Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Téma: Evropa/Rusko

Andrea Figulová

Postoj americkej administratívy k projektu spoločnej európskej obrany

Bezpečnosť bola a je základ transatlantických vzťahov už viac ako pol storočia. Dlhotrvajúci americký postoj v NATO je a stále ostáva najsilnejším prvkom amerických záväzkov voči Európe. Transatlantické vzťahy sa však dostali do zvláštnej polohy. Krajiny, ktoré akceptovali hegemóniu USA z pragmatických dôvodov, dostali možnosť prehodnotiť svoj vzťah voči USA. Súčasne je však v hre nový prvok – bývalé postkomunistické a transformujúce sa krajiny, ktorých cieľom vstup do výberovej transatlantickej ako aj európskej štruktúry a ich vplyvu či vzťahu k obom štruktúram. čtěte více

17. 3. 2004, rubrika Články

David Minařík

Vztahy členských států NATO k přistupujícím zemím

Současné rozšiřování Severoatlantické aliance je v pořadí již druhým kolem rozšiřování odehrávajícím se po skončení studené války, celkově pak pátým rozšířením v dějinách Aliance. Rozšiřování v prostředí studené války byla podmíněna výhradně vojenskými aspekty s cílem posílit schopnost kolektivní obrany Aliance vůči jasně definovatelnému nepříteli – sovětskému bloku. Rozšiřování Aliance po konci studené války má zcela jiné podněty. čtěte více

17. 3. 2004, rubrika Články

Lucia Klapáčová

Vzostupy a pády rusko-atlantického partnerstva

Rusko je fascinujúca krajina. V priebehu dejín sa vždy odlišovala od ostatných krajín sveta. Na nej stroskotali veľké plány Napoleona i Hitlera. Kontroverzia Ruska však spočíva v tom, že je ťažké byť mu vďačný, pretože po víťazstve neprišla pre tých, ktorých oslobodilo, sloboda, ale nový druh poddanstva. čtěte více

17. 3. 2004, rubrika Články

Jan Závěšický

ESDP a deficit vojenských kapacit evropských spojenců

Ze sjednocující se Evropy se postupně stává politický aktér mezinárodních vztahů. V kontextu prohlubujícího se integračního procesu v Evropské unii pak dochází k postupnému, ačkoliv místy nesystematickému, posilování jejího druhého pilíře a logicky i k vytváření odpovídajících nástrojů a struktur Společné zahraniční a bezpečnostní politiky (Common Foreign and Security Policy, CFSP), Evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (European Security and Defence Policy, ESDP) nevyjímaje. čtěte více

16. 3. 2004, rubrika Články

Tomáš Šmíd

Vztahy Arménie a NATO v kontextu rozšíření aliance

Problém rozšíření NATO je svým způsobem nový problém. Je to důsledek změn ve světové politice po rozpadu bipolárního modelu mezinárodně politického uspořádání a z něho vyvěrajícího geopolitického uspořádání. čtěte více

16. 3. 2004, rubrika Články

Jaroslav Petřík

Průběh transformace NATO od Pražského summitu dosud a její perspektivy

Transformace Severoatlantické aliance je dlouhodobý, dosud neukončený proces, kterým se NATO snaží vyrovnat se změněnou geopolitickou a bezpečnostní situací světa a který probíhá již od počátku devadesátých let minulého století. Je reakcí na dva důležité mezníky v novodobé historii: (1) pád železné opony v roce 1989, zánik SSSR a konec bipolárního rozdělení světa za „studené války“ a (2) teroristický útok provedený 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku, chápaný nejen jako útok na Spojené státy americké, ale na celou západní civilizaci. čtěte více

16. 3. 2004, rubrika Články

Vlastimil Havlík

Volební zákon pro volby do Evropského parlamentu

Ve dnech 11. a 12. června 2004 se uskuteční poprvé v historii v České republice volby do Evropského parlamentu (dále jen EP). Cílem tohoto textu je stručná analýza volebního systému, jenž upravuje zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu. Text se skládá ze dvou částí, z nichž první představuje stručný pohled na některé aspekty přímých voleb do EP. V druhé části budou popsány hlavní rysy českého volební systém do EP při jeho současném srovnání se současným volebním systém do Poslanecké sněmovny. čtěte více

16. 3. 2004, rubrika Články

Vít Dočkal

Integrace vs. národní stát: cleavage 21. století?

Vědecké práce Steina Rokkana, které byly koncipovány pro dobu do poloviny 20. století, sice představovaly jedinečnou komplexní a systémovou teoretickou bázi vysvětlující proces formování států a jejich stranických systémů, nicméně přesto (možná právě proto) jsou v dnešní době politickými vědci přehodnocovány. čtěte více

18. 1. 2004, rubrika Články

Alžběta Jařinová

Nová Evropská ústava zatím nebude. Co dál?

Summit Evropské unie skončil předčasně. Zástupcům hlav států a vlád členských a přistupujících zemí Evropské unie se nepodařilo dotáhnout jednání o Ústavě EU do úspěšného konce. Evropská unie tak vstoupila do roku 2004 bez ústavy. Kompromis v rámci budoucího 25 členného společenství se nenašel. Návrh ústavy, který by nevyhovoval všem, nebyl přijat. Bude se rozšířená EU řídit Smlouvou z Nice? čtěte více

18. 1. 2004, rubrika Články

Alžběta Jařinová

Mezivládní konference EU – cesta k novým Římským smlouvám?

4. října byla zahájena mezivládní konference, které předcházela jednání v Konventu. Nyní se projednává Konventem předložený návrh ústavní smlouvy EU na úrovni hlav států nebo vlád spolu s ministry zahraničních věcí. Jaké změny čekají Smlouvy o ES/EU? čtěte více

24. 11. 2003, rubrika Články