Kaláb - 4. Únor 2002, rubrika Články

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní
vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní
nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko
reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s
jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy,
že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a
politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v
tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který
nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem EU je
zajistit stabilitu a ochranu, pak další výzvou je začlenit Rusko do
širší Evropy na základě sdílených hodnot a společných zájmů, ale s
vědomím, že členství Ruska v EU je extrémně nepravděpodobné.

Miroslav Bohdálek - 4. Únor 2002, rubrika Články

Padělaná identita Evropy

V poslední dekádě nabrala evropská integrace závratné tempo – od
Maastrichtu přes Nice až po zavedení eura. Jeden jednotící element se však
tomuto procesu vyhnul: společná identita, smysl pro sdílenou sounáležitost
a evropanství. Eurokraté kráčejí dopředu, vytvářejíce institucionální
architekturu Evropy, ale množství volebních rozhodnutí občanů (irské
odmítnutí rozšíření EU, dánské zamítnutí eura) reflektují potíže s
rychlostí a rozsahem evropské integrace a rozšíření EU. Jestli chtějí
evropské politické elity překonat tento nesouhlas, musejí se dostat za
hranice obchodní a materiální unie a začít mluvit o společné kulturní
identitě.

Miroslav Bohdálek - 26. Listopad 2001, rubrika Články

Evropské Rusko?

Ve světle společného summitu Ruska a Evropské unie, konaného na
přelomu září a října v Bruselu, je zřejmě konečně třeba přehodnotit
dojem, který dlouho vzbuzovala ruská zahraniční politika vůči zemím
západní Evropy. Obě strany se shodly, že je nutné otupit některé
ostré hrany ve vzájemných vztazích Ruska a EU. Pod dojmem Putinova
příslibu větší pružnosti ruské zahraniční politiky v citlivých
otázkách rozšiřování EU a NATO souhlasil Vysoký představitel pro
Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU Javier Solana se
zintenzivněním summitů a vytvořením komunikačních kanálů, jež by
umožňovaly hlubší spolupráci obou těchto nejvýznamnějších evropských
politických hráčů. Nakolik však můžeme mluvit o změně tempa a
skutečném přibližování Ruska západním strukturám? A jak dlouho po
pádu ruské Evropy budeme čekat na vznik evropského Ruska?

Michal Nešpor - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Politologická analýza a teorie evropské integrace

Teoretický výzkum evropské integrace je přes značnou důležitost stále
zastiňován četnými deskriptivně orientovanými pracemi (obzvláště těmi,
které jsou zaměřeny na vybranou „single-issue“ v oblasti evropské policy).
Tato skutečnost je vysvětlitelná jednak nejednoznačností pojmu evropské
integrace (tedy samotného výzkumného předmětu) a jednak i
multiparadigma­tickou podobou sociálních věd, resp. evropských studií.
Výzkum obtížně uchopitelného pojmu evropská integrace je tedy navíc
konfrontován možnostmi odlišných pohledů zkoumání v rámci jednotlivých
paradigmat, resp. metateorií. Cíl tohoto příspěvku vyplývá z nastíněného
metodologického dilematu – jeho první část bude věnována analýze pojmu
evropská integrace, v druhé části budou stručně nastíněna východiska
jednotlivých teorií evropské integrace.

Vít Dočkal - 23. Říjen 2001, rubrika Články

Přežije evropská demokracie globalizaci?

Demokracie je dnes pod vážným tlakem, a to nejen v Evropě. Tlak soustředěný
na zastupitelskou demokracii nabývá takového rozsahu, že nás nutí zamyslet
se nad samotným pojetím svobody. Navíc přichází ze dvou stran současně, do
pohybu se nenápadně dává plíživé autoritarizovaní společnosti. Tento
vnitřní vývoj je posilován tím, čemu se říká globalizace čili činění
rozhodnutí na místech, kde neplatí demokratické postupy a instituce.

Ľubomír Majerčík - 23. Říjen 2001, rubrika Články