Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Global Politics

Časopis pro politiku a mezinárodní vztahy

Téma: Evropa/Rusko

Martina D. Ličková

Jak se žije v Bosně a Kosovu

Ráda bych připojila pár svých úvah nad článkem o americkém angažmá v Bosně a Kosovu a srovnala jej se svými poznatky získanými během dvou týdenních pobytů v Sarajevu, v Bosně, v květnu 2001 a lednu 2002. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Bude Giscard d’Estaing druhým Benjaminem Franklinem?

Jedním z cílů zasedání Evropské rady v Laekenu 14. a 15. prosince 2001 bylo přijetí Deklarace o budoucnosti Evropské unie. Na jejím vytvoření pracovala tzv. Laekenská skupina ve složení Jacques Delors (bývalý předseda Komise EU), Jean-Luc Dehaene (bývalý belgický premiér), Giuliano Amato (bývalý italský premiér), Bronislaw Geremek (bývalý polský ministr zahraničí) a David Miliband (poslanec britského parlamentu). čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Kypr – předpověditelná krize

I když je krizový region většinou dobře identifikovatelný, konkrétním vyústěním mezinárodní krize jsou politici většinou zaskočeni. Jiná situace je ohledně sporu mezi Evropskou unií a Tureckem v otázce Kypru. Přistoupení řecké části Kypru k EU v roce 2004 vyvolá velké spory mezi Západem a Tureckem. Krize však vypukne už na konci roku 2002, kdy chce EU vyzvat kandidáty k přistoupení. Zhatilo by se tak úspěšné zmírňování napětí mezi Řeckem a Tureckem v posledním období a krize by mohla vyústit v tureckou anexi severní části Kypru, potažmo v ozbrojený konflikt dvou členů NATO.… čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Michal Nešpor

Americký mýtus o boji proti terorismu

Bývalý důstojník CIA vysvětluje, proč se terorista Usáma bin Ládin nemá ze strany americké tajné služby čeho bát. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Martina D. Ličková

Jak z Balkánu?

Mírové uspořádání v Bosně a Kosovu udržuje tyto země již několik let v obtížné situaci, vycházející z nesmiřitelných rozporů mezi zúčastněnými stranami. Intervenující síly zde vytvořily politické podmínky, jež obcházejí ústavní principy, demokracii a právo na sebeurčení a ve svém důsledku si tak vynucují další setrvání „okupačních sil“ v této oblasti. čtěte více

5. 3. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem… čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Ľubomír Majerčík

Amnesty International kritizuje priority španělského předsednictví EU

Při příležitosti projevu španělského předsedy vlády José Maria Aznara před Evropským parlamentem minulý týden vydala Amnesty International dokument Agenda lidských práv v Evropské unii pro rok 2002: Memorandum španělskému předsednictví. čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Vztahy EU–Rusko a východní rozšíření: Integrace nebo Izolace?

Východní rozšíření EU jistě nedojde až k Rusku, ale určitě změní vztahy těchto subjektů. Přijetí několika zemí bývalé RVHP změní nejen samotnou Unii, ale i způsob, jak ji Rusko vnímá. Rusko reagovalo vcelku pozitivně na vstup těchto zemí do EU v kontrastu s jeho reakcí na jejich vstup do NATO. Přesto existují v Rusku obavy, že východní rozšíření může způsobit Rusku jisté ekonomické a politické potíže. Největší obava, sdílená i západními zeměmi, tkví v tom, že vznikne opět dělící linie a z Ruska se stane outsider, který nebude moci profitovat z jednotného trhu. Jestliže cílem… čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Miloš Kaláb

Rusko-americký vztah vznikl náhodou, ale může dále sílit

Západ by neměl být překvapen ruskou spoluprací ve válce proti terorismu, ale neměl by ji považovat za ruskou slabost. Ruská politika po 11. září a navázání přátelských vztahů se Západem nejsou takovou novinkou, jak by se mohlo někomu na první pohled zdát. Upozornila na to Nicole Jacksonová, odbornice na vojenské záležitosti Ruska a Střední Asie, nyní post-doktorátní členka fakulty Normana Patersona pro mezinárodní vztahy na Carletonské univerzitě v Ottawě. čtěte více

4. 2. 2002, rubrika Články

Miroslav Bohdálek

Padělaná identita Evropy

V poslední dekádě nabrala evropská integrace závratné tempo – od Maastrichtu přes Nice až po zavedení eura. Jeden jednotící element se však tomuto procesu vyhnul: společná identita, smysl pro sdílenou sounáležitost a evropanství. Eurokraté kráčejí dopředu, vytvářejíce institucionální architekturu Evropy, ale množství volebních rozhodnutí občanů (irské odmítnutí rozšíření EU, dánské zamítnutí eura) reflektují potíže s rychlostí a rozsahem evropské integrace a rozšíření EU. Jestli chtějí evropské politické elity překonat tento nesouhlas, musejí se dostat za hranice obchodní a… čtěte více

26. 11. 2001, rubrika Články