Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Téma: Evropa/Rusko

Vlastimil Havlík

Krajanský zákon – korálek na šňůrce slovensko-maďarských vztahů

Specifičnost a problémovost vztahů Slovenska a Maďarska vychází z historické zkušenosti. Slovensko bylo dlouhou dobou součástí uherského státu, popřípadě uherské části habsburské monarchie, přičemž je nutno připomenout uherské snahy o maďarizaci slovenského obyvatelstva před rokem 1918 (tyto získaly na intenzitě zejména po rakousko-uherském vyrovnání v roce 1867). čtěte více

24. 11. 2003, rubrika Články

Vlastimil Havlík

Integrační paradigma – Multi-Level Governance

Druhá polovina 20. století byla na evropském kontinentu provázena dvěma protichůdnými procesy. Na jedné straně dochází k decentralizaci a regionalizaci, kdy vlády čím dál tím více přenášejí pravomoci na nižší územně-správní úroveň. K tomuto procesu dochází nezávisle na evropské integraci, s nástupem Maastrichtské smlouvy získávají regiony možnost rozhodování o evropských záležitostech, jejich podíl na rozhodovacím procesu v EU se institucionalizuje prostřednictvím Výboru regionů. Na druhé straně dochází postupně k přenášení rozhodování z úrovně národních vlád na nadnárodní… čtěte více

27. 10. 2003, rubrika Články

Ľubomír Majerčík

Je Tony Blair válečný zločinec?

V červenci 2003, téměř přesně v den pětiletého výročí podepsání Římského statutu zřizujícího Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court, ICC) oznámil prokurátor tohoto soudu Luis Moreno-Ocampo, že obdržel návrh na přezkoumání účasti britských jednotek na válce v Iráku. čtěte více

27. 10. 2003, rubrika Články

Vít Dočkal

Reforma strukturálních fondů ve světle nového rozšíření EU

Strukturální politika patří mezi nejožehavější otázky týkajících se EU. Nové rozšíření EU tuto problematiku ještě více dramatizuje. Z logiky současné praxe využívání strukturálních fondů je patrné, že po rozšíření EU plánovaném na rok 2004 by se celá regionální politika EU musela zhroutit. Obrovská škála oblastí, které pokrývají současné cíle Komise v kombinaci s velkým zvětšením rozlohy EU (a to takřka výhradně o regiony, jejichž HDP na obyvatele je nejen pod úrovní EU, ale i pod úrovní, pro kterou jsou země oprávněny čerpat ze strukturálních fondů) by znamenalo vážné ohrožení… čtěte více

27. 10. 2003, rubrika Články

Jaroslav Petřík

Mediální kampaň vlády před referendem o vstupu do EU

Ve chvíli vzniku tohoto textu vládní mediální kampaň ke vstupu do Evropské unie vrcholí. Nejedná se tedy o komplexní hodnocení, ale jen několik poznámek k jejímu dosavadnímu průběhu. čtěte více

8. 6. 2003, rubrika Články

Jaroslav Petřík

Vysoká účast ve volbách – vítězství euroskeptiků?

Poslední fází vládní europropagandy bude uzel na evropské vlajce, heslo „nezapomeňte“ a jejím cílem bude přilákat voliče k volebním urnám. Přitom kritérium vysoké účasti v referendu je do značné míry problematické. čtěte více

8. 6. 2003, rubrika Články

Alžběta Jařinová

Iniciativa čtyř – konkurence sil NATO?

Německo, Francie, Belgie a Lucembursko se dohodly na obraně Evropy nezávislé na NATO. Projekt posílené obranné spolupráce je otevřen i pro další země Unie, Washington je ale proti a zbytek EU zaskočen. čtěte více

13. 5. 2003, rubrika Články

David Müller

Americké základny v Evropě

V poslední době se opět objevily úvahy o možnosti přesunutí (či redukci) amerických vojenských základen ze západní Evropy, především z Německa, ve prospěch nových amerických spojenců v NATO, zemí střední a východní Evropy. Americké plány je třeba chápat především jako odraz nové politické reality a měnících se amerických zájmů. Druhou stránkou věci je pravděpodobný dopad přesunu základen na německou ekonomiku v době, kdy prochází stagnací. Spojené státy zde mohou základny poměrně efektivně využít k „potrestání“ Německa za jeho protiamerický postoj při válce v Iráku. čtěte více

13. 5. 2003, rubrika Články

Ľubomír Majerčík

Vyhodnocení efektivity trestních tribunálů pro Rwandu a bývalou Jugoslávii

Arménské masakry v roce 1915 jsou považovány za první genocidu dvacátého století. Muži a ženy byli odvedeni na opuštěná místa a tam vzápětí zavražděni. Ti, kteří nebyli zabiti ihned, zemřeli při deportacích. „Otomanská vláda nařídila (…) hromadnou deportaci arménského obyvatelstva z východních a jihovýchodních provincií říše.“ Více než 1,5 milionu Arménců bylo vyvražděno, arménská otázka ve východní Anatolii byla vyřešena. čtěte více

11. 3. 2003, rubrika Články

David Müller

Východní rozšíření Evropské unie a otázka Kaliningradu

čtěte více

9. 1. 2003, rubrika Články